11 C 70/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Jarmilou Gajdošovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 72 092 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 6 345 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 6 345 Kč od 18. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % b) částku 7 021 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 7 021 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % c) částku 9 595 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 9 595 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % d) částku 8 230 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 8 230 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % e) částku 7 115 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 7 115 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % f) částku 10 050 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 10 050 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % g) částku 3 073 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 3 073 Kč od 13. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % h) částku 3 875 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 3 875 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % i) částku 5 658 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 5 658 Kč od 25. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % j) částku 7 320 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 7 320 Kč od 11. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % k ) částku 3 810 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 3 810 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 18 565,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 24. 5. 2021. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal se žalobce vůči žalovanému zaplacení celkové částky 72 092 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení.

2. K návrhu žalobce byl ve věci vydán Okresním soudem v Kroměříži elektronický platební rozkaz dne 3. 6. 2021 pod č. j. EPR 124245/2021-5, který byl zrušen usnesením ze dne 12. 7. 2021 podle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř., neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému řádně do vlastních rukou.

3. Na písemnou výzvu soudu se žalovaný k návrhu (žalobě) nevyjádřil.

4. Usnesením č. j. 11 C 70/2021-53 ze dne 1. 9. 2021 soud vyzval žalovaného, aby v 10ti denní lhůtě sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Nevyjádří-li se, bude předpokládat, že souhlasí.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o.s.ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů, neboť žádný z účastníků neměl proti uvedenému postupu námitek, resp. se nevyjádřil. Vyhlášení rozsudku bylo soudem nařízeno na den 7. 10. 2021.

6. Soud ve věci rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem, a dále výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce i žalovaného.

7. Skutkový stav byl zjištěn po provedeném dokazování takto: Žalobce je právnickou osobou zřízenou zvláštním zákonem s datem zápisu do Obchodního rejstříku ke dni 1. 5. 2004. Žalovaný je právnickou osobou s datem zápisu 7. 12. 2017.

8. Žalobce k nároku I. uvedl tato skutková tvrzení: zjistil, že osobní automobil nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem vozidla. Žalovaný neměl od 7. 5. 2019 do 7. 8. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 93 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci podle § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s ust. § 4 odst. 6 cit. zák. zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 3. 10. 2019, splatnost příspěvku nastala dne 17. 11. 2019. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce nato zaslal žalovanému výzvu k úhradě ze dne 5. 3. 2020. Žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 6 345 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 65 Kč denně x 93 dní, celkem ve výši 6 045 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě ust. § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.

9. Žalobce k nároku II. uvedl tato skutková tvrzení: zjistil, že osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód] je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem vozidla. Žalovaný neměl od 15. 7. 2019 do 4. 12. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 143 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci podle § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s ust. § 4 odst. 6 cit. zák. zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 12. 2. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 28. 3. 2020. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce nato zaslal žalovanému výzvu k úhradě ze dne 11. 6. 2020. Žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 7 021 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 47 Kč denně x 143 dní, celkem ve výši 6 721 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě ust. § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.

10. Žalobce k nároku III. uvedl tato skutková tvrzení: zjistil, že osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód] je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem vozidla. Žalovaný neměl od 15. 7. 2019 do 4. 12. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 143 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci podle § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s ust. § 4 odst. 6 cit. zák. zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 12. 2. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 28. 3. 2020. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce nato zaslal žalovanému výzvu k úhradě ze dne 4. 6. 2020. Žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 9 595 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 65 Kč denně x 143 dní, celkem ve výši 9 295 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě ust. § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.

11. Žalobce k nároku IV. uvedl tato skutková tvrzení: zjistil, že osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem vozidla. Žalovaný neměl od 3. 1. 2020 do 3. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 122 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci podle § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s ust. § 4 odst. 6 cit. zák. zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 1. 7. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 14. 9. 2020. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce nato zaslal žalovanému výzvu k úhradě ze dne 8. 10. 2020. Žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 8 230 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 65 Kč denně x 122 dní, celkem ve výši 7 930 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě ust. § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.

12. Žalobce k nároku V. uvedl tato skutková tvrzení: zjistil, že osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód] je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem vozidla. Žalovaný neměl od 30. 8. 2019 do 21. 1. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 145 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci podle § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s ust. § 4 odst. 6 cit. zák. zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 11. 3. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 25. 4. 2020. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce nato zaslal žalovanému výzvu k úhradě ze dne 9. 7. 2020. Žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 7 115 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 47 Kč denně x 145 dní, celkem ve výši 6 815 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě ust. § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.

13. Žalobce k nároku VI. uvedl tato skutková tvrzení: zjistil, že osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], [VIN kód] je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem vozidla. Žalovaný neměl od 4. 8. 2019 do 31. 12. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 150 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci podle § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s ust. § 4 odst. 6 cit. zák. zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 5. 3. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 19. 4. 2020. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce nato zaslal žalovanému výzvu k úhradě ze dne 1. 7. 2020. Žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 10 050 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 65 Kč denně x 150 dní, celkem ve výši 9 750 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě ust. § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.

14. Žalobce k nároku VII. uvedl tato skutková tvrzení: zjistil, že osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód] je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem vozidla. Žalovaný neměl od 17. 5. 2019 do 14. 7. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 59 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci podle § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s ust. § 4 odst. 6 cit. zák. zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 28. 8. 2019, splatnost příspěvku nastala dne 12. 10. 2019. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce nato zaslal žalovanému výzvu k úhradě ze dne 6. 11. 2019. Žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 3 073 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 47 Kč denně x 59 dní, celkem ve výši 2 773 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě ust. § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.

