12 C 284/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o neúčinnost rozhodnutí žalovaných, zrušení a zákazu jednání a o úpravu poměrů spoluvlastníků

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby soud zakázal žalovaným na dobu 5 let jednat podle rozhodnutí žalovaných o opatřeních učiněných jejich emailem ze dne 20. 10. 2022, která spočívají v provedení prostřednictvím firmy [právnická osoba] konkrétních prací, a to geodetické práce za částku 21 300 Kč bez DPH, hydrologický průzkum nákladem 19 500 Kč bez DPH, architektonické práce v ceně 48 000 Kč bez DPH, a projektové práce pro územní řízení k vybudování cesty a inženýrských sítí v ceně 72 000 Kč, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že rozhodnutí žalovaných o opatřeních učiněných jejich emailem ze dne 20. 10. 2022, která spočívají v provedení prostřednictvím firmy [právnická osoba] konkrétních prací, a to geodetické práce za částku 21 300 Kč bez DPH, hydrologický průzkum nákladem 19 500 Kč bez DPH, architektonické práce v ceně 48 000 Kč bez DPH, a projektové práce pro územní řízení k vybudování cesty a inženýrských sítí v ceně 72 000 Kč, nemají vůči žalobkyni právní účinky, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaných o opatřeních učiněných emailem ze dne 20. 10. 2022, která spočívají v provedení prostřednictvím [právnická osoba] konkrétních prací, a to geodetické práce za částku 21 300 Kč bez DPH, hydrologický průzkum nákladem 19 500 Kč bez DPH, architektonické práce v ceně 48 000 Kč bez DPH, a projektové práce pro územní řízení k vybudování cesty a inženýrských sítí v ceně 72 000 Kč, se zamítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá nahrazení rozhodnutí žalovaných o opatřeních učiněných emailem ze dne 20. 10. 2022, která spočívají v provedení prostřednictvím [právnická osoba] konkrétních prací, a to geodetické práce za částku 21 300 Kč bez DPH, hydrologický průzkum nákladem 19 500 Kč bez DPH, architektonické práce v ceně 48 000 Kč bez DPH, a projektové práce pro územní řízení k vybudování cesty a inženýrských sítí v ceně 72 000 Kč, a uspořádání poměrů účastníků podle uvážení soudu tak, že žalobkyně není povinna hradit žádné náklady spojené s prováděním opatření, která jsou uvedena v rozhodnutí žalovaných ze dne 20. 10. 2022, se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1 a žalované 2 oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení v částce 16 938 Kč k rukám jejich právního zástupce, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 11. 2022 domáhala vydání rozhodnutí tak, jak je specifikováno ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky s podílem 2/3 na pozemku [parcelní číslo] – orná půda, zapsaného na [list vlastnictví] pro obec Kroměříž, k. ú. [část obce] (dále jen„ pozemek [parcelní číslo]“), žalobkyně je spoluvlastníkem pozemku [parcelní číslo] s podílem 1/3. Počátkem roku 2022 žalovaní informovali žalobkyni, že vlastní sousední pozemky bezprostředně navazující na pozemek [parcelní číslo]. Žalovaní vlastní společnost [právnická osoba], která zpracovala plánovací smlouvu [číslo] 2022, která předpokládá výstavbu 18 rodinných domů, za její zpracování po žalobkyni žádné náklady požadovány nikdy nebyly. Od prvních jednání žalobkyně požadovala, že žalovaní zajistí všechny náklady vybudování infrastruktury (např. plánovací dokumentace, inženýrské sítě, přeložka vysokého napětí). Žalovaní se zavázali, že žalobkyni umožní bezplatné napojení na inženýrské sítě, kanalizaci, vodovod, užívání cesty, napojení na elektrické vedení s tím, že žalobkyně na žalované převede 850 m2 pozemku při současném zaměření dvou nových stavebních pozemků – každý o výměře 600 m2 mimo ochranná pásma, které zůstanou ve vlastnictví žalobkyně. Plánovací smlouvu [jméno] města Kroměříže nakonec stáhla z programu jednání a neprojednala. Přípisem z 13. 6. 2022 žalovaní požádali žalobkyni o sdělení, zda souhlasí s tím, že na společném pozemku budou zahájeny přípravné práce k vybudování infrastruktury, a to geologické a architektonické práce, hydrologický průzkum, projekční práce, dokumentace vodovodu, kanalizace a komunikace, stavební práce a další předem nespecifikované práce. Na to žalobkyně reagovala přípisem právního zástupce ze dne 27. 6. 2022, ve kterém žádala o sdělení, zda činnosti bude zajišťovat [právnická osoba] nebo žalovaní, a dále zda se žalobkyně nebude podílet na nákladech. Přípisem ze dne 22. 8. 2022 žalobkyně požádala žalované o osobní schůzku. Přípisem ze dne 26. 8. 2022 žalovaní sdělili žalobkyni, že jako většinový spoluvlastníci rozhodli, že dojde ke zhodnocení pozemku [parcelní číslo] způsobem specifikovaným v dopise ze dne 13. 6. 2022. Dne 15. 9. 2022 žalobkyně opět vyzvala žalované k osobní schůzce. Emailem ze dne 20. 10. 2022 žalovaní informovali žalobkyni o tom, že po ní budou požadovat poměrnou část nákladů.

2. V přípise ze dne 13. 6. 2022 je uvedeno 7 činností, z toho u tří není uveden rozsah prací a ani náklad. Upřesnění neobsahuje ani přípis z 26. 8. 2022. Rozhodnutím většinového spoluvlastníka je až email ze dne 20. 10. 2022, který obsahuje relevantní informace. Rozhodnutí žalovaných je rozhodnutím ve věci mimořádné správy společné věci a rozhodnutím o významné záležitosti, nejde o běžnou správu. Žalobkyně se proto jako opomenutý a přehlasovaný spoluvlastník domáhá svých práv dle § [číslo], § 1130 a § 1139 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby rozhodnutí snášela, výstavba infrastruktury vyžaduje značné finanční náklady, navíc požadavek žalovaných na úhradu nákladů s tím spojených je v rozporu s původní dohodou a jde o jednání v rozporu s morálkou a zásadou závaznosti dohod. Rozhodnutí žalovaných nemá vůči žalobkyni právní účinky, neboť jde o jednání neplatné, ať absolutně tak relativně. Pokud by žalobkyně musela hradit náklady investic, pak by platila dvakrát – jednou pozemkem a jednou dle rozhodnutí žalovaných na náklady infrastruktury, což pro žalobkyni znamená těžkou újmu.

3. Žalovaní nároky žalobkyně neuznali a navrhli zamítnutí žaloby. Uvedli, že žalobkyně byla informována o potřebě rozhodnout přípisem ze dne 13. 6. 2022, rozhodnutí žalovaných coby většinových spoluvlastníků bylo učiněno 26. 8. 2022 a nikoli až 20. 10. 2022, jak se snaží tvrdit žalobkyně. Žalobkyně tedy zmeškala třicetidenní lhůtu k podání návrhu. Investicí do zhodnocení společného pozemku dojde k nárůstu jeho hodnoty, ze kterého bude profitovat rovněž žalobkyně. Žalobkyně je navíc osobou movitou, vlastní nemovitosti v hodnotě vyšších milionů Kč, je tedy v jejích možnostech podílet se na nákladech zhodnocení společného pozemku. Není pravdou, že by jednání žalovaných bylo v rozporu s původní dohodou, žádná dohoda nakonec nebyla uzavřena. Žalobkyně předjednanou ústní dohodu porušila, když po žalovaných výměnou za jejich investici do přeložky vysokého napětí požadovala vyčlenění větší části pozemku. Varianta, že se žalobkyně bude podílet na nákladech byla žalobkyni avizována již několik měsíců před rozhodnutím žalovaných (např. emailem ze dne 20. 4. 2022). Žalobkyně v žádném případě nebude platit 2x, neboť nedošlo k uzavření žádné dohody – bude se tedy podílet na investicích 1x, a to v rozsahu jejího spoluvlastnického podílu.

4. V replice k vyjádření žalovaných žalobkyně uvedla, že listina ze dne 13. 6. 2022 a email ze dne 26. 8. 2022 jsou relativně i absolutně neplatné, neboť úkony jsou nesrozumitelné a neurčité. V listině ze dne 13. 6. 2022 není uveden rozsah zamýšlených prací, což má význam pro konečnou cenu, některé práce informaci o ceně postrádají, navíc žalobkyně neví, co si má představit pod pojmem„ kompletní infrastruktura“. Email ze dne 26. 8. 2022 neobsahuje informaci o tom, co se má dělat, co je předmětem rozhodnutí. Uvedené nemohou poznat ani třetí osoby. K tomu žalobkyně poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1570/2012 a 33 Cdo 1770/2010. Ze stejných důvodů je neurčitý a nesrozumitelný rovněž email ze dne 20. 10. 2022. Právní jednání žalovaných je nadto v rozporu s dobrými mravy, jde o zneužití práva, které je šikanózní. Celou dobu žalobkyně požadovala písemnou dohodu, dle které bude mít zajištěno 1 200 m2 pozemku bez vysokého napětí, nezatížených a u cesty s možností napojení na inženýrské sítě. Byla ji předložena územní studie [titul] Opatrného z prosince 2021, kde jsou zakresleny její pozemky 17 a 18 bez ochranného pásma cesty a vysokého napětí. Dále žalobkyně ve stručnosti popsala obsah komunikace z ledna 2022, obsah emailů z 1. 3. 2022, 29. 3. 2022 a 30. 3. 2022 a komunikaci z dubna 2022. Emailem z 5. 4. 2022 žalovaní zaslali žalobkyni plánovací dokumentaci, dle které jsou její nové pozemky nadstaveny pozemkem parc. [číslo]. Email z 20. 4. 2022 prokazuje, že práce uvedené v přípise ze dne 13. 6. 2022 již byly provedeny [právnická osoba] Veškeré práce a podklady se vztahují nejen k pozemku p. [číslo] i k pozemkům ve výlučném vlastnictví žalovaných.

