12 C 214/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 546 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 350 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 681,70 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 350 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 9 196 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 754,31 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 17 530,78 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 661,98 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a co do úroku 19,98 % ročně z částky 9 011,98 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč. Doplatek soudního poplatku je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , RČ, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 9. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 16 546 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 436,01 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 011,98 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 17 530,78 Kč, úroku 19,98 % ročně z částky 9 011,98 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, dne 28. 12. 2012 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně půjčku 11 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 9 196 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 337 Kč, tj. do 21. 2. 2014. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, dosud uhradila 3 650 Kč. Žalobkyně proto požaduje zaplacení částky 16 546 Kč (dlužná jistina 9 011,98 Kč a dlužný poplatek 7 534,02 Kč) a úroků. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jejího trvalého pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky.

4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

5. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně.

6. Smlouvou o půjčce bylo prokázáno, že zástupce společnosti , právnická osoba, (dále jen „původní věřitelka“) a žalovaná podepsali dne 28. 12. 2012 tuto smlouvu, ve které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce částku 11 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 9 196 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku 20 196 Kč uhradit v 59 týdenních splátkách po 337 Kč, přičemž poslední šedesátá splátka činila 313 Kč, když první splátka měla být zaplacena 7. den od uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě svým podpisem potvrdila převzetí částky 11 000 Kč. Součástí smlouvy učinily strany smluvní podmínky. Ze smluvních podmínek vyplývá, že RPSN činila 63,93 %.

7. Ze zákaznické karty vyplývá, že původní věřitelka vycházela z tvrzení žalované, že toho času žalovaná bydlela na ubytovně, měla tři nezaopatřené děti narozené v roce 2008, 2009 a 2011, její příjem činila státní podpora v měsíční výši 13 500 Kč, výdaje činily 10 300 Kč měsíčně. Ze zatržených kolonek vyplývá, že původní věřitelka měla mít k dispozici výměr podpory, který však soudu předložen nebyl.

8. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nezpochybnila, vyplývá, že žalovaná uhradila na dluh částku 3 650 Kč.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ve spojení se seznamem pohledávek bylo prokázáno, že původní věřitelka , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce na žalobkyni. Následně původní věřitelka postoupení pohledávky oznámila žalované (vizte oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 a doklad o odeslání).

10. Z přehledu úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných bankami v prosinci 2012 vyplývá, že úroková sazba činila 5,54 % ročně.

11. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.

12. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:13. , právnická osoba, a žalovaná podepsali 28. 12. 2012 smlouvu o půjčce, ve které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit 11 000 Kč a souhrnný poplatek (úrok) 9 196 Kč, a to v 60 týdenních splátkách dle smlouvy. Původní věřitelka poskytla žalované půjčku 11 000 Kč při podpisu smlouvy. Žalovaná uhradila celkem 3 650 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

14. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to konkrétně s ust. § 3028 odst. 1, posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouva byla uzavřena před účinností o. z.

15. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

16. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

17. Podle § § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 obč. zák., na základě které poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši 11 000 Kč. Půjčka byla poskytnuta na 60 týdnů (tj. 420 dní). Žalovaná se zavázala vrátit věřitelce půjčku ve výši 11 000 Kč a úroky (nazvané souhrnný poplatek) ve výši 9 196 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách. Úroková sazba dle smlouvy o půjčce tedy zaokrouhleně činila 72 % ročně. Soud dospěl k závěru, že úroková sazba ve výši 72 % ročně je v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatná. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Jak vyplývá ze statistiky České národní banky, úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v prosinci 2012 činila 5,54 % ročně. Ve světle toho se jeví úrok ve výši 72 % ročně jako nemravný. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úroku je dle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nestanoví žádnou obvyklou výši úroků, nemohl soud přiznat žalobkyni žádné úroky ze smlouvy o půjčce. Pokud tedy žalovaná uhradila původní věřitelce částku 3 650 Kč, uhradila tím část jistiny půjčky a důvodný je tudíž nárok žalobkyně na úhradu zbývající jistiny půjčky ve výši 7 350 Kč, přičemž ve zbývajícím rozsahu 9 196 Kč musela být žaloba zamítnuta. Je přitom nerozhodné, že původní věřitelka nazvala sjednaný úrok souhrnným poplatkem, neboť je zřejmé, že jde o úplatu za půjčení peněz, tedy úrok ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák.

19. V souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. je nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení nejpozději dnem 22. 2. 2014, když neuhradila půjčku ve lhůtě do 60 týdnů (tj. 420 dnů). K tomuto datu stanovilo výši úroku z prodlení nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle tohoto nařízení zákonný úrok z prodlení činil 8,05 % ročně. Úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny půjčky ve výši 7 350 Kč za období od 22. 2. 2014 do 27. 9. 2023 činí 5 681,70 Kč. Dále byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 350 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu musela být žaloba zamítnuta.

20. Žalovaná byla ve sporu úspěšnější, žádné náklady jí však nevznikly, a proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč, je tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč. Nebude-li doplatek soudního poplatku ve stanovené lhůtě uhrazen, bude věc předána po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.

22. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.