10 C 91/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , IČO IČO žalované se sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C ., IČO IČO advokáta C se sídlem Adresa advokáta B zastoupená advokátem Jméno advokáta D se sídlem Adresa advokáta D o zaplacení 60 000 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby mu žalovaní společně a nerozdílně zaplatili 60 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 000 Kč od 22. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1 na náhradě nákladů řízení 14 338,50 Kč k rukám zástupce žalovaného 1 do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2 na náhradě nákladů řízení 14 338,50 Kč k rukám zástupce žalované 2 do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení 60 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedl, že byl dlužníkem v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, , přičemž jeho úpadek byl řešen konkursem. Dne 5. 4. 2022 se konala elektronická dražba, v níž byly vydraženy nemovité věci v jeho vlastnictví – v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , konkrétně parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a to za částku 64 000 000 Kč. Pro účely ocenění těchto nemovitých věcí byl vypracován znalecký posudek, na základě objednávky insolvenčního správce, kterým byla určena cena obvyklá ve výši 77 840 000 Kč. Žalobce předložil i „revizní“ znalecký posudek, dle kterého naopak cena obvyklá činila 113 100 000 Kč. Žalovaný 1 je osobou finančně a personálně propojenou s žalovanou 2, zástupcem věřitelů žalobce. Žalovaná 2 byla zároveň věřitelem žalobce zajištěným zástavním právem na předmětu dražby, a tedy osobou, která dávala pokyny ke zpeněžení předmětu zajištění insolvenčnímu správci žalobce. Žalovaná 2 nabyla pohledávku za žalobcem postoupením za částku 51 500 000 Kč. Žalovaní se v průběhu insolvenčního řízení zasadili o to, aby byl předmět dražby získán žalovaným 1 za co nejnižší cenu, žalovaný 1 si přitom musel být vědom toho, že skutečná obvyklá cena předmětu dražby je o desítky milionů korun vyšší. Žalovaný 1 se posléze po ukončení konkursu snažil předmět dražby prodat a pro účely jednání s potenciálními zájemci operoval s obvyklou cenou právě 113 100 000 Kč (tj. cenou určenou znaleckým posudkem doloženým žalobcem, který přitom v insolvenčním řízení žalovaní zpochybňovali). Jedná se tedy o jednání v rozporu s dobrými mravy vedené snahou získat zcela zjevně nepřiměřené zhodnocení vlastní investice. Žalobci byla tímto jednáním způsobena škoda ve výši 49 100 000 Kč, tj. ve výši rozdílu mezi obvyklou cenou předmětných nemovitostí a částkou, za kterou se vydražily. Svůj žalobní nárok nicméně žalobce omezil na 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky, protože řízení o jeho předchozí žalobě, kterou požadoval po žalovaných zaplacení celé výše škody, bylo pravomocně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Enormně vysoký soudní poplatek z částky 49 100 000 Kč nebyl žalobce schopen uhradit. Žalobce dále doplnil, že postup žalovaných v insolvenčním řízení byl „spekulativně připravený a dobrým mravům odporující“, tito nedodrželi dohody dříve uzavřené s žalobcem, od počátku tak činili s nekalým záměrem získat jeho pražské nemovitosti. Kdyby dohody dodrželi, k prodeji nemovitostí v dražbě nemuselo dojít. Podle žalobce dále žalovaný 1 prodal dotčené nemovitosti dne 14. 7. 2025 za 74 000 000 Kč, přestože předtím prodej za tuto částku odmítal a požadoval až 113,1 mil. Kč (viz výše). Ke snížení přistoupil až poté, co čelil trestněprávnímu šetření iniciovanému žalobcem.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Žalovaný 1 poukázal na to, že nemovitosti získal legitimním způsobem v elektronické dražbě, když jako jediný učinil nejnižší, základní podání ve výši 64 000 000 Kč. Jednalo se přitom o druhé kolo dražby, v prvním kole dne 25. 2. 2022 byly nemovitosti draženy za 77 840 000 Kč, nikdo přitom ani tuto nejnižší nabídku nepodal. Navíc byly nemovitosti před dražbami rozsáhle a transparentně inzerovány, přesto se na trhu nenašel žádný zájemce, který by za ně zaplatil více, než žalovaný 1 ve druhém kole dražby. Žalobci žádná škoda vzniknout nemohla a její vznik neprokázal. Žalovaný 1 také poukázal na to, že žalobce opakovaně napadal neplatnost dražby, avšak neúspěšně, jeho žaloba na neplatnost dražby byla pravomocně zamítnuta. Fakt, že žalovaný 1 dosud nemovitosti neprodal, a to ani za částku 70 mil. Kč (písemné vyjádření žalovaného 1 bylo z června 2025 – pozn. soudu), svědčí o tom, že veškeré úvahy žalobce o ceně nemovitostí jsou mimo realitu a jde jen o jeho nepodložené spekulace. K tvrzenému trestnímu řízení žalovaný 1 na jednání ve věci dodal, že žádné neprobíhá, trestní oznámení žalobce bylo jako nedůvodné odloženo. Navrhl proto žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Žalovaná 2 obdobně jako žalovaný 1 zdůraznila, že ve věci proběhla dvě kola elektronické dražby. V prvním kole odpovídala vyvolávací cena nemovitostí 100 % jejich obvyklé ceny zjištěné na základě znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 15. 8. 2021, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , tj. ve výši 77 840 000 Kč. Žalovaná 2 jako zajištěný věřitel žalobce (jediný ve vztahu k nemovitostem) udělila dne 11. 1. 2022 pokyn ke zpeněžení předmětu zajištění. Jak bylo uvedeno, v prvním kole dražby neučinil nikdo nabídku, v opakované dražbě se sníženou cenou nemovitosti vydražil žalovaný 1, který se tak stal v souladu se zákonem a principy insolvenčního (konkursního) řízení legitimním vlastníkem nemovitostí. K posudku znalce , jméno FO, , předloženého žalobcem, podle kterého činí obvyklá cena nemovitostí 113 100 000 Kč, žalovaná 2 uvedla, že při bližším srovnání je takřka totožný s posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , pouze je v něm navýšena obvyklá cena nemovitostí. Znalkyně , jméno FO, se k tomuto posudku v insolvenčním řízení vyjádřila a dále nebyl nijak reflektován. Tvrzení žalobce o ceně nemovitostí ve výši podle posudku , jméno FO, neodpovídá realitě, nemovitosti byly před dražbami rozsáhle inzerovány, proběhla v nich řada prohlídek, avšak zásadním problémem bylo, že je stále obýval žalobce a odmítal je opustit (učinil tak až v roce 2024). Kromě žalovaného 1 nikdo reálný zájem o nemovitosti neprojevil. Jednáním žalované 2 tak žalobci žádná škoda nevznikla. Navrhla proto žalobu v plném rozsahu zamítnout.

4. Z provedených důkazů a ze skutečností mezi účastníky nesporných soud zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobce byl dlužníkem v insolvenčním řízení vedeném před Městským soudem v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, , v jehož rámci žalovaný 1 ve veřejné dražbě vydražil nemovitosti žalobce parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , a to za 64 000 000 Kč (nesporné skutečnosti). Obvyklou cenu nemovitostí stanovila soudní znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, v lednu 2022 na 77 840 000 Kč (znalecký posudek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – dodatek č. , hodnota, na č. l. 63-80), podle znaleckého posudku znalce , jméno FO, , předloženého v insolvenčním řízení žalobcem, činila obvyklá cena nemovitostí v únoru 2022 částku 113 100 000 Kč (doložení posudku soudu č. l. 5, znalecký posudek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, na č. l. 6-16). Dle vyjádření znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 28. 2. 2022 vykazoval znalecký posudek P. , jméno FO, metodické chyby, formální nedostatky a jeho závěry byly nesprávné a neodpovídající realitě. V podstatných částech byl přitom opsán od posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (vyjádření ke znaleckému posudku č. l. 17-18). , právnická osoba, pořádaná , právnická osoba, proběhla k pokynu žalované 2 jako zajištěného věřitele žalobce (č. l. 23v a 32v) nejprve dne 25. 2. 2022 s nejnižším podáním ve výši 77 840 000 Kč (dražební vyhláška č. l. 19-23), které nikdo neučinil (protokol o provedené dražbě č. , hodnota, -EDD/22 na č. l. 113-119). Následně se dražba konala dne 5. 4. 2022 s nejnižším podáním ve výši 64 000 000 Kč (dražební vyhláška č. l. 27v-32), kdy nemovitosti vydražil žalovaný 1 (viz výše a protokol o provedené dražbě č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, na č. l. 133-134, potvrzení o nabytí vlastnictví s přílohami č. l. 141-143). Před druhým kolem dražby nechal insolvenční správce dlužníka (žalobce) vypracovat z opatrnosti další znalecký posudek, ve kterém byla obvyklá cena nemovitostí 69 500 000 Kč (žádost IS ze dne 17. 3. 2022 na č. l. 27). Nemovitosti žalobce předal oprávněné osobě ke dni 2. 4. 2024 (předávací protokol č. l. 145-146), poté, co se žalovaný 1 úspěšně domáhal nařízení jejich vyklizení soudem (rozsudky Obvodního soudu pro , adresa, a Městského soudu v Praze č. l. 165-170). Žalobce též opakovaně neúspěšně napadal samotnou dražbu, žaloba na její neplatnost byla pravomocně zamítnuta dne 15. 9. 2023, žalobu na vyloučení předmětu dražby ze soupisu majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení přitom nepodal (rozsudky Okresního soudu ve , adresa, a Krajského soudu v Brně – pobočky ve , adresa, č. l. 158-164). Chování dlužníka v insolvenčním řízení hodnotil insolvenční soud jako obstrukční (usnesení Městského soudu v Praze č. l. 182). Dotčené nemovitosti byly inzerovány na portále s-reality za cenu 75 000 000 Kč, na základě kupní smlouvy ze dne 14. 7. 2025 byly prodány za 74 mil. Kč (inzerát a cenový údaj z katastru nemovitostí č. l. 178-179). Obdobně koncipovanou žalobu proti žalovaným podal žalobce u tohoto soudu již dne 23. 12. 2023, řízení bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, a bylo pravomocně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku za podaný návrh (žaloba č. l. 180-181 a skutečnosti soudu známé z úřední činnosti).

6. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil pro věc nic podstatného, zbylé důkazní návrhy zamítl (k tomu viz níže).

7. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

8. Dle § 2909 o. z., škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

9. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:

10. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Jednání žalovaných popsané v žalobě nelze hodnotit jako úmyslné porušení dobrých mravů, kterým by žalobci způsobili škodu.

11. V dané věci je rozhodující, že dotčené nemovitosti získal žalovaný 1 za cenu 64 000 000 Kč v dražbě v rámci insolvenčního řízení vedeného s žalobcem jako dlužníkem, dražba se konala k pokynu zajištěného věřitele, kterým byla žalovaná 2. Daný postup proběhl v souladu se zákonem, ostatně žalobce porušení zákona v tomto směru ani netvrdil. Dražbu jako takovou se mu nepodařilo zpochybnit, soudy jeho žalobu na její neplatnost pravomocně zamítly a proti tomu, že nemovitosti byly zahrnuty v soupisu majetkové podstaty, která se v rámci konkursu zpeněžovala, žalobce ani nebrojil. Žalobce tak nikdy relevantním způsobem postup žalovaných v průběhu insolvenčního řízení nezpochybnil, se svými námitkami tam nebyl úspěšný. Lze dodat, že insolvenční řízení probíhalo pod dohledem insolvenčního správce a především insolvenčního soudu, žádná pochybení či nestandardní postupy však tyto subjekty žalovaným v souvislosti s dotčenými nemovitostmi a jejich prodejem v dražbě nevytkly. Žalobní tvrzení jsou tak pouhou spekulací, žalobce přenesl své námitky po skončení insolvenčního řízení do řízení civilního a de facto se domáhá jakési revize či zmírnění jeho výsledků, respektive získání vyšší ceny za dané nemovitosti, než jaké bylo dosaženo jejich prodejem v insolvenčním řízení.

