11 C 278/2019

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Jarmilou Gajdošovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného místo kterého jedná na základě dohody dle ust. § 6 odst. 1 zák.č. 201/2002 Sb., Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem adresa , adresa pro doručování: anonymizováno 9 slov obec , ulice a číslo , PSČ obec o: žaloba na náhradu škody

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení 1. částky ve výši 144 500 Kč, 2. částky ve výši 108 416 Kč, 3. částky ve výši 650 000 Kč, <b>se zamítá.</b>

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 1 608,87 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 21.11.2019. Žalobou ze dne 21.11.2019 uplatnil žalobce vůči žalovanému nárok na zaplacení částky celkem ve výši 902.916 Kč z titulu náhrady škody.

2. Žalobu odůvodnil tím, že dne 29.4.2019 uplatnil u příslušného orgánu nárok na náhradu škody ve smyslu ust. § 5 písm. b), § 6, § 13 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, která byla způsobena jednáním orgánů činných v trestním řízení, a to v trestním řízení vedeném Policií České republiky KŘP [územní celek], Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, [ulice a číslo], [PSČ] [obec] pod sp. zn. KRPZ [číslo] [rok] [číslo] proti [jméno] [příjmení], [datum narození], kde [právnická osoba] [anonymizováno] vystupovala a vystupuje jako poškozená.

3. Způsobenou újmu dle žalobce představují průtahy v přípravném řízení způsobené orgány činnými v trestním řízení a těmito průtahy způsobená nemožnost řádně vyšetřit některé skutky, kterých se měl [anonymizováno]. [příjmení] dopustit a u kterých byla žalobcem uplatňována škoda, čímž dle žalobce jednáním výše zmíněných orgánů zanikla možnost se domoci náhrady škody způsobené těmito skutky přímo na [anonymizováno]. [příjmení]. Příslušný orgán jakožto žalovaný, který věc eviduje pod č.j. [jednací číslo MSP], se do dnešního dne nevyjádřil k nároku žalobce a tomuto tak s ohledem na běh promlčecí doby nezbývá nic jiného, než se svým nárokem obrátit žalobou na soud.

4. Dále žalobce uvedl, že podal prostřednictvím svého jednatele dne 24.1.2012 na pana [příjmení] jako bývalého jednatele žalobce trestní oznámení pro podezření na spáchání trestného činu zpronevěry dle § 206 odst. 1,4 písm. d) TZ, zločinu krádeže podle § 205 odst. 1,4 písm. c) TZ a zločinu podvodu dle § 209 odst. 1,4 písm. d), když tento měl opakovaně vybírat prostředky z bankovního účtu společnosti v celkové výši 4.637.567 Kč, které pak nevložil do pokladny společnosti a tyto si přisvojil. Následně v období, kdy již nebyl jednatelem, měl vybrat 900.000 Kč z účtu žalobce a opět si tyto prostředky přisvojit, následně převést částku ve výši 500.000 Kč z účtu žalobce na účet třetí osoby, přičemž tyto nebyly zaúčtovány a nikdo nebyl o jejich převodu informován. Následně uzavíral jménem žalobce, ačkoliv již nebyl jejím jednatelem, smlouvy se třetími osobami, a to smlouvu zástavní k zajištění pohledávky ve výši 1.250.000 Kč k nemovitosti ve vlastnictví žalobce, přičemž dle žalobce neexistoval dluh, který měl být zajištěn. Trestní oznámení bylo následně doplněno o podezření z dalšího trestněprávního jednání pana [příjmení].

5. Orgány činné v trestním řízení teprve počátkem roku 2013 zahájily ve věci prověřování. Trestní oznámení žalobce pro podezření ze spáchání osmi samostatných trestněprávních jednání ze strany [anonymizováno]. [příjmení] bylo poprvé usnesením ze dne 21.8.2013 odloženo. Přes využití veškerých opravných prostředků žalobce věc zůstala pravomocně odložena. Z podnětu žalobce v roce 2015 Nejvyšší státní zastupitelství v roce 2016 shledalo pochybení u policejního orgánu, dozorového i dohledového SZ a přikázalo danou trestní věc znovu otevřít a řádně prověřit všech osm skutků. Dne 26.2.2018 policejní orgán podruhé danou trestní věc zcela odložil. Po opravném prostředku žalobce bylo jeho stížnosti vyhověno a dozorový státní zástupce OSZ v [obec] usnesením ze dne 25.6.2018 zrušil usnesení policejního orgánu v celém rozsahu u všech osmi prověřovaných skutků, současně bylo policejnímu orgánu uloženo, aby věc znovu projednal a rozhodl.

6. Na základě pokynu dozorového státního zástupce bylo usnesením policejního orgánu ze dne 28.8.2018 zahájeno trestní stíhání p. [příjmení] pouze pro dva z osmi prověřovaných skutků, a to pro trestný čin zpronevěry, kdy škoda byla snížena na 2.868.577 Kč, a trestný čin zpronevěry ohledně částky ve výši 900.000 Kč, a to po 6 letech a 8 měsících od podání trestního oznámení. Pro tyto skutky byla podána obžaloba a je vedeno řízení u Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. [spisová značka], bez konečného rozhodnutí, a to vše po bezmála osmi letech od podání trestního oznámení a jednání u soudu je v současnosti odročeno na neurčito.

7. Dále žalobce uvedl, že ohledně prověřovaných skutků [číslo] až [číslo] žalobce brojil proti postupu policejního orgánu, který u prověřovaných skutků nijak procesně nerozhodl. Po podnětech k dozorovému i dohledovému SZ žalobce podal druhý podnět na NSZ ke kontrole skončené věci, NSZ v tomto případě ke kontrole skončené věci nepřistoupilo.

