Okresní soud v Kroměříži · Rozsudek

11 C 99/2018

č. j. 11 C 99/2018-267

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKM:2022:11.C.99.2018.1

Citované zákony (17)

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Jarmilou Gajdošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 88 510 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 88 510 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 620 Kč od 10. 4. 2018 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 7. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 8. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 10. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3.000 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 350 Kč od 15. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 45 553 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

III. České republice je žalovaná povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení na znalečném částku 5 712 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Kroměříži.

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 9. 4. 2018. Žalobou ze dne 9. 4. 2018 domáhala se žalobkyně vůči žalované zaplacení částky 45 160 Kč s příslušenstvím, a to zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z žalované částky ode dne následujícího po dni podání žalobního návrhu do zaplacení. Dále požadovala náhradu nákladů řízení. K návrhu žalobkyně byl ve věci vydán dne 25. 6. 2018 pod č.j. 11C 99/2018-14 platební rozkaz, proti kterému si žalovaná podala v zákonné lhůtě odpor.

2. Žalobkyně vznesený nárok odůvodnila tím, že nabyla vlastnické právo k bytové jednotce [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] v obci [obec] a k.ú. [část obce] ve veřejné dražbě dne 16. 8. 2017. Vklad vlastnického práva žalobkyně k bytové jednotce byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]. Veřejná dražba byla provedena na návrh insolvenčního správce původních vlastníků bytové jednotky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v jejich insolvenčním řízení. Bytovou jednotku užívá žalovaná bez právního důvodu. Žalovaná byla vyzvána insolvenčním správcem původních vlastníků k vyklizení a předání bytové jednotky žalobkyni dopisem ze dne 15. 9. 2017, který jí byl doručen dne 19. 9. 2017. Žalovaná odmítá bytovou jednotku vyklidit a žalobkyni předat. Žalobkyně se domáhá vyklizení předmětné bytové jednotky soudní cestou. Řízení je vedeno nadepsaným soudem pod sp.zn. [spisová značka]. Protiprávním užíváním bytové jednotky žalovanou dochází z její strany k bezdůvodnému obohacení. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá běžnému nájmu za srovnatelnou nemovitost o obdobné lokalitě. Dle inzerce vedené na webovém portálu [webová adresa] činí výše běžného nájemného částku 7 500 Kč měsíčně. Žalobkyně účtuje žalované měsíčně částku ve výši 7 000 Kč za období od 19. 9. 2017 do dne 26. 3. 2018. Celková výše bezdůvodného obohacení tak za uvedené období činí 45 160 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala dne 26. 3. 2018 k úhradě uvedené částky prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaná na výzvu reagovala prostřednictvím svého právního zástupce ze dne 5. 4. 2018 sdělením, že nárok neuznává.

3. V odporu ze dne 24. 8. 2018 žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Navrhla zamítnutí žaloby a přiznání nákladů řízení. V odůvodnění odporu ze dne 27. 9. 2018 žalovaná uvedla, že má za to, že žalovaný nárok nevznikl a nemohl vzniknout, jelikož žalobkyně není skutečným vlastníkem předmětné nemovitosti. Tím je naopak žalovaná, přičemž zápis v katastru nemovitostí je nesprávný. Žalovaná své vlastnické právo uplatňuje prostřednictvím žaloby na určení vlastnického práva, o níž je vedeno řízení před Okresním soudem v Kroměříži pod sp.zn. [spisová značka]. Žalovaná namítla, že užívání vlastní nemovitosti není bezdůvodným obohacením, výše běžného nájemného tvrzená žalobkyní neodpovídá skutečné výši běžného nájemného v daném místě a čase. Výše není ničím řádně doložena. Žalovaná navrhla přerušení řízení až do pravomocného ukončení řízení o určení vlastnictvím.

4. K návrhu žalované na přerušení řízení se žalobkyně vyjádřila podáním ze dne 4. 10. 2018. Uvedla m.j., že tento návrh není důvodný a navrhl zamítnutí návrhu na přerušení řízení.

