10 C 80/2026

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 25 997,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 24 997,13 Kč- se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 24 997,13 Kč od 24. 11. 2025 do 21. 12. 2025,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 24 997,13 Kč od 4. 12. 2025 do zaplacení,- se smluvním úrokem ve výši ve výši 11,50 % ročně z částky 24 997,13 Kč od 22. 12. 2025 do zaplacení,- s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 087,29 Kč od 1. 9. 2025 do 23. 11. 2025,a dále 1 000 Kč,to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení 1 040 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částek shora uvedených s příslušenstvím představujícím úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že účastníci uzavřeli Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet. Dne 22. 8. 2022 pak uzavřeli Dodatek č. , hodnota, , kterým žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 25 000 Kč a žalobkyně její žádost schválila a kontokorent jí poskytla. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností ze strany žalované přistoupila žalobkyně k zesplatnění kontokorentu k 24. 11. 2025. K tomuto dni byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 24 997,13 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 087,29 Kč. Kromě těchto částek, úroku 18,9 % ročně z částky 24 997,13 Kč od 24. 11. 2025 do 21. 12. 2025 a ve výši 11,5 % ročně z téže částky od 22. 12. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 997,13 Kč od 4. 12. 2025 do zaplacení požadovala žalobkyně rovněž částku 1 000 Kč, která představuje nepovolený debet na běžném účtu žalované. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, ta ani poté dluh neuhradila.

2. Žalobkyně dále sdělila, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované požadovaný úvěr splácet, a to z informací poskytnutých žalovanou ověřených na základě předložených podkladů a v interních a externích databázích. Dále nahlížela do příslušných databází a rejstříků (bankovní a nebankovní registry, insolvenční rejstřík), kde zjišťovala existenci dalších závazků, celkové splátkové zatížení a platební morálku žalované. Výdaje žalované žalobkyně stanovila na základě expertní analýzy. Tímto postupem dospěla žalobkyně k závěru, že o schopnostech žalované splácet úvěr nebyly důvodné pochybnosti.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Podle zákona již doručená zásilka byla vhozena do domovní schránky žalované dne 14. 4. 2026. O probíhajícím řízení byla nadto informována e-mailem, telefonicky se s ní spojit nepodařilo.

4. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

6. Žalovaná s žalobkyní uzavřely dne 15. 8. 2022 Rámcovou smlouvu č. , hodnota, (č.l. 12-13), na základě ní žalobkyně vedla pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, . Dodatkem č. , hodnota, uzavřeným dne 22. 8. 2022 pak účastníci sjednali kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 25 000 Kč (č.l. 14-15). Ten žalobkyně žalované poskytla poté, co prověřila její schopnost splácet úvěr, a to zjištěním informací od žalované, lustracemi ve veřejných registrech a provedením vlastní expertní analýzy (č.l. 49-52). Smluvní vztah se řídil obchodními podmínkami (č.l. 16-25) a podmínkami pro používání kontokorentu (č.l. 28-31). Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně. Jelikož žalovaná neplnila smluvní podmínky, žalobkyně ji v souladu se smluvními podmínkami vyzvala k úhradě celého dluhu předžalobní výzvou ze dne 24. 11. 2025, celková dlužná částka k tomuto dni činila 26 084,42 Kč a byla tvořena jistinou kontokorentu ve výši 24 997,13 Kč, nepovoleným debetním zůstatkem na běžném účtu ve výši 1 000 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 1 087,29 Kč (výzva č.l. 38). Výše těchto částek vyplývá z výpisu z účtu (č.l. 32-35) a z přehledu čerpání a splácení kontokorentu (č.l. 36-37).

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:

13. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše úvěrového rámce 25 000 Kč, což také po dostatečném prověření, že je žalovaná schopná svoje závazky splácet (viz níže), učinila. Z důvodu neplnění smluvních povinností žalobkyně úvěr zesplatnila a požádala žalovanou o úhradu zůstatku úvěru včetně úroku a nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné jistiny, jakož i dlužných úroků, je v souladu se smlouvou i ustanoveními o. z. Smluvní úrok byl přiznán v kapitalizované podobě za období od 1. 9. 2025 do 23. 11. 2025 (tj. do zesplatnění), dále ve sjednané výši 18,9 % ročně od 24. 11. 2025 do 21. 12. 2025, kdy prodlení žalované přesáhlo 90 dnů, a proto ode dne následujícího do zaplacení byl úrok přiznán ve výši určené v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně má dle § 1970 o. z. nárok také na úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., nárok žalobkyně je tedy i v tomto rozsahu v souladu se zákonem. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

14. Co se týče nepovoleného záporného zůstatku (debetu) na běžném účtu žalované, tímto způsobem se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 o. z. Je proto povinna příslušnou částku žalobkyni vrátit.

15. Pro úplnost soud k prověření úvěruschopnosti žalované konstatuje, že žalobkyně sice neověřovala výdaje žalované, a pro jejich výpočet použila expertní modely a analýzy, výsledné údaje však nebyly nepřiměřeně nízké. Žalobkyně lustrovala žalovanou v insolvenčním rejstříku, v evidenci exekucí i v registrech dlužníků, zjistila výši stávajícího splátkového zatížení žalované (3 196 Kč). Žalovaná sice měla více odmítnutých žádostí o úvěr v době žádosti o úvěr u žalobkyně a dle zprávy byla v tomto směru rizikovějším klientem, její dosavadní úvěrová bilance však byla v zásadě pozitivní. Při zjištěném příjmu žalované 30 000 Kč a s přihlédnutím k výši poskytnutého kontokorentního úvěru tedy nemá soud za to, že by u žalované měla mít žalobkyně důvodné pochybnosti o její schopnosti závazky splácet (viz § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru). Ostatně o tom, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy schopna úvěr splácet, svědčí fakt, že úvěr skutečně několik let řádně splácela. Žalobkyně tedy této své zákonné povinnosti v posuzované věci dostála.

16. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek 1 040 Kč, jiné náklady žalobkyně nepožadovala.

17. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.