11 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní titul Jarmilou Gajdošovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení 24 807 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24 807 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 24 807 Kč od 14. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 9 242 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

2. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 27. 11. 2020. Žalobce se domáhal návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu na žalovaném zaplacení částky 24 807 Kč se zákonným úrokem z prodlení, dále požadoval náhradu nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne 14. 10. 2016 uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou s pojistným obdobím v délce jednoho roku, s účinností od 1. 11. 2016. Tato smlouva vytvořila rámec pro sjednávání pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění k souboru vozidel ve vlastnictví nebo držení žalovaného. Jednotlivá vozidla byla specifikována prostřednictvím přihlášek do skupinové pojistné smlouvy – [anonymizována dvě slova] [rok] nebo tabulek – [anonymizována dvě slova] [rok]. Pojištění jednotlivých vozidel vznikalo na základě podepsané přihlášky či tabulky obsahující poptávku pojištění v podobě datové věty. Ode dne 1. 11. 2016 bylo sjednáno autopojištění osobního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 9 069 Kč splatným čtvrtletně ve výši 2 267 Kč (přihláška [číslo]). Ode dne 1. 11. 2016 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 6 769 Kč splatným čtvrtletně ve výši 1 692 Kč (přihláška [číslo]). Ode dne 1. 11. 2016 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 7 552 Kč splatným čtvrtletně ve výši 1 888 Kč (přihláška [číslo]). Ode dne 1. 11. 2016 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 7 552 Kč splatným čtvrtletně ve výši 1 888 Kč (přihláška [číslo]). Ode dne 1. 11. 2016 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 8 435 Kč splatným čtvrtletně ve výši 2 109 Kč (přihláška [číslo]). Ode dne 1. 11. 2016 bylo sjednáno autopojištění osobního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 3 272 Kč splatným čtvrtletně ve výši 818 Kč (přihláška [číslo]). Ode dne 8. 2. 2017 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 4 273 Kč splatným čtvrtletně ve výši 1 068 Kč (přihláška [číslo]). Ode dne 1. 1. 2017 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 8 011 Kč splatným čtvrtletně ve výši 2 003 Kč (přihláška [číslo]). Ode dne 31. 7. 2018 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 17 896 Kč splatným čtvrtletně ve výši 4 474 Kč (přihláška [číslo]). Ode dne 1. 5. 2017 bylo sjednáno autopojištění osobního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 5 083 Kč splatným čtvrtletně ve výši 1. 271 Kč (přihláška [číslo]). Ode dne 12. 5. 2017 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 4 273 Kč splatným čtvrtletně ve výši 1 068 Kč (přihláška [číslo]). Ode dne 10. 7. 2016 bylo sjednáno autopojištění osobního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 11 274 Kč splatným čtvrtletně ve výši 2 819 Kč (přihláška [číslo]). Ode dne 1. 11. 2018 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 7 720 Kč splatným čtvrtletně ve výši 1 930 Kč. Ode dne 1. 11. 2018 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 3 944 Kč splatným čtvrtletně ve výši 986 Kč. Ode dne 1. 11. 2018 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 5 521 Kč splatným čtvrtletně ve výši 1 380 Kč. Ode dne 1. 11. 2018 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 10 103 Kč splatným čtvrtletně ve výši 2 526 Kč. Ode dne 1. 11. 2018 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 5 521 Kč splatným čtvrtletně ve výši 1 380 Kč. Ode dne 1. 11. 2018 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 3 944 Kč splatným čtvrtletně ve výši 986 Kč. Ode dne 1. 11. 2018 bylo sjednáno autopojištění nákladního automobilu [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 5 521 Kč splatným čtvrtletně ve výši 1 380 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 11. 2019, proto byl upomínkou ze dne 1. 2. 2020 vyzván k jeho úhradě, současně byl upozorněn na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Žalovaný si upomínku dne 6. 2. 2020 převzal, pojistné však neuhradil. Účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly dne 13. 3. 2020, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dne 16. 3. 2020. Za období od 1. 11. 2019 do 13. 3. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné žalovanou částku 24 807 Kč. Žalovaný nereagoval ani na další upomínky či předžalobní upomínku ze dne 30. 6. 2020.

3. K návrhu žalobce byl ve věci vydán dne 4. 12. 2020 elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR 309667/2020-6, proti kterému podal žalovaný odpor. V odůvodnění odporu, které bylo podáno v zákonné lhůtě, žalovaný uvedl, že je zde dána místní nepříslušnost Okresního soudu v Kroměříži, když dle § 84 a 85 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, je místně příslušným soudem [název soudu], neboť v jeho obvodu je skutečné sídlo žalovaného. Žalobce svou pohledávku dokládá skupinovou pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 14. 10. 2016, k tomu žalovaný uvádí, že se jedná o listinu soukromou. Žalovaný předmětnou pohledávku nemá ve svých obchodních dokumentech písemně založenou, z toho důvodu ji ani neuznává a sporuje pravost a věcnou správnost předkládané smlouvy. Je tak na žalobci, aby vznik a výši uplatňovaného nároku řádně prokázal.