5. Usnesením ze dne 21. 11. 2018 byl návrh žalované ze dne 27. 9. 2018 zamítnut. Usnesení nabylo právní moci dne 28. 11. 2018.

6. Při jednání nařízeném na den 12. 6. 2019 žalobkyně na svém návrhu setrvala. K jednání se dostavili právní zástupci žalobkyně a žalované. Účastnice byli svými právními zástupci omluveni z účasti u jednání. Právní zástupce žalobkyně navrhl vypracování znaleckého posudku ohledně tržního nájemného pro předmětnou bytovou jednotku. Pokud se právní zástupce žalované zmínil o nefunkčnosti topení v bytě, tato nemá vliv na výši nájemného. Když žalobkyně byt koupila, bylo toto topení funkční. Jde o byt s vlastním vytápěním, vlastním odvodem vody. Žalobkyni je známo zprostředkovaně, že žalovaná kotel odpojila, neví kdy. Žalovaná neumožňuje žalobkyni vstup do bytu. Nefunkčnost topení nelze přičítat k tíži žalobkyně. Žádá, aby žalovaná byt aspoň temperovala. Právní zástupce žalované uvedl, že v předmětném bytě nefunguje topení, na kotli je porucha, byt je opotřebený, elektřina je odpojená. Žalovaná nevynakládala žádné prostředky do předmětného bytu na opravy. Předmětný byt koupila, není zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník. Předmětný byt nelze temperovat. K ceně bezdůvodného obohacení je třeba znalecký posudek, a to v návaznosti na to, zda je, či není předmětný byt obyvatelný i z hlediska hygieny. Žalovaná hradila od koupě bytu 2012 až do současné doby náklady spojené s bytovou jednotkou, to je pojištění, společnou elektřinu, k rukám jednoho z vlastníků bytové jednotky. V předmětném domě jsou 4 bytové jednotky. Vlastníci bytových jednotek neplatí žádné měsíční platby na běžné opravy ani na fond oprav. Právní zástupce žalobkyně doplnil, že k tomuto okamžiku neměla žalobkyně povědomost o tom, že je v bytě nefunkční elektřina. Žalobkyně nabyla nemovitost v roce 2017 a tehdy ze znaleckého posudku ohledně ceny nemovitosti vyplývalo, že elektřina a kotel jsou funkční. K nefunkčnosti elektřiny a kotle došlo v mezidobí a žalovaná měla zajistit opravu. O těchto nefunkčnostech žalovaná žalobkyni neinformovala. Tyto záležitosti nemohou jít k tíži žalobkyně a mít vliv na výši tržního nájemného. Právní zástupce žalované doplnil, že z ničeho nevyplývá, že by tato zařízení byla nefunkční v době, kdy žalobkyně nabyla vlastnictví k bytové jednotce dražbou. Žalobkyně to musela vědět, tomu také odpovídala cena předmětného bytu. Mezi právními zástupci vznikl rozpor ohledně doručení předžalobní upomínky.

