10 C 315/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 75 979 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 75 979 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 75 979 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3 940 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem se žalobkyně domáhala zaplacení 75 979 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že je držitelem licence na distribuci elektřiny, přičemž při demontáži elektroměru v odběrném místě , adresa, dne , datum, po ukončení smluvního vztahu z důvodu neplacení dodané elektřiny bylo zjištěno, že došlo k neoprávněnému odběru elektřiny, a to v rozsahu 5,951 MWh. Za použití příslušných právních předpisů proto žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za tento neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu a vyúčtovala žalovanému částku 85 779 Kč. Žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem 9 800 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (která je zároveň adresou odběrného místa). Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10). Kromě toho byl na probíhající řízení upozorněn e-mailem, telefonický hovor nepřijal.

3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa bylo zjištěno, že byl sepsán dne , datum, v odběrném místě , adresa, . Byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, smlouva byla ukončena , datum, stavem 27,416 MWh, aktuální stav 33,367 MWh. Byla provedena demontáž elektroměru.

6. Ze stanovení výše škody za neoprávněný odběr elektřiny a oprávněných nákladů bylo zjištěno, že uvedené se týká odběratele , jméno FO, , odběrné místo , adresa, . Odběr bez smlouvy trval od , datum, do , datum, . Stav elektroměru při ukončení smlouvy 27,416 MWh, dne , datum, 33,367 MWh, rozdíl tak činil 5,951 MWh. Náhrada za energii včetně daně z energie činila 57 535,99 Kč bez DPH. Celková cena oprávněných nákladů činila 13 356 Kč bez DPH. Celkem tedy, po započítání DPH, 85 779 Kč.

7. Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že touto byla žalovanému vyúčtována dne , datum, částka 85 779 Kč (částka bez DPH činila 70 891,99 Kč) za neoprávněný odběr elektřiny č. , hodnota, za období od , datum, do , datum, na adrese , adresa, . Splatnost fakturované částky byla k , datum, .

8. Z upozornění na nepřijatou platbu č. , hodnota, bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný dne , datum, upozorněn na neuhrazenou částku 85 779 Kč.

9. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto byl žalovaný vyzván k úhradě částky 85 779 Kč s datem splatnosti , datum, .

10. Závěr o skutkovém stavu:

11. Dne , datum, byla ukončena smlouva o dodávkách elektřiny do odběrného místa žalovaného , adresa, , kdy konečný stav elektroměru byl 27,416 MWh. K uzavření nové smlouvy s obchodníkem s elektřinou nedošlo. Dne , datum, byla v daném odběrném místě provedena kontrola, byl zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie, o kterém byl sepsán zápis, přičemž byl zjištěn konečný stav elektroměru 33,367 MWh. Daného dne došlo k odstranění neoprávněného odběru, elektroměr byl demontován. Žalobkyně žalovanému za neoprávněný odběr elektrické energie v období od , datum, do , datum, naúčtovala 85 779 Kč (70 891,99 Kč bez DPH), a to fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností do , datum, . Žalovaný na dlužnou částku uhradil pouze 9 800 Kč (soud zde vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nevyvrátil), zbývající částku 75 979 Kč neuhradil ani k výzvě k úhradě.

12. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy jea) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,e) odběr měřený měřicím zařízením,1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

13. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

14. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Právní posouzení věci:

16. Žalovaný měl k odběrnému místu , adresa, s obchodníkem s elektrickou energií uzavřenou smlouvu o dodávkách elektrické energie. Po ukončení smluvního vztahu dne , datum, však v daném odběrném místě elektrickou energii i nadále odebíral, jednalo se tak dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona o odběr neoprávněný, a to až do dne , datum, , kdy byla v daném odběrném místě provedena kontrola. Při této kontrole byl tento odběr a stav elektroměru zjištěn a neoprávněný odběr ukončen. Žalovaný je tak v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona povinen uhradit cenu za odebranou a spotřebovanou elektrickou energii včetně nákladů kontroly, kterou provedla žalobkyně, v celkové výši 75 979 Kč (po započtení částečné úhrady). Žalovaný byl k úhradě této částky opakovaně vyzván, k úhradě však z jeho strany nedošlo. Soud shledal návrh zcela důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení. Ty jsou požadovány z dlužné částky 75 979 Kč od , datum, , tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky, do zaplacení, v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 3 040 Kč a paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Tato náhrada by podle prováděcí vyhlášky č. 254/2015 Sb. (o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu), činila celkem 600 Kč za dva úkony po 300 Kč v souladu s § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s § 2 odst. 3 citované vyhlášky (v tomto případě za úkon spočívající v návrhu ve věci samé a výzvě k plnění).

18. Soud nicméně s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v dané věci neaplikoval pro rozpor s ústavním pořádkem. Nejvyšší soud v citovaném usnesení dovodil, že pokud § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, , stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud dovodil, že je proto vzniklou mezeru v právu zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem.

19. Soud proto nezastoupené žalobkyni přiznal za výše uvedené dva úkony paušální náhradu ve výši 900 Kč (2 x 450 Kč) podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celkem tedy soud žalobkyni přiznal náklady řízení ve výši 3 940 Kč.

20. Lhůtu k placení soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.