11 C 299/2016

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Jarmilou Gajdošovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o určení součástí společného jmění manželů

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že součástí SJM [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] je byt č. jednotky [číslo] v budově [adresa] a podíl na společných částech o velikosti [číslo], zaps. na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce] pro [katastrální uzemí] a stavba [adresa] – budova s číslem pop. stojící na pozemku p. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce], pro Katastrální území a [územní celek], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 70 193 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta.

1. Žalobou ze dne 27. 5. 2016 domáhal se žalobce určení, že součástí SJM účastníků jsou úložky na účtech znějících na jméno [celé jméno žalobce] u [anonymizováno] banky a u [příjmení] [příjmení] a práva a povinnosti k těmto účtům, dále úložky na účtech znějících na jméno [celé jméno žalované] u [právnická osoba] a u [příjmení] [příjmení] a práva a povinnosti k těmto účtům (účty specifikovány) a dále že součástí SJM je bytová jednotka [číslo] v [obec]. Návrh odůvodnil zejména tím, že účastníci jsou manželé, v manželství byly neshody, manželka chtěla zúžit společné jmění manželů (dále jen SJM) ohledně účtů manželů. Dohodla termín u notářky a dne 22. 3. 2016 byla sepsána smlouva o zúžení SJM. Ve smlouvě je uvedeno, že se on stává výlučným vlastníkem práv a povinností k účtům znějících na jeho jméno a manželka k účtům znějících na její jméno. Podle žalobce je toto neurčité a tudíž neplatné, protože mělo být uvedené také, že každý je výlučným vlastníkem konkrétní částky již uložené ke dni sepisu smlouvy na označeném účtu. V den sepisu smlouvy žalovaná podala návrh na úpravu poměrů nezletilých dětí účastníků na dobu před i po rozvodu a patrně i na rozvod. Žalovaná jej uváděla v omyl, že si budou hospodařit každý se svými účty. Žalovaná se i s dětmi odstěhovala 31. 3. 2016. Žalobce po odstěhování žalované zjistil, že byt v [obec] v domě [adresa] je zapsán v jejím výlučném vlastnictví. Podle žalobce jeho manželka plánovala odchod ze společné domácnosti a na to se připravila. Zatajila mu získání grantu z EÚ při organizování zájezdů. Při uzavírání dohody o zúžení SJM jednal v omylu, do kterého jej uvedla manželka (žalovaná), když mu nesdělila, že zkoumá možnosti získání grantu EÚ pro organizování cestovních pobytu. Žalovaná mu tvrdila, že si jen přivydělává a že zorganizovala několik zájezdů pro studenty. Kdyby tyto skutečnosti věděl, nikdy by smlouvu o zúžení SJM neuzavřel a tuto smlouvu považuje za neplatnou. Má naléhavý právní zájem na tom, aby v příslušném katastru nemovitostí bylo na LV vyznačeno SJM k bytu, č. jednotky [číslo] v [obec] v domě [adresa], na p. [číslo] který si koupila manželka do výlučného vlastnictví díky smlouvě o zúžení SJM, k jejímuž sepisu jej přiměla lstí. Také má zájem, aby finanční částky na účtech, které jsou označeny ve smlouvě, byly součástí SJM, protože z peněz na těchto účtech si manželka pořídila předmětné nemovité i movité věci.

2. Na výzvu soudu žalobce provedl změnu žaloby podáním ze dne 14. 8. 2017, která byla připuštěna soudem dne 7. 9. 2017. Na základě této změny se domáhal žalobce určení, že součástí SJM účastníků jsou práva a povinnosti k označeným účtům včetně zůstatků a všech nároků, součástí a příslušenství, a dále nemovité věci včetně všech součástí a příslušenství nabyté na základě právního jednání kteréhokoliv z účastníků, které učinil právní jednání směřující k nabytí tohoto majetku s tím, že tímto rozsudkem se mění smlouva o zúžení rozsahu a vypořádání společného jmění manželů sepsaná [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka].

3. Žalovaná se vyjádřila k žalobě podáním ze dne 9. 9. 2016. Zde mimo jiné uvedla, že nesouhlasí se skutkovými tvrzeními žalobce. Ke zřízení živnostenského oprávnění k provozování koncesované živnosti v oboru Provozování cestovní kanceláře od 12. 7. 2012 (původně podnikatelskou činnost vyvíjela v rámci provozování cestovní agentury na základě živnostenského oprávnění vydaného dne 19. 1. 2010), přistoupila mimo jiné s ohledem na aktuální ekonomickou situaci v rodině a její očekávaný nástup na mateřskou a rodičovskou dovolenou a faktický pokles jejích příjmů. Činnost cestovní kanceláře je zaměřena především na pořádání zájezdů pro školy s výukou cizích jazyků. K podstatnému nárůstu zakázek došlo v souvislosti s Výzvou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [číslo] ze dne 9. 4. 2015, kdy všechny projekty v rámci výzvy musely být realizovány nejpozději do 31. 12. 2015. Podnikatelské účty zřízené na Slovensku pro jejich administrativně obtížnou obslužnost následně zrušila a v únoru 2016 založila účet nový, který přihlásila na příslušný finanční úřad. Žalobce měl od března 2013, resp. od srpna 2015 plná dispoziční práva k oběma podnikatelským účtům slovenským, včetně vlastní karty k účtu vedenému na CZK a v průběhu let se podílel na fungování cestovní kanceláře. Po dobu roku 2015 byl také spolupracující osobou žalované. Byl tak plně informován o rozsahu činnosti cestovní kanceláře a měl přístup ke všem relevantním údajům o stavu činnosti a hospodaření podnikatelské aktivity žalované. Jako spolupracující osoba podával daňové přiznání. Zjevně nepravdivé je tvrzení žalobce o účelovém jednání žalované (zrušení účtů), stejně jako tvrzení, že nevěděl o možnosti získání grantu EÚ a že žalovaná si pouze přivydělává zorganizováním několika zájezdů pro studenty. Žalovaná přirozeně žádný grant nezískala, pouze pro zájem předmětné výzvy (školy) zajišťovala služby cestovní kanceláře. Žalobce měl plná dispoziční práva k účtu vedenému u [právnická osoba] od října 2011 do března 2016 a s prostředky na tomto účtu běžně disponoval prostřednictvím platební karty. Žalovaná vyhověla žalobci a došlo ke změně nastavení trvalých plateb, a ode dne 19. 5. 2016 byly prováděny přes jeho účet. Dohoda o zúžení rozsahu a vypořádání SJM byla skutečně uzavřena na její návrh, a to z důvodu jejího přesvědčení, že manželství již v té době neplnilo svou funkci a strany směřovaly k rozvodu manželství. [příjmení] tomto žalobce dobře věděl. Okolnosti uzavření dohody byly žalobci dobře známy. Žalobce s uzavřením dohody souhlasil. Ze strany notářky byl, stejně jako ona, i žalobce přiměřeně poučen o podstatě právního jednání, které hodlá učinit. Námitka žalobce ohledně neplatnosti dohody pro neurčitost ohledně konkrétní částky na účtech je nepodložená a bezpředmětná. Její úmysl zakoupit byt v [obec] za účelem zajištění bydlení pro ni a nezletilé děti účastníků v jiném místě byl žalobci dobře znám, stejně tak jako zůstatky na účtech. Žalobce pomáhal žalované se stěhováním a s celkovou rekonstrukcí bytu a zajišťoval řemeslníky. Nikdy žalobci nesdělila informaci, že si byt pouze pronajala. Nijak neusilovala žalobce nějak poškodit či jej vmanipulovat do situace, která by byla v hrubém nepoměru vzhledem k situaci. Předmětem dohody o vypořádání SJM nebyl veškerý majetek manželů spadající k době uzavření dohody do SJM. Žalobce nebyl zúžením SJM a jeho částečným vypořádáním s ohledem na okolnosti nijak poškozen. Žalovaná je informována o účtu žalobce vedeným u [právnická osoba], který používá čistě pro vlastní potřebu. Pohyby ani zůstatek na tomto účtu ke dni uzavření dohody o zúžení SJM ani nyní není žalované znám. Žalovaná má za to, že žalobce neuvádí jediný relevantní důvod pro rozhodnutí soudu, aby došlo ke změně platně projevené vůle obou účastníků vyjádřené v dohodě o zúžení SJM ze dne 22. 3. 2016 ve formě notářského zápisu, která splňuje veškeré formální i obsahové náležitosti.

4. Žalobce se vyjádřil k vyjádření žalované podáním ze dne 10. 7. 2017. [příjmení] jiné uvedl, že žalovaná tvrdila, že končí s činností organizování zájezdů pro školy. Neví, zda obdržela nějaký grant. V době podepsání smlouvy o zúžení SJM věděl, že na účtu má žalovaná větší finanční částku, měla být učena pro dokončení její činnosti. V omyl jej žalovaná uvedla tím, že mu neřekla, že se hodlá rozvést a odstěhovat a že finanční částka na účtu u ČS v době podpisu smlouvy je její příjem. Kdyby to věděl, nikdy by na dohodu o zúžení SJM nepřistoupil. Žalovaná jednala promyšleně a v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná jej provokovala tím, že ona vydělává a on ne. Byl psychicky z toho vyčerpaný a navštěvoval [anonymizováno].

5. Ve změně žaloby žalobce mimo jiné uvedl, že žalovaná mu zatajila důležité skutečnosti ohledně finančních prostředků na jejích účtech či jejich charakteru. Žalobce tvrdí, že je osobou nervově labilní, dlouhodobě navštěvuje psychiatra a psychologa, užívá léky a zúčastňuje se léčebných sezení. Má zájem na tom, aby SJM tvořily věci, o jejichž pořízení se zasloužil svojí prací, především péčí o rodinu, což by považoval za spravedlivé a s tímto pocitem k podepsání smlouvy o zúžení SJM přistupoval. Žalovaná si z finančních prostředků na účtech znějících na její jméno pořídila nemovité věci, které jsou v katastru zapsané jako její výlučné vlastnictví. Má naléhavý právní zájem na tom, aby v příslušném katastru nemovitostí bylo na LV vyznačeno SJM k těmto nemovitým věcem.

6. Na základě provedeného důkazního řízení soud rozhodl tak, že žalobu žalobce, ve znění žalobního petitu dle změny žaloby, zamítl. Žalobce si podal proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě odvolání. Usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec], ze dne 29.1.2019 č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, že rozsudek soudu I. stupně se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Z odůvodnění usnesení mimo jiné vyplývá, že žaloba se stala neprojednatelnou až poté, co po poučení, které bylo žalobci dáno soudem I. stupně, tento změnil petit žaloby, avšak opíral se o původní skutková tvrzení. Původní žaloba dle názoru odvolacího soudu projednatelná byla. Byť byla označena jako žaloba o změnu smluveného režimu SJM, posuzuje soud každý úkon podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.

7. Dříve než soud I. stupně vyzval žalobce dle intencí odvolacího soudu k odstranění vad žaloby, žalobce odstranil vady podání podáním ze dne 22. 8. 2019 a změnila žalobní petit tak, jak byl původní petit žaloby. Setrval na tom, že dohoda o zúžení SJM je neplatná a to jednak z toho důvodu, že byl žalovanou uveden v omyl a jednak proto, že zneužila jeho psychického stavu, kdy se ambulantně léčil na [anonymizováno], a věděla, že se dá v tomto stavu lehce zmanipulovat, což učinila. Navrhl provedení důkazů, jako v původní žalobě a označil další důkazy. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 4. 9. 2019.

8. Žalovaná se vyjádřila ke změně žaloby podáním ze dne 6. 9. 2019. Odkázala k vyvrácení tvrzení žalobce o jeho údajném uvedení v omyl na svá předchozí podání ve věci. Zejména na jeho plná dispoziční oprávnění k jejím podnikatelským účtům včetně vlastní karty k účtu vedeném v CZK, na jeho podíl na fungování cestovní kanceláře v průběhu let a po dobu roku 2015 jako spolupracující osoby, o jeho plné informovanosti o rozsahu činnosti cestovní kanceláře, kdy měl přístup k relevantním údajům o stavu, činnosti a hospodaření v rámci podnikatelské činnosti žalované. Z těchto důvodu jsou všechna předchozí tvrzení žalobce o účelovém jednání žalované, ohledně grantu EU a využití finančních prostředků zjevně nepravdivá. Žalobce navíc nikdy nepopíral a doposud nepopřel, že byl ve vztahu k podnikání žalované spolupracující osobou, že měl k předmětnému účtu dispoziční oprávnění a že tudíž jako dospělá svéprávná osoba měl veškeré informace o tom, že se v době podpisu smlouvy na předmětném účtu nachází větší finanční částka. Námitka žalobce stran neplatnosti předmětné smlouvy s ohledem jeho uvedení v omyl ze strany žalované je tudíž zjevně nedůvodná. Je pravdivé tvrzení, že žalovaná žalobci sama navrhla uzavření smlouvy. Skutečnost, že manželství v době uzavření smlouvy již neplní svou funkci, byla žalobci známa, i to že manželství směřuje k rozvodu a že prostřednictvím uzavření smlouvy má dojít k separaci finančních prostředků tak, aby žalovaná měla finance na založení své vlastní domácnosti. Dále ohledně smlouvy o zúžení SJM žalovaná zopakovala své argumenty. Žalobce se zjevně nejevil jako osoba nezpůsobilá pro předmětné právní jednání a poukazuje na výslovná prohlášení žalobce ve smlouvě. Podle žalované žalobce neuvedl jediný relevantní důvod neplatnosti sjednané vůle účastníků. Podle žalované i námitka neplatnosti smlouvy z důvodu nezpůsobilosti žalobce k předmětnému právnímu jednání je zjevně nedůvodná. Žalovaná závěrem navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

9. Žalobce setrval na neplatnosti smlouvy z tvrzeného důvodu neplatnosti s tím, že jde o postižení předmětné dohody o zúžení SJM neplatností absolutní. Při jednání dne 26. 11. 2019 byla připuštěna změna žalobního petitu, dle kterého se žalobce domáhal určení, že součástí společného jmění manželů za dobu trvání manželství, tedy od uzavření manželství dne 8.7.2011 do právní moci rozvodu dne 3.5.2018 jsou práva a povinnosti ke zde uvedeným bankovním účtům včetně zůstatku a všech nároků, součástí a příslušenství, dále živá zvířata a všechny hmotné a nehmotné věci nabyté některým z manželů včetně všech součástí a příslušenství s výčtem uvedených věcí.

10. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 28.11.2019, kdy byla žaloba žalobce zamítnuta a žalované přiznána náhrada nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku si žalobce podal odvolání. Rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec] ze dne 27.8.2020 č.j. [číslo jednací] byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Vycházeje z pokynu odvolacího soudu vyzval soud žalobce k upřesnění skutkových tvrzení usnesením č.j. 11 C 299/2016-259 ze dne 30.12.2020.

11. Žalobce podáním ze dne 13.1.2021 odstranil vady žaloby a provedl změnu žalobního petitu s tím, že se domáhal určení, že součástí SJM [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] je byt č. jednotky [číslo] v budově [adresa] a podíl na společných částech o velikosti [číslo], zaps. na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce] pro Katastrální území Holešov a stavba [adresa] – budova s číslem pop. stojící na pozemku p. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce], pro Katastrální území a [územní celek]. Změna žalobního petitu byla připuštěna usnesením č.j. 11C 299/2016-267 ze dne 1.3.2021. Žalobce doplnil, že účastníci byli pravomocně rozvedení 3.5.2018, uzavřeli smír ohledně nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] k. ú. [anonymizováno], podle kterého přešly do jeho výlučného vlastnictví a on se zavázal zaplatit na vyrovnání částku [částka] do 6 měsíců od právní moci usnesení o schválení smíru [název soudu] č.j. [spisová značka], [spisová značka] ze dne 5.3.2020. Tutu částku žalobkyni vyplatil. Již v žalobě z 27.5.2016 uvedl, že má naléhavý právní zájem, aby v příslušném katastru nemovitostí bylo na LV vyznačeno SJM k bytu, resp. nemovitým věcem v [obec], které si pořídila a které v žalobě přesně popsal. Tímto způsobem namítl relativní neplatnost smlouvy o koupi těchto nemovitých věcí. Uvedl, že chování žalované, kdy ona se věnovala své činnosti a peníze získala díky jeho práci v domácnosti, kolem dětí a dělal poslíčka, za jednání v rozporu s dobrými mravy. Z finančních prostředků na účtech u [právnická osoba] a u [příjmení] [příjmení] [jméno] si žalovaná pořídila byt [číslo jednací] v budově [adresa] s podílem na společných částech domu a vel. [číslo] v k. ú. [obec] a tyto nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví žalované. Kdyby smlouvu o zúžení SJM nepodepsal, byly by v SJM a on by pak nemusel na vyrovnání nemovitých věcí ve [anonymizována dvě slova] vyplácet žalované tak vysokou částku. Nemovitosti v [obec] mají hodnotu nejméně dva miliony. Takže vypořádání SJM vypadalo naprosto jinak. Má naléhavý právní zájem na tom, aby v příslušném katastru nemovitostí byly tyto nemovité věci shora popsané zapsány jako součást SJM.

12. Žalovaná se vyjádřila při jednání soudu dne 22.6.2021 tak, že v doplnění žaloby jsou nepřesnosti. V řízení u [název soudu] byl uzavřen smír o vypořádání SJM s tím, že byly vypořádány všechny věci spadající do společného jmění, toto bylo tedy vypořádáno. Žádný majetek už není, a proto odpadá naléhavý právní zájem na předmětné žalobě. Žalobce mohl uplatnit tento nárok v předmětném řízení, což neučinil. Platnost či neplatnost smlouvy o zúžení SJM mohla být řešena v řízení o SJM jako předběžná otázka. Odmítla, že by smlouva byla uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek a v rozporu s dobrými mravy. Smlouva je platná. Pokud by žalovaná byla necitelná, jak uvádí žalobce, nesnažila by se najít řešení, které upraví vztahy mezi účastníky do budoucna. V tomto směru pak byl uzavřen smír, který žalobce podepsal.

13. V průběhu řízení soud ve věci provedl tyto důkazy: informací o jednotce – nahlížení do katastru nemovitostí [číslo] v k.ú. [obec] na č.l. 4, informací o stavbě – nahlížení do katastru nemovitostí stavba [adresa] na pozemku p. [číslo] k.ú. [obec] na č.l. 5, notářským zápisem o zúžení rozsahu a vypořádání společného jmění manželů na č.l. 6 až 9, rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovanou na č.l. 44, smlouvou o zřízení běžného účtu k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovanou na č.l. 45, výzvou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.j. MSMT-6053/2015 na č.l. 46 až 49, historií transakcí na bankovním účtu žalované u [anonymizováno] na č.l. 50 až 57, potvrzením o nastavení osob s dispozičním právem k účtu [číslo] vedeném [právnická osoba] majitel účtu [celé jméno žalované] na č.l. 58, zplnomocněním osob s dispozičním právem k účtu [číslo] na č.l. 59, potvrzením ohledně vedení účtu u [právnická osoba] a ohledně disponenta k tomuto účtu na č.l. 60, zprávou o výdělku žalobce na č.l. 71, 72, přiznáním daně z příjmu fyzických osob žalobce za rok 2015 na č.l. 74 až 82, potvrzením o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách a daňovém zvýhodnění č.l. 79, informací o stavbě – nahlížení do katastru nemovitostí ohledně stavby [adresa] na pozemku p. [číslo] k.ú. [obec] na č.l. 83, informací o pozemku – nahlížení do katastru nemovitostí ohledně p. [číslo] k.ú. [obec] na č.l. 83 verte a 84, mailovou korespondencí mezi právními zástupci účastníků na č.l. 96, 97, lékařskou zprávou ohledně žalobce na č.l. 106, účastnickým výslechem žalobce, účastnickým výslechem žalované, svědeckou výpovědí matky žalobce [jméno] [celé jméno žalované], dále listinnými důkazy lékařskou zprávou MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 3.10.2019 na č.l. 179, daňovým přiznáním žalované za rok 2014, 2015, SMS komunikací mezi svědkyní paní [celé jméno žalované] a žalovanou ze září 2015, dále historií transakcí od [právnická osoba] za období 1. 1. 2016 do 14. 3. 2016, ke kterému měl žalobce dispoziční právo a kartu, potvrzením [právnická osoba] o tom, kdo byl disponentem účtu zde uvedeného v období od 5. 10. 2011 do 13. 3. 2016 spolu s protokolem o zákazu na kartu, potvrzením od [anonymizováno] banky o nastavení osob s dispozičním právem k účtu zde vedeného a e-mailová komunikace k tomu potvrzení, přehledem přihlášení do [anonymizováno] konta za období duben až květen 2016 vystaveného [anonymizováno] banka – internetové bankovnictví, ze kterého vyplývá, že se žalobce snažil k tomuto kontu přihlásit za období duben až květen 2016, přehledem účtu u [anonymizováno] banky, ze kterého vyplývá aktivita žalobce, hotovostní výběry, dispoziční právo žalobce, ze kterého vyplývají výběry nemalých částek, žádost o přijetí dítěte do Mateřské školy [příjmení], která je podepsána oběma rodiči, takže žalobce musel vědět o tom, že žalovaná se s dětmi zdržuje v [obec], mailovou komunikací mezi žalobcem a právní zástupkyní žalobce ohledně vypořádání majetku s předcházející komunikací mezi tehdejší právní zástupkyní žalované a právní zástupkyní žalobce v období květen 2016, SMS komunikace mezi žalobcem a žalovanou z dubna 2016 (na č.l. 180-209), korespondencí účastníků na č.l. 215 ohledně dodatečného daňového přiznání k dani z příjmu 2015 ze dne 9. 3. 2018 a ze dne 22. 3. 2018, žádostí o poskytnutí kopie daňového přiznání za rok 2015, ze dne 22. 3. 2018 na č.l. 216, oznámením o podání dodatečného přiznání daně z přijmu za rok 2015 na č.l. 217, přípisem advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobci ze dne 30. 4. 2018 na č.l. 218, dále provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] a [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] a obsahem spisů sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] [název soudu].

