12 C 11/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená jméno celé jméno žalované , narozenou dne datum trvale bytem adresa žalované o zaplacení 3 060 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 530 Kč od 13. 10. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 530 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 12. 2021 domáhala na žalované zaplacení 3 060 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jela dne 12. 10. 2021 v 16:25 hodin linkou [anonymizováno] a dne 26. 10. 2021 v 15:27 hodin linkou [anonymizováno] metra [anonymizováno] hromadné dopravy bez platného jízdního dokladu. Tato skutečnost byla zjištěna žalobkyní pověřenou osobou při kontrole shora uvedených linek a o tomto byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Podle § 18a odst. 2, písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a podle § 37 odst. 5, písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, Přepravního řádu, Smluvních přepravních podmínek PID a tarifu PID tak žalobkyni vznikla vůči žalované pohledávka z nezaplaceného jízdného ve výši 2x 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč. Splatnost jízdného i přirážky nastala dnem uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému.

2. Žalovaná ani její zákonná zástupkyně se k žalobě nevyjádřily. Žalovaná ani její zákonná zástupkyně nemají datovou schránku, ani si nezvolily doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jejich trvalého pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované i její zákonné zástupkyni na shora uvedenou doručovací adresu a rovněž na adresu [adresa žalované], na kterou se žalované dne 28. 2. 2022 podařilo doručit elektronický platební rozkaz.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná a její zákonná zástupkyně byly vyzvány, aby se vyjádřily, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovaly. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované a její zákonné zástupkyně předpokládal, že nemají žádné námitky.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná jela dne 12. 10. 2021 linkou [anonymizováno] a dne 26. 10. 2021 linkou [anonymizováno] metra [anonymizováno] hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu, a proto byla pověřenou osobou vyzvána k úhradě jízdného ve výši 2x 30 Kč a k úhradě přirážky k jízdnému, která dle smluvních přepravních podmínek činí 1 500 Kč (2x).

5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Žalobkyně jako provozovatel městské hromadné dopravy v [obec] má vůči žalované nárok na zaplacení jízdného ve výši 2x 30 Kč dle tarifu, neboť žalovaná nastoupila do vozidla žalobkyně bez platného jízdního dokladu. Dále má žalobkyně nárok na zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu, a to dle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a dle ustanovení § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve spojení s § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvními přepravními podmínkami. Mezi žalobkyní jako provozovatelem hromadné přepravy osob a žalovanou vznikl smluvní vztah na základě smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaná vstoupila do vozidla provozovaného žalobkyní. Z přepravní smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit přepravci jízdné dané tarifem ve výši 30 Kč za jízdu a přirážku k jízdnému ve výši stanovené ve smluvních přepravních podmínkách. Ze smluvních přepravních podmínek vyplývá, že přirážka k jízdnému činí 1 500 Kč, což je v souladu s ustanovením § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., popř. s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl.

6. Soud si je samozřejmě vědom toho, že předmětných jízd bez platného jízdního dokladu se žalovaná dopustila před dovršením zletilosti, nicméně má za to, že nezletilost žalované nemá na projednávanou věc žádný vliv. Žalovaná se v žalobě uváděných jízd bez platných jízdních dokladů dopustila ve věku 16 let. Je tedy nepochybné, že v té době již jistě byla s přihlédnutím ke své rozumové a volní vyspělosti odpovídající svému věku (k tomu srov. § 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“) způsobilá k uzavření smlouvy o přepravě, a rovněž tak byla schopna pochopit (byla si vědoma), že při přistižení bez platné jízdenky jí bude uložena kromě povinnosti doplatit jízdné i přirážka k jízdnému.

7. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Splatnost přirážky k jízdnému i jízdného nastala dnem uskutečnění přepravy, a proto ode dne následujícího byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalované předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen AT), a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, náhrada hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

9. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.

10. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění.