12 C 234/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem

I. Pozemek [parcelní číslo] o výměře 497 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, vše zapsáno na [anonymizováno] č. [rok] pro obec a katastrální území Holešov, vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov, se rozděluje na pozemek [parcelní číslo] o výměře 471 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v katastrálním území a obci [obec], a pozemek [parcelní číslo] o výměře 26 m2, ostatní plocha, v katastrálním území a obci [obec], a to v souladu s Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 20. 6. 2022 pod číslem posudku [číslo], schváleným Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], který tvoří přílohu tohoto rozsudku.

II. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nově vzniklému pozemku [parcelní číslo] o výměře 471 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v katastrálním území a obci [obec], a k pozemku [parcelní číslo] o výměře 746 m2, zahrada, vše zapsáno na [anonymizováno] č. [rok] pro obec a katastrální území Holešov, vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov, se zrušuje.

III. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje pozemek [parcelní číslo] o výměře 746 m2, zahrada, zapsaný na [anonymizováno] č. [rok] pro obec a katastrální území Holešov, vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov, a dále nově vzniklý pozemek vymezený Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 20. 6. 2022 pod číslem posudku [číslo], který tvoří přílohu tohoto rozsudku, jako pozemek [parcelní číslo] o výměře 471 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v katastrálním území a obci [obec].

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu částku 675 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Kroměříži náklady řízení v částce 10 285 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Kroměříži náklady řízení v částce 10 285 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 9. 2022, ve znění po připuštěné změně žaloby učiněné v rámci jednání soudu konaného dne 12. 12. 2022 a po částečném zastavení řízení usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nově vzniklému pozemku [parcelní číslo] o výměře 471 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v katastrálním území a obci [obec], vzniklému v souladu s Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 6. 2022 pod číslem posudku [číslo], schváleným Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], a dále k pozemku [parcelní číslo] o výměře 746 m2, zahrada, vše zapsáno na [anonymizováno] č. [rok] pro obec a katastrální území Holešov, vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov (dále jen„ Nemovitosti“), a přikázání Nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví. K výplatě vypořádacího podílu navrhla částku 675 000 Kč. Má za to, že Nemovitosti nejsou reálně dělitelné. Tvrdila, že ona vlastní ¾ podíl a žalovaná ¼ podíl na Nemovitostech. Ve spoluvlastnictví s žalovanou již nechce setrvat. V domě žije již od roku 1959 otec žalobkyně, který nemovitosti se souhlasem účastnic užívá. Nemovitosti původně patřily rodičům žalobkyně, kteří je zakoupili smlouvou ze dne 1. 12. 1959, jde tedy o rodný dům žalobkyně, ve kterém žalobkyně žila v době dětství a dospívání, nyní bydlí v téže ulici o pár domů dále. Žalobkyně s manželem celý život navštěvovala a starala se o rodiče, vypomáhala jim s údržbou domu, v posledních letech navštěvuje Nemovitosti denně, a to z důvodu péče o rodiče. Rovněž se stará o nemovitosti, k nímž ji pojí silný citový vztah. Žalovaná bydlí v [obec], Nemovitosti užívá výjimečně, zahradu nevyužívá a plody nechává ležet ladem. Od smrti bratra žalobkyně (tj. manžela žalované) začaly ve spoluvlastnictví problémy, když se začaly ztrácet věci ze zahrady a okolí domu. Žalovaná vlastní sousední pozemek p. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] Tyto sousední nemovitosti žalovaná využívá jako chalupu, k domu je přístup pouze přes pozemek ve spoluvlastnictví [parcelní číslo]. Dále žalobkyně popsala problémy, jenž mezi účastnicemi panují, a to ve vztahu k oplocení zahrady, ztrátě movitých věcí, opakujícími se písemnými ataky žalobkyně ze strany žalované apod. Žalovaná neakceptuje, že ji patří pouze podíl ¼ a není ztotožněna s pravidly správy společné věci, na údržbě Nemovitostí se nepodílí. Žalobkyně plně hradí náklady oprav, údržby, pojištění. Žalované zasílala návrh na uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, avšak neúspěšně.

