10 C 202/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o vyklizení domu rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen vyklidit rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , který stojí na pozemku p. č. St. , Anonymizováno, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, pracoviště , adresa, , a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 5 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet soudu č. 37031827691/0710, VS , var. symbol, .

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

2. Žalobkyně se jako výlučný vlastník rodinného domu označeného výše ve výrokové části tohoto rozsudku žalobou domáhala toho, aby žalovaný tento dům vyklidil a odnesl si z něho svoje věci. Uvedla, že nemovitost užívala společně s žalovaným od podzimu 2023. Zpočátku se k ní žalovaný choval dobře, v závěru roku 2023 se jeho chování výrazně zhoršilo. Žalobkyni opakovaně vulgárně nadával, též ji několikrát fyzicky napadl. Nutil také žalobkyni uzavírat půjčky, které sliboval splácet, ale nečinil tak. Chování žalovaného vyústilo nejprve v policejní vykázání ze společného bydliště dne , datum, , následně k jeho soudnímu prodloužení o další měsíc. Současně s touto žalobou podala žalobkyně k soudu návrh na další prodloužení trvání předběžného opatření ve věci ochrany před domácím násilím. Žalovaný má v domě stále svoje věci, výzvu k jejich vyklizení mu žalobkyně nemohla zaslat, protože nezná místo jeho aktuálního pobytu. Navíc v minulosti na její výzvy k odstěhování stejně nereagoval a nebral je vážně. Žalobkyně uzavřela, že nadále nechce, aby s ní žalovaný její dům užíval.

3. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud žalovaného v souladu s § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s tímto usnesením. Zároveň soud žalovaného poučil o následcích nesplnění této výzvy, které vyplývají ze shora citovaného zákonného ustanovení.

4. Soud v souladu s § 45 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 46 odst. 1 o. s. ř. a s § 47 odst. 1 téhož zákona, doručil žalobu a výzvu k vyjádření do datové schránky žalovaného. Dne , datum, bylo usnesení č. j. , spisová značka, doručeno žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

6. Dle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

7. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené třicetidenní lhůtě, která marně uplynula dnem , datum, , k věci nevyjádřil, ani v této lhůtě soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání, jsou splněny všechny podmínky podle § 153a odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 114b odst. 5 téhož zákona pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má tedy za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl tímto rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 o. s. ř.) a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.

8. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nemusí nařídit jednání (viz § 153a odst. 4 o. s. ř.).

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalobkyni, která nebyla zastoupena zástupcem a nedoložila výši svých hotových výdajů, náleží podle § 2 odst. 3 citované vyhlášky 300 Kč za podání žaloby.

10. Soud žalovanému uložil také povinnost zaplatit soudní poplatek podle položky 4 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyni soud od soudních poplatků v plném rozsahu osvobodil usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a podle § 2 odst. 3 citovaného zákona tak přešla poplatková povinnost na žalovaného.

11. Lhůta ke splnění povinnosti vychází z § 160 odst. 1 o. s. ř.