14. Na základě provedeného důkazního řízení vzal soud za zjištěné a prokázané tyto skutečnosti:

15. Žalobce a žalovaná byli manželé od 8. 7. 2011. Z manželství se narodily dvě děti, syn [jméno] dne [datum] a dcera [jméno] dne [datum] Poslední společné bydliště měli manželé v [obec]. Ve společném jmění manželů ke dni podání žaloby měli ve společném jmění manželů mj. nemovité věci zapsané na [list vlastnictví], [anonymizováno] v k. ú. [obec] (rodinný dům, pozemky). Žalobce byl zaměstnancem své matky, paní [jméno] [celé jméno žalované], s příjmy ze závislé činnosti. Žalobce byl osobou spolupracující jako manžel žalované, podával přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015. Žalovaná byla osobou samostatně výdělečně činnou. S dětmi byla žalovaná na mateřské a rodičovské dovolené. Jak v roce 2014, tak i v roce 2015 podávala daňové přiznání jako osoba podnikající s příjmy podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jak za zdaňovací období roku 2014, tak i roku 2015 podávala dodatečné daňové přiznání. Účastníci spolu komunikovali ohledně dodatečného daňového přiznání k dani z příjmu za rok 2015 v březnu 2018.

16. Žalovaná měla bankovní účet u [právnická osoba] číslo účtu [číslo]. Na tento účet zaměstnavatel žalobce poukazoval jeho mzdy, podle výpisu za období od 1. 1. 2016 do 14. 3. 2016. V období od 5. 10. 2011 do 13. 3. 2016 byl disponentem k tomuto účtu žalobce. Omezení dispozice s kartou k účtu podala žalovaná [příjmení] dne 14. 3. 2016 v čase 09:06:

39. Žalovaná měla dále uzavřenu rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb s bankou [právnická osoba] ze dne 8. 2. 2016, smlouvu o zřízení běžného účtu k této smlouvě s číslem účtu zde uvedeným (bankovní spojení). Žalovaná měla u [právnická osoba] v pobočce [jméno] účet, ke kterému měl dispoziční právo žalobce, tedy právo nakládat s účtem od 21. 8. 2015. Tento účet byl zrušen dne 7. 2. 2016. Po datu 21. 8. 2015 prováděl žalobce kartou výběry z bankomatu (výpisy od 18. 9. 2015 do 18. 10. 2015) v [obec] v částkách 20.000 Kč a 40.000 Kč. Podle přehledu přihlášení do [anonymizováno] Konta žalované za období duben – květen 2016 bylo přihlášení úspěšné v devíti případech, neúspěšné ve třech případech – 19. 5. – 2x – časově po minutě, 25. 5., při úspěšném či neúspěšném přihlášení jsou zde uvedeny datum, přesný čas, částka. K tomuto kontu žalovaná změnila heslo dne 22. 1. 2015 a 18. 5. 2016.

17. Výzva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.j. MSMT-6053/2015 k předkládání žádostí o finanční podporu individuálních projektů ostatních z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (+ další označení) byla vyhlášena 9. 4. 2015 s datem ukončení 22. 5. 2015 ve 13.00 hodin.

18. Žalovaná je vlastníkem bytové jednoty vymezené podle zákona o vlastnictví bytů číslo jednotky [číslo] a podílu na společných částech (stavby a pozemku) zapsané na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] v k. ú. [obec] podle informace o jednotce ze dne 25. 5. 2016 a dále podle výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 7.7.2021 a nabývacím titulem je smlouva kupní [spisová značka] ze dne 30.3.2016 s právními účinky zápisu k okamžiku 31.3.2016 14:55:00.

19. Účastníci uzavřeli dne 22. 3. 2016 smlouvu o zúžení rozsahu a vypořádání společného jmění manželů notářským zápisem sepsaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec] NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], ve které se dohodli na zúžení společného jmění manželů části stávajícího společného jmění manželů, a to ohledně práv a povinností k účtům zde specifikovaným (čl. II., III.), z nichž u dvou byl majitelem žalobce a u dvou byla majitelem žalovaná, dále se dohodli na zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů do budoucna (čl. IV.) tak, že předmětem jejich výlučného vlastnictví budou živá zvířata a všechny hmotné a nehmotné věci nabyté některým z manželů počínaje dnem následujícím po uzavření této smlouvy, které by jinak podle ustanovení občanského zákoníku byly předmětem jejich společného jmění, včetně všech součástí a příslušenství, přičemž se jedná zejména o věci, které jsou zde uvedeny pod bodem 1-5. V čl. V. je ujednání, že tato smlouva nevylučuje schopnost ani jedno z manželů zabezpečovat rodinu a svým obsahem nebo účelem se nedotýká práv třetích osob. V čl. VI. je prohlášení manželů, že je jim nynější stav majetkových hodnot, které jsou předmětem této smlouvy dobře znám a že na nich neváznou žádné dluhy, věcná břemena, zástavní práva ani jiné právní závady. V čl. VII. je prohlášení, že si touto smlouvou zcela a bezezbytku vypořádali své majetkové vztahy, který je předmětem této smlouvy a že vůči sobě nebudou v budoucnu činit žádné další nároky z tohoto majetku. Podle čl. VIII. Smlouvy účastníci požadovali zapsání smlouvy do veřejného Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

20. Podle lékařské zprávy [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [jméno], soukromá psychologická ambulance [právnická osoba], ze dne 9. 8. 2017, je žalobce v péči od 2013 s diagnosou [anonymizována dvě slova], k jejímuž rozvoji došlo v důsledku dlouhodobé zátěžové situace, [anonymizováno] se [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. Chodíval k [anonymizováno]. [příjmení] v [obec], k psychologovi na pohovory, nyní dochází do [obec] k psychologovi [anonymizována dvě slova]. Do ambulance uvedeného lékaře dochází pravidelně.

