12 C 279/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 2 048 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 048 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 024 Kč od 22. 7. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 024 Kč od 31. 7. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 9. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení 2 048 Kč z důvodu, že žalovaný jel dne 21. 7. 2023 na lince č. , hodnota, a dne 30. 7. 2023 na lince č. , hodnota, městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platné jízdenky. Tato skutečnost byla zjištěna žalobkyní pověřenou osobou při kontrole shora uvedených linek. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a podle § 37 odst. 5, písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, Přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek tak žalobkyni vznikla vůči žalovanému pohledávka z nezaplacené přirážky k jízdnému ve výši 2 x 1 000 Kč a jízdného ve výši 2 x 24 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje dle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu jeho trvalé bydliště, tj. adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla doručena žalovanému v souladu s § 50m o. s. ř.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný jel dne 21. 7. 2023 na lince č. , hodnota, a dne 30. 7. 2023 na lince č. , hodnota, bez platného jízdního dokladu městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní.

5. Nárok žalobkyně na zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 2 x 1 000 Kč a na zaplacení jízdného 2 x 24 Kč je v souladu s ustanovením § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve spojení s § 49 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvními přepravními podmínkami (pro rok 2023 činila přirážka k jízdnému 1 000 Kč dle smluvních přepravních podmínek). Mezi žalobkyní jako provozovatelem hromadné přepravy osob a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaný vstoupil do vozidla provozovaného žalobkyní. Z přepravní smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit přepravci jízdné dané tarifem (není předmětem tohoto řízení) a v případě jízdy bez jízdního dokladu též přirážku k jízdnému ve výši stanovené ve smluvních přepravních podmínkách. Ze smluvních přepravních podmínek vyplývá, že přirážka k jízdnému činí 1 000 Kč, což je v souladu s ustanovením § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., popř. s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl.

6. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby, náhrada hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

8. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.

9. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkrácené podobě.