7. Žalobkyně doplnila žalobní tvrzení podáním ze dne 2. 4. 2019. Uvedla, že předžalobní upomínka byla zaslána žalované dne 26. 3. 2019, a to k rukám právního zástupce žalované, který žalovanou v době zaslání upomínky zastupoval minimálně ve dvou právních věcech přímo souvisejících s žalobním nárokem, a to ve věci žaloby o vyklizení nemovitosti a ve věci určení vlastnictví k nemovitosti. Poukázala na to, že právní zástupce žalobkyně postupoval při zaslání upomínky v souladu s ustanovením čl. 11 odst. 1 Usnesení představenstva České advokátní komory [číslo] Věstníku ze dne 31. 10. 1996, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky. Právní zástupce žalované na předžalobní upomínku nereagoval se sdělením, že v dané věci žalovanou nezastupuje a výzva má být zaslána přímo žalované. Podle žalobkyně výzvou doručenou právnímu zástupci žalované tak byla splněna povinnost stanovená ust. § 142a o.s.ř.. Dále doplnila, že při uskutečnění dražby konané dne 16. 8. 2017 byly v předmětném bytě funkční elektrorozvody a elektřina byla zapojena a funkční, což dokládá skutečností, že v nemovitosti fungovaly elektrospotřebiče. Toto dokládá fotografiemi insolvenčního správce původních vlastníků předmětné nemovitosti pořízených bezprostředně před uskutečněnou dražbou. Žalovaná doplnila svá tvrzení podáním ze dne 15. 4. 2019. Uvedla, že k selhání elektrické sítě na základě jejího opotřebování došlo cca 3 měsíce po konání dražby, tedy v polovině listopadu 2017, což může potvrdit syn žalované [jméno] [příjmení]. Navrhovaný výslech insolvenčního správce je bezpředmětný. Ke dni dražby nebyl v nemovitosti funkční kotel. Do dnešního dne nebyl zprovozněn ani kotel, ani elektrorozvody a obnovena dodávka elektrické energie. Žalovaná opakovaně uvedla, že nebyla žalobkyní ani jejím právním zástupcem řádně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení. Právní zástupce žalované nebyl v době převzetí výzvy zmocněn v projednávané věci, což právnímu zástupci žalobkyně oznámil a sdělil mu, že má výzvu zaslat přímo žalované, což právní zástupce žalobkyně neučinil. Právní zástupce žalované postupoval v souladu s předpisy ČAK, kdy odmítl jednat nad rámec svého zmocnění. Nebyl a do dnešního dne není zmocněn k hmotněprávním úkonům. Žalobkyně tak nesplnila povinnost vyzvat žalovanou k plnění dle § 142a o.s.ř.

8. Soud ve věci provedl důkaz předžalobní upomínkou ze dne 26. 3. 2018 na č.l. 5, výpisem z katastru nemovitostí ohledně stavby [adresa] k.ú. [část obce] informace o stavbě na č.l. 11, výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 12. 11. 2018 na č.l. 46-47, znaleckým posudkem [číslo] 2017 ze dne 30. 5. 2017 znalce ing. [jméno] [příjmení] na č.l. 78-87, podacím lístkem s datem 26. 3. 2018 na č.l. 88, usnesením představenstva ČAK o stanovení pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže advokátů – etický kodex na č.l. 89-98, předžalobní upomínkou na č.l. 99, fotografiemi na č.l. 100-107 týkající se předmětné bytové jednotky, dále účastnickým výslechem žalobkyně, svědka [jméno] [příjmení], syna žalované, dále rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 12. 3. 2019 č.j. [číslo jednací] na č.l. 168-170, rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2019, č.j. [číslo jednací] na č.l. 171-172, znaleckým posudkem soudní znalkyně [celé jméno znalkyně] č. pol. [číslo] ze dne 6. 9. 2021 na č.l. 215-222, výpisem z KN informace o pozemku k datu 28. 4. 2021 na č.l. 180, sdělením [právnická osoba] [anonymizováno] na č.l. 193-194, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená s [celé jméno žalované] na č.l. 195, fakturou za elektřinu vystavená pro zákazníky [jméno] [příjmení] na č.l. 196-204, fakturou za elektřinu vystavená pro zákazníky [celé jméno žalované] na č.l. 205-212, rozsudkem OS [obec] ze dne 13. 1. 2019 č.j. [číslo jednací] na č.l. 168-172.

9. Podáním ze dne 5. 6. 2020 se žalobkyně vyjádřila tak, že již bylo pravomocně rozhodnuto ve věci sp.zn. [spisová značka] Okresního soudu v Kroměříži ve věci vyklizení bytové jednotky žalovanou. Žalovaná však přes právní moc a vykonatelnost rozsudku vyklizení bytové jednotky neprovedla. Žalobkyně se obrátila ve věci vystěhování na soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], který vede exekuci pod sp. zn. [spisová značka].