5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z čehož učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:

6. Mezi účastníky je nesporné, že jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] což je ostatně prokázáno i výpisem z katastru nemovitostí. Žalovaní jsou dále vlastníky okolních pozemků p. [číslo] jak vyplývá z informací o pozemku a výpisů z katastru nemovitostí (č. l. 8 až 12 spisu, č. l. 72 až 73 spisu). Žalobkyně dále vlastní rozsáhlé pozemky v k. ú. [obec] u [obec], k. ú. [obec], k. ú. [část obce] (výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 52 až 55 spisu).

7. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že [právnická osoba] vznikla 29. 12. 2021, jejím jednatelem je žalovaný 1, společníci jsou oba žalovaní.

8. Obsah záměru vyhotovení obytné lokality pro 18 rodinných domů v obci [část obce] vyplývá z plánovací smlouvy [číslo] 2022, ve které jsou smluvními stranami [právnická osoba] coby žadatel, žalobkyně coby vedlejší účastník a Město Kroměříž. V čl. X. odst. 1 je uvedeno, že náklady spojené s vybudováním infrastruktury budou hrazeny žadatelem mimo nákladů na chodník včetně veřejného osvětlení chodníku. Smlouva nebyla datována ani podepsána.

9. Z územní studie [část obce], [příjmení] projektanta [titul] [jméno] [příjmení] z prosince 2021 (č. l. 28 až 30, 86 až 101 spisu) vyplývá, že zadavatelem studie byly žalovaní, pořizovatelem Stavební úřad města Kroměříže. Území je rozděleno do dvou etap, kdy první etapa se týká pozemku p. [číslo] o 9 rodinných domech. Na přiloženém nákresu na č. l. 30 a 82 spisu je zaznamenáno ochranné pásmo vysokého napětí zasahující do pozemků p. [číslo]. Na přiloženém nákresu na č. l. 101 je zaznamenáno ochranné pásmo komunikace zasahující do pozemku [parcelní číslo] a nadstavení pozemků p. [číslo] o část pozemku parc. [číslo]; v rámci jednání soudu dne 25. 1. 2023 právní zástupce žalobkyně předložil originál tohoto nákresu v barevném provedení (založeno na č. l. 142 spisu) s tvrzením, že jde o prvotní náčrt, se kterým byla žalobkyně seznámena již v prvopočátcích jednání v lednu 2022.

10. Dopisem ze dne 13. 6. 2022, který byl téhož dne odeslán (vizte podací lístek č. l. 56 verte spisu, kopie obálky č. l. 76 spisu) žalovaní informovali žalobkyni o záměru zhodnocení/zlepšení pozemku [parcelní číslo] vybudováním kompletní infrastruktury s cílem připravit pozemek pro rezidenční developerskou výstavbu rodinných domů, k čemuž jsou zapotřebí geodetické práce v ceně 21 300 Kč bez DPH, hydrologický průzkum v ceně 19 500 Kč bez DPH, architektonické a projekční práce v ceně 48 000 Kč bez DPH, projektové práce v ceně 72 500 Kč bez DPH, dokumentace vodovodu, kanalizace a komunikace s tím, že cena dosud není známa a žalobkyni o ní budou předem informovat, stavební práce s tím, že konkrétní cena zatím není známa – orientačně lze počítat s cenami uvedenými v emailu z 3. 1. 2022, o konkrétní ceně budou žalobkyni předem informovat, další práce, jejichž potřeba vyvstane a o kterých budou žalobkyni předem informovat. Zároveň žalobkyni vyzvali, aby do 27. 6. 2022 dala vědět, jestli s uvedenými kroky jako spoluvlastnice souhlasí.

11. Na dopis ze dne 13. 6. 2022 žalobkyně reagovala přípisem jejího právního zástupce ze dne 27. 6. 2022, ve kterém žalovaným sdělila, že není zřejmé, zda činnosti budou zajišťovat žalovaní nebo jejich s.r.o. a navrhla písemnou dohodu, že se nebude na nákladech infrastruktury podílet. Dopisem ze dne 22. 8. 2022 žalobkyně navázala na dopis z 27. 6. 2022 a vyzvala žalované k osobní schůzce.

12. Přípisem ze dne 26. 8. 2022, který byl zaslán právnímu zástupci žalobkyně jako příloha emailu (vizte č. l. 60, 61 spisu) téhož dne, žalovaní informovali žalobkyni o tom, že jako většinový spoluvlastník pozemku [parcelní číslo] rozhodli, že dojde ke zhodnocení/zlepšení společného pozemku způsobem specifikovaným v dopise ze dne 13. 6. 2022.