15. Žalobce k nároku VIII. uvedl tato skutková tvrzení: zjistil, že osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem vozidla. Žalovaný neměl od 8. 8. 2019 do 1. 10. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 55 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci podle § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s ust. § 4 odst. 6 cit. zák. zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 5. 3. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 19. 4. 2020. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce nato zaslal žalovanému výzvu k úhradě ze dne 1. 7. 2020. Žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 3 875 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 65 Kč denně x 55 dní, celkem ve výši 3 575 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě ust. § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.

16. Žalobce k nároku IX. uvedl tato skutková tvrzení: zjistil, že osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód] je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem vozidla. Žalovaný neměl od 8. 5. 2019 do 29. 8. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 114 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci podle § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s ust. § 4 odst. 6 cit. zák. zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 10. 10. 2019, splatnost příspěvku nastala dne 24. 11. 2019. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce nato zaslal žalovanému výzvu k úhradě ze dne 18. 12. 2019. Žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 5 658 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 47 Kč denně x 114 dní, celkem ve výši 5 358 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě ust. § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.

17. Žalobce k nároku X. uvedl tato skutková tvrzení: zjistil, že osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], [VIN kód] je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem vozidla. Žalovaný neměl od 18. 4. 2019 do 3. 8. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 108 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci podle § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s ust. § 4 odst. 6 cit. zák. zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 26. 9. 2019, splatnost příspěvku nastala dne 10. 11. 2019. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce nato zaslal žalovanému výzvu k úhradě ze dne 5. 12. 2019. Žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 7 320 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 65 Kč denně x 108 dní, celkem ve výši 7 020 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě ust. § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.

18. Žalobce k nároku XI. uvedl tato skutková tvrzení: zjistil, že osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód] je evidován v Centrálním registru vozidel jako provozovaný. Žalovaný je vlastníkem vozidla. Žalovaný neměl od 22. 5. 2019 do 14. 7. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 54 dní, žalovaný se tímto jednáním dostal do rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci podle § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 cit. zák. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 cit. zák. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 cit. zák. platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku, je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s ust. § 4 odst. 6 cit. zák. zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 9. 9. 2019, splatnost příspěvku nastala dne 24. 10. 2019. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce nato zaslal žalovanému výzvu k úhradě ze dne 14. 11. 2019. Žalovaný neuhradil ničeho. S ohledem na uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 3 810 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění uhrazeno, konkrétně jde o částku 65 Kč denně x 54 dní, celkem ve výši 3 510 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na základě ust. § 4 odst. 4 cit. zák., ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.

19. Předžalobní upomínky ohledně žalovaných nároků zaslal žalobce žalovanému dopisem ze dne 25. 6. 2020, který byl dán k poštovní přepravě dne 26. 6. 2020 a dále dopisem ze dne 11. 1. 2021, který byl dán k poštovní přepravě dne 12. 1. 2021. Žalovaný poté neuhradil na žádný dluh ničeho.

20. Nárok žalobce na úhradu předmětných částek se opírá o ust. § 4 odst. 1, 3, 4, 6, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

21. Nárok žalobce na úhradu úroků z prodlení se opírá o ust. § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

22. Právní posouzení věci. Žalovaný nesplnil svoji zákonnou povinnost, když u vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] neměl v době od 7. 5. 2019 do 7. 8. 2019; od 8. 8. 2019 do 1. 10. 2019; od 3. 1. 2020 do 3. 5. 2020 uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Tutéž zákonnou povinnost neměl žalovaný splněnou u vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód] v době od 17. 5. 2019 do 14. 7. 2019; od 15. 7. 2019 do 4. 12. 2019. Dále u vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód] v době od 22. 5. 2019 do 14. 7. 2019; od 15. 7. 2019 do 4. 12. 2019. Dále u vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód] v době od 8. 5. 2019 do 29. 8. 2019; od 30. 8. 2019 do 21. 1. 2020. A u vozidla [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] v době od 18. 4. 2019 do 3. 8. 2019; od 4. 8. 2019 do 31. 12. 2019.

23. Žalovaný na výzvu žalobce neuhradil příspěvky do garančního fondu zřízeného dle ust. § 24 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná částka pak sestává ze součtu jistin ve výši 68 792 Kč a z poplatků za mimosoudní vymáhání v celkové výši 3 300 Kč (11 x 300 Kč dle vyhl. č. 205/1999 Sb., v platném znění). Žalovaný proti návrhu žádným způsobem nebrojil, proto soud vycházel z toho, že tvrzení žalobce jsou pravdivá, podpořená listinnými důkazy.

24. Náklady řízení byly přiznány žalobci podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínky, s dokladem o doručování.

25. Soud přiznal žalobci náklady řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 884 Kč a náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem dle ust. § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. l77/l996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a.t.), a to za tři úkony právní služby po 4 020 Kč (převzetí a příprava, výzva k plnění, návrh ve věci samé), 3 x 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4 a.t., a to za 3 úkony právní služby. Dále má nárok na náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 2 721,60 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení ve smyslu § l37 odst. 3 o. s. ř., výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od l. 1. 2013. Osvědčení o registraci advokáta k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise. Proto žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 18 565,60 Kč.

26. Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení ve smyslu § l37 odst. 3 o.s.ř., výše daně z přidané hodnoty je dána § 47 zák. č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od l.1. 2013. Osvědčení o registraci advokáta k placení daně z přidané hodnoty je založeno ve spise.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty po středník o.s.ř., když nebyly shledány podmínky pro jinou lhůtu k plnění.

28. Zaplacení nákladů řízení k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. l o. s. ř.

29. Podle § 157 odstavec 4 o.s.ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.