10 C 281/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 1 015 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům 1 015 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 015 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení 206 266 Kč k rukám zástupkyně žalobců, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou domáhali po žalovaném zaplacení 1 015 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedli, že dne , datum, uzavřeli s žalovaným smlouvu o nájmu bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v domě čp. , adresa, v Kroměříži. V rámci nájemní smlouvy si v článku 11 sjednali jako samostatné smluvní ujednání smlouvu o smlouvě budoucí kupní, kterou se žalovaný zavázal převést vlastnické právo k dotčené bytové jednotce na žalobce za celkovou částku 1 700 000 Kč. Žalobci se zavázali splatit dohodnutou kupní cenu jednorázovou zálohou ve výši 500 000 Kč a dále v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč až do úplného zaplacení kupní ceny. Takto do podání žaloby zaplatili žalovanému celkem 1 015 000 Kč. Žalovaný nicméně smlouvu o smlouvě budoucí kupní dvakrát závažně porušil. Nejprve bez souhlasu žalobců zatížil dne , datum, byt zástavním právem ve prospěch třetí osoby pro dluhy až do výše 1 600 000 Kč s příslušenstvím. Následně dne , datum, opět bez souhlasu žalobců uzavřel kupní smlouvu na byt se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s. r. o., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “), na jejím základě došlo k převodu vlastnického práva k bytu na tuto společnost dne , datum, . Popsané skutečnosti byly podle žalobců natolik zásadní změnou okolností, že došlo k zániku povinnosti žalobců uzavřít kupní smlouvu na byt, respektive k zániku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí. Zánikem této smlouvy odpadl právní důvod pro doposud uhrazenou kupní cenu žalovanému, ten se proto podle žalobců na jejich úkor bezdůvodně obohatil a je povinen jim zaplacené peněžní prostředky vrátit. Výzvu k vydání bezdůvodného obohacení žalobci doručili žalovanému dne , datum, , lhůta k vrácení stanovená ve výzvě marně uplynula dne , datum, . Tímto okamžikem se proto pohledávka žalobců stala splatnou a od následujícího dne požadovali po žalovaném rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Opakovaně uvedl, že má vůči žalobcům pohledávky a usiluje o vzájemné vyrovnání. Žalobci jako nájemci podle něj odmítli uvolnit dotčený byt, po odstoupení od nájemní smlouvy a po zániku tohoto smluvního vztahu byt užívali bezplatně. Podle žalovaného tak pozbyli předkupního práva i práva na užívání předmětu nájmu. K tomu, co mu žalobci dluží, posléze doplnil, že se jedná o dlužné nájemné za období od října 2018 do března 2023 v celkové výši 465 600 Kč, dále o náklady vzniklé ve spojitosti s užíváním bytu a s jeho neuvolněním (užívání sklepů bez souhlasu pronajímatele, uvedení bytu do původního stavu, nájemné vůči společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .) ve výši 929 000 Kč. K tomu žalovaný dodal, že mu také vznikla škoda na tržní ceně nemovitosti (devalvace obvyklé tržní ceny) ve výši přibližně 1 300 000 Kč, konkrétně ji bude moci vyčíslit, až žalobci byt uvolní a dojde k jeho prodeji a vzájemnému vyrovnání se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

3. K nárokům, které požadoval žalovaný, žalobci uvedli, že je neuznávají, považují je za neodůvodněné, ničím nepodložené a neodpovídající smluvním ujednáním mezi stranami. Žalovaný svá tvrzení o vzniku těchto dluhů ničím neprokázal.

4. Soud ve věci rozhodl na jednání dne , datum, , a to v nepřítomnosti žalovaného. Ten se z jednání omluvil s tím, že musel téhož dne ráno v 7:30 hod. podstoupit akutní stomatologické ošetření a jednání není schopen se zúčastnit; k omluvě přiložil potvrzení od lékaře. Byť se omluva žalovaného fakticky dostala do rukou soudce až po jednání, považoval ji soud za včasnou, protože do datové schránky soudu došla ještě před jednáním. Žalovaný nicméně omluvu nespojil s žádostí o odročení jednání, soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

5. Dále soud uvádí, že žalovaný podáním ze dne , datum, vznesl námitku podjatosti vůči Okresnímu soudu v Kroměříži, a to na základě „zjištěného korupčního jednání ze strany právní zástupkyně žalobců“. Požádal o přeložení sporu k Okresnímu soudu v Olomouci. Soud k této námitce nepřihlížel, protože ji nepovažuje za určitou a řádně odůvodněnou. Námitka neobsahuje označení konkrétního soudce či soudců, vůči kterým směřuje, ani dostatečné vylíčení důvodu jejich podjatosti. Žalovaný se jednání dne , datum, neúčastnil, soud ho proto nemohl vyzvat k odstranění vad tohoto podání (§ 43 odst. 1 o. s. ř.), na tomto jednání zároveň rozhodl ve věci.