13. Na přípis z 26. 8. 2022 žalobkyně reagovala dopisem z 15. 9. 2022, ve kterém skrze svého právního zástupce opětovně vyzvala žalované k osobnímu jednání. Na to žalovaní zaslali právnímu zástupci žalobkyně email, ve kterém nesouhlasili s tím, že by své rozhodnutí učinili bez projednání s žalobkyní, k čemuž poukázali na výzvu ze dne 13. 6. 2022. Dále žalobkyni informovali, že jako spoluvlastníci provedou blíže specifikované náklady související s rozhodnutím spoluvlastníků. Žalobkyni vyzvali k zaplacení částky 65 058 Kč odpovídající jejímu podílu.

14. Obsahem emailu ze dne 20. 4. 2022, který byl adresovaný žalobkyni, žalovaný 1 zrekapituloval to, co se doposud událo, mimo jiné, že [právnická osoba] již investovala do jejich společné nemovitosti prostředky nezbytné pro vybudování infrastruktury (geodetické zaměření – 21 300 Kč, architektonické práce – 120 500 Kč, zálohy E.ONu – 199 000 Kč a 126 000 Kč, hydrologický průzkum – 30 000 Kč). Závěrem emailu žalovaný 1 navrhl žalobkyni možná řešení: -) dodrží se dohoda, -) žalovaní odkoupí podíl žalované za 600 [spisová značka], -) žalobkyně si ponechá svůj podíl a bude se podílet na nákladech v rozsahu 1/3. Na tento email žalobkyně reagovala dopisem z 25. 4. 2022 (č. l. 132 až 135 spisu).

15. Emailem ze dne 3. 1. 2022 žalovaný 1 zaslal žalobkyni propočet nákladů v částce 11 736 000 Kč.

16. Emailem ze dne 1. 3. 2022 žalovaný 1 sdělil žalobkyni, že poté, co žalobkyně pošle souhlas s přeložkou, on dá na papír dohodu o tom, že žalovaní zajistí přeložku a žalobkyně ze svého podílu 1/3 dostane parcelu [číslo].

17. Emailem ze dne 30. 3. 2022 žalobkyně požadovala po žalovaném 1 mimo jiné zakreslení ochranného pásma stávající asfaltové silnice III. třídy do územní studie. Na tento emailem žalovaný 1 reagoval emailem z téhož dne, kdy uvedl, že ochranné pásmo v územní studii zakresleno je.

18. Dopisem ze dne 17. 5. 2022 žalovaní vyzvali žalobkyni k udělení souhlasu k přeložce vysokého napětí, a to do 27. 5. 2022. Dopisem ze dne 6. 6. 2022 žalovaní obeznámili žalobkyni o tom, že téhož dne rozhodli o realizaci přeložky vysokého napětí jako většinový spoluvlastník.

19. Byly-li v řízení provedeny další důkazy, ze kterých soud v rámci rozhodnutí nevycházel, je tomu tak proto, že z těchto důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci samé.

20. Pokud bylo navrhováno provedení dalších důkazů nad rozsah, který byl soudem v řízení proveden (účastnický výslech žalovaných, stanovisko Stavebního úřadu [obec] k plánovací smlouvě), pak soud k jejich provedení nepřistoupil z toho důvodu, že všechny nezbytné skutečnosti byly v rozsahu potřebném pro náležité rozhodnutí věci již zjištěny v řízení provedeným dokazováním. Další dokazování by tak bylo neúčelným, nadbytečným a nehospodárným.

21. Pro úplnost soud uvádí, že pokud žalobkyně navrhovala výslech účastníků řízení, tak na provedení účastnických výslechů již nadále netrvala (vizte protokol z jednání soudu ze dne 25. 1. 2023).

22. Podle § 1127 o. z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

23. Podle § 1128 odst. 1 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Podle odstavce 2 téhož ustanovení rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. Podle odstavce 3 téhož ustanovení není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

24. Podle § 1129 odst. 1 o. z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. Podle odstavce 2 téhož ustanovení spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § [číslo] odst. 3 platí obdobně.

25. Podle § 1130 o. z. přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil. Ustanovení § [číslo] odst. 3 platí obdobně.

26. Podle § 1139 odst. 1 o. z. navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.

27. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

28. Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odstavce 2 téhož ustanovení při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

29. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

30. V řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. [číslo] že žalovaní dne 26. 8. 2022 učinili rozhodnutí většinového spoluvlastníka o zhodnocení/zlepšení společného pozemku [parcelní číslo] tím, že dojde k vybudování kompletní infrastruktury s cílem připravit pozemek pro rezidenční developerskou výstavbu rodinných domů, k čemuž je zapotřebí provést práce výslovně specifikované v dopise ze dne 13. 6. 2022 (k tomu vizte odstavce 10 a 12 odůvodnění tohoto rozsudku). Oznámení o učinění rozhodnutí žalovaných o nakládání se společnou věcí bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno téhož dne, tj. žalobkyně se o rozhodnutí žalovaných dozvěděla (dozvědět mohla a měla) dne 26. 8. 2022. Od tohoto dne tudíž žalobkyni počala běžet v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními třicetidenní lhůta k podání návrhu dle § 1129 odst. 2, § 1130, § 1139 odst. 1 o. z. k soudu, která marně uplynula dne 26. 9. 2022, když žaloba byla k soudu podána až dne 18. 11. 2022. Jestliže prekluzivní lhůta k podání návrhu žalobkyni marně uplynula, nezbylo soudu nežli žalobu jako nedůvodnou v celém jejím rozsahu zamítnout.