8. Podle žalobce jeho škodní nárok má dvě roviny, přičemž první lze spatřovat v nepřiměřených průtazích řízení a druhou v tom, že těmito průtahy již není možné řádně prošetřit všechny tvrzené skutky a dokonce není postaveno najisto, zda nebyly škodní nároky z těchto skutků vzešlé promlčeny. Podle žalobce obě tyto roviny jsou dle jeho názoru způsobeny nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení.

9. Žalobce spatřuje další nesprávný postup orgánů činných v trestním řízení tím, že nebylo řádně procesně (usnesením) rozhodnuto o odložení trestní věci, není tak postaveno na jisto, kdy opět začala běžet promlčecí doba ke škodním nárokům žalobce.

10. Žalobce vzniklou újmu vyčísluje za průtahy v řízení podle Manuálu pro aplikaci zákona č. 82/1998 Sb. částkou ve výši 85.000 Kč (75.000 Kč za 6 let trvající řízení a 10.000 Kč za 8 měsíců), navýšenou o 20%, neboť z podnětu žalobce bylo alespoň u skutků [číslo] zahájeno trestní stíhání, a o 50%, neboť jednáním p. [příjmení] byl žalobce velmi citelně zasažen a má pro žalobce velký význam, celkem tedy 144.500 Kč. Dále žalobce nárokuje náhradu škody za úkony zmocněnce v této trestní věci, tj. za právní pomoc advokáta dle advokátního tarifu a to ze škodních nároků- skutek [číslo] – 150.000 Kč, skutek [číslo] – 500.000 Kč a skutek [číslo] – 150.000 Kč, tedy z tarifní hodnoty 800.000 Kč za 8 úkonů právní služby a 8x režijní paušál a daň z přidané hodnoty, tedy celkem 108.416 Kč dále žalobce nárokuje náhradu skutečné škody, ve výši 650.000 Kč, která sestává z částky 500.000 Kč, která byla převedena z účtu společnosti na paní [příjmení] (skutek [číslo]) a z částky 150.000 Kč, která představuje rozdíl ceny nemovitosti, za kterou měla být nemovitost ve vlastnictví společnosti prodána a za kterou byla dle kupní smlouvy prodána (skutek [číslo]). Celkem tedy žalobce uplatňuje škodu ve výši 902.916 Kč.

11. Žalovaný se vyjádřil k žalobě podáním ze dne 23.9.2020. Uvedl, že žalobcem uplatněný nárok zcela neuznává a navrhuje jeho zamítnutí v celém rozsahu. Žalovaný učinil nesporným, že u něj žalobce svým podáním ze dne 29.4.2019 uplatnil nárok na náhradu škody, která měla být způsobena jednáním orgánů činných v trestním řízení, a to poskytnutí zadostiučinění jako náhradu nemateriální újmy z titulu nepřiměřené délky řízení. Žalovaný po prošetření uplatněného nároku sdělil žalobci své stanovisko, v němž konstatuje, že nejsou naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb., jeho nárok tak neuznal, a proto žádosti žalobce o náhradu škody nevyhověl.

12. Žalovaný poukázal na to, že že zákonná úprava stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek, a to nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, vznik škody a existence příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně, aby bylo možno odpovědnost státu za škodu vyslovit a náhradu škody přiznat. Jejich existence musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění některé z nich. Dále žalovaný vycházel z trestního oznámení žalobce a postupu orgánů činných v trestním řízení a má za to, že činnost orgánů činných v trestním řízení před zahájením, trestního stíhání vůbec nespadá pod právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Orgány činné v trestním řízení před zahájením trestního stíhání v žádném případě nevedou řízení z pozice nezávislého a nestranného soudu a nijak nerozhodují o právech či závazcích, třebaže to poškozený uplatňuje.

13. Žalovaný vycházeje ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13.4.2011 sp. zn. Cpjn 206/2010 argumentuje, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívající v nepřiměřené délce řízení. Poukazuje na usnesení policejního orgánu ze dne 28.8.2018, kterým bylo zahájeno trestní stíhání p. [jméno] [příjmení] a od tohoto data 28.8.2018 lze počítat počátek řízení a posuzovat, zda se jedná o nepřiměřenou délku řízení. Dne 26.3.2019 byla u Okresního soudu v Kroměříži podána obžaloba a trestní řízení je vedeno u soudu pod sp.zn. [spisová značka] a není dosud pravomocně skončeno.

14. Žalovaný vznesl námitku promlčení k uplatněnému nároku žalobce s odkazem na promlčecí lhůtu 6 měsíců dle ust. § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce požaduje náhradu za průtahy v rámci prověřování trestné činnosti, avšak činnost orgánů činných v trestním řízení nelze považovat za součást trestního stíhání. V daném případě se neuplatní ust. § 32 odst. 3 věta druhá zákona, podle něhož by jinak promlčecí doba za průtahy v trestním řízení skončila až za šest měsíců po skončení trestního stíhání. Pakliže dne 28.8.2018 bylo zahájeno trestní stíhání p. [jméno] [příjmení], pak se nemajetková újma promlčela nejpozději dne 28.8.2019. Žalovaný namítl, že žalobce si nepočínal ve smyslu zásady, že každý je povinen náležitě pečovat o svá práva.

