12 C 148/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o vyklizení a odevzdání bytu

I. Žalovaní jsou povinni vyklidit byt [číslo] nacházející se v domě [adresa], stojící na pozemku p. č. st. [číslo], v obci [obec], k. ú. [obec], zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, pracoviště [obec] a tento zcela vyklizený odevzdat žalobci do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 900 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kroměříži dne 29. 6. 2022 domáhala toho, aby žalovaní vyklidili ve výroku označený byt, a aby tento byt zcela vyklizený odevzdali žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku. V žalobě uvedla mimo jiné, že je právnickou osobou založenou [územní celek] na základě rozhodnutí Městského zastupitelstva [obec] [anonymizováno] ze dne 6. 9. 2001, která vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Dne 3. 12. 2012 žalobkyně uzavřela s [územní celek] smlouvu o výpůjčce, na základě které [územní celek] přenechalo žalobkyni do výpůjčky mimo jiné dům [adresa] na ulici [ulice], který je součástí pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. a obci [obec] zapsaný na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, pracoviště [obec]. V tomto domě se nachází byt [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím. Na základě usnesení [anonymizováno] [územní celek] uzavřela žalobkyně (jako pronajímatel) s žalovanými (jako nájemci) nájemní smlouvu, na základě které, přenechala žalovaným do užívání byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021. V souladu s § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) došlo k prolongaci nájmu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021. Dopisem ze dne 16. 2. 2022, který žalovaní převzali 17. 2. 2022, žalobkyně vyzvala žalované k opuštění bytu. Uzavření nové smlouvy nebylo schváleno z důvodu neplacení nájemného, úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nedoplatku za komunální odpad. K 30. 5. 2022 žalovaní dluží za užívání bytu 161 984 Kč. Usnesením o schválení smíru ze dne 4. 4. 2022 sp. zn. [spisová značka] se žalovaní zavázali uhradit dluh na nájemném ve výši 71 177 Kč s příslušenstvím, avšak dosud neuhradili ničeho. Žalovaní přesto předmětný byt stále užívají.

2. Žalovaná ve vyjádření navrhla žalobě na vyklizení a odevzdání bytu nevyhovět. Nárok uznává jen částečně, neboť jednáním žalobkyně ji bylo znemožněno čerpat dávky SSP a HN. Pokud by ji žalobkyně počátkem roku 2022 vystavila potvrzení o užívání bytu, nemusela by se dostat do takových dluhů. V důsledku toho se dostala do dluhové spirály, kdy prioritou bylo naplnit potřeby dětí. S žalobkyní se rovněž nemohla dohodnout na vyloučení manžela, se kterým již nežije ve společné domácnosti, z evidenčního listu, čímž nemohla požádat o dávky SSP. Dluh, který vznikl do 31. 12. 2021, uznává v plné výši, dluh, který vznikl v důsledku problému s potvrzením o užívání bytu, uznává jen částečně, když za normálních okolností by mohla čerpat dávky SSP a HN. V rámci jednání soudu uvedla, že v bytě žije ona spolu se svými třemi nezletilými dětmi (11, 9 a 7 let). Může si najít nový podnájem, ale nechce.

3. Žalovaný se ve věci písemně nevyjádřil. V rámci jednání soudu uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Kdyby byly vyřízeny papíry na dávky, mohli platit nájem a třeba částečně splácet dluh. Takto šli veškeré příjmy do dětí a na provoz podnikání.

4. Žalobkyně při jednání soudu doplnila, že ke konci srpna 2022 činil dluh žalovaných 202 912 Kč, od podání žaloby nebylo žalovanými na nájemném uhrazeno ničeho.

5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

6. Z informace o pozemku soud zjistil, že vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], na kterém stojí stavba [adresa], je [územní celek].

7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že společnost vznikla dne 5. 3. 2002, jejím předmětem činnosti je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a jediným společníkem je [územní celek].