31. Soud přitom vycházel z toho, že žalobkyně coby menšinový spoluvlastník pozemku [parcelní číslo] byla opominuta při rozhodování o nakládaní se společnou věcí, neboť žalovaní coby většinový spoluvlastníci rozhodli bez její účasti. Žalobkyně nebyla účastna hlasování spoluvlastníků a k hlasování spoluvlastníků nebyla ani přizvána. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaní svůj záměr stran zhodnocení/zlepšení společného pozemku žalobkyni předem oznámili dopisem ze dne 13. 6. 2022, neboť v tomto dopise není uvedeno ničeho o termínu hlasování či termínu rozhodnutí spoluvlastníků v nastíněné záležitosti, tento dopis ani neobsahuje pozvánku k účasti na společném rozhodování a z jeho obsahu nelze dovodit ani vyrozumění žalobkyně o potřebě rozhodnout. Dále soud vycházel z toho, že v projednávané věci jde o mimořádnou správu společné věci a rozhodnutí žalovaných se týkalo významné záležitosti ve smyslu § 1129 o. z., neboť dle rozhodnutí žalovaných má dojít k podstatnému zlepšení společného pozemku (navýšení jeho hodnoty) spojenému se změnou účelu jeho využití (z orné půdy na stavební pozemek pro účely bydlení) a v souvislosti s tím i s potřebou vynaložení mimořádných výdajů; jinými slovy řečeno, nejde o běžné (obvyklé) úkony vztahující se ke společné věci. Zákon v projednávané věci tedy přiznává žalobkyni coby opomenutému spoluvlastníkovi právo navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud, aby rozhodnutí většinového spoluvlastníka zrušil, a rovněž právo navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí (§ 1129 odst. 2, § 1130 o. z.). Není přitom rozhodné, že žalobkyně byla opominuta (tj. že nejde o přehlasovaného spoluvlastníka), neboť ust. § 1129 odst. 2 a § 1130 o. z. z logiky věci samé poskytují ochranu jak přehlasovanému, tak i opomenutému spoluvlastníkovi (k tomu blíže srov. např. závěry přijaté Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 17. 10. 2017 sp. zn. 22 Cdo 192/2017 = Rc 5/2019 nebo také závěry prezentované v odborné komentářové literatuře - cit. Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 – 1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 586 – 592)). To vše ovšem výhradně v třicetidenní prekluzivní lhůtě, jak je blíže podrobeno soudnímu zkoumání v předchozím odstavci tohoto odůvodnění.

32. Domáhala-li se žalobkyně určení právní neúčinnosti rozhodnutí žalovaných vůči její osobě, pak je k tomu třeba uvést, že ust. § 1128 odst. 2 věta první o. z. se vztahuje rovněž na opominutého spoluvlastníka ve věci rozhodování o významné záležitosti, avšak toliko potud, že nevyužije-li opominutý spoluvlastník zákonné možnosti podání žaloby v zákonné lhůtě (která je mu v rámci rozhodování o významné záležitosti - na rozdíl od rozhodování o běžné správě, která nevyžadovala jednat okamžitě - umožněna), je neúčinnost přijatého rozhodnutí odklizena vůči opominutému spoluvlastníkovi tzv.„ dodatečným souhlasem“ vyjádřeným tím, že žalobu v zákonné třicetidenní lhůtě nepodal (blíže vizte Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 – 1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 586 – 592)). Nelze připustit, aby spoluvlastník, který nevyužil žalobní oprávnění poté, co se o rozhodnutí dozvěděl, i nadále nebyl vázán právními účinky rozhodnutí majoritních spoluvlastníků. Tedy i zde je třeba vycházet z toho, že pokud žalobkyně nepodala návrh k soudu v zákonné třicetidenní lhůtě, je rozhodnutí žalovaných vůči žalobkyni právně účinným jednáním.