21. Podle další zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 3. 10. 2019 žalovaný navštívil odbornou psychiatrickou ambulanci poprvé dne 15. 5. 2013 na doporučení praktické lékařky, návštěvy proběhly ještě čtyři v roce 2013, dne 26. 3. 2014 bylo započato snižování léků dle domluvy, postupně vysazení, při návštěvě 30. 6. 2014 je již dlouhodobě bez léků, stav dobrý, hodnoceno jako úzdrava, bez dalšího objednání ke kontrole, léčba ukončena. Zdravotní stav byl hodnocen jako dlouhodobě dobrý, bez potíží vyžadujících léčbu psychiatrem. Byla stanovena diagnosa – [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Při návštěvě bylo zjištěno, že přichází pro úzkosti a deprese, kdy je masivní únava, k tomu se prohlubuje potlačovaný vztek, dodělává školu, chodí do práce, má malého syna, manželka nadále pracuje, je uvedeno, že napětí a vztek trvají poslední dva roky, hlavně jsou ve spojení se školou. Nálada depresivní.

22. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] potvrdila, že v roce 2015 žalovaná začala podnikat, pořádat zájezdy na základě dotací, žalobce jí vypomáhal. Žalovaná vysílala žalobce do [obec], aby vyměnil peníze nebo tam odevzdal nějaké listiny. Většinou jezdil s oběma dětmi, staral se o ně. Svědkyně také vypomáhala s dětmi a nějakou dobu psala žalované příjmové a výdajové doklady, vypomáhala účastníkům finančně, když žalobce nepřišel do práce kvůli výpomoci žalované, musela za něj pracovat. [ulice] zájezdy řídila žalovaná telefonicky z domu. Podle svědkyně žalovaná žalobci nadávala, že nemají peníze. Osobně jí žalovaná neříkala, kolik na zájezdech vydělala, toto jí říkal žalobce, mluvil nejdříve o [anonymizována dvě slova], pak o [anonymizována dvě slova]. Svědkyně nevěděla dopředu o rozdělení účtů účastníků, ani o smlouvě na zúžení SJM. Vzhledem k tomu, jak se jí žalobce jevil, řekla mu, ať si zajde k psychologovi.

23. Podle účastnické výpovědi žalobce se s manželkou hádali, že málo vydělával. Žalovaná provedla asi 60 zájezdů do zahraničí, vypadalo to, že z tohoto jsou velké peníze, tyto na účtech byly, ale muselo se všechno platit. Žalovaná s jeho žádostí o ukončení zájezdů nesouhlasila. Situace se stala neúnosnou, podle manželky mělo být lepší, aby každý žil po svém. S tím souhlasil a došlo k uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů. Poté se manželka asi do 14 dnů odstěhovala i s dětmi a vzala si vybavení domu. O odchodu mu nic neřekla. Následně zjistil, adresu, na které měly být děti, v uvedeném bytě byli řemeslnici, kteří prováděli rekonstrukci a ti mu řekli, že paní byt koupila. Toto pak si ověřil na katastru nemovitostí. Cítil se podveden. Podle žalobce žalovaná lhala, že nejsou žádné zisky. Zařizování zájezdů žalovaná dělala již od roku 2010 a předmětné výběrové řízení bylo někdy na jaře 2015 O daňové kontrole se dozvěděl z předložených přípisů. Od účetní žalované se dozvěděl odhad výdělku žalované, a že měla mít fiktivní dohody o provedení práce se zaměstnanci. Byt kupovaný žalovanou měl být asi za [částka], šlo o byt 3+1. Ohledně majetku mu manželka řekla, že si upraví společné jmění manželů. Notářku zařizovala manželka. Do kanceláře k notářce vešli společně. Smlouva už byla nachystaná. Notářka se zeptala, zda chtějí rozdělit společné jmění takovým způsobem. Podle žalobce každý z nich si četl smlouvu sám. [příjmení] neshledal na smlouvě nic závadného, tak ji podepsal. Jeho představa byla, že na účtech moc peněz není. Žalovaná musela platit dodavatele a marže byla mizivá. Žalovaná kolikrát po něm chtěla, aby jí nadiktoval stav na konkrétním účtu, přišly platby od klientů, museli se platit dopravci, školy, ubytovatelé. K zůstatkům na účtu se konkrétně nevyjádřil, ale podle něj závratné částky tam nebyly. O částce [částka] se dozvěděl až v souvislosti s dodatečným daňovým přiznáním v roce 2018. Všechny účty uvedené ve smlouvě obhospodařovali prostřednictvím internetového bankovnictví. Po uzavření smlouvy se domníval, že přestanou hádky a budou normálně žít. Již dříve manželka vyhrožovala, že odejde. O tom, že jej manželka tehdy ohledně smlouvy uvedla v omyl, se dozvěděl, až se odstěhovala, protože po podepsání smlouvy ještě spolu žili. Dělal v podnikání žalované co bylo potřeba, do důležitých věcí neviděl.

24. Podle účastnické výpovědi žalované se na zúžení společného jmění manželů s manželem domluvili. Stav jejich manželství byl dlouhou dobu nepříjemný. V sobotu 12. 3. přijela její matka z [obec] na návštěvu a žalobce ji vyhodil z domu. Poznala, že jejich vztah je velice špatný. Dispoziční oprávnění pro žalobce u účtu u [obec] spořitelny uvedeného ve smlouvě o zúžení SJM odejmula 14. 3. 2016. V pondělí 15. 3. sháněla bydlení. V [obec] byl k pronájmu byt, v [obec] ke koupi. O tomto žalobci řekla, a tento uvedl, ať si vybere byt, jaký chce. Na byt v [obec] se byla podívat, domluvila se s majiteli na koupi. Žalobci to řekla, věděl, že byt kupuje. Žalobci tenkrát řekla, že byt koupí na sebe nebo přes s.r.o., které založí. Žalobce řekl, že nebude dělat žádné problémy. Z toho vyplynula dohoda o zúžení společného jmění manželů. K notářce šel manžel úplně bez problému. Smlouvu na byt podepisovala asi 30. 3. 2016. Asi 4. nebo 5. dubna ještě žalobce zajistil řemeslníky. Přivezl malíře, který v bytě pracoval. Ona a manžel šli zapsat [příjmení] do školky. Nesouhlasila s tím, co uvedl žalobce ohledně jeho výdělku, že málo vydělává. Normálně spolu hospodařili. Finanční prostředky na pořízení bytu získala z toho, co vydělala v roce 2015. Peníze, kterými byl zaplacen byt, byly na [anonymizováno] kontu. Žalobce byl o všem tehdy detailně informován. Žalobce neumí anglicky, nemohl o ničem rozhodovat. Pomáhal tak, že vybíral z firemního účtu, prováděl směnu peněz, vozil podklady pro zájezd dopravci do [obec]. Finanční prostředky z účtu u [anonymizováno] banky na Slovensku byly po zrušení v lednu 2016 převedeny na účet [anonymizováno]. Účet u [obec] spořitelny byl jejím osobním účtem. S koupí bytu žalobce souhlasil, i s rozvodem manželství. Poté, co si řekli, že se rozvedou, vztahy mezi nimi se narovnaly, domluvili se na tom, že se odstěhuje, co si vezme.

25. Podle mailové komunikace mezi žalovanou a matkou žalobce (z 5. 9. 2015) věděla matka žalobce o rozvodu účastníků, úpravě péče o děti, a že vztahy mezi manžely nebyly dobré. Manželé spolu komunikovali ohledně placení a přivezení věci (č.l. 206 verte). Mezi právní zástupkyní žalobce a právním zástupcem žalované probíhala mailová komunikace 12. 5. 2016, 13. 5. 2016, 17. 5. 2016 a týkala se rozvodu, úpravy péče o děti, vypořádání majetku a právní zástupkyně žalobce uvádí, že pokud se účastníci nedohodnou, zvažuje její klient podat návrh na neplatnost dohody o zúžení SJM, nebude také souhlasit s rozvodem. O jednání byl žalobce informován svou právní zástupkyní mailem dne 18. 5. 2016. Žádost o přijetí syna [jméno] do [anonymizováno] školy [příjmení] [jméno] podepsali otec a matka (tj. žalobce a žalovaná) jako zákonní zástupci dítěte (datum dne 4. 4. 2016, následně opravováno na 5. 4. 2016).

26. U [název soudu] proběhlo rozvodové řízení účastníků a jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni 3.5.2018.

27. U [název soudu] proběhlo řízení o vypořádání společného jmění manželů zahájené dne 14.8.2018 k návrhu [celé jméno žalované] vedené pod sp. zn. [spisová značka] a dále řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům zahájené dne 14.8.2018 k návrhu [celé jméno žalované] vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Tato řízení byla usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 12.12.2019 spojena ke společnému řízení a vedena nadále pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením Okresního soudu v Hodoníně č.j. [číslo jednací] ze dne 18.10.2019 řízení o vzájemném návrhu žalovaného [celé jméno žalobce] na vypořádání SJM ohledně nemovitostí bytové jednotky [číslo] včetně spoluvlastnického podílu na pozemku v k. ú. [obec] bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku (výrok I.) a dále byl zamítnut návrh žalovaného na přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka] (výrok II.). O vypořádání společného jmění manželů a o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pozemkům soud schválil smír účastníků, podle kterého (výrok I.) z věcí patřících do zaniklého SJM účastníků se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje stavba – rodinný dům [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] (bod 1.), podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem – pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] oba v k. ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného (bod 2.), žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni na vypořádání zaniklého SJM a spoluvlastnictví částku ve výši [částka] do 6 měsíců od právní moci usnesení o schválení smíru (bod 3.), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod 4.), a tímto jsou vypořádána veškerá práva a povinnosti související s vypořádáním společného jmění manželů a spoluvlastnictví v řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] (bod 5.). Usnesení ve všech jeho výrocích I. – IV. nabylo právní moci dne 9.3.2020.

28. Smluvní vztah mezi účastníky založený smlouvou o zúžení společného jmění manželů se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť předmětná smlouva byla uzavřena dne 22. 3. 2016.

29. Podle § 716 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu.

30. Podle § 716 odstavec 2 občanského zákoníku, smlouva o majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.

31. Podle § 717 odstavec 1 věta prvá občanského zákoníku, smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.

32. Podle § 717 odstavec 2 občanského zákoníku, smluvený režim lze změnit dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu; taková změna vyžaduje dohodu manželů nebo rozhodnutí soudu o součástech společného jmění v dosavadním režimu.

33. Podle § 718 odstavec 1 občanského zákoníku, smlouva může obsahovat jakékoliv ujednání a týkat se jakékoliv věci, ledaže to zákon zakazuje; může se týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění, jednotlivých věcí i jejich souborů. Smlouvou lze změnit zařazení již existující i upravit zařazení budoucích součástí, jmění rozdílně od zákonného režimu.

34. Podle § 718 odstavec 2 část věty po středník občanského zákoníku, smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství.

35. Podle § 719 odstavec 1 občanského zákoníku smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu.

36. Podle § 583 občanského zákoníku jednali-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

37. Podle § 588 věta prvá občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

38. Podle § 586 odst. 1 občanského zákoníku je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

39. Podle § 586 odst. 2 občanského zákoníku nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

40. Podle § 587 odst. 1 občanského zákoníku kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

41. Podle § 574 občanského zákoníku na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

42. Na základě provedeného důkazního řízení a po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícím závěrům.

43. Smlouva o zúžení rozsahu a vypořádání společného jmění manželů byla uzavřena účastníky dne 22. 3. 2016 notářským zápisem, tedy za trvání manželství účastníků. Jedná se o smluvený režim části již existujícího společného jmění manželů do budoucna, jak je uvedeno v čl. III. smlouvy, a zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů do budoucna, jak je uvedeno v čl. IV. smlouvy, a to podle § 716 a § 717 odstavec 1 OZ. Jde o veřejnou listinu.

44. S ohledem na to, že žalobce považuje smlouvu o zúžení společného jmění za absolutně neplatnou a vznesl i námitku relativní neplatnosti smlouvy, zabýval se soud otázkou platnosti uzavření smlouvy ke dni 22.3.2016. Dle stanoviska soudu nebylo třeba při podání žaloby prokazovat naléhavý právní zájem na podané předmětné žalobě. V podstatě žalobce navrhoval, aby stav společného jmění manželů byl takový, jak byl před uzavřením smlouvy dne 22. 3. 2016.