2. Pokud jde o postoj žalované k žalobě, pak třeba uvést, že žalovaná po dobu řízení adresovala soudu nespočet emailů a písemných podání, které svým obsahem byly vesměs nesrozumitelné a z převážné části se ani netýkaly předmětu řízení. V těchto podáních žalovaná vznášela požadavky na„ obnovu důchodu“,„ přiznání odbornosti syna“,„ vypořádání se se státem ve věcech týkajících se odpracované doby a uznaných pojištěních po zemřelém“,„ původcovství patentu“,„ zanedbané lékařské péče“ apod. Ze spisového materiálu je přitom patrno, že tímto způsobem žalovaná zahlcovala nejen zdejší soud, ale rovněž soudy jiné, které s projednávanou věcí nemají nic společného. Z těchto vyjádření doplněných vyjádřením žalované u jednání soudu vyplývá, že žalovaná zprvu nesouhlasila se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví, následně požadovala zachování svého vlastnického práva k ¼ k domu přilehlých pozemků tak, aby měla zachován přístup k sousednímu pozemku, jenž je v jejím vlastnictví, a tento mohla obhospodařovat. V dalších podáních se žalovaná domáhala rozdělení Nemovitostí, a to dle rukou vyznačeného náčrtku založeného na čísle listu 123 a 163 spisu. Tvrdila, že pokud by o vlastnické právo přišla, vznikly by jí tím komplikace spojené s údržbou a opravou jejího sousedního domu a došlo by tím ke snížení hodnoty její sousední nemovitosti. Dům je ochotna žalobkyni odprodat.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, výslechem znalkyně a účastnickým výslechem žalované, z čehož učinil následující skutková zjištění:

4. Z návrhu dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví spolu s přípisy ze dne 2. 5. 2022 a ze dne 26. 7. 2022, podacími lístky, návrhem smlouvy o úschově a spolu s emailovou komunikací na č. l. 36 až 51 spisu vyplývá, že žalobkyně měla před podáním žaloby zájem na mimosoudním vyřešení věci, když navrhovala zrušení spoluvlastnictví s tím, že Nemovitosti připadnou do výlučného vlastnictví žalobkyně za vypořádací náhradu 675 000 Kč. Dále navrhovala rozdělení pozemku [parcelní číslo] tak, aby k nově vzniklému pozemku [parcelní číslo] mohlo být zřízeno věcné břemeno – služebnost stezky a cesty ve prospěch sousedního pozemku ve vlastnictví žalované. Z přiložené emailové komunikace je rovněž zřejmá nespolupráce ze strany žalované, která vůči žalobkyni vznášela nesouvisející požadavky. Navrhované rozdělení pozemku [parcelní číslo], jakož i místní rozložení Nemovitostí a sousedních nemovitostí ve vlastnictví žalované, vyplývá z Geometrického plánu pro rozdělení pozemku vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 6. 2022 pod číslem posudku [číslo], schváleného Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Holešov dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací].

5. Stanovením tržní ceny nemovité věci Realitní kanceláři [právnická osoba] ze dne 27. 4. 2022 ve spojení s oceněním ze dne 4. 10. 2022 vyplývá, že realitní kancelář odhadla obvyklou cenu nemovitostí na částku 2 600 000 Kč.

6. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl k Nemovitostem na základě usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kterým byla schválena dědická dohoda, podle níž mimo jiné žalobkyně a její bratr RNDr. [obec] Hrabal nabyli po své zemřelé matce [příjmení] [celé jméno žalované] rovným dílem ½ Nemovitostí (tj. každý podíl o velikosti ¼). Darovací smlouvou ze dne 12. 4. 2019 žalobkyně darem od svého otce [jméno] [příjmení] nabyla spoluvlastnický podíl ½ na Nemovitostech. Žalovaná svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ na Nemovitostech nabyla až poté, a to usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kterým byla schválena dědická dohoda o rozdělení pozůstalosti po zemřelém RNDr. [jméno] [příjmení].

7. Výpisy z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že Nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníku, přičemž žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ¾ a žalovaná spoluvlastnický podíl o velikosti ¼. Dále bylo zjištěno, že žalovaná vlastní sousední pozemky p. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa].

8. Potvrzením o uzavření pojištění majetku bylo prokázáno, že žalobkyně sjednala pojištění Nemovitostí.

9. Náčrtky na č. l. 123 a 163 je soudu doložena představa žalované o způsobu rozdělení Nemovitostí.

10. Výpisem z bankovního účtu žalobkyně bylo ověřeno, že žalobkyně disponuje dostatečnými finančními prostředky pro účely vyplacení vypořádacího podílu.