8. Dne 3. 12. 2012 žalobkyně uzavřela s městem Kroměříž smlouvu o výpůjčce nemovitostí ve znění dodatku [číslo] ze dne 1. 8 2014, na základě které získala k bezplatnému užívání mimo jiné dům [adresa] na ulici [ulice] v [obec], což je soudu rovněž známo z úřední činnosti (srov. např. řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka]), který je ve vlastnictví [územní celek] (k tomu vizte smlouvu o výpůjčce). Na základě této smlouvy je žalobkyně oprávněna bezplatně užívat předmětné nemovitosti a je povinna zajišťovat správu předmětných nemovitostí, je rovněž oprávněna přenechávat nemovitosti k užívání třetím osobám a uzavírat s nimi smluvní vztahy, přičemž výtěžek z takových vztahů připadá výhradně žalobkyni jako vypůjčiteli. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o výpůjčce nemovitosti soud dále zjistil, že tento byl uzavřen dne 1. 8. 2014 ke smlouvě o výpůjčce ze dne 3. 12. 2012 a jeho obsahem je mimo jiné dohoda, že žalobkyně (ve smlouvě jako vypůjčitel) bude zajišťovat řešení sporů se třetími osobami, s nimiž je uzavřen smluvní vztah týkající se předmětu výpůjčky (zejména nájem bytu atp.).

9. Ze smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že dne 3. 2. 2021 byla mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu, a to na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 Součástí smlouvy je ujednání, dle něhož pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel v této době nevyzve nájemce k vyklizení bytu, platí v souladu s § 2285 o. z., že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu (čl. V odst. 3 smlouvy).

10. Nájemné bylo stanoveno evidenčním listem (č. l. 16 spisu) na 6 875 Kč měsíčně.

11. Z hlášenky změn soud zjistil, že předmětný byt byl odevzdán do užívání žalovaným dne 13. 8. 2020.

12. Z výzev k opuštění bytu podle § 2285 o. z. ze dne 16. 2. 2022 včetně stvrzenky o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k opuštění bytu a jeho předání do 31. 3. 2022. Výzvy byly rovněž koncipovány jako předžalobní výzvy. Výzvy byly odeslány žalovaným 17. 2. 2022.

13. Ve vyčíslení dluhu se podává, že ke konci května 2022 žalovaní dlužili na úhradách za užívání bytu 161 984 Kč, ke konci srpna 2022 částku 202 912 Kč.

14. Z výpisů z centrální evidence obyvatel byly zjištěny základní osobní údaje o žalovaných.

15. Usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 4. 4. 2022 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 22. 4. 2022, byl schválen smír, kterým se žalovaní zavázali zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 71 177 Kč s příslušenstvím a náklady řízení do 3 měsíců od právní moci usnesení. Z odůvodnění se podává, že žalovaná částka 71 177 Kč představuje dluh žalovaných za užívání předmětného bytu za období od května 2021 do října 2021 a nedoplatek za služby za rok 2020 a za elektřinu.

16. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

17. Žalobkyně je právnickou osobou, která vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese z nich odpovědnost. Dne 3. 12. 2012 uzavřela žalobkyně s [územní celek] smlouvu o výpůjčce, na základě které město Kroměříž přenechalo žalobkyni jako pronajímateli do výpůjčky mimo jiné nemovitost - dům [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. [příjmení] předmětných nemovitostí je [územní celek] a žalobkyně je na základě smlouvy o výpůjčce oprávněna za vlastníka uzavírat nájemní smlouvy s nájemci, kterými jsou i žalovaní. Se žalovanými byla dne 3. 2. 2021 uzavřena nájemní smlouva, a to na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 s tím, že se uplatní prolongace dle § 2285 o. z. Předmětem nájmu byl byt, jež je specifikován ve výroku ad I. tohoto rozhodnutí. Žalobkyně dopisy ze dne 16. 2. 2022 vyzvala žalované k opuštění a předání bytu, a to ve lhůtě do 31. 3. 2022. Žalovaní mají dluh na nájmu a službách spojených s užíváním bytu, byt nadále užívají.

18. Podle § 1012 věty první o. z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

19. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

20. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

21. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

22. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

23. Podle § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Dle odstavce 2 téhož ustanovení nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

24. Žalobkyně se v projednávané věci domáhá ochrany před zásahem do svého práva k předmětné nemovitosti, ke kterému dochází ze strany žalovaných ve smyslu ustanovení § 1040 o. z. Předpokladem úspěšnosti této žaloby je, že žalobkyně prokáže, že je vlastníkem předmětné nemovitosti (resp. oprávněným uživatelem) a že současně dochází ze strany žalovaných k zásahu do jejího práva tím, že žalovaní užívají předmětné nemovitosti, aniž jim k tomu svědčí právní titul.