10. Po vypracování znaleckého posudku žalobkyně podáním ze dne 5. 10. 2021 doplnila svá žalobní tvrzení. Uvedla, že ze strany žalované došlo k ukončení užívání jednotky ve vlastnictví žalobkyně, a to exekucí vyklizením provedenou soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], která byla realizována dne 14. 7. 2020. Žalovaná tak užívala nemovitost bez právního důvodu a bez uhrazení jakékoliv částky za užívání předmětné nemovitosti v období od 19. 9. 2017 do 14. 7. 2020. Žalobkyně požaduje úhradu částky 45 160 Kč, v části období, za které dluh vznikl a požadovanou částku účtuje za bezdůvodného užívání předmětné nemovitosti za období od 19. 9. 2017 do 31. 12. 2018. Změnila tak žalobní návrh podle § 95 odst. 1 o.s.ř. Navrhla, aby soud podle § 95 odst. 2 o.s.ř. připustil změnu žaloby. V návaznosti na uvedenou změnu období žalobkyně změnila žalobní petit v nárokovaném příslušenství. Usnesením ze dne 19. 10. 2021 č.j. 11C 99/2018-232 soud připustil změnu žaloby a žalobního petitu. Usnesení nabylo právní moci dne 21. 10. 2021.

11. Dále žalobkyně podáním ze dne 26. 4. 2022 provedla změnu návrhu na zahájení řízení rozšířením žaloby o částku 43 350 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se pokusila dohodnout se žalovanou na smírném vyřešení dlužné pohledávky. Dohody nebylo dosaženo. Žalovaná navrhovala úhradu dluhu v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, což je s ohledem na výši dluhu pro žalobkyni nepřijatelné. Žalobkyně navrhla s ohledem na skutečnost, že žalovaná nemovitost užívala až do 14. 7. 2020 bez právního důvodu, rozšířila nárok na úhradu bezdůvodného užívání za období od 1. 5. 2019 do 14. 7. 2020 v částce 43 350 Kč, kdy tato částka odpovídá místně obvyklému nájemnému ve výši 3 000 Kč za měsíc užívání nemovitosti podle § 95 odst. l o.s.ř. Navrhla, aby soud změnu žalobního návrhu připustil podle § 95 odst. 2 o.s.ř. Usnesením ze dne 16. 5. 2022 č.j. 11C 99/2018-253 soud připustil změnu žaloby a žalobního petitu podle § 95 o.s.ř., neboť dosavadní výsledky řízení jsou dostatečným podkladem pro řízení o změněném návrhu v průběhu řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 2. 6. 2022.

