11 C 36/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Jarmilou Gajdošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 46 734 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 46 734 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 46 734 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 163,80 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 30. 5. 2022. Žalobou spojenou s návrhem na vydání platebního rozkazu domáhal se žalobce vůči žalovanému zaplacení částky 46 734 Kč s příslušenstvím. Dále požadoval náhradu nákladů řízení.

2. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že žalovaná částka představuje náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě [obec a číslo], po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa bylo pracovníky servisní firmy žalobce dne 24. 11. 2021 zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. Byl sepsán zápis o provedené kontrole, při sepsání byl žalovaný přítomen a zápis podepsal. Žalobce za použití příslušných právních předpisů provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu. Žalovanému vyúčtoval částku ve výši 46 734 Kč. Žalovaný dlužnou částku do dnešního dne ani z části neuhradil přes písemnou upomínku žalobce. Splatnost vyúčtování škody byla stanovena do 14 dnů ode dne vystavení faktury. Následující den se žalovaný dostal do prodlení a od tohoto data žalobce požaduje úrok z prodlení.

3. Platební rozkaz byl Okresním soudem v Kroměříži vydán dne 17. 6. 2022 pod č.j. 11 C 36/2022-16 a byl zrušen usnesením ze dne 24. 8. 2022 podle §173 odst.2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), platné znění, protože se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou.

4. Žalovaný se k návrhu (žalobě) přes písemnou výzvu soudu nevyjádřil.

5. Žalovanému bylo doručováno na adresu [adresa žalovaného], což je adresa trvalého pobytu žalovaného vedená v centrální evidenci obyvatel od 4. 4. 2018. Na uvedenou adresu byly zásilky soudu žalovanému doručovány. Žalovanému byla doručena žaloba, výzva k vyjádření a procesní poučení účastníka řízení fikcí doručení dne 17. 10. 2022. Soud za doručovací adresu považuje tuto adresu dle § 46b písm. a) o. s. ř. Žalovaný nemá datovou schránku. Nemá doručovací adresu zapsanou v centrální evidenci obyvatel pro doručování zásilek. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, neuvedl tak adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti dle § 46a o. s. ř.

6. K jednání nařízenému na den 26. 1. 2023 se dostavil právní zástupce žalobce, který uvedl, že žalobce na návrhu ve věci trvá. Žalovaný se nedostavil a neomluvil se. Doručení předvolání k jednání je vykázáno fikcí doručení dne 19. 12. 2022. Zásilka byla vložena do domovní schránky adresáta dne 21. 12. 2022.

7. Žalobce doplnil v podání ze dne 4. 11. 2022, že posledním smluvním odběratelem elektřiny v odběrném místě [obec a číslo] byla paní [jméno] [příjmení]. Předložil mimořádnou ukončovací fakturu [anonymizováno] [právnická osoba] vystavenou na [jméno] [příjmení], a to ze dne 7. 2. 2019. Dne 24. 11. 2021 byl v daném místě zjištěn neoprávněný odběr elektřiny a žalovaný byl zjištěním osobně přítomen. Uváděl do protokolu kontrolorům, že byt užívá na základě podnájemní smlouvy i to, že neoprávněně elektřinu odebíral. To byl důvod, proč byla náhrada škody uplatněna po něm. Žalovaný po vystavení faktury žalobce kontaktoval a požádal o možnost splátek. Ty mu žalobce umožnil, ale žalovaný ničeho neuhradil. Proto žalobci nezbývá, než věc řešit soudně.

8. Soud ve věci provedl důkaz: výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce na č.l. 20 až 21, výpisem z centrální evidence obyvatel ohledně žalovaného na č.l. 12, výpisem z evidence osob ve výkonu vazby, případně trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence na č.l. 13, výpisem z katastru nemovitostí č.l. 25, mimořádnou fakturou za elektřinu na č.l. 30-33, sdělením [anonymizována dvě slova] č.l. 35, výzvou k úhradě ze dne 16. 5. 2022 č.l. 4, upozorněním na nepřijatou platbu na č.l. 5, fakturou č.l. 6, zápisem o provedené kontrole odběrného místa č.l. 7-9, stanovením výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN č.l. 10, stanovením výše oprávněných nákladů č.l. 11.

9. K listinným důkazům zástupce žalobce uvedl, že z mimořádné faktury [právnická osoba] vyplývá, že stav elektroměru ke dni 31. 1. 2019 byl 11 830 kWh. S tímto stavem elektroměru bylo počítáno pro náhradu škodu až ke dni zjištění neoprávněného odběru, kdy byl stav elektroměru 18 256 kWh. Náhrada škody byla tedy vypočtena z rozdílu 6 426 kWh.