25. V projednávané věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že žalobkyně jako oprávněný uživatel domu, v němž se nachází předmětný byt, přenechala předmětný byt k bydlení žalovaným na základě nájemní smlouvy uzavřené dle § 2201 o. z. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou do 30. 6. 2021, přičemž nebyla vyloučena aplikace ustanovení § 2285 o. z. (tedy obnovení nájmu bytu sjednaného na dobu určitou při nečinnosti pronajímatele). Žalovaní dlouhodobě nehradili řádně nájem a náklady na služby. Žalobkyně tedy využila svého práva a v souladu s ujednáním nájemní smlouvy a § 2285 o. z. vyzvala žalované k opuštění a předání bytu do 31. 3. 2022. Žalovaní však byt ve lhůtě stanovené žalobkyní neodevzdali a předmětný byt užívají bez právního důvodu i nadále. Dle § 1012 o. z. a dle § 1040 o. z. má žalobkyně právo na ochranu svého práva, zejména má právo domáhat se vyklizení bytu. Vzhledem k tomu, že žalovaní užívají předmětný byt bez právního důvodu, soud žalobě vyhověl a zavázal žalované předmětný byt vyklidit a zcela vyklizený odevzdat žalobkyni, a to v prodloužené lhůtě 2 měsíců. K prodloužení lhůty pro vyklizení a předání bytu soud přistoupil s ohledem na skutečnost, že v bytě žije žalovaná spolu se svými třemi nezletilými dětmi; lhůtu 2 měsíců soud považuje za zcela adekvátní pro potřebu zajištění nového ubytování žalované a dětí, kdy žalovaná v rámci jednání soudu navíc výslovně uvedla, že si může najít nový podnájem.

26. Závěrem se sluší dodat, že pokud žalovaní obranou poukazovali na neochotu žalobkyně vystavit žalovaným potvrzení (evidenční list, vyškrtnutí žalovaného z evidenčního listu), což mělo vést k finanční ztrátě žalovaných pramenící z nemožnosti čerpání dávek státní sociální pomoci, pak nelze přehlédnout, že toto se vztahuje k roku 2022, přičemž dluhy žalovaných jsou již z let předcházejících (za roky 2021, 2020), jak vyplývá z usnesení o schválení smíru. Žalovaní své povinnosti spjaté s úhradou nákladů nájemního bydlení tudíž neplnili ani v době předcházející, a to navzdory plného čerpání označených dávek (resp. navzdory součinnosti žalobkyně – žalovaní netvrdili, že by jim žalobkyně neposkytovala součinnost před rokem 2022). Ostatně sama žalovaná v plné výši uznala dluh vzniklý do 31. 12. 2021, dluh za dobu následující pak uznala částečně. Soud navíc jakkoli neuvěřil, že v případě řádného čerpání státních dávek by žalovaní těmito dávkami byli schopni pokrýt celou úhradu dluhu. O zcela laxním přístupu žalovaných k plnění povinností vyplývajících z nájemní smlouvy svědčí i skutečnost, že svůj dluh vůči žalobkyni dosud neponížili ani navzdory soudem schváleného smíru, a ani v době následující uzavření smíru nadále nájemné a služby spjaté s užíváním bytu řádně neplatí. Soud má za to, že by žalovaným neuškodila vyšší míra sebereflexe a uvědomění, že se do nastalé situace dostali vlastním nezodpovědným přístupem k plnění povinností, ke kterým se sami smluvně zavázali. Ve věci taktéž nelze přehlédnout shovívavý přístup žalobkyně, která k výzvě k vyklizení bytu a k žalobě na vyklizení a předání bytu přistoupila až po dlouhodobém neplacení nájemného a služeb s nájmem souvisejících, kdy se naopak nejprve snažila celou záležitost vyřešit smírnou cestou, bohužel marně. Na tomto místě je nasnadě poukázat rovněž na fakt, že žalobkyni dokonce nic nebránilo ve skončení nájmu výpovědí bez výpovědní doby, a to z důvodu porušení povinnosti nájemci (žalovanými) zvlášť závažným způsobem (§ 2291 o. z., čl. IX odst. 2 písm. b) nájemní smlouvy).

27. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, a proto má dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a dále náklady nezastoupeného účastníka v žalobkyni požadované výši 900 Kč (podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za 3 úkony po 300 Kč - návrh ve věci samé, výzva k plnění, účast u soudního jednání). Lhůta k úhradě nákladů řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.