11 C 18/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Jarmilou Gajdošovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 444 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 444 Kč, zákonný úrok z prodlení z pohledávky 7 444 Kč od 17. 06. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 30. 11. 2020. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal se žalobce vůči žalovanému zaplacení částky 7 444 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení.

2. Okresním soudem v Kroměříži byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz dne 4. 12. 2020 pod č. j. EPR 315152/2020-6, který byl zrušen usnesením ze dne 28. 1. 2021 podle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř., neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému řádně do vlastních rukou.

3. Na písemnou výzvu soudu se žalovaný k návrhu (žalobě) nevyjádřil.

4. Žalovaný jako fyzická osoba nemá podle § 46b písm. a) část věty po středník zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou mu mají být doručovány písemnosti. Je věcí adresáta, aby se pojistil pro doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Proto soud za doručovací adresu považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. adresu trvalého pobytu žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel, [obec a číslo], [PSČ] [obec] (evidováno od 6. 1. 1992).

5. Usnesením ze dne 10. 3. 2021, č. j. 11 C 18/2021-21, soud vyzval žalovaného, aby v 10ti denní lhůtě sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Nevyjádří-li se, bude předpokládat, že souhlasí.

6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů, neboť žádný z účastníků neměl proti uvedenému postupu námitek, resp. žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již v návrhu a žalovaný se nevyjádřil. Vyhlášení rozsudku bylo soudem nařízeno na den 27. 4. 2021.

7. Soud ve věci rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem, výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce a výpisu z centrální evidence obyvatel žalovaného.

8. Skutkový stav byl zjištěn po provedeném dokazování takto: Žalobce je právnickou osobou zřízenou zvláštním zákonem s datem zápisu do Obchodního rejstříku ke dni 1. 5. 2004. Žalovaný je osobou fyzickou s evidovanou adresou trvalého pobytu [obec a číslo], [PSČ] [obec], okres [okres].

9. Žalobce uvedl tato skutková tvrzení: zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, jeho vlastníkem je žalovaný, avšak v období od 3. 10. 2019 do 2. 3. 2020, tj. celkem 152 dnů, k uvedenému vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci podle § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Podle § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 cit. zák. zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 4. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 16. 6. 2020. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce rovněž zaslal žalovanému dne 23. 7. 2020 upozornění na nedoplatek příspěvku do garančního fondu ČKP, byl vyzván k jeho úhradě do 7. 8. 2020. Další upomínka k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP je ze dne 4. 9. 2020. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobce žalovanému dopisem dne 9. 10. 2020, která byla dána k přepravě poště téhož dne s adresou bydliště žalovaného [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. Žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 7 444 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 47 Kč denně x 152 dnů, celkem ve výši 7 144 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě § 4 odst. 4 cit. zák. ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.

10. Skutkový děj, který uvedl žalobce v žalobě, prokazují listinné důkazy, a to: výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP na č.l. 11, upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku ze dne 23. 7. 2020 na č.l. 12 a ze dne 4. 9. 2020 na č.l. 13, předžalobní upomínka na č.l. 14 s dokladem o doručování na č.l. 15.

11. Nárok žalobce na úhradu předmětné částky se opírá o § 4 odst. 1, 3, 4, 6, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

12. Nárok žalobce na úhradu úroku z prodlení se opírá o § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

13. Právní posouzení věci. Soud vzal za prokázané, že žalovaný jako vlastník a provozovatel výše uvedeného vozidla nesplnil svoji zákonnou povinnost, když v době od 3. 10. 2019 do 2. 3. 2020 neměl uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný na výzvu žalobce neuhradil příspěvek do garančního fondu zřízeného dle § 24 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o odpovědnosti z provozu vozidla, a to ani po dvou upomínkách a předžalobní upomínce. Žalovaná částka pak sestává z jistiny ve výši 7 144 Kč a z poplatku za mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč (podle vyhl. č. 205/1999 Sb., v platném znění). Žalovaný proti návrhu žádným způsobem nebrojil, proto soud vycházel z toho, že tvrzení žalobce jsou pravdivá, podpořená listinnými důkazy. Soud vzal za prokázané, že žalovaný dluží žalobci doposud žalovanou částku, proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. Žalobce má nárok na úrok z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení. Výše úroku z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Náklady řízení byly přiznány žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku, s dokladem o doručování.

15. Soud přiznal žalobci náklady řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem dle § 14b odst. 1, písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) za 3 úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., za písemné podání žaloby a za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 200 Kč. Za uvedené úkony byla tedy přiznána odměna v celkové výši 600 Kč. V souladu s těmito úkony náleží zástupci žalobce i náhrada hotových výdajů (režijní paušál) podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, tj. 21 % z částky 900 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2013. Osvědčení o registraci advokáta k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise.

16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty po středník o. s. ř., když nebyly shledány podmínky pro jinou lhůtu k plnění.

17. Zaplacení nákladů řízení k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. l o. s. ř.

18. Podle § 157 odstavec 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.