12 C 132/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 18 457 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 457 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 457 Kč od 6. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 2 252 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 18 457 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na elektřině dodávané do odběrného místa na adrese adresa. Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. hodnota spolu účastnice řízení uzavřely dne 21. 6. 2011. Za období od 8. 6. 2023 do 17. 1. 2024 byl fakturou č. hodnota vyúčtován žalovaný nedoplatek se splatností do 5. 2. 2024. Žalovaná pohledávku ve lhůtě splatnosti ani později neuhradila, ač byla upomínána. Žalobkyně proto požaduje také zákonný úrok z prodlení od data následujícího po splatnosti vyúčtování, tj. od 6. 2. 2024 do zaplacení. právnická osoba výzvě soudu žalobkyně doplnila, že podklady pro fakturaci získává prostřednictvím operátora trhu, kam data ukládá provozovatel distribuční soustavy – spol. právnická osoba., která provádí odečet. Žalobkyně nemá na určení množství odebrané energie vliv. Žalobkyně řešila opakované reklamace žalované k účtované spotřebě, vyjádřeními provozovatele distribuční soustavy ze dne 7. 9. 2023, 14. 9. 2023, 18. 9. 2023, 3. 10. 2023 s 19. 10. 2023 byla reklamace uzavřena jako neoprávněná. Reklamací se zabývala i Energetická kontrola, pochybení nebylo zjištěno.

3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Tvrdila, že opakovaně posílala žalobkyni žádosti o doložení podkladů, avšak nikdy nedostala dostatečnou odpověď. adresa toho byly reklamace vždy zamítnuty. právnická osoba výzvě soudu, aby žalovaná doplnila svá tvrzení o sdělení, v čem konkrétně spatřuje neoprávněnost nároku žalobkyně, jaké konkrétní podklady žádala po žalobkyni dodat, proč, kdy a jakým způsobem žádosti učinila, a jak přesně na žádosti reagovala žalobkyně, žalovaná adekvátně nereagovala a svá tvrzení v požadovaném rozsahu nedoplnila.

5. Soud nařídil jednání na 18. 12. 2024. Žalobkyně se z účasti na jednání řádně omluvila. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Jestliže se žalovaná k jednání nedostavila, je toto již její vlastní odpovědností, neboť v občanskoprávním řízení platí zásada vigilantibus iura skripta sunt (právo je psáno pro bdělé). Ostatní účastníci (ale ani soud) nejsou povinni strpět podobné jednání jinak nežli věc projednat bez toho účastníka, který na svá práva rezignuje. Poskytovat takovému účastníku další ochranu v podobě jeho opakovaného „nahánění“ je již projevem lidskoprávní „inflace“ a v konečném důsledku zasahováním do práv ostatních účastníků, kteří se soudem spolupracují. Soud tak jednal zcela ústavně konformně, jestliže za daných okolností jednal v nepřítomnosti žalované. Přitom nelze přehlédnout, že předvolání k jednání bylo žalované doručeno řádně a s dostatečným časovým předstihem do vlastních rukou. jméno FO adresa, syn žalované, zaslal dne 17. 12. 2024 omluvu žalované z jednání a požádal o náhradní termín, pak se sluší uvést, že jméno FO není účastníkem řízení a ani zplnomocněným zástupcem žalované. Soud proto k jeho omluvě ani žádosti nepřihlížel. Ostatně soud s přihlédnutím k předložené lékařské zprávě tituly před jménem jméno FO ze dne 17. 12. 2024 z vlastní iniciativy telefonicky kontaktoval lékaře, kdy bylo zjištěno, že lékař žalovanou osobně neviděl a ani s ní nehovořil, lékařskou zprávu vystavil toliko na základě telefonické žádosti adresa; žalovaná měla údajně trpět virózou, tedy nebyla ve zdravotním stavu, který by ji snad znemožňoval dojít na soud. Žalovaná tedy zcela jistě mohla omluvu (a rovněž žádost o odročení jednání) adresovat soudu osobně, měla-li by na tom sama skutečný zájem. Takto se však nestalo a ve vztahu k nařízenému jednání zůstala zcela pasivní.

6. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

7. Dne 21. 6. 2011 podepsaly žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa č. EAN Anonymizováno na adrese adresa, elektřinu v distribuční sazbě Anonymizováno, produkt Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro domácnost, a žalovaná se za to zavázala platit cenu podle platného ceníku (smlouva č. l. 8, obchodní podmínky dodávky č. l. 15).

8. Z řádného vyúčtování za elektřinu (daňový doklad č. hodnota) vyplývá, že jím byly vyúčtovány sdružené dodávky elektřiny za období 8. 6. 2023 – 17. 1. 2024 ke smlouvě č. hodnota a zákaznickému číslu Z110306825; doklad byl vystaven 22. 1. 2024 se splatností 5. 2. 2024. K předmětnému odběrnému místu žalobkyně za uvedené období vyúčtovala celkovou spotřebu elektřiny množstvím 5,2580 MWh (zatímco v minulých letech činila spotřeba 24,844 MWh v období 10. 5. 2022 – 7. 6. 2023, 3,920 MWh v období 21. 5. 2021 – 9. 5. 2022, 4,610 MWh v období 26. 5. 2020 – 20. 5. 2021 a 5,032 MWh v období 7. 5. 2019 – 25. 5. 2020) za cenu 46 517,44 Kč. Účtován byl odběr elektřiny pouze ve vysokém tarifu, přičemž žalobkyně vyšla z počátečního stavu elektroměru 75 274,00 kWh a konečného stavu elektroměru 80 532,00 kWh. Po odečtení uhrazených záloh (28 060 Kč) činil účtovaný nedoplatek 18 457 Kč.

9. Podle ceníku OPTIMUM účinného od 1. 1. 2023 (čl. 60) činila celková jednotková cena elektřiny ve vysokém tarifu pro distribuční sazbu D02d bez vládního zastropování 11 203,74 Kč/MWh bez DPH, k níž se dále připočte fixní cena 97,43 Kč/měsíc bez DPH + cena za příkon podle velikosti hlavního jističe. Z toho tržní položka „cena silové elektřiny“ činila 9 324 Kč/MWh bez DPH a fixní cena 94 Kč bez DPH měsíčně. Distribuční sazba D02d je spolu s D01d nejdražší ze sazeb v ceníku uvedených. Od 1. 1. 2023 byla cena elektřiny zastropována - celková jednotková cena elektřiny ve vysokém tarifu pro distribuční sazbu D02d činila 7 246,69 Kč/MWh bez DPH, k níž se dále připočte fixní cena 97,43 Kč/měsíc bez DPH + cena za příkon podle velikosti hlavního jističe. Z toho tržní položka „cena silové elektřiny“ činila 5 000 Kč/MWh bez DPH a fixní cena 94 Kč bez DPH měsíčně. Podle ceníku OPTIMUM účinného od 1. 1. 2024 (čl. 65) činila celková jednotková cena elektřiny ve vysokém tarifu pro distribuční sazbu D02d 7 291,91 Kč/MWh bez DPH, k níž se dále připočte fixní cena 98,14 Kč/měsíc bez DPH + cena za příkon podle velikosti hlavního jističe. Z toho tržní položka „cena silové elektřiny“ činila 4 950 Kč/MWh bez DPH a fixní cena 94 Kč bez DPH měsíčně.

10. Z doložených ceníků dominantního dodavatele (právnická osoba.) účinných od 1. 1. 2023 a od 1. 1. 2024 je zřejmé, že ceny srovnatelných produktů jsou více méně srovnatelné.

11. Z podrobného přehledu vyúčtování je patrno, že počáteční stav elektroměru byl k 8. 6. 2023 stanoven odečtem (75 274 kWh) a konečný stav k 17. 1. 2024 samoodečtem (80 532 kWh). V době vystavení vyúčtování byla smlouva sjednána s produkty OPTIMUM v období 8. 6. 2023 do 19. 6. 2023 a OPTIMUM 2303 od 20. 6. 2023 dále.

12. Z vyúčtování na č. l. 39 až 45, 47 až 49 spisu je zjištěno, že za období 10. 5. 2022 – 7. 6. 2023 činila spotřeba 24,8440 MWh, nedoplatek činil 187 685 Kč; za období 21. 5. 2021 – 9. 5. 2022 činila spotřeba 3,9200 MWh; za období 26. 5. 2020 – 20. 5. 2021 činila spotřeba 4,6100 MWh. Zjištěné stavy elektroměru na sebe v jednotlivých účtovaných obdobích navazují.

