12 C 6/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemkům parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, , vše zapsáno v obci a k. ú. , adresa, , na LV , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , a tyto nemovité věci se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu částku 1 053 840 Kč, a to do 7 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Kroměříži č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , náklady řízení v částce 13 310 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 1. 2024 se žalobce domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemkům parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, , vše zapsáno v obci a k. ú. , adresa, , na LV , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, (dále jen „Nemovitosti“), a přikázání Nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví. K výplatě vypořádacího podílu navrhl částku stanovenou znaleckým posudkem. Tvrdil, že on vlastní , Anonymizováno, /, Anonymizováno, podíl a žalovaná , Anonymizováno, /, Anonymizováno, podíl na Nemovitostech, a že žalovaná nemá o Nemovitosti zájem.Žalovaná se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasila, rovněž souhlasila s přikázáním Nemovitostí do vlastnictví žalobce, a to za náhradu dle znaleckého posudku. Žalovaná nemá zájem na Nemovitostech nadále hospodařit.Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z čehož učinil následující závěr o skutkovém stavu:Nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků, žalobce vlastní 2/36 podíl a žalovaná 34/36 podíl. Nemovitosti nejsou reálně dělitelné, jejich obvyklá cena činí 1 115 830 Kč. Žalovaná nemá zájem na Nemovitostech nadále hospodařit, souhlasí se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví přikázáním Nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce. Mezi účastníky nedošlo k uzavření dohody. Žalobce disponuje dostatečným finančním zajištěním pro účely vyplacení vypořádacího podílu žalované.Právní posouzení:Jelikož nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví (§ 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), soud postupem dle § 1143 o. z. zrušil spoluvlastnictví účastníků a to tak, že v souladu s návrhem účastníků přikázal Nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce. Takto soud učinil v souladu s § 1147 o. z., když rozdělení společné věci není možné. V potaz bylo vzato i dostatečné finanční krytí žalobce, který disponuje dostatečnou likviditou pro účely vyplacení vypořádacího podílu. Vycházeje z ceny Nemovitostí zjištěné znaleckým posudkem soud v souladu s § 1147 o. z. zavázal žalobce k zaplacení vypořádacího podílu žalované odpovídajícího hodnotě žalobci přikazovaného podílu (podíl 34/36), a to v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. v účastníky odsouhlasené prodloužené lhůtě plnění do sedmi dnů ode dne právní moci rozsudku.V otázce náhrady nákladů řízení soud vycházel z toho, že řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zvláštním typem řízení, kdy se vydání rozhodnutí může domáhat kterýkoliv ze spoluvlastníků (tzv. iudicium duplex) a kdy proto nelze jednoznačně hovořit o procesním úspěchu některého z účastníků (k tomu vizte např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 5. 4. 2022 sp. zn.

IV. ÚS 404/22). Právo na náhradu nákladů řízení proto nebylo přiznáno žádnému z účastníků.Výrok IV. o náhradě nákladů řízení státu má oporu v ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy tyto náklady spočívají v proplaceném znalečném. K úhradě částky odpovídající 1/2 znalečného byl zavázán žalobce, a to ve lhůtě plnění dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Žalované nebyla povinnost k úhradě náhrady nákladů řízení státu stanovena, neboť žalovaná je ze zákona osvobozena od soudního poplatku [§ 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění, neboť oba účastníci se vzdali odvolání.