10. Na základě provedeného důkazního řízení byl zjištěn tento důkazní stav.

11. Žalobce je právnickou osobou a obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku ke dni 1. 7. 2008 s předmětem podnikání mimo jiného distribuce plynu, distribuce elektřiny. Žalovaný je fyzickou osobou.

12. Podle internetového výpisu z katastru nemovitostí budova s číslem popisným [adresa žalovaného] je rodinný dům a stojí na pozemku p. č. st. [anonymizováno], což je zapsáno na listu vlastnictví [anonymizováno] pro obec a [katastrální uzemí]. Vlastnické právo je zapsáno pro [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Podle sdělení [anonymizována dvě slova] má žalovaný s [anonymizována dvě slova] uzavřenou smlouvu o nájmu ze dne 30. 1. 2018, a to na dobu určitou do 31. 1. 2023. Podle mimořádné faktury za elektřinu vystavené dne 7. 2. 2019 vystavené na [jméno] [příjmení], [obec a číslo], bylo provedeno vyúčtování v místě spotřeby [obec a číslo] za období od 15. 8. 2018 do 30. 1. 2019. Odběr elektřiny byl vyúčtován částkou 5 707,18 Kč, byly započteny zálohy ve výši 990 Kč a doplatek činil 4 717 Kč. Z přílohy k faktuře za elektřinu vyplývá, že ke dni 30. 1. 2019 byl konečný stav elektroměru 11 830 kWh.

13. Podle Zápisu o provedené kontrole odběrného místa dne 24. 11. 2021 byl na odběrném místě [obec a číslo] zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, když smlouva o odběru byla ukončená 30. 1. 2019. Měřící přístroj je umístěn v budově nepřístupný. Ze strany servisní firmy byla zaslána výzva na zpřístupnění, odpojení v HDS bylo provedeno 8. 6. 2020. Bylo zjištěno, že odběrné místo je pod napětím, spotřeba je registrována a byl zjištěn stav měřidla 18 256 kWh. Je dále zapsáno, že kontrolní činnosti a demontáži elektroměru byl přítomen podnájemník domu pan [celé jméno žalovaného], který odběrné místo zpřístupnil. Tento potažmo neoprávněně energii odebral. Zároveň bylo zjištěno samopřipojení v HDS. Pracovníci kontroly provedli odpojení všech vodičů v HDS, byla nutná výměna vadného zámku dvířek HDS. Dílčí závady byly zdokumentovány. Odběrné místo bylo zaplombováno plombami EK.

14. Žalobce stanovil výši náhrady škody za [anonymizováno] odběr elektřiny NN dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. s tím, že datum ukončení smlouvy byl 30. 1. 2019 a datum odstranění neoprávněného odběru 24. 11. 2021. Doba trvání neoprávněného odběru tak byla stanovena na 1 030 dní. K datu odečtu 31. 1. 2019 byl stav elektroměru 11 830 kWh a k datu 24. 11. 2021 18 256 kWh. Spotřeba změřená elektroměrem byla 6 426 kWh. Náhradu škody žalobce vyčíslil částkou 32 278,23 Kč jako náhradu za energii včetně daně z energie. Dále žalobce stanovil výši oprávněných nákladů za činnosti spojené s kontrolou, zjištěním, technicko-dokumentační činností na odběrném místě a dopravou na odběrné místo, a to částkou celkem 6 345 Kč. Žalobce vyúčtoval žalovanému náhradu za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese [obec a číslo] za období od 31. 1 2019 do 24. 11. 2021 částkou celkem 46 734 Kč i s DPH. Faktura byla vystavena dne 25. 1. 2022 a splatnost byla stanovena na den 8. 2. 2022.

15. Podle § 51 odst. 1 písm. a), b), c), d) a f) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy.

16. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

17. Podle § 9 odst. 1, 2 a 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

18. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Právní posouzení věci. Soud vzal za prokázané, že na odběrném místě [obec a číslo] byl neoprávněný odběr elektřiny, který byl zjištěn kontrolou, a to za období 31. 1. 2019 do 24. 11. 2021. Žalovaný byl přítomen této kontroly a podepsal Zápis o provedené kontrole odběrného místa. K předmětnému odběrnému místu nebyla uzavřena smlouva s obchodníkem s elektřinou, když předchozí smluvní vztah s paní [jméno] [příjmení] skončil ke dni 30. 1. 2019. Žalovaný je nájemcem domu na adrese [obec a číslo]. Podle tvrzení žalobce žalovaný měl zájem neoprávněný odběr elektřiny zaplatit, ale neučinil tak ani zčásti. Kontrolní činností byl zjištěn neoprávněný odběr celkem ve výši 6 426 kWh, tato spotřeba byla změřena elektroměrem (rozdíl – konečný stav ke dni 30.1.2019 a konečný stav ke dni 24.11.2021). Žalobce provedl výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny dle příslušných právních předpisů a dále stanovil výši oprávněných nákladů s předmětnou kontrolní činností odběrného místa, a to celkem částkou 46 734 Kč. Žalobce zaslal žalovanému vyúčtování náhrady škody fakturou ze dne 25. 1. 2022, kterou žalovaný neuhradil, a to ani na základě upozornění ze dne 22. 2. 2022 ani na základě předžalobní výzvy ze dne 16. 5. 2022.

20. Odpovědnost žalovaného za neoprávněný odběr elektřiny je odpovědností objektivní. Povinnosti odběratele elektřiny vyplývají ze zákona č. 458/2000 Sb., a podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), a to ustanovení § 28, § 49 a § 51 zákona. K neoprávněnému odběru elektřiny na odběrném místě došlo v uvedeném období 31. 1. 2019 do 24. 11. 2021. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný, netvrdil a ani neprokazoval, že by k neoprávněnému odběru došlo. Žalovaný v předmětném období byl nájemcem v nemovitosti č.p [číslo], [obec] a Zápis o provedené kontrole podepsal. Odpovědnost žalovaného za neoprávněný odběr elektřiny je tedy dána. Soud vzal za prokázané, že žalovaný dluží žalobci žalovanou částku, žaloba je důvodná, a proto ji v celém rozsahu vyhověl. Přiznal tedy žalobci částku 46 734 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 9. 2. 2022 do zaplacení, když splatnost faktury byla stanovena dle obvyklé obchodní praxe do 14 dnů ode dne vystavení faktury, konkrétně na den 8. 2. 2022.

21. Nárok na úrok z prodlení má oporu v § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, neboť nezaplacením vyúčtované náhrady škody se žalovaný dostal do prodlení prvním dnem po stanovené splatnosti. Toto prodlení doposud trvá a žalovaný za prodlení nese odpovědnost. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce má nárok na zaplacení úroků z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti až do zaplacení pohledávky.

22. K nákladům řízení. Žalobci byly přiznány náklady řízení podle § l42 odst. 1 o. s. ř. a podle § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek 2 337 Kč, náklady žalobce jako nezastoupeného účastníka řízení a náklady právního zastoupení.

23. Náhrada hotových výdajů byla žalobci přiznána ve výši 200 Kč, a to dne § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za návrh ve věci samé a výzvu plnění (2x 100 Kč).

24. Na náhradě nákladů právního zastoupení přiznal soud v souladu s návrhem právního zástupce žalobce odměnu za 2 úkony právní služby podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.), 2 x 2 980 Kč, a to za přípravu a převzetí zastoupení a účast na jednání dne 26. 1. 2023, 2 x 300 Kč náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a odst. 4 a.t., náhradu za promeškaný čas strávený cestou právního zástupce žalobce strávený cestou k soudu a zpět, když sídlo advokáta je v [obec], a to za 4 půl hodiny po 100 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 a.t., dále cestovní výdaje k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět, ujeto celkem 130 km osobním vozidle advokáta, při průměrné spotřebě 6,66 litrů na 100 km, při průměrné ceně benzínu 44,50 Kč a základní sazbě náhrady 4,70 Kč za 1 km jízdy, a to podle § 13 odst. 1 a odst. 5 a.t. ve spojení se zákonem č. 262/2006 Sb., a dle vyhlášky č. 511/2022 Sb. v platném znění zákoník práce, ve výši 995,80 Kč.

25. Dále byla přiznána náhrada za daň z přidané hodnoty, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2013. Osvědčení o registraci advokáta k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise. Náhrada za daň z přidané hodnoty činí částku 1 671 Kč, to je 21 % z částky 7 955,80 Kč.

26. Náhrada nákladů řízení činí celkem částku 12 163,80 Kč.

27. Lhůta ke splnění povinnosti je dána § 160 odst. l část věty po středník o. s. ř., když nebyly shledány podmínky pro jinou lhůtu k plnění.

28. Zaplacení nákladů řízení k rukám advokáta je dáno § 149 odst. 1 o. s. ř.