33. Soud se rovněž neztotožnil s tvrzením žalobkyně o neplatnosti rozhodnutí žalovaných ze dne 26. 8. 2022. Soud má v prvé řadě za to, že rozhodnutí žalovaných je určité a srozumitelné, když z jeho obsahu je zcela patrno, že jde o rozhodnutí spoluvlastníků ve věci nakládaní se společným pozemkem p. [číslo] že předmětem tohoto nakládání je zhodnocení/zlepšení společného pozemku [parcelní číslo] tím, že dojde k vybudování kompletní infrastruktury s cílem připravit pozemek pro rezidenční developerskou výstavbu rodinných domů, k čemuž je zapotřebí provést práce specifikované v dopise ze dne 13. 6. 2022. Ve spojení s dopisem ze dne 13. 6. 2022, na který je v rozhodnutí žalovaných odkázáno a se kterým žalobkyně byla předem seznámena, je rovněž způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o obsahu rozhodnutí žalovaných uvedeno, které konkrétní práce na základě rozhodnutí žalovaných mají být provedeny, a to včetně stručného popisu těchto prací a odůvodnění potřeby jejich provedení. Z dopisu ze dne 13. 6. 2022 je taktéž zcela zřejmý předpokládaný odhad ceny zamýšlených prací. Pokud pak u některých prací není cena uvedena, jde o zcela logický důsledek toho, že tato cena v době rozhodnutí žalovaným ještě nebyla známa; navíc nelze přehlížet, že pro tyto případy se žalovaní zavázali předem informovat žalobkyni o konkrétní ceně. Stejně tak nelze klást žalovaným k tíži, že nespecifikovali další práce, jejichž potřeba teprve vyvstane v budoucnu, tento„ nedostatek“ v žádném případě nemůže vést k závěru o neurčitosti či nesrozumitelnosti rozhodnutí žalovaných. Soud má naopak za to, že způsob, jakým žalovaní práce nezbytné pro vybudování infrastruktury na společném pozemku žalobkyni specifikovali, je zcela legitimní a odůvodněný. Naprosto přesné vyčíslení nákladů a rozsahu prací, které budou s realizací záměru a prováděním investic spojeny, není v projednávané věci v plné šíři realizovatelné (k tomu srov. odstavec 35 odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 10. 2017 sp. zn. 22 Cdo 192/2017 = Rc 5/2019). Již ze samotného obsahu rozhodnutí žalovaných ze dne 22. 8. 2022 ve spojení s dopisem ze dne 13. 6. 2022, na který je v rozhodnutí odkazováno, je tedy zřejmá srozumitelnost a určitost právního jednání žalovaných. V tomto ohledu proto soud neplatnost rozhodnutí neshledal. Stejně tak soud neshledal neplatnost rozhodnutí žalovaných z důvodu toho, že dopis ze dne 13. 6. 2022 nebyl přiložen k rozhodnutí žalovaných ze dne 22. 8. 2022. Je tomu tak proto, že žalobkyně byla s obsahem dopisu ze dne 13. 6. 2022 obeznámena více než dva měsíce před samotným rozhodnutím žalovaných o nakládání se společným pozemkem. Žalobkyni proto z obsahu tohoto rozhodnutí nepochybně bylo známo (resp. známo býti muselo), jaké konkrétní práce (a v jaké odhadované ceně) na základě rozhodnutí žalovaných budou prováděny, jinými slovy řečeno, žalobkyni úmysl žalovaných (jednajících) nepochybně byl znám (§ 556 odst. 1 věta první o. z.).

34. Poukazovala-li žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1570/2012, pak závěry Nejvyšším soudem ČR zde přijaté nejsou v kolizi s tím, co je uvedeno v předchozím odstavci. Nejvyšší soud ČR v citovaném rozhodnutí dovodil, že:„ … právní úkon je neurčitý, a tedy neplatný, tehdy, je-li vyjádřený projev vůle sice po jazykové stránce srozumitelný, avšak jednoznačný – a tím určitý – není jeho věcný obsah, přičemž neurčitost tohoto obsahu nelze odstranit a překlenout ani za použití výkladových pravidel”. V nyní projednávané věci je nepochybné, co je obsahem právního jednání žalovaných, přičemž tento obsah je zcela zřejmý z učiněných přípisů, jak je blíže uvedeno v předchozím odstavci. V projednávané věci proto ani není dán důvod k aplikaci výkladových pravidel. Z přípisu žalovaných ze dne 22. 8. 2022 ve spojení s dopisem ze dne 13. 6. 2022 je patrno, kdo právní jednání činí (tj. žalovaní) a co je jeho předmětem (tj. rozhodnutí většinových spoluvlastníků ve věci nakládání se společným pozemkem p. [číslo] to včetně bližšího vymezení obsahu pojmu nakládání). Soud i při znalosti judikatury odkazované žalobkyní (rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1570/2012 a sp. zn. 33 Cdo 1770/2010) a při vědomosti toho, že určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií (tzv. že projev vůle by neměl vzbuzovat důvodně pochybnosti o jeho obsahu ani u třetích osob), má za to, že projev vůle žalovaných, kterým žalovaní učinili rozhodnutí většinového spoluvlastníka, je určitý.

35. Domáhala-li se žalobkyně neplatnosti rozhodnutí žalovaných proto, že práce uvedené v dopise ze dne 13. 6. 2022 již fakticky měly být provedeny v době před vydáním rozhodnutí spoluvlastníků, pak se soud s tvrzením žalobkyně ani potud neztotožnil. Skutečnost, že některé z uvedených prací již dříve provedeny opravdu byly, vyplývá z provedeného dokazování a mezi účastníky není sporná (k tomu srov. strana 4 odstavec 3 a 4 shora protokolu z jednání soudu ze dne 25. 1. 2023). Provedení těchto prací nicméně nezajistili účastníci coby spoluvlastníci dotčeného pozemku, ale [právnická osoba] jakožto třetí osoba. Je tudíž logické, že pokud účastníci budou chtít výsledky prací využít v rámci developerské výstavby, budou muset práce buďto provést znovu nebo výsledky prací odkoupit od [právnická osoba] (za provedení prací společnosti [právnická osoba] zaplatit úplatu), přičemž kupní cena nepochybně nebude nižší, než kolik činily náklady na jejich provedení. Proto pokud žalovaní učinili rozhodnutí o tom, že k vybudování infrastruktury jsou vymíněné práce zapotřebí, pak ani v tomto nelze shledat důvod neplatnosti, a to bez ohledu na to, že práce již byly provedeny třetí osobou.

