12 C 230/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 19 402,04 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacenía) částky 15 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 30 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025, zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši reposazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,b) částky 4 402,04 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 804,08 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 402,04 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 4 402,04 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025, zákonného úroku z prodlení z částky 4 402,04 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši reposazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč. Doplatek soudního poplatku je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 7. 2025 domáhala po žalované zaplacení částek spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společnosti , právnická osoba, uzavřela 9. 9. 2004 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v týdenních splátkách spolu se sjednaným poplatkem, přičemž poslední splátka byla splatná dne 10. 9. 2005. Dne 20. 11. 2004 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v týdenních splátkách spolu se sjednaným poplatkem, přičemž poslední splátka byla splatná dne 19. 11. 2005. Obě pohledávky právní předchůdkyně byly následně postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně doplnila svou žalobu tak, že žalovaná na smlouvu č. , hodnota, uhradila celkem 17 635 Kč, přičemž část plateb ve výši 7 037,04 Kč byla v souladu se smlouvou použita nejprve na částečnou úhradu souhrnného poplatku a zbývající část plateb ve výši 10 597,96 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny. Na smlouvu č. , hodnota, žalovaná uhradila celkem 24 960 Kč, přičemž část plateb ve výši 9 960 Kč byla v souladu se smlouvou použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku a zbývající část plateb ve výši 15 000 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jejího trvalého pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba proto byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu.

4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, přičemž ve výzvě byla upozorněna na to, že pokud se nevyjádří jinak, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala, proto soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky.

5. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

6. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně.

7. Dne 9. 9. 2004 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „původní věřitelka“), a žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč, celkem tedy částku 24 960 Kč, a to formou 52 týdenních splátek po 480 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne ode dne uzavření této smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že původní věřitelka předala žalované finanční prostředky v hotovosti. Součástí smlouvy učinily strany smluvní podmínky, dle kterých činilo RPSN s ohledem na počet splátek 199,4 % (smlouva o půjčce č. , hodnota, ).

8. Dne 20. 11. 2004 byla mezi původní věřitelkou, a žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč, celkem tedy částku 24 960 Kč, a to formou 52 týdenních splátek po 480 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne ode dne uzavření této smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že původní věřitelka předala žalované finanční prostředky v hotovosti. Součástí smlouvy učinily strany smluvní podmínky, dle kterých činilo RPSN s ohledem na počet splátek 199,4 % (smlouva o půjčce č. , hodnota, ).

9. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na smlouvu o půjčce č. , hodnota, uhradila celkem 17 635 Kč a na smlouvu o půjčce č. , hodnota, uhradila celkem 24 960 Kč, přičemž tato tvrzení žalovaná nijak nerozporovala (sdělení žalobkyně ze dne 28. 8. 2025 na č. l. 29).

10. Dne 4. 10. 2024 byla mezi původní věřitelkou a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávka, na jejímž základě byla mj. postoupena pohledávka původní věřitelky za žalovanou z titulu uzavřené smlouvy o půjčce č. , hodnota, a z titulu uzavřené smlouvy o půjčce č. , hodnota, na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024, potvrzení o úhradě kupní ceny ze dne 10. 10. 2024 včetně příloh).

11. Dne 23. 6. 2025 žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, ve které ji opětovně vyzvala k úhradě dlužných částek a oznámila žalobkyně žalované postoupení pohledávek z titulu uzavřené smlouvy o půjčce č. , hodnota, a z titulu uzavřené smlouvy o půjčce č. , hodnota, (předžalobní výzva, podací lístek)

12. V měsíci září 2004 činila úroková sazba 7,47 % ročně a v listopadu 2004 činila 7,69 % (přehled úrokových sazeb u korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR).

13. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to konkrétně s § 3028 odst. 1, posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouva byla uzavřena před účinností o. z.

14. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

16. Podle § § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

17. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:

18. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byly platně uzavřeny smlouvy o půjčce dle § 657 obč. zák., na základě kterých poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši 15 000 Kč a ve výši 15 000 Kč. Obě půjčky se žalovaná zavázala vrátit ve formě 52 týdenních splátek (tj. po dobu 364 dnů) a to spolu s úrokem (nazvaným jako „souhrnný poplatek“) ve výši 9 960 Kč a ve výši 9 960 Kč. V případě obou smluv tak úrok činil zaokrouhleně 66 % ročně, přičemž soud dospěl k závěru, že taková úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy a je tudíž neplatná. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Jak vyplývá ze statistiky České národní banky, úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v září 2004 činila maximálně 7,47 % (tedy v době uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ) a listopadu 2004 činila maximální 7,69 % (tedy v době uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ), přičemž v tomto světle se jeví úrok ve výši 66 % nemravný. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úroku je dle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné. Jelikož občanský zákoník nestanoví žádnou obvyklou výši úroků, nemohl soud přiznat žalobkyni žádné úroky ze smlouvy o půjčce. Pokud tedy žalovaná uhradila původní věřitelce částku 17 635 Kč (smlouva č. , hodnota, ) a částku 24 960 Kč (smlouva č. , hodnota, ), uhradila tím jistiny půjček v celém jejich rozsahu, ba dokonce přeplatila. Žaloba proto musela být zamítnuta, a to včetně úroků z prodlení. Je přitom nerozhodné, že původní věřitelka nazvala sjednaný úrok souhrnným poplatkem, neboť je zřejmé, že jde o úplatu za půjčení peněz, tedy úrok ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák.

19. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, žádné náklady ji však nevznikly, a proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč, je tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč. Nebude-li doplatek soudního poplatku ve stanovené lhůtě uhrazen, bude věc předána po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.