13. Žalovaná byla o úhradu nedoplatku upomínána předžalobní upomínkou ze dne 4. 4. 2024 (č. l. 12) odeslanou doporučeně téhož dne (č. l .14).

14. Žalovaná doložila reklamaci ze dne 3. 8. 2023, kdy již z data její adresace a jejího obsahu (je uváděná spotřeba cca 240 000 Kč/rok) je zřejmé, že reklamace se týkala předchozího vyúčtování, nikoli vyúčtování, jež je předmětem projednávané věci.

15. K opakovaným reklamacím žalované doložila žalobkyně vyjádření provozovatele distribuční soustavy právnická osoba. (č. l. 54, 56, 58, 64, 66 spisu), který žalobkyni sdělil, že celou záležitost prověřil a pochybení neshledal. Rovněž žalobkyně na reklamace reagovala sdělením, že tyto jsou neopodstatněné, s tím, že žalovaná má možnost obrátit se na Energetický regulační úřad (č. l. 57, 59 spisu). Ze sdělení žalobkyně i z vyjádření právnická osoba. je přitom zřejmé, že reklamace byly ze strany žalované uplatněny vůči vyúčtování vztahujícímu se k období 10. 5. 2022 – 7. 6. 2023 a nikoli k období 8. 6. 2023 – 17. 1. 2024.

16. Z fotografie elektroměru (čl. 68) soud zjistil, že stav elektroměru č. hodnota rok výroby 2012 k 2. 1. 2024 byl 79 314 kWh. Z další fotografie elektroměru (čl. 67) soud zjistil, že stav byl k 17. 1. 2024 80 532 kWh.

17. Důkazní návrh žalované na výpověď znalce soud zamítl, neboť žalovaná nepředložila relevantní tvrzení, která by správnost vyúčtování zpochybnila. Ze stejného důvodu byla rovněž zamítnuta i výpověď pracovníků právnická osoba. a doložením materiálů k zodpovězení dotazů žalované dle jejího vyjádření ze dne 22. 8. 2024. Dále soud zamítl provedení důkazu účastnickou výpovědí žalobkyně, a to jednak proto, že žalobkyně se svým účastnickým výslechem nesouhlasila, jednak z důvodů shodných, jak je uvedeno v případě zamítnutí důkazů uvedených výše.

18. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dodávala žalované na základě smlouvy z roku 2011 elektřinu, za kterou žalovaná řádně neplatila cenu vyúčtovanou podle ceníku žalobkyně v souladu se sjednanými obchodními podmínkami, když žalovaná neuhradila nedoplatek za období 8. 6. 2023 – 17. 1. 2024, který byl vyúčtován na částku 18 457 Kč vyúčtováním ze dne 22. 1. 2024 se splatností 5. 2. 2024. Spotřeba za uvedené období je přitom podstatně nižší než spotřeba za období předcházející (od 10. 5. 2022 – 7. 6. 2023); vyúčtování za předcházející období žalovaná reklamovala. Počáteční stav elektroměru 75 274 kWh z června 2023 navazoval podle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nezpochybnila, na vyúčtování z předchozího období, konečný stav byl v lednu 2024 stanoven samoodečtem na 80 532 kWh.

19. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Nárok žalobkyně plyne z platně uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 17. 8. 2011 (dále jen „energetický zákon“), za subsidiárního použití § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2011 (dále jen „obč. zák.“) ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění.

20. Žalobkyně splnila svůj závazek a dodala žalované elektřinu, která za ni však nezaplatila dohodnutou cenu. Soud proto žalobě vyhověl, a to i pro úrok z prodlení ve výši stanovené právními předpisy (§ 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 14,75 % ročně. V prodlení se zaplacením žalované částky byla žalovaná na základě vyúčtování od 6. 2. 2024; od této doby až do zaplacení proto soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení.

