11 C 188/2020
č. j. 11 C 188/2020-45
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 47 § 49 § 99 § 137 § 142 § 149 § 160 § 205
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- o zvláštních řízeních soudních, 292/2013 Sb. — § 13
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Kroměříži rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jarmily Gajdošové a přísedících anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka , částka s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku [částka] zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, b) částku [částka] zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, c) částku [částka] zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, d) částku [částka] zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, e) částku [částka] zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, f) částku [částka] zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, g) částku [částka] zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, h) částku [částka] zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, i) částku [částka] zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, j) částku [částka] zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, k ) částku [částka] zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, l) částku [částka] zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
2. Řízení ve věci bylo zahájeno dne [datum]. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal se žalobce vůči žalovanému zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím, částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. K návrhu žalobce byl ve věci vydán dne [datum] elektronický platební rozkaz pod [číslo jednací], který byl zrušen usnesením ze dne [datum] podle § 173 odst. 2 ve spojení s §174a odst. 3 o. s. ř. z důvodu, že se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.
3. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že v době od [datum] do [datum] byl zaměstnancem žalovaného na pozici [anonymizována čtyři slova]. Pracovní poměr byl ukončen okamžitým zrušením ze strany zaměstnance z důvodu nevyplacení části mzdy. Zaměstnanci tak náleží za odvedenou práci mzda, dále stravné ve výši [anonymizováno] [spisová značka]. Žalobce neobdržel výplatu [anonymizováno] za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] (k úhradě bylo [částka], [částka] bylo uhrazeno), za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] (k úhradě bylo [částka], [částka] bylo uhrazeno), za měsíc únor [rok] ve výši [částka], za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] (k úhradě bylo [částka], [částka] bylo uhrazeno). Dále neobdržel část mzdy ani [anonymizováno] diet za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] a [částka] (na mzdu bylo z částky [částka] uhrazeno [částka]), část mzdy a výplatu [anonymizováno] za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] a [částka] (na mzdu bylo z částky [částka] uhrazeno [částka]). V měsíci [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] nepracoval pro překážku na straně zaměstnavatele, předpokládaná mzda za každý z měsíců by činila [částka]. S ohledem na nevyplacené mzdy a náhrady za měsíc [anonymizováno] [rok] a následující zrušil žalobce okamžitě pracovní poměr, má tedy nárok na dvojnásobek průměrného (předpokládaného) výdělku, tj. ve výši [částka]. Žalobce z dlužných částek požaduje úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých dlužných částek. Dne [datum] zaslal žalobce žalovanému předžalobní upomínku.
4. Žalovaný se k žalobě na písemnou výzvu soudu nevyjádřil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných důkazů.
5. Žalobce je fyzickou osobou. Žalovaný je právnickou osobou a obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku ke dni [datum]. Předmětem jeho podnikání je mimo jiné silniční motorová doprava.
6. Jednání ve věci soud nařídil na den [datum]. Žalovaný byl předvolán vzorem 018 o. s. ř. – předvolání žalovanému k prvnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání ve věcech, v nichž může být jednáno bez přítomnosti účastníků. Žalovanému bylo předvolání k prvému jednání ve věci doručeno fikcí doručení do vlastních rukou (§ 46 ve spojení s § 47 a § 49 odst. 4 o. s. ř.) datovou schránkou dne [datum], tedy více než 10 dnů přede dnem jeho konání.
7. Žalovaný se přesto bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavil a svou neúčast neomluvil.
8. K prvnímu jednání ve věci se dostavil žalobce (jeho právní zástupce), který na podané žalobě setrval a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.
9. Podle § 153b odstavec l o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání, nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy, první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná, a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
10. Podle § 153b odstavec 3 o. s. ř. ve věci lze uzavřít a schválit smír podle § 99 odstavec 1 a 2 o. s. ř.
11. Soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.
12. V dané věci má soud za to, že byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b o. s. ř. Žaloba s výzvou k vyjádření a procesním poučením účastníka řízení byly žalovanému doručeny datovou schránkou dne [datum] a předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno datovou schránkou dne [datum] (fikce doručení). Jednání se konalo dne [datum], tedy žaloba i předvolání k jednání byly žalovanému doručeny více jak 10 dnů přede dnem jednání. V předvolání byl žalovaný poučen o následcích nedostavení se, o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se nedostavil, neomluvil se. Soud proto vydal na návrh žalobce rozsudek pro zmeškání. Tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech sporu pak soud považoval za nesporná a dospěl k závěru, že na základě těchto tvrzení lze žalobě zcela vyhovět.
13. Práva a povinnosti mezi účastníky z titulu nevyplacené mzdy a cestovních náhrad se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena pracovní smlouva, na základě které byl žalobce povinen vykonávat práci v souladu se smlouvou, žalovaný pak byl povinen zaplatit žalobci za vykonanou práci mzdu a cestovní náhrady ve sjednané výši. Žalovaný však své smluvní povinnosti zcela nesplnil, vznikl mu dluh vůči žalobci, proto žalobce využil svého oprávnění a pracovní poměr ukončil okamžitým zrušením ke dni [datum]. Žalobce tak v souladu s právem požaduje výše specifikované nároky. Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno, a to včetně příslušenství požadovaného v zákonné výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem ve výši [částka]. Advokátu náleží odměna za učiněné úkony dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“). Odměna sestává z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů dle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka, účast na jednání dne [datum]). Odměna celkem činí [částka]. Dále má zástupce žalobce nárok na náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. (4 x [částka]), odpovídající provedeným právním úkonům. Nárok na náhradu za ztrátu času dle § 14 a. t. stráveném zástupcem žalobce ze sídla své kanceláře v [obec] k jednání soudu v [obec] v celkové výši [částka] (celkem čtyři půlhodiny). Zástupce žalobce má nárok i na náhradu cestovních výdajů ze sídla své kanceláře v [obec] do [obec] a zpět dne [datum] ve výši [částka] podle § 13 odstavec 5 a.t. ve spojení s § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Cestovné je počítáno z kombinované spotřeby 5,2 l [číslo] km vozidla dle předloženého technického průkazu, ceny motorové nafty pro rok 2021 dle příslušné vyhlášky ve výši [částka], sazby základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,40 Kč/km jízdy a vzdálenosti sídla zástupce žalobce do [obec] (tam a zpět), celkem [anonymizováno] km. K nákladům řízení ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. patří náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka], tj. 21 % z částky [částka], přičemž osvědčení advokáta o registraci u finančního úřadu k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise.
15. O náhradě cestovních výdajů žalobce nebylo rozhodováno, neboť tento se jich podáním ze dne [datum] vzdal.
16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
17. Zaplacení nákladů řízení k rukám advokáta je dáno § 149 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.