6. Z provedených důkazů a ze skutečností mezi účastníky nesporných soud zjistil následující skutkový stav:

7. Mezi účastníky byla v rámci nájemní smlouvy ze dne , datum, v jejím čl. 11 samostatně sjednána smlouva o smlouvě budoucí kupní, kterou se žalovaný zavázal převést vlastnické právo k dotčenému bytu na žalobce za celkovou kupní cenu 1 700 000 Kč, a to po jejím úplném splacení. Ve smlouvě bylo ujednáno, jakým způsobem budou žalobci cenu hradit, tj. složením jednorázové zálohy ve výši 500 000 Kč k rukám žalovaného dne , datum, a dále v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč měsíčně, počínaje dnem , datum, (nesporné skutečnosti, nájemní smlouva č. l. 13-14). Celkově žalovanému takto žalobci zaplatili 1 015 000 Kč (nesporné skutečnosti, doklady o zaplacení splátek bytu č. l. 14v-15 a 21-26). Žalovaný v době trvání smlouvy o smlouvě budoucí kupní bytovou jednotku zatížil zástavním právem ve prospěch společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a to na základě smlouvy ze dne , datum, , k zajištění dluhů ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a uvedenou společností téhož dne. Zástavní právo bylo k dotčené bytové jednotce zřízeno pro dluhy do výše 1 600 000 Kč s příslušenstvím (smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti č. , hodnota, č. l. 16-19). Kupní smlouvou ze dne , datum, žalovaný prodal bytovou jednotku společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, I (smlouva kupní o prodeji nemovitých věcí č. l. 10-11, návrh na vklad práva do katastru nemovitostí č. l. 20). Dopisem ze dne , datum, , doručeným žalovanému dne , datum, , oznámili žalobci žalovanému, že pro podstatné porušení smlouvy o smlouvě budoucí kupní od této smlouvy odstupují a vyzvali ho, aby jim do pěti pracovních dní vrátil na jejich bankovní účet dosud uhrazenou část kupní ceny bytové jednotky ve výši 1 015 000 Kč (odstoupení od smlouvy s doručenkou do DS č. l. 11v-12v).

8. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil pro věc nic podstatného.

9. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

10. Dle § 1788 odst. 2, věty první o. z., změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení dále platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:

13. Účastníci platně uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí kupní dle § 1785 a násl. o. z., jejímž předmětem byla bytová jednotka ve vlastnictví žalovaného, který se zavázal po úplném splacení kupní ceny ve výši 1 700 000 Kč převést vlastnické právo k jednotce na žalobce. Žalovaný zároveň tuto bytovou jednotku mezitím žalobcům na základě nájemní smlouvy pronajímal, smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena v rámci této nájemní smlouvy, jedná se nicméně o zcela samostatnou smlouvu (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Soud má dále za prokázané, že žalovaný zatížil bytovou jednotku zástavním právem ve prospěch třetí osoby, a to za účelem zajištění svého dluhu vůči této osobě. Následně bytovou jednotku prodal společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

14. Již v první ze zmíněných skutečností, tj. zatížení bytu zástavním právem, soud spatřuje změnu okolností, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí vycházely. Po zatížení bytu zástavním právem pro dluhy žalovaného nešlo po žalobcích rozumně požadovat, aby i nadále smlouvu za takových okolností uzavřeli. Došlo tak k zániku povinnosti žalobců uzavřít kupní smlouvu na byt ve smyslu § 1788 odst. 2 o. z. Je navíc zřejmé, že poté, co žalovaný byt prodal společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , definitivně možnost naplnění smlouvy o smlouvě budoucí zmařil. Závazek uzavřít budoucí smlouvu přitom zaniká přímo ze zákona (viz výše citovaný § 1788 odst. 2 o. z.), žalobci tak ani nemuseli od smlouvy odstupovat, respektive oznamovat danou skutečnost žalovanému (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudek téhož soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Po zániku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí tak odpadl právní důvod, pro který žalobci žalovanému postupně vyplatili částku 1 015 000 Kč (splátky na kupní cenu bytu). Žalovaný se na jejich úkor bezdůvodně obohatil a s ohledem na § 2991 o. z. je povinen toto bezdůvodné obohacení žalobcům vrátit.