12. Soud vzal na základě provedeného důkazního řízení za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně nabyla vlastnické právo k bytové jednotce a podílu na společných částech domu a pozemku, bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] [část obce] na parcele st. [anonymizováno] na [list vlastnictví] na základě veřejné dražby v rámci insolvenčního řízení původních vlastníků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Její vlastnické právo je zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [část obce] s právními účinky zápisu ke dni 28. 8. 2017. Potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby je ze dne 22. 8. 2017. V době provedení veřejné dražby žalovaná užívala předmětnou bytovou jednotku. Žalobkyně se domáhala jako vlastník předmětné bytové jednotky, jejího vyklizení žalovanou žalobou, která byla doručena soudu dne 12. 10. 2017. Řízení ve věci bylo vedeno pod sp.zn. [spisová značka] Okresního soudu v Kroměříži. Z odůvodnění rozsudku vyplývá: V tomto řízení žalovaná tvrdila, že bytovou jednotku užívá jako její vlastník, kdy s manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] uzavřela kupní smlouvu o převodu vlastnictví k této bytové jednotce. Žalovaná [celé jméno žalované] podala dne 15. 9. 2017 na soud žalobu o určení vlastnického práva, které bylo vedeno pod sp.zn. [spisová značka] (jak bylo zjištěno z evidenčních pomůcek soudu, bylo toto řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku). Předmětná kupní smlouva uzavřená mezi prodávajícími [jméno] a [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] jako kupující byla uzavřena dne 22. 11. 2012 za sjednaných podmínek. Prodávající manželé [příjmení] nepodali návrh na povolení vkladu vlastnického práva kupující [celé jméno žalované] k předmětné bytové jednotce, neboť tato neuhradila celou kupní cenu ve lhůtách splatnosti a způsobem ujednaným v kupní smlouvě. Následně insolvenční správce zahrnul bytovou jednotku do majetkové podstaty manželů [příjmení] a zpeněžil ji ve veřejné dražbě dne 16. 8. 2017, o čemž [celé jméno žalované] informoval. Dopisem ze dne 15. 9. 2017 ji vyzval k vyklizení a předání bytové jednotky vydražiteli [celé jméno žalobkyně]. Ve věci [spisová značka] soud rozhodl rozsudkem ze dne 12. 3. 2019 o povinnosti žalované [celé jméno žalované] vyklidit předmětnou jednotku, a to do 15-ti dnů od právní moci rozsudku. Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem předmětné bytové jednotky, kterou v současné době bez právního důvodu užívá žalovaná, jež vlastnické právo k této bytové jednotce nikdy nenabyla. Žalobkyně tak má právo na ochranu svého vlastnického práva, zejména má právo domáhat se vyklizení bytové jednotky. Proti tomuto rozsudku si podala odvolání žalovaná. O tomto odvolání rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne 13. 11. 2019, kterým rozsudek soudu I. stupně potvrdil a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. 12. 2019 v obou jeho výrocích a je vykonatelné dne 10. 12. 2019. Ve stanovené lhůtě žalovaná předmětnou bytovou jednotku nevyklidila, takže se žalobkyně domáhala jejího vyklizení prostřednictvím soudního exekutora s tím, že k vyklizení došlo dne 14. 7. 2020.

13. Ke stavu předmětného bytu, funkčnosti kotle a elektřiny soud provedl výslech žalované a svědka [jméno] [příjmení] a listinné důkazy. Žalovaná v účastnickém výslechu uvedla (při jednání dne 29. 10. 2019), že předmětný byt zakoupila asi v listopadu 2012, v bytě dodnes nebydlí, nedá se tam bydlet. Při koupi jí předchozí vlastníci ukázali, že elektrická energie funguje, stejně jako kotel. [příjmení] šel asi 6 týdnů, pak přestal fungovat, topila elektrickou energií přímotopem. V rámci možností se o byt stará, společné platby poskytovala, naposledy na jaře 2018. V bytě má nábytek, oblečení, kytky. Cítí se vlastníkem bytu, nehodlá se vystěhovat. Také tam byl problém s vodou, bylo období, kdy voda netekla. [příjmení] ohříval vodu do koupelny i do kuchyně. [jméno] [příjmení] jako svědek uvedl (při jednání dne 29. 10. 2019), že předchozí majitelé neukazovali, co nefunguje, byl za matkou v zimním období, to nefungoval kotel, topila přímotopem, byl to přenosný radiátor, za nějakou dobu přestala fungovat elektrická energie. Toto nedovedl časově upřesnit. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 30. 5. 2017, který provedl stanovení ceny nemovitosti (předmětné bytové jednotky ve vlastnictví [jméno] a [jméno] [příjmení]) jako celku v čase a místě obvyklém se stavem ke dni 19. 5. 2017, vyplývá na č.l. 5 popis předmětného bytu, nevyplývá z něj stav elektrických rozvodů a stav kotle, jejich funkčnost. Z popisu domu, ve kterém se předmětná bytová jednotka nachází, vyplývá celkový špatný technický stav, v bytě byla zahájená velmi amatérská rekonstrukce spočívající ve výměně oken, položení plovoucí podlahy, rekonstrukce koupelny v neutěšeném stavu. Z fotografií (č.l. 106-107) vyplývá jejich pořízení 2019 a zařízení bytu. Podle zprávy [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 25. 5. 2021 pro odběrné místo číslo [anonymizováno] [číslo] byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na zákazníka [jméno] [příjmení], smlouva ukončena k 19. 2. 2014 z důvodu změny zákazníka na [celé jméno žalované], smlouva byla ukončena k 31. 5. 2016 z důvodu nehrazení pohledávek, provedena demontáž elektroměru čísl [číslo]. V mezidobí bylo odběrné místo odpojeno od dodávky elektřiny z důvodu neuhrazení pohledávky v době od 19. 2. 2014 do 26. 3. 2014, v době od 26. 8. 2015 do 28. 8. 2015 a od 6. 4. 2016.

14. Podle znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně], která dle zadání soudu stanovila místně obvyklé nájemné předmětné bytové jednotky podle stavu ke dni 19. 9. 2017, činí obvyklé nájemné hodnoceného bytu dle jejího odhadu 3 000 Kč/měsíc, tj. 40,93 Kč/m2/měsíc a 491,16 Kč/m2/rok. V zadání znaleckého posudku byla znalkyně upozorněna na případnou funkčnost nebo nefunkčnost elektroinstalace a dodávky elektrického proudu. Znalecký posudek znalkyně vypracovala bez provedení prohlídky, když majitelka provádí již celkovou modernizaci a současný stav neodpovídá předloženým podkladům. Podle znaleckého posudku, m.j. dokumentace nebyla předložena, výměry uvedené v prohlášení vlastníka se liší od výměr ve znaleckém posudku z roku 2017. Tehdejšími majiteli došlo k odstranění příčky chodby a ke spojení WC a koupelny, k bytu patří sklep v podzemním podlaží. Dle evidence [anonymizováno] – demontáž elektroměru pro neplacení k 31. 5. 2016, následné období neevidované, montáž elektroměru [celé jméno žalobkyně] od 16. 9. 2020. [příjmení] nefunkční, v bytě neteče teplá voda. Podle znalkyně se nejedná o standardně pronajimatelný byt. Výše nájmu v lokalitě je zpracovávaná na základě vyhodnocení realizovaných pronájmů bytů v jednotlivých letech (2017 [číslo]) pro průměrnou velikost bytu 3 + 1. Variantu za stavu nefunkční elektroinstalace a nefunkční dodávky el. energie, nedokázala znalkyně posoudit. [příjmení] el. energie podle ní nemá vliv na obvyklé nájemné, je pouze věcí placení spotřebované energie řádně a včas. Stav elektroinstalace není zmiňován ve znaleckém posudku z roku 2017. V současné době je prováděna modernizace. K datu 16. 9. 2020 bylo zřízeno odběrové místo na současnou majitelku a elektřina v bytě fungovala. Stav bytu je bez funkčního kotle, tím pádem bez ohřevu teplé vody.

15. Předžalobní upomínka ze dne 26. 3. 2018 byla adresována právnímu zástupci žalovaného a byla podle dokladu dána k poštovní přepravě dne 26. 3. 2018. V předžalobní upomínce je m.j. uvedeno, že žalobkyni svědčí vlastnické právo k jednotce [číslo] že žalovaná užívá byt bez právního důvodu, že výše nájemného v lokalitě činí 7 000 Kč, a že žalobkyně účtuje žalované za období od 19. 9. 2017 do 26. 3. 2018 za užívání 45 160 Kč, s výzvou k úhradě do 5. 4. 2018 16.Práva a povinnosti mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť nárok žalobkyně vznikl na základě právního vztahu mezi účastníky po 1. 1. 2014. 17. § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. § 2993 věta prvá obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

20. Dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

21. Podle ust. § 2213 o. z., nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

22. Podle ust. § 2217 o. z., nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

23. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Právní hodnocení. Soud dospěl k závěru na základě provedeného důkazního řízení a po hodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, že lze žalobě zcela vyhovět, a to podle zásad bezdůvodného obohacení s poukazem na § 2991 obč. zák., neboť žalovaná užívala cizí věc (hodnotu) bez právního důvodu, za užívání předmětného bytu ničeho nehradila, takže jí vzniklo bezdůvodné obohacení. Bylo prokázáno, že žalovaná užívala předmětnou bytovou jednotku bez právního důvodu v období od 19. 9. 2017, kdy žalobkyně nabyla k této vlastnické právo do 14. 7. 2020, kdy došlo k vyklizení žalované z předmětné bytové jednotky soudním exekutorem. Po tuto dobu žalobkyně nemohla vykonávat své vlastnické právo. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení. Při stanovení jeho výše je třeba vycházet z tržního nájemného – obvyklé ceny nájmu bytu, jako by byla uzavřena nájemní smlouva. Výše obvyklé ceny nájmu byla stanovena znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně] ve výši 3 000 Kč měsíčně. V tomto směru pak žalobkyně změnila po podání znaleckého posudku žalobu tak, že požadovala bezdůvodné obohacení za užívání bytové jednotky dle stanovené obvyklé ceny nájemného ve výši 3000 Kč měsíčně, když původně nárokovala 7 000 Kč měsíčně za uvedené období od 19. 9. 2017 do 26. 3. 2018 a změna žaloby byla připuštěna tak, jak je uvedeno výše. Žalobkyně má nárok na úhradu za užívání bytu ve výši obdobné, jako by byla uzavřena nájemní smlouva. Vycházeje ze znaleckého posudku, nefunkčnost kotle a nedodávky elektřiny dle stanoviska soudu nemohou mít zásadní vliv a nemají na výši úhrady za užívání předmětné bytové jednotky s ohledem na zjištěný celkový popis nemovité věci ve znaleckém posudku.

25. Povinnost žalované byla platit žalobkyni úhradu za užívání bytu, o čemž byla informována jak v předžalobní upomínce ze dne 26. 3. 2018, tak na základě rozsudku v řízení vedeném u zdejšího soudu pod spisovou značkou [spisová značka]. Nárok na úrok z prodlení má pak oporu v § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má nárok na zaplacení úroků z prodlení až do zaplacení pohledávky. Nezaplacením pohledávky (dluhu) se žalovaná dostala do prodlení, které doposud trvá a žalovaná za prodlení nese odpovědnost. V souladu s etickým kodexem ČAK dospěl soud k závěru, že doručení předběžné upomínky ze dne 26. 3. 2018 bylo možno doručit tehdejšímu právnímu zástupci žalované dle čl. 11 odst. 1 etického kodexu, neboť ve věci [spisová značka] Okresního soudu v Kroměříži, kdy řízení bylo zahájeno na základě žaloby ze dne 12. 10. 2017, tedy dříve než ve věci 11 C 99/2018, kdy bylo řízení zahájeno 9. 4. 2018, zastupoval žalobkyni [celé jméno žalobkyně] advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalovanou [celé jméno žalované] advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Poskytovaná právní služba v souvislosti s bezdůvodným obohacením souvisí s poskytovanou právní službou vyklizení nemovitosti a právní zástupce žalobkyně tak nesměl jednat se žalovanou přímo bez předchozího souhlasu právního zástupce žalované. Tehdejší právní zástupce žalované nedoložil své tvrzení o přípisu, že žalovanou ohledně zaplacení ceny za užívání bytové jednotky nezastupuje, tento nebyl předložen k důkazu. Proto i nárok žalobkyně na příslušenství pohledávky, tj. zákonný úrok z prodlení, je důvodný i po změně žaloby ze dne 5. 10. 2021 a po změně žaloby a jejím rozšíření ze dne 26. 4. 2022, když změněné návrhy byly žalované doručeny dne 21. 10. 2021 (právnímu zástupci) a dne 2. 6.2022 (čtvrtek, fikcí doručení přímo žalované, tehdy již bez právního zastoupení). Ani poté žalovaná neplnila, i když v té době byl již pravomocný rozsudek o vyklizení a následně výkon tohoto rozhodnutí byl proveden prostřednictvím soudního exekutora.