45. Soud se zabýval otázkou platnosti uzavření smlouvy o zúžení rozsahu a vypořádání společného jmění manželů ze dne 22. 3. 2016 a dospěl k závěru, že tato smlouva je platným právním jednání účastníků smlouvy. Oba účastníci jsou osoby zletilé a svéprávné, v průběhu manželství nabývali do společného jmění manželů nemovité věci, movité věci, finanční prostředky, založili rodinu, o děti pečovali společně. Jak uvedla i žalovaná, žalobce se podílel na péči o domácnost, při svém zaměstnání ve firmě své matky [jméno] [celé jméno žalované], jeho mzda šla na účet, ke kterému měl dispoziční právo. Žalobce byl obeznámen s podnikatelskou činností žalované, byl disponentem jejích účtů u [právnická osoba] a [právnická osoba], dokonce byl spolupracující osobou a jako taková osoba podával i daňové přiznání za rok 2015. Byl tedy obeznámen s těmito účty a tedy i musel být v době před uzavřením smlouvy. Účty účastníci obstarávali prostřednictvím internetového bankovnictví. Je skutečností, že podle [anonymizováno] zprávy je osobou [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] Zdravotní stav žalobce se však vztahuje před rok 2015, když až v roce 2015 žalovaná začala pořádat ve větší míře školní zájezdy. Podle lékařské zprávy navštívil žalobce ambulanci poprvé 15. 5. 2013, napětí a vztek sám uváděl poslední dva roky hlavně ve spojení se školou. Úzdrava zjištěna 29. 5. 2013 poté, co udělal zkoušky. Ke dni 30. 6. 2014 je již dlouhodobě bez léků. Této zprávě pak neodpovídá výpověď svědkyně [jméno] [celé jméno žalované]. Stav manželství účastníků v roce 2015 nebyl dobrý, o čemž svědčí jednak účastnická výpověď žalované, jednak korespondence mezi žalovanou a matkou žalobce. Vzhledem k dosavadním právním jednáním, zejména jak ve vztahu k nabytí nemovitého majetku (dokončení domu 2014) a zakládání bankovních účtů a dispozičním oprávněním k účtům žalované, nebyl žalobce osobou neznalou v právních jednáních. Žalobce mohl případně využít před uzavření smlouvy o zúžení rozsahu a vypořádání společného jmění manželů právních služeb advokáta nebo případně jiného notáře, než před kterým byla smlouva uzavřena a informovat se, co znamená uzavření takové smlouvy, zejména když sám poukazuje na neshody mezi manžely v otázce financí. Smlouva byla uzavřena před notářkou, s obsahem byl žalobce seznámen, viz zejména ujednání, resp. prohlášení pod čl. VI. Smlouvy. Skutečnosti uváděné žalobcem ohledně získání grantu z EÚ jsou neurčité, protože se jednalo o projekt pro školy (cílové skupiny byli žáci a pedagogičtí pracovníci základních škol a středních škol) a případná odměna žalované za její činnost pro účastníky výzvy Ministerstva školství byla odvislá od množství zorganizování zakázek pro školy, které se zúčastnily projektu Ministerstva školství. Lze usuzovat z tvrzení účastníků, že vztahy mezi manžely byly rozvráceny a žalovaná hodlala oddělit jejich finanční hospodaření. Vycházeje z účastnické výpovědi žalované, která se jeví soudu v souvislosti s dalšími důkazy (korespondence s matkou žalobce, dispozice žalobce s účty) jako věrohodná, žalobce věděl o tom, že žalovaná chce dosáhnout rozvodu manželství, že si chce zajistit vlastní bydlení, věděl o koupi bytu, sám zajišťoval řemeslníky, podepisoval zápis dítěte do školky v [obec] Tyto skutečnosti žalobce po pravdě neuvedl. Nelze tedy uzavřít, že předmětná smlouva byla žalobcem uzavřená v omylu nebo vylákána žalovanou na žalobci lstí, nebo že jej žalovaná uvedla v omyl, dopustila se vůči němu podvodu, neboť jej neseznámila se stavem finančních prostředků podle skutečnosti.

46. Žalovaná k žalobě zaujala negativní stanovisko, navrhovala zamítnutí žaloby. Podle žalované následky neplatnosti jednání v omylu upravuje § 583 obč. zákoníku, na které odkazoval žalobce v závěrečném návrhu, a jde o neplatnost relativní, námitka musí být uplatněna jednostranným projevem vůle adresovaným vůči tomu, kdo měl dotyčného uvést v omyl. Žalobce nijak řádně neuplatnil námitku relativní neplatnosti vůči žalované. Je třeba přisvědčit v tomto směru argumentaci žalované. Je třeba uvést, že neplatnost právního jednání z důvodu omylu podle § 583 OZ je neplatností relativní. Tento omyl je omyl vnitřní a neplatnosti právního jednání z důvodu omylu se lze dovolat pouze relativní neplatností. Soud vycházel z komentáře k ustanovení § 49a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, které je dle stanoviska soudu použitelné i pro ustanovení § 583 zákona [číslo] sb., i s ohledem na sdělení autora komentáře k ustanovení § 583 OZ (č.l. 220), podle kterého v komentáři jde o nesprávné hodnocení pojaté do komentáře. Tedy na rozdíl od závěrů odvolacího soudu, kdy byla neplatnost v omylu posuzována jako absolutní. Žalobce se relativní neplatnosti dovolal dle stanoviska soudu v žalobě ze dne 27.5.2016, tj. ve lhůtě tří let od uskutečnění právního jednání (22. 3. 2016). Soud dospěl k závěru, že i z hlediska námitky relativní neplatnosti je právní jednání ohledně smlouvy o zúžení společného jmění manželů platné s ohledem na níže uvedené odůvodnění.

47. Absolutní neplatnost právního jednání je upravena v § 588 občanského zákoníku. Soud zde odkazuje na shora učiněné závěry, které učinil ohledně platnosti právního jednání – uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů. Z hlediska dobrých mravů je třeba doplnit, že soud vzal za prokázané, že žalovaná se nedopustila žádného jednání, ve smyslu § 588 občanského zákoníku. Vztahy mezi manžely nebyly dobré (viz korespondence ze září 2015 mezi žalovanou a matkou žalobce), bylo zde jednání žalované se žalobcem ohledně jiného bydlení a jeho souhlas s koupí bytu. Za dané situace byl tedy žalobce informován žalovanou o možnosti uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů, smlouvu si u notářky přečetl. Znovu je třeba uvést, že touto smlouvou nebyl vypořádán veškerý společný majetek.

48. V dané věci také nelze pominout to, co vyplývá z korespondence mezi právními zástupci účastníků v květnu 2016, kdy se předběžně ujednávala úprava ohledně dětí, tzv. jednoduchý rozvod, byl zde nástin na vypořádání SJM a pro případ, že se manželé nedohodnou, zvažuje žalobce podat návrh na neplatnost dohody o zúžení SJM, nebude souhlasit s rozvodem. Z tohoto vyplývá, že žaloba, která byla podána následně 27. 5. 2016, je podána účelově. Žalobce mohl po rozvodu manželství podat žalobu o vypořádání společného jmění manželů a otázka platnosti smlouvy o zúžení společného jmění manželů mohla být řešena jako otázka předběžná.