15. Žalovaný dále poukázal na to, že cílem trestního řízení není primárně vydání rozhodnutí o nároku poškozeného uplatněného v adhezním řízení, navíc o něm vůbec nemusí být meritorně rozhodnuto, ale o rozhodování o vině a trestu obžalovaného. Pakliže žalobce uplatnil nárok v adhezním řízení, musel si být vědom skutečnosti, že o jejím nároku nemusí být vůbec věcně rozhodnuto. Je tedy otázkou, z jakého důvodu žalobce neuplatnil svůj nárok v rámci civilního řízení.

16. Žalovaný dále poukázal na to, že nárok na náhradu škody může být vůči státu úspěšně uplatněn až tehdy, když poškozený nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky jinou cestou. Uplatněné náklady na právní zastoupení nespadají pod náklady řízení dle ust. § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., neboť se nejedná o náklady řízení, které by byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Žalobce nikterak neprokázal vznik, trvání a závažnost tvrzené újmy, nedoložil vznik majetkové škody, tvrzení žalobce o spáchaném trestním jednání nejsou podložena pravomocným rozhodnutím, není tak dán odpovědnostní titul k náhradě tvrzené škody. Podle žalovaného je žaloba přinejmenším podána předčasně. Chybí jeden ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu, a to příčinná souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou, čímž nejsou splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za tvrzenou škodu.

17. Žalobce se vyjádřil k podání žalovaného dne 29.1.2021. Poukázal na ustanovení § 159 zák. č. 141/1961 Sb., trestního řádu, který obecně stanoví lhůty, ve kterých má policejní orgán prověřit skutečnosti nasvědčující tomu, zda byl spáchán trestný čin. Tyto lhůty lze za podmínek uvedených v tomto ustanovení prodlužovat. Samotné prověřování trvalo přes 6 let, což představuje nesprávný úřední postup v podobě průtahů. Dle názoru žalobce je nutno chápat trestní řízení jako celek, a nikoli pouze formalisticky, jak to činí žalovaný. V důsledku nečinnosti a vydáváním chybných rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení bylo znemožněno, aby byla věc v přiměřené lhůtě soudy projednána. Předmětné ustanovení tak lze dle názoru žalobce zcela nepochybně vztáhnout i na celé řízení, které předchází projednání věci před soudy. Žalobce se neztotožnil s oprávněností uplatnění námitky promlčení. Nelze stavět počátek běhu promlčecí doby jako okamžik vydání rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, jelikož doposud ani nedošlo k ukončení řízení, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu, toto řízení stále probíhá. Žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání nadále brojil a domáhal se rovněž rozhodnutí týkajících se dalších skutků, ve kterých orgány činné v trestním řízení nadále nespatřovaly trestnost a nutnost zahajovat trestní stíhání. Žalobce setrval na důvodnosti podané žaloby.

18. Podáním ze dne 29.9.2020 žalobce navrhl přerušení řízení ve věci podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. Žalovaný se k tomuto návrhu žalobce vyjádřil podáním ze dne 13.10.2020 a podle něj není dán důvod pro přerušení řízení. Výsledek trestního řízení sp. zn. [spisová značka] není významným pro předmětný soudní spor. Usnesením ze dne 6.1.2021 č.j. 11C 278/2019-99 soud návrh žalobce na přerušení řízení zamítl, když dospěl k závěru, že je možno nárok žalobce projednat i bez skončení trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Kroměříži pod sp.zn. [spisová značka]. Usnesení nabylo právní moci dne 17.1.2021.