15. Soud s ohledem na výše uvedené tedy shledal nárok žalobců důvodným v plném rozsahu, tj. co do požadované dlužné jistiny, tak i zákonného úroku z prodlení přiznaného v souladu s § 1968 o. z. a § 1970 téhož zákona, ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobci prokazatelně žalovaného vyzvali k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši žalované částky ve lhůtě pěti pracovních dní od doručení výzvy, k čemuž došlo dne , datum, , lhůta tak skončila dne , datum, . Od následujícího dne je tak žalovaný s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení.

16. Co se týče obrany žalovaného proti žalobci uplatněnému nároku, ta spočívala především v tom, že má vůči žalobcům pohledávky, které je nejprve nutno proti žalobnímu nároku započítat, respektive je nejprve potřeba všechny pohledávky mezi stranami vzájemně vypořádat. Teprve poté dle žalovaného může být vydán ve věci rozsudek.

17. Soud dospěl k závěru, že žalovaný v tomto směru – ani přes poučení soudu na prvním jednání – neunesl důkazní břemeno a existenci těchto pohledávek ničím nedoložil a neprokázal. Žalovaný pouze uvedl určité částky, které mu mají žalobci dlužit, protože užívají byt, aniž by platili nájemné (celkem 465 600 Kč za období od října 2018 do března 2023), dále náklady, které mu měly vzniknout ve spojitosti s užíváním bytu žalobci, včetně dlužného nájemného ve prospěch stávajícího vlastníka bytu, společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, I (celkem 929 000 Kč). Dále odkázal na vznik škody na tržní ceně nemovitosti ve výši přibližně 1 300 000 Kč. Jak již bylo uvedeno, tyto tvrzené pohledávky vůči žalobcům žalovaný ničím nedoložil, ani neoznačil důkazy k jejich prokázání. Soud proto dospěl k závěru, že nebyla doložena žádná určitá pohledávka, kterou by bylo možno oproti žalované částce započíst. Mimo to žalovaný zjevně pomíjí, že již není vlastníkem dotčené bytové jednotky, stěží tak může vůči žalobcům uplatňovat pohledávky, které měly vzniknout po jejím prodeji třetí osobě. Nepřípadný je i argument žalovaného, že po zániku nájemní smlouvy užívali žalobci byt bez právního důvodu a pozbyli také „předkupního práva“ na byt. Jak již soud uvedl výše, nájemní smlouva i smlouva o smlouvě budoucí jsou smlouvami samostatnými, a bez dalšího tak společně nesdílí stejný osud. Navíc žalovaný opomíjí, že výpověď z nájmu bytu ze dne , datum, , kterou měl skončit nájem podle dotčené nájemní smlouvy, soudy posoudily jako neoprávněnou (viz již citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ). Soud tedy uzavírá, že předmětem tohoto řízení bylo toliko vydání bezdůvodného obohacení, které žalovanému vzniklo z výše popsaných důvodů.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 50 750 Kč a nákladů na zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a. t.” Za každý ze tří úkonů právní služby spočívajících v převzetí a přípravě zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a v podání žaloby (viz § 11 odst. 1 a. t.) má zástupkyně žalobců nárok na mimosmluvní odměnu 19 808 Kč (za dvě zastupované osoby) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1 a § 12 odst. 4 a. t., ve znění účinném do , datum, , včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem 60 324 Kč. Za každý ze tří úkonů právní služby (spočívajících v replice žalobců ze dne , datum, a v účasti na jednání před soudem dne , datum, a , datum, ) má zástupkyně žalobců dle výše citovaných ustanovení a. t., avšak už ve znění účinném od , datum, , nárok na mimosmluvní odměnu 12 380 Kč za prvního ze zastupovaných žalobců a 9 904 Kč za druhého z žalobců (tj. odměnu sníženou o 20 %). Celkem tedy za tyto tři úkony zástupkyni žalobců náleží odměna ve výši 66 852 Kč (3 x 22 284 Kč) spolu s paušální náhradou výdajů 3 x 450 Kč, tj. 68 202 Kč. Zástupkyně žalobců soudu doložila, že je plátkyní DPH (§ 14a a. t.), proto se odměna zvyšuje o sazbu této daně ve výši 21 % z částky 128 526 Kč, tj. o 26 990 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobcům k rukám jejich zástupkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. celkem 206 266 Kč (50 750 Kč + 60 324 Kč + 68 202 Kč + 26 990 Kč).

19. Lhůtu k placení soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.