4. Žalobce k vyjádření žalovaného uvedl, že Okresní soud v Kroměříži je místně příslušný věc projednat a rozhodnout, neboť v jeho obvodu má žalovaný své sídlo. Pokud se žalovaný odvolává na své skutečné sídlo, žalobce odkazuje na § 137 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého proti tomu, kdo se dovolává sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě. Pokud jde o pojistnou smlouvu, tato byla osobně podepsána [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jako členy představenstva žalovaného, a to v souladu se stavem zápisu v obchodním rejstříku.

5. Usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 24. 2. 2021, č. j. 11 C 2/2021-66, které nabylo dne 18. 3. 2021 právní moci, byla zamítnuta námitka místní nepříslušnosti Okresního soudu v Kroměříži v projednávané věci podaná žalovaným dne 21. 1. 2021. Usnesení nabylo právní moci dne 18.3.2021.

6. Žalobce je právnickou osobou a obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku ke dni 23. 12. 1992. Předmětem jeho podnikání je mimo jiné pojišťovací činnost. Žalovaný je rovněž právnickou osobou a obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku, a to ke dni [datum].

7. Jednání ve věci soud nařídil na den 20. 4. 2021. Žalovaný byl předvolán vzorem 018 o. s. ř. – předvolání žalovanému k prvnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání ve věcech, v nichž může být jednáno bez přítomnosti účastníků. Žalovanému bylo předvolání k prvému jednání ve věci doručeno dne 25. 3. 2021 do datové schránky.

8. Žalovaný se přesto bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavil a svou neúčast neomluvil.

9. K prvnímu jednání ve věci se dostavil žalobce (jeho právní zástupce), který na podané žalobě setrval a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.

10. Podle § 153b odstavec l o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání, nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy, první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná, a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

11. Podle § 153b odstavec 3 o. s. ř. ve věci lze uzavřít a schválit smír podle § 99 odstavec 1 a 2 o. s. ř.

12. Soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.

13. V dané věci má soud za to, že byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b o. s. ř. Žaloba byla žalovanému doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem dne 9. 12. 2020 do datové schránky, dne 25. 3. 2021 mu pak bylo do datové schránky doručeno předvolání k jednání. Jednání se konalo dne 20. 4. 2021, tedy žaloba i předvolání k jednání byly žalovanému doručeny více jak 10 dnů přede dnem jednání. V předvolání byl žalovaný poučen o následcích nedostavení se, o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se nedostavil, neomluvil se. Soud proto vydal na návrh žalobce rozsudek pro zmeškání. Tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech sporu pak soud považoval za nesporná a dospěl k závěru, že na základě těchto tvrzení lze žalobě zcela vyhovět.

14. Práva a povinnosti mezi účastníky z titulu dlužného pojistného se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem a zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva, v jejímž souladu došlo k pojištění vozidel žalovaného, a to pojištěním odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a havarijním pojištěním. Žalovaný však nesplnil svou povinnost hradit řádně a včas pojistné, když pojistné neuhradil ani k písemné upomínce, pojistná smlouva zanikla. Žalobce tak po právu požaduje výše specifikované nároky. Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno, a to včetně příslušenství požadovaného v zákonné výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 242 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem ve výši 8 242 Kč. Advokátu náleží odměna dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč), za přípravu a převzetí zastoupení, sepsání návrhu ve věci samé a za předžalobní upomínku, dále dle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky ve výši 4 200 Kč (2 x 2 100 Kč), za vyjádření k odporu žalovaného a účast na jednání dne 20. 4. 2021. Za prvé tři úkony právní služby náleží žalobci náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, za další dva úkony ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč) dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky. Zástupce žalobce má dále nárok na náhradu za promeškaný čas dle § 14 vyhlášky, a to v počtu šesti půlhodin, celkem ve výši 600 Kč. Má nárok i náhradu cestovních výdajů, a to ve výši 256 Kč, dle doložených jízdenek ze dne 20. 4. 2021 (jednání u Okresního soudu v Kroměříži). Zástupce žalobce má dále nárok na náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 1 386 Kč, tj. 21 % z částky 6 600 Kč (bez jízdného hromadnou dopravou), která patří k nákladům řízení ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. Výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2013 s tím, že osvědčení advokáta o registraci u finančního úřadu k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise.

16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

17. Zaplacení nákladů řízení k rukám advokáta je dáno § 149 odst. 1 o. s. ř.