36. Dále se soud zabýval poukazem žalobkyně na dohodu účastníků, dle které žalobkyně měla získat dva stavební pozemky u cesty bez zatížení a vysokého napětí, každý o rozloze 600 m2, s tím, že se na nákladech projektu nebude finančně podílet. Z tvrzení účastníků je patrno, že předsmluvní jednání o uzavření dohody účastníků skutečně probíhala, což je rovněž patrno i z provedených důkazů (srov. emailovou komunikaci stran). Nelze ovšem přehlédnout, že úmyslem obou stran bylo uzavření dohody v písemné podobě, což vyplývá jednak z tvrzení žalobkyně (vizte repliku k vyjádření žalovaných), jednak z emailové komunikace stran (např. email ze dne 1. 3. 2022, ve kterém žalovaný 1 uvádí, že dá na papír dohodu o tom, že žalovaní zajistí přeložku a žalobkyně ze svého podílu 1/3 dostane parcelu [číslo]). Předsmluvní jednání účastníků se však finalizace v podobě písemné dohody nedočkalo, konkrétní dohoda nakonec uzavřená nebyla, když jednání účastníků zaniklo v předsmluvní fázi. Stalo se tak proto, neboť představy účastníků o obsahu dohody byly rozdílné, když žalobkyně požadovala pozemky bez ochranného pásma komunikace, zatímco žalovaní s vedením ochranného pásma komunikace přes pozemky žalobkyně počítali. V rámci jednání soudu právní zástupce žalobkyně ztvrdil, že žalobkyně byla již v počátcích vzájemného jednání v lednu 2022 seznámena s územní studií [titul] Opatrného, jejíž součástí je nákres, ze kterého je patrno, že ochranné pásmo komunikace vede přes parcelu [číslo] že parcely [číslo] jsou nadstaveny pozemkem parc. [číslo]. Žalovaným tedy jakkoli nelze vytýkat, pokud s vedením ochranného pásma komunikace přes část pozemku, který měla žalobkyně získat do svého vlastnictví, a s nadstavením pozemků počítali, když takto to bylo zaznamenáno v dokumentu, se kterým při prvotních jednání žalobkyni seznámili. Rovněž z obsahu doložené emailové komunikace jakkoli nevyplývá, že by s požadavkem žalobkyně stran absence ochranného pásma komunikace byli žalovaní seznámeni dříve, nežli 30. 3. 2022, kdy žalobkyně vznesla požadavek na zakreslení ochranného pásma komunikace do studie. V jednání žalovaných v tomto ohledu nelze jakkoli spatřovat prvky nemorálnosti, nemravnosti, zneužití práva či šikany. Nedospělo-li jednání účastníků ke vzájemnému konsenzu o náležitostech smlouvy, je zcela logické, že k jejímu uzavření nedošlo. Na věc se tedy neuplatní ani žalobkyní poukazovaná zásada pacta sunt servanda (tj. smlouvy se mají dodržovat). Žalovaným nelze vytýkat jejich následný postup, kdy učinili žalobkyni nabídku možných řešení, včetně odkupu spoluvlastnického podílu žalobkyně či návrhu, že si žalobkyně ponechá svůj spoluvlastnický podíl za současné finanční účasti žalobkyně na nákladech projektu v rozsahu odpovídajícím jejímu spoluvlastnickému podílu. Až poté žalovaní přistoupili k rozhodnutí spoluvlastníků. Tento způsob, kterým se žalovaní snažili neshodu s žalobkyní stran ochranného pásma komunikace řešit, soud vnímá jako transparentní a plně legitimní, nikoli nemravný.

37. Poukazovala-li žalobkyně na závazek [právnická osoba] na úhradu nákladů spojených s vybudováním infrastruktury, jenž byl obsažen v plánovací smlouvě, pak tento závazek koresponduje s předsmluvním jednáním účastníků, které původně nepředpokládalo finanční účast žalobkyně na projektu. Lze proto důvodně vycházet z toho, že prvotním záměrem žalovaných bylo, že tyto náklady posléze společnosti [právnická osoba] uhradí právě žalovaní. S ohledem na skutečnost, že k uzavření dohody s žalobkyní nakonec nedošlo, bylo od tohoto záměru upuštěno. Rovněž třeba podotknout, že k uzavření plánovací smlouvy nedošlo, tato nenabyla platnosti a ani závaznosti; jako taková tedy plánovací smlouva dokládá toliko původní záměr účastníků, a to mimo jiné i o způsobu úhrady nákladů projektu, o čemž ostatně mezi stranami není spor.