12. Jeho argumentace zcela opomíjí, že v případě prodeje v dražbě v rámci insolvenčního řízení běžně dochází k potlačení tržních vlivů (na rozdíl od pozdějšího volného prodeje nabyvatelem), a to s ohledem na nastavení podmínek pro prodej nemovité věci, stanovení ceny nejnižšího podání atp. Navíc konstrukce žalobce, že obvyklá cena nemovitostí činila přes 113 mil. Kč, neodpovídá jak průběhu insolvenčního řízení, tak i pozdějším událostem. Znalecký posudek P. , jméno FO, , ze kterého žalobce vycházel, byl znalkyní, která nemovitosti oceňovala v řízení dokonce dvakrát (v roce 2021 a 2022), zásadním způsobem zpochybněn. Znalkyně logicky vysvětlila, jakých pochybení se znalec , jméno FO, dopustil a proč jsou jeho závěry nesprávné. Ani z dalšího znaleckého posudku opatřeného insolvenčním správcem takto vysoká cena nemovitostí vůbec nevyplynula, znalecký posudek doložený žalobcem proto zohledněn nebyl. Především se ale žádný zájemce o nemovitosti za cenu uváděnou žalobcem v celém průběhu řízení nenašel, a to ani v prvním kole dražby, kde cena odpovídala znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Nemovitost vydražil až žalovaný 1, nikdo jiný přitom vyšší než nejnižší nabídku nepodal. Sám žalobce v průběhu tohoto řízení doložil, že žalovaný 1 prodal nemovitosti v červenci 2025 za 74 mil. Kč, z ničeho tak neplyne, že by od počátku úmyslně jednal proti dobrým mravům s cílem nemovitosti prodat za cenu přesahující 100 mil. Kč, jak žalobce tvrdil. K ničemu takovému totiž nedošlo.

13. Navíc to, že nabyvatel získá nemovitost v dražbě za nižší cenu, protože se nenajde zájemce, který by nabídl cenu vyšší, nelze klást k tíži tohoto nabyvatele, a to ani v situaci, že je motivován ekonomickou úvahou o následném prodeji nemovitosti za vyšší hodnotu, tedy se ziskem. I kdyby v řízení bylo dalším dokazováním jednoznačně prokázáno, že žalovaní postupovali od počátku v insolvenčním řízení s cílem výhodně investovat do nemovitostí žalobce (výhodně je v dražbě získat a následně i prodat), nejde dle soudu o jednání nemravné či o zneužití práva. Výhodné nabytí pozemků ve veřejné dražbě nelze považovat za mimořádnou okolnost ospravedlňující použití korektivu dobrých mravů (k tomu srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 30. 12. 2024, sp. zn. , spisová značka, , a dále nález Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. III. ÚS 2049/21), tedy ani za úmyslné porušení dobrých mravů ve smyslu § 2909 o. z. Žalovaní navíc byli věřiteli žalobce v insolvenčním řízení a z ničeho neplyne, že by v jeho rámci postupovali v rozporu se zákonem, jak již bylo uvedeno výše. Ani tímto pohledem tak žaloba neobstojí.

14. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že jak bylo zjištěno, obdobně koncipovanou žalobu podal žalobce již v minulosti, kdy požadoval po žalovaných zaplacení 49 100 000 Kč jako celé tvrzené škody způsobené jejich údajným nemravným jednáním v souvislosti s dotčenými nemovitostmi. V rámci rozhodnutí o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků a o návrhu na nařízení předběžného opatření se k úspěšnosti této žaloby vyjadřoval jak prvostupňový soud, tak soud odvolací, přičemž opakovaně konstatovaly, že žalobu považují za zjevně neúspěšnou (viz usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve , adresa, ze dne 30. 4. 2024, č. j. , spisová značka, a č. j. , spisová značka, ).

15. Soud závěrem uvádí, že na jednání další důkazní návrhy žalobce zamítl. Skutkový stav potřebný pro rozhodnutí byl provedeným dokazováním zjištěn dostatečně, svědecké výpovědi, případně účastnický výslech žalobce proto byly nadbytečné a na právním hodnocení soudu by ničeho nezměnily.

16. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal každému z žalovaných, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 14 338,50 Kč. Každý z žalovaných byl zastoupen advokátem, jejich náklady řízení tak sestávají z nákladů na toto zastoupení. Advokátovi žalovaného 1 a advokátovi žalované 2 náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a. t.”, ve výši 3 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, vyjádření k žalobě a účast na jednání před soudem dne 12. 2. 2026) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 850 Kč, tj. 2 488,50 Kč (§ 14a odst. 1 a. t.).

18. Lhůtu k placení soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupců žalovaných dle § 149 odst. 1 o. s. ř.