11. Znaleckým posudkem [číslo] znalkyně [celé jméno znalkyně] ze dne 14. 3. 2023 byla stanovena obvyklá cena Nemovitostí částkou 2 500 000 Kč. Z posudku a jeho doplňku ze dne 3. 4. 2023 vyplývá, že pozemek [parcelní číslo] není reálně dělitelný, neboť tvoří s domem [adresa] funkční celek. Jedinou možností reálného rozdělení je oddělení zadní části zahrady p. [číslo] to výlučně pro současnou majitelku sousedního domu (tj. žalovanou) a zároveň spoluvlastnici přístupového pozemku [parcelní číslo]. K rozdělení je nutný souhlas stavebního úřadu a naplnění podmínky přístupu na oddělovaný pozemek z veřejné komunikace, který by byl zajištěn pouze přes sousední dům [adresa] a přilehlé pozemky p. [číslo]. Z tohoto důkazu dále vyplývá, že katastrální mapa neodpovídá skutečnosti, neboť dvorní přístavba sousedního domu [adresa] zasahuje téměř ke stavbě garáže hodnoceného pozemku [parcelní číslo]. Jediný přístup do domu [adresa] je dveřmi ze štítové strany z pozemku [parcelní číslo]. Nemovitosti nejsou reálně dělitelné dle náčrtku žalované na č. l. 123 a 163 spisu. Znalkyně v rámci výslechu blíže objasnila způsob, jakým by bylo teoreticky možné oddělit zadní část zahrady p. [číslo] toto bylo zaznačeno do mapy na č. l. 10 verte spisu. Jiné rozdělení Nemovitostí nepřichází v úvahu, neboť pozemky v části před vyznačeným oddělením (pozn. myšleno v části blíže k domu [adresa]) tvoří jednotný funkční celek s domem. Rozdělení tak, aby žalované byl ponechán přístup z pozemku [parcelní číslo] až k zadní části zahrady není možný. Poté, co žalovaná názorně ukázala, jak by si zachování vlastnického práva představovala, znalkyně jednoznačně uvedla, že takto pozemek dělitelný není. K rozšíření sousední stavby [adresa] o přístavbu znalkyně vypověděla, že přístavba není evidovaná v katastru nemovitostí a nejspíše k ní došlo načerno.

12. Žalovaná v rámci účastnického výslechu ve shodě s tvrzením žalobkyně vypověděla, že v Nemovitostech žije otec žalobkyně, a že Nemovitosti původně zakoupili rodiče žalobkyně, od kterých nabyla vlastnictví žalobkyně a manžel žalované. Dále vypověděla, že o Nemovitosti se stará otec žalobkyně, který hradí opravy, pojištění atd. Do [obec] jezdí ob týden, když se střídá se synem, přespávají v sousedním domě, jehož údržbu zajišťuje ona. Souhlasí s oceněním Nemovitostí na částku 2 500 000 Kč. Na otázku, zda disponuje finančními prostředky pro výplatu vypořádacího podílu, odmítla soudu odpovědět.

13. Byly-li v řízení provedeny další důkazy, ze kterých soud v rámci rozhodnutí nevycházel, je tomu tak proto, že z těchto důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci samé.