19. Ve věci soud nařídil jednání na den 4.2.2021. Žalobce na podané žalobě setrval. Ve věci soud provedl důkaz č.l. 7 - podnět poškozeného /tj. žalobce/ ze dne 23.5.2018 k OSZ v [obec] – k výkonu dohledu vedoucího státního zástupce nad postupem dozorového státního zástupce dle § 12e z. č. 283/1993 Sb., žádost o odstranění průtahů v rozhodování o stížnosti poškozeného, č.l. 8 - 9 - podnět poškozeného /tj. žalobce/ ze dne 5.3.2018 ke Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] – k výkonu dohledu nad postupem OSZ [obec], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], ve věci podezřelého [jméno] [příjmení], č.l. 10 - 26 - usnesení PČR, [stát. instituce], Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality ze dne 21.8.2013 - odložení trestní věci podezření ze spáchání zločinu zpronevěra ……, kterých se měl dopustit podezřelý [jméno] [příjmení], č.l. 27 - 28 – stížnost poškozeného /tj. žalobce/ ze dne 14.3.2018 k PČR, [stát. instituce], Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, do usnesení o odložení věci, doplnění žádosti o výkon dohledu KSZ v [obec] ze dne 5.3.2018, č.l. 29 - 36 - podnět poškozeného /tj. žalobce/ ze dne 21.5.2015 Nejvyššímu státnímu zastupitelství v [obec] – k nařízení kontroly skončené věci vedené u OSZ [obec], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], ve věci podezřelého [jméno] [příjmení], č.l. 37 - 39 - opětovný podnět poškozeného /tj. žalobce/ ze dne 19.2.2019 Nejvyššímu státnímu zastupitelství v [obec] – k nařízení kontroly skončené věci vedené u OSZ [obec], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], ve věci podezřelého [jméno] [příjmení], č.l. 40 – 41 - žádost poškozeného /tj. žalobce/ ze dne 20.12.2018 ke KSZ v [obec] o přezkoumání postupu dozorového státního zástupce dle § 157a tr. řádu, opakovaný návrh na postup dozorového státního zástupce dle § 174 odst. 2 písm. f) tr. řádu, č.l. 42 – 43 - žádost poškozeného /tj. žalobce/ ze dne 20.12.2018 ke KSZ v [obec] o přezkoumání postupu dozorového státního zástupce dle § 157a tr. řádu ve spojení s návrhem na výkon dohledu ve spojení s návrhem na postup dle § 12 odst. 2 případně odst. 3 z. č. 283/1993 Sb., č.l. 44 – stížnost poškozeného /tj. žalobce/ ze dne 18.1.2017 k OSZ v [obec] na postup policejního orgánu – žádost o odstranění průtahů ve vyšetřování, č.l. 45 – sdělení Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 4.8.2016 výsledku kontroly skončené věci, č.l. 46 - 47 – sdělení Krajského státního zastupitelství v [obec] – pobočka ve [obec] ze dne 23.1.2019 – PZ žalobce – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - k podnětu výkonu dohledu ze dne 20.12.2018, č.l. 48 -50 – sdělení Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 19.3.2019 - PZ žalobce – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – k podání ze dne 19.2.2019 – vyrozumění o vyřízení, č.l. 51 – sdělení MS ČR ze dne 30.4.2019 - PZ žalobce – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – potvrzení o doručení podání dne 29.4.2019 týkající se právní věci projednávané před PČR, OS [obec], pod sp. zn. KRPZ [číslo] [rok] [číslo], [spisová značka], č.l. 52 – sdělení OSZ v [obec] ZT [číslo] ze dne 3.12.2018 – PZ žalobce – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – k přezkoumání postupu policejního orgánu (obviněný [příjmení] [příjmení]), č.l. 53 – 57 – usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] [číslo jednací] ze dne 25.6.2018 – zrušení usnesení PČR ze dne 26.2.2018, kterým byla podle § 159a odstavec 1 tr. ř. odložena věc podezření ze spáchání trestné činnosti, které se měl dopustit [jméno] [příjmení], dále soud provádí dokazování listinami, které získal z obchodního rejstříku ohledně [právnická osoba], ohledně [právnická osoba] na č.l. 112 až 148, jde o výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce, notářský zápis ze dne 7. 6. 2011, notářský zápis ze dne 14. 7. 2011, notářský zápis další ze dne 14. 7. 2011, zápis ze dne 2. 1. 2012 ze zasedání představenstva [právnická osoba] A.S., notářský zápis ze dne 17. 6. 2014, účetní závěrky za rok 2010, 2011, 2012, výpis z obchodního rejstříku ohledně [právnická osoba] a.s., zápis ze zasedání představenstva společnosti ze dne 2. 1. 2012, rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu valné hromady [právnická osoba] A.S. ze dne 2. 1. 2012, dále sdělen podstatný obsah spisu [spisová značka], díl 1, 2 a 3 s tím, že za souhlasu projednávajícího soudce byla do spisu civilního pořízena fotokopie obžaloby, přihlášení poškozeného [právnická osoba] s.r.o. do trestního řízení s nárokem na náhradu škody ze dne 5. 8. 2019 a protokol o hlavním líčení ze dne 8. 8. 2019, to vše na č.l. 150 až 167, dále proveden výpis věcí na osobu z programu ISAS, který používá soud, ohledně [právnická osoba], s.r.o. a [jméno] [příjmení] na č.l. 167 až 169 a dále vycházel z obchodního rejstříku žalobce.

20. Na základě provedeného důkazního řízení byl zjištěn tento skutkový stav.

21. Žalobce je právnickou osobou a obchodní společností s datem vzniku a zápisu do obchodního rejstříku dnem 2.6.1997. Jediným společníkem společnosti je [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], a to od 25.8.2011 – dosud. Předchozím společníkem byla [jméno] [příjmení], což bylo zapsáno v obchodním rejstříku dne 5.9.2003 a vymazáno dne 25.8.2011. Od 5.9.2003 měl žalobce zapsaného v obchodním rejstříku jednoho jednatele, pana [jméno] [příjmení], datum narození [datum], se dnem vzniku funkce 6.5.2003. Den zániku funkce je den 2.1.2012, což bylo zapsáno v obchodním rejstříku až do dne 25.1.2012, kdy byl proveden výmaz. Jako jednatel je zapsán od 25.1.2012 pan [jméno] [příjmení], se dnem vzniku funkce 2.1.2012.

22. Z notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok] sepsaného dne 7. 6. 2011 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem v [obec], bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako jediná společnice společnosti s [právnická osoba], [anonymizováno], se sídlem v [obec], [obec a číslo], rozhodla při výkonu působnosti valné hromady společnosti tak, že změnila sídlo společnosti na adresu [adresa žalobkyně], a schválila úplatný převod celého svého obchodního podílu společnosti na [právnická osoba] a.s., se sídlem ve [adresa]. Dále rozhodla o změně stávající zakladatelské listiny společnosti ve všech článcích. Z notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok] sepsaného dne 14. 7. 2011 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem v [obec], bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako jediná společnice společnosti s [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem ve [adresa], a společnost s [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem ve [adresa], [IČO], uzavřeli smlouvu o převodu obchodního podílu z [jméno] [příjmení] jako převodkyně obchodního podílu na [právnická osoba] s.r.o. o velikosti jedna celá se všemi právy a povinnostmi na nabyvatele obchodního podílu na [právnická osoba] a.s., se sídlem ve [adresa] za dohodnutou cenu ve výši 100 000 Kč. Z notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok] sepsaného dne 14. 7. 2011 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem v [obec], bylo zjištěno, že účastník [právnická osoba] [anonymizováno] učinil právní úkon, a to rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady [právnická osoba], s.r.o., a to rozšíření předmětu podnikání společnosti o další předmět podnikání – hostinská činnost. Dále byl změněn text stávající zakladatelské listiny společnosti ve všech článcích, včetně všech nadpisů a nahrazen novým úplným zněním. Ke dni 14. 7. 2011 byl předsedou představenstva [právnická osoba] a.s. pan [jméno] [příjmení], datum narození 26. 6. 1966.

23. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B., vložka [číslo], bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno] je zapsána v obchodním rejstříku s datem vzniku a zápisu 6. 12. 2007, jde o akciovou společnost, jejím předsedou představenstva byl od 19. prosince 2007 do 2. 1. 2012 [jméno] [příjmení] (jde o den vzniku funkce a zániku funkce a den vzniku členství a zániku členství). Údaje ohledně [jméno] [příjmení] byly vymazány v obchodním rejstříku dne 24. 1. 2012. Ke dni 24. 1. 2012 pak byly vymazány členové představenstva [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. K uvedenému dni 24. 1. 2012 pak byl zapsán jako předseda představenstva [jméno] [příjmení] se dnem vzniku funkce a vzniku členství 2. 1. 2012. Členové představenstva [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli zapsáni do obchodního rejstříku 24. 1. 2012 s datem výmazu 8. 4. 2013. Den vzniku členství je zapsán 2. 1. 2012 a den zániku členství 11. 3. 2013. [jméno] [příjmení] je zapsán jako předseda správní rady v rejstříku od 30. 10. 2014 s datem vzniku funkce 17. 6. 2014.

24. Ze zápisu ze zasedání představenstva [právnická osoba] a.s. konaného dne 2. 1. 2012 od 16.00 hod. za přítomnosti členů představenstva [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že představenstvo společnosti zvolilo předsedou představenstva pana [jméno] [příjmení], když dosavadní předseda představenstva pan [jméno] [příjmení] byl ze své funkce odvolán rozhodnutím jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 2. 1. 2012.

25. Z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka] sepsaného dne 17. 6. 2014 jménem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky ve [obec], jejím zástupcem, ustanoveným podle § 24 notářského řádu, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářským kandidátem, bylo zjištěno, že jediný člen představenstva [právnická osoba] a.s. [jméno] [příjmení] učinil při výkonu působnosti valné hromady rozhodnutí o změně sídla společnosti, o rozšíření předmětu podnikání a změnil příslušné ustanovení zakladatelské listiny společnosti a dále změnil způsob jednání za společnost. Jediný společník [právnická osoba] s . rozhodl, že se společnost podřizuje zákonu o obchodní korporaci jako celku a dále schválil zakladatelskou listinu spolčenosti, jejíž text je zde uveden.

26. Dále bylo zjištěno, ze Sbírky listin [právnická osoba] s.r.o., že společnost předložila účetní uzávěrku za rok 2010, dne 10. 6. 2014, za rok 2011 dne 10. 6. 2014, za rok 2012 dne 10. 6. 2014.

27. Žalobce podáním ze dne 19. 1. 2012 dal podnět k zahájení trestního stíhání pro podezření z trestního činu zpronevěry dle § 206 tr. zákoníku a porušování povinností při správě cizího majetku dle § 220 tr. zákoníku osoby [jméno] [příjmení], [datum narození], se žádostí o zadržení podezřelého dle § 76 odst. 1 trestního řádu, která došla na Policii ČR, [stát. instituce] dne 23. 1. 2012, v tomto podnětu žalobce uvádí jaké částky [jméno] [příjmení] v letech 2010 až 2011 vybral z účtu firmy v hotovosti, celkem ve výši 4 637 567 Kč, z toho vklady na účet vykázal pouze dva, a to 2. 4. 2010 ve výši 300 000 Kč a 30. 11. 2011 ve výši 80 000 Kč. Dále je zde uvedeno, že [jméno] [příjmení] vybral veškeré peněžní prostředky z účtu společnosti, tyto nejsou vloženy do pokladny společnosti a přitom měly sloužit na úhradu závazku společnosti. Dále poukazuje na to, že 16. 1. 2012 došlo k hotovostnímu výběru z účtu v částce celkem 900 000 Kč a dne 17. 1. 2012 došlo k převodu ve výši 500 000 Kč na účet vedený u [obec] spořitelny s uvedením čísla účtu. Odčerpaná částka nebyla vložena a zaúčtována do pokladny společnosti. Dále je zde uvedeno, že nemovitý majetek specifikovaná bytová jednotka je zatížena zástavní smlouvou, kdy o takovéto smlouvě a zatížení majetku [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] nikoho neinformoval a je tedy důvodná obava, že majetek společnosti byl použit k zajištění, kdy peněžní prostředky z této operace si patrně ponechal [anonymizováno]. [příjmení]. Dále žalobce jako oznamovatel vyslovil důvodnou obavu, zda [anonymizováno]. [příjmení] nemanipuloval s účetnictvím a doklady [právnická osoba] a [právnická osoba], neboť k nim jako statutární zástupce měl přístup. Společnost [anonymizováno] dále doplňovala trestní oznámení. Policie ČR, [stát. instituce], územní odbor [obec], oddělení hospodářské kriminality, [číslo jednací], dne 24. 1. 2012 provedl záznam o zahájení úkonů trestního řízení, ve věci [příjmení] [jméno], neboť na podkladě zjištěných skutečností je dostatečně odůvodněn závěr, že v době od 17. 5. 2010 do 17. 1. 2012 mohl být [jméno] [příjmení] spáchán v obci [adresa žalobkyně] zločin zpronevěra podle § [číslo], 4d, zločin krádež podle § [číslo], 4c, zločin podvodu podle § [číslo], 4d, a skutek je potom následně popsán, týká se vybrání částek z bankovního účtu společnosti. Na základě provedeného šetření pak policie usnesením ze dne 21. 8. 2013 odložila a podle § 159a odstavec 1 trestního řádu trestní věc podezření ze spáchání zločinu zpronevěra, přečinu zpronevěra, přečinu podvodu, a zločinu podvodu ve stadiu pokusu a zločinu podvodu, kterých se měl dopustit podezřelý [jméno] [příjmení].

