10 C 330/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 54 414 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 19 990 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala 34 424 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 895,37 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 209,99 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 3 784,59 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, úroku 20,98 % ročně z částky 3 784,59 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 580,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 782,44 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, úroku 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 876,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 025,89 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 11 513,18 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, úroku 23,72 % ročně z částky 11 513,18 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 342,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 956,30 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 313,72 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku 23,72 % ročně z částky 5 313,72 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 544 Kč. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení 54 414 Kč společně s výše uvedeným příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 22. 6. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, jež se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a dalšími úhradami v 43 týdenních splátkách po 148 Kč, dále dne 10. 4. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, jež se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a dalšími úhradami v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, dále dne 12. 1. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, jež se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a dalšími úhradami v 58 týdenních splátkách po 420 Kč a dne 1. 11. 2016 smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, jež se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a dalšími úhradami v 58 týdenních splátkách po 330 Kč. Žalovaná z uvedených smluv dosud nevrátila žalobkyni výše uvedenou částku. Všechny pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná na uvedenou částku ničeho neuhradila ani poté, co jí byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila ke smlouvě ze dne 22. 6. 2017 (č. hodnota) a smlouvě ze dne 10. 4. 2017 (č. hodnota), že původní věřitelka splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, které byly ověřovány doklady od žalované. Tyto informace byly zaznamenány v kartě zákazníka ze dne 22. 6. 2017 a v kartě zákazníka ze dne 10. 4. 2017. Z těch vyplývá, že majetkovou situaci žalované prověřila původní věřitelka z pracovní smlouvy a složenek, resp. výplatních pásek. Žalovaná při sjednávání úvěrů uvedla, že má příjem ze zaměstnání u zaměstnavatele Anonymizováno právnická osoba., její měsíční příjem činí 13 340 Kč, resp. 13 674 Kč, celkové výdaje žalovaná uvedla ve výši 11 000 Kč, resp. 8 500 Kč. Ke smlouvě ze dne 12. 1. 2017 (č. hodnota) a smlouvě ze dne 1. 11. 2016 (č. hodnota) žalobkyně sdělila, že tyto smlouvy byly stornovány, tudíž jsou neplatné, požádala, aby je soud považoval za bezpředmětné.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Dle zákona již doručená zásilka byla vhozena do domovní schránky žalované dne 2. 12. 2025. O zahájení řízení soud navíc žalovanou informoval telefonicky, v rámci tohoto hovoru též potvrdila v záhlaví uvedenou adresu jako svou doručovací adresu.

4. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

6. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně.

7. Z karty zákazníka ze dne 22. 6. 2017 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaná požádala původní věřitelku právnická osoba, o poskytnutí zápůjčky ve výši 4 000 Kč, přičemž v kartě zákazníka uvedla, že je rozvedená, bydlí v nájmu, nevyživuje žádné osoby, její čistý příjem za zaměstnání u spol. Anonymizováno právnická osoba. činí 13 340 Kč, jiné příjmy neuvedla, odhadované měsíční výdaje uvedla ve výši celkem 11 000 Kč, z toho 2 000 Kč výdaje na bydlení, 3 500 Kč osobní výdaje a 5 500 Kč splátky úvěrů. K ověření informací podaných žalovanou měla mít původní věřitelka k dispozici pracovní smlouvu a příjmové složenky, tyto však žalobkyně soudu nepředložila.

8. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 22. 6. 2017 (dále také jako „smlouva č. hodnota“) bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 4 000 Kč a zaplatit úrok ve výši 364 Kč a poplatky ve výši 2 000 Kč, to vše v 43 týdenních splátkách po 148 Kč.

9. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná na pohledávku žalobkyně uhradila celkem 1 700 Kč.

10. Z karty zákazníka ze dne 10. 4. 2017 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaná požádala původní věřitelku právnická osoba, o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, přičemž v kartě zákazníka uvedla, že je rozvedená, bydlí v nájmu, nevyživuje žádné osoby, její čistý příjem za zaměstnání u spol. Anonymizováno právnická osoba. činí 13 674 Kč, jiné příjmy neuvedla, odhadované měsíční výdaje uvedla ve výši celkem 8 500 Kč, z toho 2 000 Kč výdaje na bydlení (přispívá přítel), 3 500 Kč osobní výdaje a 3 000 Kč splátky úvěrů. K ověření informací podaných žalovanou měla mít původní věřitelka k dispozici pracovní smlouvu a výplatní pásky, tyto však žalobkyně soudu nepředložila.

11. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 10. 4. 2017 (dále také jako „smlouva č. hodnota“) bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 20 000 Kč a zaplatit úrok ve výši 2 800 Kč a poplatky ve výši 12 000 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 600 Kč.

12. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná na pohledávku žalobkyně uhradila 6 900 Kč.

13. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 12. 1. 2017 (dále také jako „smlouva č. hodnota“) bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Tato smlouva byla následně stornována a je neplatná.

14. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 1. 11. 2016 (dále také jako „smlouva č. hodnota“) bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Také tato smlouva byla následně stornována a je neplatná.

15. Původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou z uvedených smluv na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a postoupení pohledávky žalované oznámila dopisem ze dne 12. 2. 2021, odeslaným dne 15. 2. 2021 (srov. smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, doklad o odeslání).

16. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 20. 8. 2021.

17. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně před uzavřením předmětných smluv náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Ve spise se nenachází relevantní důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitelka řádně zjišťovala a posuzovala majetkové a osobní poměry žalované.

18. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

19. Původní věřitelka poskytla žalované na základě smlouvy č. hodnota a č. hodnota (specifikovaných výše) peněžní prostředky v celkové výši 24 000 Kč. Žalovaná se v obou případech zavázala uhradit poskytnutou částku spolu s úrokem a poplatky. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka před uzavřením smluv důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Na základě smluv č. hodnota a 4 pak původní věřitelka žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Obě smlouvy byly následně stornovány a jsou neplatné. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno.

20. Právní posouzení věci:

21. Soud považuje za zjištěné a prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 24 000 Kč na základě uzavřených smluv o úvěru č. hodnota a 2. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením každé ze smluv řádně prověřila, zda je žalovaná schopná poskytnutý úvěr splácet, a to v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). K tomu ovšem nedošlo.

22. Soud především podotýká, že žalobkyně soudu nedoložila žádný doklad, který by prokazoval ověřování tvrzených příjmů a výdajů žalované v době před uzavřením smlouvy o úvěru. V případě příjmů ze zaměstnání žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně tvrzený příjem žalované ověřila (nepředložila pracovní smlouvu, výplatní pásky a složenky, které měla původní věřitelka dle zákaznické karty k dispozici), kromě toho se nijak blíže nezajímala o další příjmy domácnosti (mj. i vzhledem k tvrzení žalované, že na bydlení „přispívá přítel“). Pokud jde o tvrzené výdaje, žalobkyně rovněž neprokázala (ostatně ani netvrdila), že by její právní předchůdkyně tvrzené výdaje ověřila. Žalobkyně navíc ani nedoložila žádný doklad o tom, že by snad provedla lustraci žalované v příslušných registrech dlužníků, v insolvenčním rejstříku či centrální evidenci exekucí. Ležérní postup právní předchůdkyně žalobkyně tedy navozuje pochybnosti o tom, že jejím skutečným cílem bylo posoudit úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu se jednalo pouze o formalistické zachycení příjmů a výdajů žalované, ze kterého nebylo možno učinit relevantní závěr o schopnosti žalované úvěr splácet.

23. V daném případě se tak nejednalo o řádné prověření schopnosti žalované úvěr splácet. Žalobkyně neprokazuje, že skutečně došlo ke komplexnímu zjišťování majetkových poměrů žalované, a proto soud uzavírá, že nedošlo k řádnému prověření její úvěruschopnosti, což má za následek absolutní neplatnost obou smluv o úvěru. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci Anonymizováno Anonymizováno-právnická osoba. v. Anonymizováno, je jeho povinností zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení odpovídající následek – absolutní neplatnost smlouvy.

24. Soud dospěl k závěru, že smlouvy o úvěru č. hodnota a 2 jsou vzhledem k výše uvedenému absolutně neplatné (§ 580 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o. z.“), přičemž právní předchůdkyně žalobkyně na jejich základě žalované poskytla 4 000 Kč, resp. 20 000 Kč. Smlouvy č. hodnota a 4, na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně poskytla žalované 14 000 Kč, resp. 11 000 Kč, byly dle tvrzení žalobkyně stornovány, jsou tedy rovněž neplatné. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni v souladu s § 2991 o. z. vydat to, oč se bezdůvodně obohatila. Jinými slovy je povinna žalobkyni vrátit to, co získala z neplatných smluv o úvěru, a co doposud původní věřitelce, resp. žalobkyni, na kterou pohledávky v mezidobí přešly, nezaplatila. Pokud jde o úhrady, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nevyvrátila a netvrdila, že by uhradila více. Na smlouvu č. hodnota, na jejímž základě jí bylo vyplaceno 4 000 Kč, uhradila 1 700 Kč (zbývá tedy 2 300 Kč). Na smlouvu č. hodnota, na jejímž základě jí bylo vyplaceno 20 000 Kč, uhradila 6 900 Kč (zbývá tedy 13 100 Kč). Na smlouvu č. hodnota, na jejímž základě jí bylo vyplaceno 14 000 Kč, uhradila 9 410 Kč (zbývá tedy 4 590 Kč). Na smlouvu č. hodnota, na jejímž základě jí bylo vyplaceno 11 000 Kč, uhradila 12 240 Kč, na tuto smlouvu tedy nezbývá uhradit ničeho. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni celkem 19 990 Kč (viz výrok I. tohoto rozsudku), tj. souhrn zbývajících jistin poskytnutých částek (2 300 Kč + 13 100 Kč + 4 590 Kč).

25. Ve zbylé části pak soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smluv o úvěru nemá žalobkyně na další plnění nárok (viz výrok II. tohoto rozsudku). Neplatnými jsou tak ujednání o úrocích z úvěru a poplatcích. Jelikož podle § 87 odst. 1, věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, nelze uzavřít, že se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení totiž dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, pokud neuhradí zbývající dlužnou jistinu úvěrů ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka). Tuto lhůtu považuje soud za přiměřenou ve smyslu již zmiňovaného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť při nečinnosti žalované neměl jak jinak zjistit, jaká jiná doba je vzhledem k jejím možnostem přiměřená. Takové okolnosti měla tvrdit a prokazovat žalovaná.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně, a to v rozsahu méně než 50 % požadovaného plnění. Z hlediska úspěšnosti ve věci by tedy měla mít právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, té však vzhledem k její nečinnosti žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

27. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve smyslu položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků 2 721 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 2 177 Kč. Povinností žalobkyně je tudíž doplatit soudní poplatek ve výši 544 Kč (výrok IV. tohoto rozsudku). V případě, že tato částka nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, předá soud věc nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení příslušnému celnímu úřadu k vymáhání.

28. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.