14. Bylo-li navrhováno provedení důkazů, které soud neprovedl, pak takto soud učinil z důvodu, že veškeré skutečnosti potřebné pro rozhodnutí věci již byly v nezbytném rozsahu zjištěny z důkazů provedených. Další dokazování by tak bylo neúčelné a nehospodárné. Navrhovala-li žalovaná provést k důkazu manažerskou a změnovou smlouvu RNDr. [jméno] [příjmení], pak tento důkaz vůbec nesouvisí s projednávanou věcí. Jestliže žalovaná navrhovala nechat vypracovat revizní znalecký posudek, pak k tomuto soud nepřistoupil, když vycházel ze znaleckého posudku soudem ustanovené znalkyně, který považuje za objektivní a závěry v něm prezentované za správné. [celé jméno znalkyně] je letitým a uznávaným odborníkem ve svém oboru a soud jakkoli nemá důvod její závěry zpochybňovat a nevycházet z nich. Znalkyně řádně zodpověděla všechna znalecká zadání. Závěry, ke kterým dospěla, jsou osvětleny nejen obsahem znaleckého posudku, nýbrž tyto znalkyně náležitě dovysvětlila i v rámci výslechu. Znalkyně se vyjádřila ke všem námitkách žalované, vysvětlila, proč Nemovitosti nejsou dělitelné dle přání žalované, jakož i to, proč jsou dělitelné pouze v zadní části zahrady, a zároveň uvedla, jaké konkrétní podmínky pro takové dělení musí být splněny. Pokud žalovaná znaleckému posudku vytýkala, že nezohledňuje„ ponížení hodnoty sousední nemovitosti“, pak přehlíží, že k takovému posouzení znalkyně nebyla soudem úkolována. Navrhovala-li žalobkyně výslech [jméno] [příjmení], pak výslech proveden nebyl pro jeho nadbytečnost. Stejně tak by bylo nadbytečné zhlédnutí Nemovitostí na místě samém, když soud si je schopen udělat dostatečnou představu o Nemovitostech ze znaleckého posudku a přiložené fotodokumentace, když navíc otázka dělitelnosti byla zodpovězena ustanovenou znalkyní.

15. Z takto provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém a právním stavu věci.

16. Podle ust. § 1140 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

17. Podle ust. § 1141 odst. 2 o. z., spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

18. Podle ust. § 1142 odst. 1 o. z., jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

19. Podle ust. § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

20. Podle ust. § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

21. Podle ust. § 1147 věta první o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

22. Podle ust. § 1148 odst. 1 o. z., při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které související se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

23. Soud vzal na základě provedeného důkazního řízení za prokázané, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitostí. Žalobkyně požaduje zrušení spoluvlastnictví, žalovaná toto výslovně v řízení neuvedla, avšak z jejích podání i provedeného dokazování má soud za to, že ani ona nemá zájem ve spoluvlastnictví dále setrvat (o tom svědčí například postoj žalované stran způsobu konkrétního způsobu vypořádání spoluvlastnictví, jak je popsán dále). Žalobkyně požaduje přikázání Nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví. Žalovaná s takovým způsobem vypořádání nesouhlasila, požadovala rozdělení Nemovitostí tak, aby měla ponechán kontinuální přístup od nově vzniklého pozemku [parcelní číslo] de facto po celé délce sousedního pozemku p. [číslo] s přenecháním domu žalobkyni souhlasí. Mezi účastníky řízení nedošlo ke smírnému vyřešení věci, když ani před zahájením řízení se na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebyli schopni rozumně dohodnout.

24. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k následujícímu závěru. Jelikož s ohledem na ust. § 1140 o. z. nemůže být nikdo nucen setrvat ve spoluvlastnictví, když jak bylo uvedeno výše, ani jeden z účastníků nemá fakticky zájem v tomto setrvat, s ohledem na dlouhotrvající výrazné rozpory účastníků řízení týkající se správy Nemovitostí, zrušil soud výrokem II. jejich spoluvlastnictví. Jelikož se však žalobkyně svým návrhem (ve znění po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení) domáhala zrušení a vypořádání toliko pozemku [parcelní číslo] a nově vzniklého pozemku [číslo], nezbylo soudu, než pozemek [parcelní číslo] výrokem I. rozdělit na nové pozemky p. [číslo] p. [číslo] to v souladu s přiloženým geometrickým plánem, který byl schválen katastrálním úřadem. Účastníci tak i nadále budou mít v podílovém spoluvlastnictví nově vzniklý pozemek p. [číslo] čímž je umožněn jednak vstup žalované do sousedního domu [adresa] a na pozemky k tomuto domu přilehlé, jednak průjezd žalobkyně do zadní části děleného pozemku a tam stojící garáže.

