12 C 140/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 4 900 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 4 900 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 018 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 900 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 600 Kč. Doplatek soudního poplatku je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku

I. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, dne 22. 11. 2010 smlouvu o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně půjčku 6 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 186 Kč, tj. do 16. 1. 2012. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, dosud uhradila 6 116 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla spolu s výzvou k vyjádření řádně doručena do vlastních rukou.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. , právnická osoba, a žalovaná podepsali 22. 11. 2010 smlouvu o půjčce, ve které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit 6 000 Kč a souhrnný poplatek (úrok) 5 016 Kč, a to v 60 týdenních splátkách dle smlouvy. Původní věřitelka poskytla žalované půjčku 6 000 Kč při podpisu smlouvy. Žalovaná uhradila celkem 6 116 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v listopadu 2010 činila 7,05 % ročně.

6. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to konkrétně s ust. § 3028 odst. 1, posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouva byla uzavřena před účinností o. z.

7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle § § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 obč. zák., na základě které poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši 6 000 Kč. Půjčka byla poskytnuta na 60 týdnů (tj. 420 dní). Žalovaná se zavázala vrátit věřitelce půjčku ve výši 6 000 Kč a úroky (nazvané souhrnný poplatek) ve výši 5 016 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách. Úroková sazba dle smlouvy o půjčce tedy činila zaokrouhleně 72 % ročně. Soud dospěl k závěru, že úroková sazba ve výši 72 % ročně je v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatná. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Jak vyplývá ze statistiky České národní banky, úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v listopadu 2010 činila 7,05 % ročně. Ve světle toho se jeví úrok ve výši 72 % ročně jako nemravný. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úroku je dle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nestanoví žádnou obvyklou výši úroků, nemohl soud přiznat žalobkyni žádné úroky ze smlouvy o půjčce. Pokud tedy žalovaná uhradila původní věřitelce částku 6 116 Kč, uhradila tím jistinu půjčky v celém jejím rozsahu. Žaloba proto musela být zamítnuta, a to včetně úroků z prodlení. Je přitom nerozhodné, že původní věřitelka nazvala sjednaný úrok souhrnným poplatkem, neboť je zřejmé, že jde o úplatu za půjčení peněz, tedy úrok ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák.

11. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, žádné náklady ji však nevznikly, a proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

12. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 400 Kč, je tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč. Nebude-li doplatek soudního poplatku ve stanovené lhůtě uhrazen, bude věc předána po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.

13. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění.