12 C 110/2026

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 24 985 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 535 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 000 Kč od 26. 8. 2025 do zaplacení a s náhradami nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 2 000 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 290 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 24 985 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 25. 3. 2025. Tvrdila, že poskytla žalovanému celkem 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem 9 000 Kč vrátit ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky 25. 8. 2025. Žalovaný dosud uhradil pouze 2 465 Kč a žalobkyně tuto částku započítala na smluvní pokutu. Žalobkyně dále tvrdila, že před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, avšak žádné konkrétní skutečnosti stran jejího zkoumání neuvedla. Žalovaná částka se skládá z jistiny 15 000 Kč, poplatku 9 000 Kč a smluvní pokuty za prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč za dobu od 26. 8. 2025 do 13. 4. 2026 v částce 3 450 Kč. Žalobkyně dále požadovala náhradu nákladů za 4 písemné výzvy k plnění (ze dne 27. 6. 2025, 8. 7. 2025, 27. 7. 2025, 5. 8. 2025) a zákonný úrok z prodlení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil, soud proto dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemá žádné námitky.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Žalobkyně a žalovaný si dne 25. 3. 2025 prostředky komunikace na dálku potvrdili uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit poplatek 9 000 Kč ve třech měsíčních splátkách po 8 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 0 % a ve smlouvě je uvedeno RPSN 0 % (smlouva o zápůjčce). Žalobkyně poskytla žalovanému 15 000 Kč dne 25. 3. 2025, a to převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě (údaje o provedených platbách, smlouva o zápůjčce). Žalovaný dosud žalobkyni zaplatil 2 465 Kč (žalovaný opak netvrdil). Žalovanému byla dne 25. 3. 2026 zaslána předžalobní výzva (výzva k úhradě před podáním žaloby vč. podacího lístku).

6. Žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, neověřovala jeho příjmy a výdaje ani dluhovou minulost (úvěruschopnost). Ačkoliv si žalobkyně jako profesionální poskytovatelka spotřebitelských úvěrů byla vědoma svých povinností, žádné konkrétní skutečnosti netvrdila.

7. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni 25. 3. 2025 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:

14. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Žalobkyně porušila povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, protože před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, nezjistila a neověřila jeho příjmy a výdaje, způsob plnění dosavadních dluhů ani jiné údaje o jeho finanční a ekonomické situaci. Smlouva o úvěru je proto podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

16. Jelikož žalobkyně poskytla žalovanému 15 000 Kč a žalovaný dosud zaplatil pouze 2 465 Kč, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinen zbytek poskytnuté jistiny 12 535 Kč vrátit žalobkyni. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 535 Kč (výrok I.).

17. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva, žalobkyni nevzniklo právo na poplatek za poskytnutí zápůjčky ani jiné poplatky a sankce. Žalobkyni nevzniklo právo ani na zákonný úroku z prodlení a náklady na uplatnění pohledávky, neboť žalovaný dosud není v prodlení s vrácením jistiny (§ 1970 o. z.). Soud se ztotožnil s názorem Nejvyššího soudu z rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, podle kterého právo na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení s vrácením jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalovaný tedy bude v prodlení, až když nevrátí jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozsudkem, kterou soud považuje vzhledem k výši jistiny za přiměřenou. Soud proto žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.).

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.), neboť ve věci měl při zohlednění příslušenství převážný úspěch žalovaný, kterému však vzhledem k nečinnosti žádné náklady nevznikly.

19. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek činí 1 250 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 960 Kč, zbývá tedy doplatit 290 Kč (výrok IV.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce. Nezaplatí-li žalobkyně doplatek soudního poplatku, bude pohledávka po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení předána k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.