25. Výrokem III. soud do vlastnictví žalobkyně přikázal Nemovitosti, jež jsou předmětem vypořádání. Takto soud učinil v souladu s § 1147 o. z., když rozdělení společné věci není možné tak, jak by si žalovaná přála. Z provedeného dokazování je bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že pozemek [parcelní číslo] tvoří jednotný funkční celek s domem. Jediným teoreticky možným rozdělením je tak oddělení zadní části zahrady p. [číslo] to za podmínek vysvětlených znalkyní. S tímto dělením ovšem nesouhlasila žalobkyně a ani žalovaná, neboť tímto dělením by nebyl naplněn záměr žalované, a sice zajistit si lepší a jednodušší přístup k sousedním nemovitostem nacházejícím se v jejím vlastnictví. Dělení by tedy nenaplnilo očekávaný smysl a ve své podstatě by bylo zcela neúčelné. Soud se jakkoli neztotožnil s argumentací žalované o poklesu hodnoty sousedních nemovitostí, neboť jde o zcela jiné nemovitosti (sousední), které postrádají jakýkoliv kauzální vztah k nemovitostem vypořádávaným. Žalovaná má i nadále zajištěn přístup k pozemku [parcelní číslo] skrze dům [adresa], není proto pravdou, že byl přístup zamezen. Namítá-li, že pozbytím spoluvlastnického práva k pozemku [adresa] ji bude znemožněno náležitě obhospodařovat sousední dům, pak k tomu třeba poukázat na skutečnost, že přístavbu domu [adresa] žalovaná realizovala„ na černo“, přičemž v době realizace musela počítat s tím, že spoluvlastnictví k vypořádávaným Nemovitostem může být v budoucnu zrušeno. Ztížené obhospodařování si tedy zapříčinila sama svým nedbalým jednáním. Nadto je na místě poukázat na ustanovení § 1021 o. z., které nastíněnou situaci upravuje.

26. Při rozhodování o konkrétním způsobu vypořádání spoluvlastnictví soud přihlédl rovněž k tomu, že Nemovitosti jsou historicky vlastnictvím rodiny žalobkyně, která se v nich narodila a po dobu mládí v nich dlouhá léta žila. Je proto nepochybné, že na rozdíl od žalované k nim má silné citové pouto. V Nemovitostech dosud žije otec žalobkyně, jemuž žalobkyně poskytuje svou péči a výpomoc. Rovněž nelze přehlížet, že o Nemovitosti se fakticky stará a spravuje je právě žalobkyně, když z účastnického výslechu samotné žalované vyplývá, že žalovaná se o nemovitosti naopak nestará; pokud žalovaná tvrdila, že Nemovitosti spravuje otec žalobkyně, pak s ohledem na jeho pokročilý věk je toto tvrzení minimálně velmi pochybné. V řádném obhospodařování Nemovitostí žalobkyni nebrání ani vzdálenost bydliště, které se nachází na téže ulici. V potaz bylo rovněž vzato i dostatečné finanční zajištění žalobkyně, která disponuje dostatečnou likviditou pro účely vyplacení vypořádacího podílu.

27. Pokud jde o výši vypořádacího podílu, pak tuto soud stanovil v souladu s návrhem žalobkyně částkou 675 000 Kč, když vycházel z ceny obvyklé Nemovitostí (2 500 000 Kč) dle podaného znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalkyně]. Na žalovanou vlastněný spoluvlastnický podíl tak připadá 625 000 Kč, pokud žalobkyně i přesto souhlasila s výplatou vypořádací částky 675 000 Kč, jde o postup pro žalovanou výhodnější. Soud k danému dodává, že cena obvyklá stanovená soudem ustanovenou znalkyní se výrazně neliší od ceny stanovené Realitní kanceláři [právnická osoba] Soud vycházel z ocenění novějšího, které lépe obsáhlo aktuální stav Nemovitostí. S cenovými závěry znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] ostatně souhlasily i obě účastnice. Vypořádací podíl je žalobkyně zavázána uhradit žalované v prodloužené lhůtě splatnosti 30 dnů, a to s přihlédnutím k jeho výši.

28. V otázce náhrady nákladů řízení soud vycházel z toho, že řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zvláštním typem řízení, kdy se vydání rozhodnutí může domáhat kterýkoliv ze spoluvlastníků (tzv. iudicium duplex) a kdy proto nelze jednoznačně hovořit o procesním úspěchu některého z účastníků (k tomu vizte např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. IV.ÚS 404/22). Právo na náhradu nákladů řízení proto nebylo přiznáno žádnému z účastníků.

29. Výroky VI. a VII. o náhradě nákladů řízení státu mají oporu v ustanovení § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, kdy tyto náklady spočívají v proplaceném znalečném, a k jejich úhradě byly v souladu s tím, co bylo uvedeno v předešlém odstavci tohoto rozsudku, zavázány obě účastnice rovným dílem. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o. s. ř.