21. Obrana žalované primárně spočívala v neoprávněnosti vyúčtované částky, a to bez bližší specifikace, v čem je neoprávněnost vyúčtování spatřována. Soudu tak zůstalo skryto, čím konkrétně by měla být dána neoprávněnost vyúčtovaných hodnot, přičemž soud tuto neoprávněnost ani sám neshledal. Dále žalovaná tvrdila, že ji žalobkyně nikdy nedoložila odpovědi na její dotazy ohledně fakturace a její reklamace zamítla. Žalovaná však ani navzdory výzvě soudu nepředložila tvrzení o tom, jaké konkrétní podklady po žalobkyni žádala, proč, kdy a jakým způsobem žádosti učinila, a jak přesně na žádosti reagovala žalobkyně, stejně tak nepředložila tvrzení o tom, kdy předmětné vyúčtování u žalobkyně reklamovala. Žalobkyně soudu nepředložila tvrzení ani důkazní návrhy, které by byly způsobilé důkazně podložená tvrzení žalobkyně zpochybnit.

22. Co se týče spotřeby, pak tato je podstatně nižší než spotřeba za období bezprostředně předcházející, a tedy ani v tomto ohledu nelze na neoprávněnost vyúčtovaných hodnot usuzovat. Ostatně i kdyby snad spotřeba svou výši vybočovala z dříve naměřených hodnot (což ve věci není dáno), pak by ani tato skutečnost sama o sobě nevylučovala, že naměřené (vybočující) hodnoty odběru energie byly v rozhodném období skutečně spotřebovány. Ostatně kdyby žalovaná skutečně měla za to, že vyúčtování za rozhodné období 8. 6. 2023 – 17. 1. 2024 je neoprávněné, jistě by vyúčtování reklamovala, kdy však žalovaná k existenci takové reklamace nepředložila relevantní tvrzení a žádný důkaz.

23. Co se týče vyúčtované ceny elektřiny, není relevantní obrana žalované ve smyslu otázek, zda, proč a jak nakupuje žalobkyně elektřinu. Žalovaná je svéprávná osoba, která si dobrovolně a o svobodné vůli vybrala žalobkyni jako svého smluvního partnera a přes deset let byla v tomto smluvním vztahu spokojená. Obrat/zisk žalobkyně a způsob jejího nakupování elektřiny může mít (pokud jde o otázky, které žalovanou zajímají) vliv na její rozhodnutí, zda bude s žalobkyní smluvní vztah udržovat či nikoli. Nejde však o skutečnosti, které by měly vliv na práva a povinnosti, které již z platně uzavřené smlouvy vznikly.

24. Stejně tak nezpochybňuje oprávněnost vyúčtované ceny údaj o výrobní ceně elektřiny či srovnání s jinými státy. Podpisem smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny v roce 2011 přijala žalovaná obchodní podmínky žalobkyně, mezi kterými byla i ta, že cena elektřiny bude žalované účtována podle platného ceníku žalobkyně. Za těchto podmínek smluvní vztah fungoval. Je všeobecně známou skutečností, že v souvislosti s pandemií v letech 2020 až 2022 a zejména pak s válečným konfliktem na Ukrajině po únoru 2022 se trhy s energiemi (elektřinou i plynem) chovaly anomálně a nepředvídatelně. Po celý rok 2023 pak byla neregulovaná část ceny elektřiny zastropována nařízením vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka, na částku (silovou cenu elektřiny) 5 000 Kč/MWh bez DPH a stálý plat (fixní cenu) 94 Kč bez DPH měsíčně, kterou žalobkyně dodržela.

25. Bez konkrétních tvrzení o konkrétním pochybení žalobkyně při vystavení daného vyúčtování nemá soud důvod z něj nevyjít a neshledal proto potřebné ani hospodárné ustanovovat ve věci znalce či vyslýchat zaměstnance právnická osoba. a navyšovat tak náklady řízení.

26. V každém případě jde o veřejnoprávně regulované trhy podléhající dohledu Energetického regulačního úřadu, Státní energetické inspekci, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i Ministerstva průmyslu a obchodu [viz zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)]. Žalobkyně předložila soudu cenové srovnání s dominantním dodavatelem na českém trhu, z něhož vyplývá, že účtovala cenu nikoliv nepřiměřenou.

27. Ze všech dosud uvedených důvodů měl tedy soud tvrzení žalobkyně za prokázaná a žalobě proto v celém rozsahu vyhověl.

28. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalované předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč (předžalobní výzva se skutkovým a právní rozborem věci, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21 % DPH.

29. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení, není-li podáno elektronicky. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.