49. Proto soud dospěl k závěru, že smlouva o zúžení společného jmění manželů uzavřená účastníky dne 22.3.2016 je platným právním úkonem, nebyla ze strany žalobce uzavřena v omylu, tísni, ani lstí případně vyvolanou žalovanou, ani za nápadně nevýhodných podmínek a soud ji tak neshledal v rozporu s dobrými mravy.

50. Podáním ze dne 13.1.2020 byl žalobní petit změněn na určení, že součástí SJM účastníků je bytová jednotka a podíl na společných částech v obci a k. ú. [obec]. Obecně lze uvést, že na takovém žalobním petitu je naléhavý právní zájem, neboť rozsudek z řízení na určení vlastnictví k nemovitým věcem, v případě vyhovění žalobě, je podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. Žalovaná namítla, že na takovém žalobním petitu (žalobě) není naléhavý právní zájem, neboť o vypořádání společného jmění manželů byl uzavřen smír a byly vypořádány všechny věci spadající do společného jmění. Soud se proto zabýval touto námitkou žalované a dospěl k závěru, že tato námitka je důvodná. Manželství účastníků bylo soudem rozvedeno pravomocně ke dni 3.5.2018. Řízení o vypořádání společného jmění manželů spojené s řízením o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům u [název soudu] skončilo pravomocně ke dni 9.3.2020. Řízení o vzájemném návrhu žalovaného na vypořádání společného jmění manželů ohledně bytové jednotky (a společných částí) v obci a k. ú. [obec] bylo pravomocně zastaveno, tedy jeho návrh nebyl projednán. Z ujednání uzavřeného smíru vyplývá, že tímto smírem byla vypořádána veškerá práva a povinnosti související s vypořádáním SJM i ze spoluvlastnictví k pozemkům. Z tohoto soud dovozuje, že předmět veškerého společného jmění manželů byl vypořádán, a proto není dán naléhavý právní zájem na určení, že součástí SJM účastníků je bytová jednotka a podíl na společných částech stavby a pozemku. K vypořádání společného jmění manželů došlo ve lhůtě tří let od zániku manželství.

51. Na okraj je třeba uvést k vyplacení podílu dle uzavřeného smíru, že jde vypořádací podíl jak na vypořádání společného jmění manželů, tak na spoluvlastnictví k pozemkům, na částce [částka] se účastníci dohodli, stejně tak na lhůtě splatnosti, a to za účasti právních zástupců. Účastníci přitom vycházeli ze znaleckého posudku, kde znalec (resp. znalecký ústav) všechny nemovitosti ohodnotil na [částka]. Jde o znalecký posudek ve spise [spisová značka] ze dne 19.11.2019.

52. Proto soud dospěl k závěru s ohledem na shora uvedené, že zde nejsou podmínky pro vyhovění žalobě, a proto žaloba žalobce byla v celém rozsahu zamítnuta.

53. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, proto jí byly přiznány náklady řízení ve výši 47.893 Kč Tyto sestávají z nákladů právního zastoupení před soudem I. stupně k vynesení rozsudku ze dne 7. 9. 2017 ve výši 30.088 Kč a jde o: odměnu právního zástupce žalované za 6 úkonů právní služby po 2.500 Kč podle § 7 a § 9 odstavec 3 písm. a) advokátního tarifu, 6 x 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, za 6 úkonů právní služby. Úkony právní služby jsou převzetí právního zastoupení, porada s klientem, 2x vyjádření ve věci a 2x účast na jednání ve věci. Dále k nákladům řízení náleží cestovní výdaje podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu, zákona č. 262/2006 Sb., a vyhlášky č. 440/2016 Sb., a to základní sazba náhrady za 1 km jízdy a náhrada za spotřebované pohonné hmoty za [číslo] km ujetých kilometrů ze sídla kanceláře advokáta do [obec] a zpět, celkem ve výši 6.066 Kč. Dále k nákladům řízení náleží náhrada za promeškaný čas podle § 14 odstavec 1 a 3 advokátního tarifu, za 20 půlhodin za účast u dvou jednání soudu po 100 Kč. Advokát je plátce daně z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty činí 5.222 Kč po zaokrouhlení, tj. 21% z částky 24.866 Kč ([číslo] plus [číslo] plus [číslo] plus [číslo]), která patří k nákladům řízení ve smyslu § l37 odst. 3 o.s.ř., výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2013. Osvědčení advokáta o registraci u finančního úřadu k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise.

54. Dále jde náklady právního zastoupení v odvolacím řízení, tj. vyjádření žalované k odvolání -jeden úkon právní služby po 2.500 Kč, náklady právního zastoupení za další řízení před soudem I. stupně po zrušení rozsudku a to tři úkony právní služby po 2.500 Kč, tj. vyjádření k doplnění žaloby, účast na soudním jednání dne 10. 9. 2019 a dne 26. 11. 2019, náhrada hotových výdajů k těmto úkonům 4 x režijní paušál po 300 Kč, cestovní výdaje hromadným dopravním prostředkem ve výši celkem 1.833 Kč dle předložených jízdenek z [obec] do [obec] a zpět ke dvěma jednáním soudu, náhrada za promeškaný čas za dvacet půlhodin po 100 Kč, daň z přidané hodnoty 2.772 Kč (mimo cestovních výdajů 1.833 Kč).

55. Dále jde o náklady řízení za zastoupení v odvolacím řízení, tj. vyjádření žalované k odvolání – jeden úkon právní služby po 2 500 Kč ze dne 28.1.2020, a náklady právního zastoupení za další řízení před soudem I. stupně po zrušení rozsudku k vydání rozsudku ze dne 6.8.2021, a to odměna podle § 7 a § 9 odstavec 4 písm. a) advokátního tarifu za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč, tj. účast u jednání dne 22.6.2021 a dne 5.8.2021, 3 x režijní paušál po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas za dvacet půlhodin po 100 Kč, cestovní výdaje ke dvěma jednáním soudu při sazbě základní náhrady a průměrné ceny pohonných hmot podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., a to základní sazba náhrady za 1 km jízdy a náhrada za spotřebované pohonné hmoty za [číslo] km ujetých kilometrů ze sídla kanceláře advokáta do [obec] a zpět, 2 x 3 256 Kč - celkem ve výši 6 512 Kč, daň z přidané hodnoty 3 803 Kč.

56. Zaplacení přiznaných nákladů řízení k rukám advokáta má oporu v § 149 odst. 1 o.s.ř.

57. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty po středník o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro jinou lhůtu k plnění, když žalobce je osobou pracující, je výlučným vlastníkem nemovitých věcí.