28. Žalobce jako poškozený podáním ze dne 21. 5. 2015 dává podnět k nařízení kontroly skončené věci vedené u OSZ [obec] sp.zn. [anonymizováno] [rok] ve věci podezřelého [jméno] [příjmení] [jméno] státnímu zastupitelství v [obec]. Zde se zabývá prošetřováním a závěry orgánu činného v trestním řízení, které vedly k vydání usnesení ze dne 21. 8. 2013.

29. Nejvyšší státní zastupitelství sděluje zástupci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] podáním ze dne 4. 8. 2016, výsledek kontroly skončené věci, kde se mj. uvádí, že jako opatření k nápravě zjištění pochybení bylo státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v [obec] uloženo dále konat, neboť v předcházejícím řízení nebyla věc řádně objasněna.

30. Žalobce jako poškozený dále podáním ze dne 18. 1. 2017 si podává stížnost na postup policejního orgánu – žádost o odstranění průtahů ve vyšetřování na [stát. instituce], kde poukazuje zejména na to, že v mezidobí od vrácení předmětného trestního spisu po kontrole skončené věci Nejvyššího státního zastupitelství došlo ze strany policejního orgánu pouze k několika úkonům, a to na počátku listopadu 2016.

31. Žalobce sám podal podnět k výkonu dohledu nad postupem OSZ [obec] ve věci podezřelého [jméno] [příjmení], sp.zn [anonymizována dvě slova] [rok] podáním ze dne 5. 3. 2018 Krajskému státnímu zastupitelství v [obec], kde mj. uvádí, aby dohledové státní zastupitelství udělilo dozorovému státnímu zastupitelství závazné pokyny směřující k dostatečnému a urychlenému prověření tvrzených podezření, když každé další prodlení už tak v řízení jednoznačně prolamuje základní zásady řádného trestního řízení.

32. Žalobce podáním ze dne 14. 3. 2018 podal na Policii ČR, KŘP [územní celek], územní odbor [obec], oddělení hospodářské kriminality, stížnost poškozeného do usnesení o odložení věci, doplnění žádosti o výkon dohledu KSZ v [obec] ze dne 5. 3. 2018. V tomto podání žalobce shrnuje postup policejního orgánu, uvádí, že policejním orgánem a dozorovým státním zástupcem nebyly odstraněny vady v prověřování, které v této věci v roce 2016 shledalo Nejvyšší státní zastupitelství. Žalobci se nejeví, že uvedené orgány nejsou schopny ani za 6 let od podání trestního oznámení provést řádné prověřování a objasnění této věci.

33. Z podnětu výkonu dohledu vedoucího státního zástupce nad postupem dozorového státního zástupce, spojeného se žádostí o odstranění průtahů v rozhodování o stížnosti poškozeného ze dne 23. 5. 2018 bylo zjištěno, že toto podání učinila [právnická osoba] s.r.o. na Okresní zastupitelství v [obec], kde poukazuje na podanou stížnost proti dalšímu usnesení policejního orgánu o odložení věci, na obsah usnesení o odložení věci s tím, že nebylo rozhodnuto ani po více než dvou měsících o stížnosti poškozeného, který má za to, že v řízení opět dochází k neodůvodněným průtahům a postupům, které nejsou souladné s trestním řádem. Požádal, aby vedoucí státní zástupce v rámci své dohledové činnosti a pokynů uložil dozorovému státnímu zástupci bez zbytečného odkladu o stížnosti rozhodnout.

34. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 25. 6. 2018 [číslo jednací] bylo rozhodnuto o zrušení části usnesení policejního orgánu ze dne 26. 2. 2018 a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl.

35. Žalobce jako poškozený podáním ze dne 15. 11. 2018 podává žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a opakovaný návrh na postup dozorového státního zástupce dle § 174 odst. 2 písm. f) trestního řádu, na Okresní státní zastupitelství v Kroměříži.

36. Okresní státní zastupitelství v Kroměříži sděluje zástupci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] pod [číslo jednací] ze dne 3. 12. 2018, že byl proveden postup vyšetřování ve věci proti obviněnému [jméno] [příjmení], čímž bylo reagováno na přípis ze dne 15. 11. 2018.

37. Žalobce jako poškozený podáním ze dne 20. 12. 2018 podává žádost o přezkoumání postupu dozorového státního zástupce dle § 157a trestního řádu, ve spojení s návrhem na výkon dohledu ve spojení s návrhem na postup dle § 12 odst. 2, případně odst. 3 z.č. 283/1993 Sb., Krajskému státnímu zastupitelství v [obec]. Z tohoto podání vyplývá, že jak vyšetřovatel, tak dozorový státní zástupce se podle žalobce dopouštějí jednak průtahů a jednak pochybení prověřování trestního oznámení z ledna 2012.

38. Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka ve [obec] sděluje zástupci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] podáním ze dne 23. 1. 2019, odpověď na jeho podání žádost o přezkoumání postupu dozorového státního zástupce ze dne 20. 12. 2018, a kde mj. uvádí, že byla provedena vnitřní kontrola věci ze strany vedoucí státní zástupkyně OSZ v [obec], kdy nebyly shledány ani průtahy v postupu policejního orgánu ani v postupu dozorujícího státního zástupce.

39. Žalobce jako poškozený podáním ze dne 19. 2. 2019 dává opětovný podnět k nařízení kontroly skončené věci uvedené u OSZ [obec] sp.zn. [anonymizována dvě slova] [rok] ve věci [jméno] [příjmení], na Nejvyšší státní zastupitelství v [obec]. Podnět se týká usnesení policejního orgánu ze dne 12. 3. 2018, kterým byla opětovně odložena věc podezřelého [anonymizováno]. [příjmení].

40. Nejvyšší státní zastupitelství sděluje zástupci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] podáním ze dne 19. 3. 2019, že jeho opětovný podnět k nařízení kontroly skončené věci ze dne 19. 2. 2019 byl vyřízen, kromě jiného se uvádí, že byla nařízena kontrola skončené věci OSZ v [obec], vyjadřuje se k vyšetřování, rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení a k jejich postupu.

41. Z uvedených podání vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizováno] zastupoval jako zmocněnec [příjmení] [jméno] [příjmení], advokát.

42. Z trestního spisu se dále podává, že usnesením podle § 160 odst. 1 trestního řádu ze dne 28. 8. 2018 bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení], byl obviněn ze skutků, které jsou v usnesení uvedeny. Okresním státním zastupitelství v [obec] byla vypracována obžaloba ze dne 25. 3. 2019, podle které 1. v přesněji nezjištěné době od 17. 5. 2010 do 31. 12. 2011 ve [příjmení] [jméno] [příjmení] jako jednatel společnosti [příjmení] si ponechal a použil pro vlastní potřebu finanční prostředky společnosti ve výši 2 868 577 Kč, které v průběhu uvedeného období vybral v hotovosti v pobočce [právnická osoba] v [obec] a zaúčtoval je jako příjem do pokladny společnosti, aniž by jakkoliv doložil účel použití těchto finančních prostředků, a [právnická osoba] tak způsobil škodu ve výši 2 868 577 Kč, dále 2. dne 16. 1. 2012 vybral v pobočce [právnická osoba] v [obec] z bankovního účtu společnosti peníze v hotovosti v celkové výši 900 000 Kč, aniž by věděl, že byl ke dni 2. 1. 2012 představenstvem [právnická osoba] a.s. jako jediného společníka [právnická osoba] [anonymizováno] odvolán z funkce jednatele společnosti [právnická osoba], tyto finanční prostředky nevložil a nezaúčtoval do pokladny společnosti, ani je nepoužil na úhradu závazků společnosti, žádným způsobem nedoložil účel jejich použití, přičemž si byl vědom, že tyto finanční prostředky náleží [právnická osoba] [anonymizováno] a peníze použil pro vlastní potřebu, způsobil tak [právnická osoba] škodu ve výši 900 000 Kč.

43. Podle § 1 odstavec 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákon), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

44. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

45. Podle § 3 odstavec 1 písm. a) stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

46. Podle § 5 písm. b) zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

47. Podle § 6 odstavec 1 zákona ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen„ úřad“).

48. Podle § 6 odstavec 2 písm. a) část věty po „a dále“ zákona Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení 49. Podle § 13 odstavec 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

50. Podle § 13 odstavec 2 zákona právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

51. Podle § 14 odstavec 1 zákona nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

52. Podle § 14 odstavec 3 zákona uplatnění nároku na náhradu škody podle toto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

53. Podle § 15 odstavec 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

54. Podle § 15 odstavec 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

55. Soud na základě provedeného důkazního řízení a po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl k následujícím závěrům.

56. Soud vzal za prokázané, že žalobce uplatnil vůči [anonymizováno], [země], u [stát. instituce], nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným postupem, a to přípisem ze dne 29.4.2019 O tomto svědčí potvrzení o přijetí uplatněného nároku [stát. instituce] ze dne 30.4.2019. 57. [stát. instituce] právo na náhradu škody či přiměřené zadostiučinění ve lhůtě 6ti měsíců od podání žalobce nepřiznalo. Žalobce proto podává k Okresnímu soudu v Kroměříži žalobu vůči státu, kterou uplatňuje škodu celkem ve výši 902.916 Kč. Žaloba došla soudu dne 21.11.2019, ve lhůtě jednoho měsíce od uplynutí šestiměsíční lhůty stanovené v § 15 odst. 1 zákona. Žaloba byla proto podána u soudu v souladu s § 15 odst. 1 zákona.

58. Podle žalobce byla žalobci způsobena škoda jednáním orgánů činných v trestním řízení vedeném Policií České republiky. Způsobenou újmu podle žalobce představují průtahy v přípravném řízení, kdy tak byla způsobena nemožnost řádně vyšetřit některé skutky, kterých se měl dopustit [anonymizováno]. [příjmení], bývalý jednatel žalobce, jeho trestní stíhání bylo zahájeno jen pro dva z osmi prověřovaných skutků, a to až po 6 letech a 8 měsících od podání trestního oznámení.

59. K vlastnímu nároku žalobce na náhradu škody dospěl soud k závěru, že žaloba není podle zákona č. 82/1998 Sb., důvodná. Žalobce jako podatel trestního oznámení má v předmětném trestním řízení vedeném proti [jméno] [příjmení] postavení poškozeného, když se připojil se svým nárokem na náhradu škody. Tedy není osobou, proti kterému je vedeno trestní řízení, a tímto řízením mu nebyla způsobena škoda, případně nemajetková újma, jak ji žalobce kvalifikuje.

60. Podle žalobce jednáním [jméno] [příjmení] jako jednatele a jeho jednáním po jeho odvolání z funkce jednatele dne 2.1.2012, mu vznikla škoda v osmi případech za období 2010 2012 (do [číslo]). [jméno] [příjmení] je stíhán pro dva z těchto skutků. Žalobce podal podnět k zahájení trestního stíhání pro podezření z trestného činu zpronevěry dle § 206 tr. zákoníku a porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 tr. zákoníku na [jméno] [příjmení] ze dne 19.1.2012 a to poté, co došlo k odvolání [jméno] [příjmení] z funkce jednatele, prostřednictvím svého nového statutárního orgánu - jednatele [jméno] [příjmení] Policie ČR zahájila úkony trestního řízení dne 24.1.2012 ve věci [příjmení] [jméno]. Na základě podnětů a žádostí ohledně postupu orgánů činných v trestním řízení došlo dne 28.8.2018 k zahájení trestního stíhání [jméno] [příjmení] pro dva z osmi skutků a je podána obžaloba, trestní řízení před soudem je vedeno pod spisovou značkou [spisová značka] a trestní řízení před soudem je dosud v běhu, nebylo meritorně rozhodnuto.

61. Přestože žalobce zjistil v období od 2.1.2012 do 19.1.2012 takové jednání [jméno] [příjmení], kterým mu byla dle jeho tvrzení způsobena škoda, pro kterou na něj podává trestní oznámení, nečiní žádné kroky, aby se případně civilními žalobami domáhal po [jméno] [příjmení] získání případně zpronevěřeného majetku či jiné jím způsobené škody. Jestliže žalobce v období od 2.1.2012 do 19.1.2012 zjistil takové jednání [jméno] [příjmení], ve kterém spatřuje protiprávní jednání, musel mít dostatek podkladů pro podání trestního oznámení a tím i pro civilní žalobu. Žalobce, prostřednictvím jeho jednatele či společníka, dle závěru soudu, nejednal s péčí řádného hospodáře, zejména poté, co usnesením policie ze dne 21.8.2013 byla trestní věc podezření ze spáchání zločinu zpronevěra podle § 206 odst. 1,4 d) trestního zákoníku, přečinu zpronevěra podle § 206 odst. 1,3 trestního zákoníku, přečinu podvodu podle § 209 odst. 1,3 trestního zákoníku, zločinu podvod podle § 209 odst. 1, 4 d) trestního zákoníku ve stadiu pokusu a zločinu podvod podle § 209 odst. 1,4d) trestního zákoníku, kterých se měl dopustit [jméno] [příjmení] jako podezřelý (specifikace skutků) odložena. Žalobce brojí proti postupu orgánů činných v trestním řízení, trvá na prošetření jednání [jméno] [příjmení] orgány činnými v trestním řízení v trestněprávní rovině.

62. Soud nehodnotí období od 24.1.2012 do 28.8.2018 jako průtahy v přípravném řízení, neboť Policií ČR bylo trestní oznámení prošetřováno, byly učiněny závěry, které vyústily v odložení věci (2013). Následně ve věci bylo pokračováno z podnětu žalobce na Nejvyšší státní zastupitelství a [stát. instituce], což vyústilo v obvinění [jméno] [příjmení] a předložení obžaloby na něj soudu. Postup orgánů činných v trestním řízení nelze hodnotit jako nesprávný úřední postup.

63. Vzhledem ke shora uvedenému nelze přijmout závěr žalobce, že jednáním orgánů činných v trestním řízení zanikla žalobci možnost domáhat se náhrady škody, která byla žalobci způsobena jím tvrzeným jednáním [jméno] [příjmení], a že vzhledem k jím tvrzeným průtahům v řízení není možné, aby byla škoda vymožena přímo na škůdci. Je třeba také podotknout, že v trestním řízení je rozhodováno o vině a trestu obžalované osoby a o uplatněné náhradě škody v adhézním řízení nemusí být meritorně rozhodnuto, poškozený může být odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Tohoto si žalobce musel být vědom, zejména když v přípravném řízení byl zastoupen advokátem.

64. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba na náhradu škody a přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu není po právu a žalobce není ve sporu ani aktivně legitimován. Proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

65. Vzhledem ke shora učiněným závěrům se soud již nezabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným a žalobci nebylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř. ohledně doplnění rozhodujících skutečností k nároku 108.416 Kč za úkony zmocněnce v trestní věci, k nároku na částku 500.000 Kč převedené z účtu společnosti na paní [příjmení] a k nároku na částku 150.000 Kč jako rozdílu ceny nemovitosti, za kterou měla být nemovitost ve vlastnictví společnosti prodána, a za kterou byla dle kupní smlouvy prodána.

66. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představují náklady nezastoupeného účastníka dle § 1 a § 2 odst. 3 dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za čtyři úkony nezastoupeného účastníka po 300 Kč (vyjádření k žalobě ze dne 23.9.2020, vyjádření k výzvě soudu ze dne 13.10.2020, příprava účasti na jednání a účast na jednání dne 4.2.2021), tj. ve výši 1.200 Kč, a nákladů cestovních výdajů účtovaných ve výši 408,87 Kč podle ustanovení podle § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a prováděcího předpisu vyhlášky č. 589/2020 Sb., (při použití osobního motorového vozidla [anonymizováno 7 slov], pohonná hmota 27,20 Kč, průměrná spotřeba pohonných hmot dle údajů v technickém průkazu, základní sazba náhrady 4,40 Kč, cesta z [obec] do [obec] a zpět 78 km).

67. Lhůta ke splnění povinnosti je dána § 160 odst. l část věty po středník o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro jinou lhůtu k plnění.