38. Jako liché soud hodnotí tvrzení žalobkyně o tom, že je nucena podílet se na úhradě projektu 2x, a to jednou svým finančním podílem na nákladech projektu a jednou přenecháním části spoluvlastněného pozemku žalovaným dle dohody. Žalobkyně vychází z nesprávné premisy existence závazku přenechat žalovaným část pozemku [parcelní číslo]. Jak již bylo vysvětleno výše (vizte odstavec 36 odůvodnění tohoto rozsudku), mezi účastníky k uzavření žádné dohody nedošlo. Žalobkyně se tudíž bude na nákladech projektu podílet buďto v poměru odpovídajícím jejímu spoluvlastnickému podílu na pozemku p. [číslo] to v případě, že si svůj spoluvlastnický podíl ponechá, anebo přenecháním části spoluvlastněného pozemku (resp. svého spoluvlastnického podílu) žalovaným v případě, že účastníci budou postupovat dle původního záměru (tj. náklady projektu ponesou zcela žalovaní). Obě tyto varianty ostatně žalovaní již žalobkyni předestřeli obsahem emailu ze dne 20. 4. 2022 s tím, že žalobkyni přenechali právo volby pro ni preferované varianty. Z toho je zřejmé, že ani žalovaní nepožadují po žalobkyni duplicitní plnění. Není tedy jakkoli pravdou, že by se žalobkyně na nákladech projektu podílela 2x, a žalobkyni v tomto ohledu ani nemůže hrozit vznik těžké újmy. Je-li po žalobkyni vyžadována finanční účast na projektu v rozsahu jejího spoluvlastnického podílu, jde o požadavek úměrný hodnotě jejího spoluvlastnického podílu. Navíc nelze odhlédnout od toho, že v případě dosažení předpokládaných výsledků spojených se zamýšleným developerským projektem (a tedy i rozhodnutím žalovaných) dojde ke zhodnocení pozemku p. [číslo] tím i ke zhodnocení spoluvlastnického podílu žalobkyně. Pojem těžké újmy proto není ani potud naplněn.

39. Není pravdou, že by žalovaní svým spoluvlastnickým rozhodnutím nutili žalobkyni, aby se bez dalšího podřídila jejich rozhodnutí, jak právní zástupce žalobkyně poukazoval obsahem svého závěrečného návrhu. Nelze přehlížet, že k ochraně žalobkyně coby menšinového spoluvlastníka slouží právní prostředky předestřené ve shora citovaných zákonných ustanoveních o. z., kterými se menšinový spoluvlastník může proti rozhodnutí většinového spoluvlastníka náležitě bránit. Tyto prostředky nicméně musí být řádně uplatněny v k tomu poskytnuté zákonné lhůtě, což v projednávané věci nebylo splněno.

40. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

41. Výrok o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náklady řízení, má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaní byli v řízení zcela úspěšní, soud jim proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení, a to za právní zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění změn a doplňků (dále jen„ advokátní tarif“) za 3 úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, za písemné vyjádření k žalobě dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a za účast advokáta u jednání soudu dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle ust. § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu 2 000 Kč. Za uvedené úkony tedy byla přiznána odměna v celkové výši 12 000 Kč. Za tyto úkony byl dále přiznán v souladu s ust. § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu 3x režijní paušál v celkové výši 900 Kč. Dále žalovaným náleží náhrada nákladů spojených s cestou z [obec] do [obec] a zpět dne 25. 1. 2023 ve výši 1 098 Kč, představující náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč (tj. 400 Kč) a náklady cestovného osobním automobilem v částce základní náhrady 499 Kč a spotřebovaných pohonných hmot 199 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. Žalovaným rovněž přísluší 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy byla žalovaným na náhradě nákladů řízení přiznána částka 16 938 Kč.

42. Navrhla-li žalobkyně nepřiznání náhrady nákladů právního zastoupení žalovaným s ohledem na jejich právnické vzdělání, pak soud podotýká, že právnické vzdělání účastníka není samo o sobě důvodem k tomu, aby tomuto účastníkovi bylo odepřeno zákonem garantované právo na náhradu nákladů řízení. V takovém případě by totiž ze strany soudu došlo k nedůvodné diskriminaci účastníka s právnickým vzděláním oproti účastníkům ostatním, k porušení principu rovnosti účastníků před zákonem, práva na spravedlivý proces a na právní pomoc (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 sp. zn. I. ÚS 3819/13 nebo nález Ústavního soudu ze dne 19. 6. 2007 sp. zn. II. ÚS 187/06). V projednávané věci nelze učinit závěr, že by snad ze strany žalovaných šlo o zneužití práva na právní pomoc na úkor žalobkyně za účelem pouhého zvýšení nákladů řízení.

43. Výrok o tom, že žalobkyně je povinna uhradit náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku, má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

44. Výrok o tom, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náklady řízení k rukám jejich právního zástupce, má oporu v ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.