26. K nákladům řízení. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění. Jelikož soud dospěl k závěru, že předžalobní upomínka byla řádně doručena, má žalobkyně proto nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 4 426 Kč a náklady právního zastoupení a zaplacenou zálohou na znalecké zkoumání ve výši 3 000 Kč Náklady právního zastoupení představují odměnu advokáta podle § 8 a § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen a.t.), a to za 8 úkonů právní služby pod 2 940 Kč ze základu 45 160 Kč, dále za 2 úkony právní služby pod 4 660 Kč ze základu 88 510 Kč, dále náhrada hotových výdajů (režijní paušál) podle § 13 odst. 4 a.t. za 10 úkonů právní služby po 300 Kč, dále náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 a.t. ve spojení se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a prováděcí vyhlášky č. 333/2018 Sb. (cestovní výdaje v roce 2019) a vyhlášky č. 511/2021 Sb. (cestovní výdaje v roce 2022) z místa sídla advokáta [obec] – [obec] a zpět, ujeto 130 km v každém případě, k jednání soudu dne 12. 3. 2019 ve výši 798 Kč, k jednání dne 29. 10. 2019 ve výši 798 Kč, dále k jednání dne 28. 6. 2022 ve výši 941 Kč, dále náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. l a odst. 3 a.t. k těmto jednáním celkem za 12 započatých půlhodin po 100 Kč, celkem ve 45 553 Kč. Tato částka byla žalobkyni přiznána, jak je uvedeno ve výroku II.

27. Úkony právní služby jsou převzetí a příprava, předžalobní upomínka (úkon v polovině sazby), podání žaloby, účast na jednání soudu dne 12. 3. 2019, dne 29. 10. 2019 a dne 28. 6. 2022, písemné podání ve věci samé ze dne 2. 4. 2019, ze dne 11. 11. 2019, ze dne 5. 10. 2021 a ze dne 26. 4. 2021. K jednání dne 12. 3. 2019 a dne 29. 10. 2019 bylo použito vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], palivo natural 95, průměrná spotřeba 6,17 l na 100 km, palivo 33,10 Kč za 1 litr – celkem 265 Kč, základní sazba náhrady 4,10 Kč – celkem 533 Kč. K jednání dne 28. 6. 2022 bylo použito vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka], palivo natural 95, průměrná spotřeba 5,3 l na 100 km, palivo 47,20 Kč za 1 litr – celkem 330 Kč, základní sazba náhrady 611 Kč.

28. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

29. Znalkyni za podaný znalecký posudek byla přiznána odměna ve výši 8 712 Kč, která byla vyplacena ze zálohy složené žalobkyní ve výši 3 000 Kč a ze státních prostředků bylo uhrazeno 5 712 Kč. Žalovaná byla ve věci neúspěšná a na její straně nebyly shledány podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Proto soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III., a žalované byla stanovena povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení na znalečném částku 5 712 Kč.

30. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro jinou lhůtu k plnění, když žalovaná ke dni rozhodnutí soudu se k poměrům na její straně nevyjádřila.

31. K doplatku soudního poplatku. Žalobkyně v průběhu řízení rozšířila žalobu o 43 350 Kč. Proto žalobkyni byl stanoven doplatek poplatku ve výši 2 168 Kč, který je povinna zaplatit státu a je součástí nákladů řízení. O doplatku poplatku bylo rozhodnuto v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 5496/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Lhůta ke splnění této povinnosti byla stanovena podle § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.