16 C 119/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, Anonymizováno., narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku č. Anonymizováno/Anonymizováno nacházející se v budově č.p. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno v části obce adresa, na pozemku p. č. st. Anonymizováno, v obci a k. ú. adresa, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou datum domáhala vyklizení nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí (dále jen „byt“). Tvrdila, že je výlučnou vlastnicí bytu. Byt byl dříve ve vlastnictví babičky žalobkyně (matky žalované) a jejího manžela. Babička byt darovala rodičům žalobkyně, kteří jej následně darovali žalobkyni. Babička byt dosud užívá na základě věcného břemene. Žalovaná v bytě původně bydlela se souhlasem babičky, nikoli však na základě smlouvy. Žalovaná se k babičce dlouhodobě chová nevhodně a babička jí oznámila, že se má vystěhovat. Žalovaná byt nadále užívá, přestože jí žalobkyně zaslala předžalobní výzvu.

2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Tvrdila, že má v bytě právo bydlet na základě smlouvy o zřízení věcného břemene, kterou uzavřeli její rodiče s rodiči žalobkyně. V bytě bydlí cca od roku Anonymizováno a má tam trvalé bydliště. Stará se o maminku, která už je stará a nemocná. S tím, že by se k ní chovala špatně, nesouhlasí. Žalovaná dále popsala okolnosti, za kterých její rodiče byt darovali rodičům žalobkyně, jejich rodinnou situaci a dohody, které měla s bratrem. Dále se ve vyjádření věnovala otázce náhradního bydlení.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. hodnota (viz č. l. 6) vyplývá, že žalobkyně je zapsána jako vlastník bytu č. Anonymizováno/Anonymizováno, který se nachází v budově č. p. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno na pozemku parc. č. st. Anonymizováno v katastrálním území adresa. Vlastnické právo žalobkyně bylo zapsáno na základě listiny s označením „Smlouva darovací, o zániku věcného břemene č. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum“. K bytu je zapsáno věcné břemeno bytu ve prospěch tituly před jménem jméno FO na základě listiny označené jako „Smlouva o zřízení věcného břemene – úplatná Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno veřejná listina ze dne datum“. Jiná práva váznoucí na bytu se z výpisu nepodávají.

5. Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností a o majetkovém vypořádání k družstevnímu bytu ze dne datum (viz č. l. 42-43) vyplývá, že prarodiče žalobkyně převedli rodičům žalobkyně právo užívat (družstevní) byt a veškerá práva a povinnosti vyplývající z členství v Anonymizováno Anonymizováno adresa (dále jen „Anonymizováno“) a oni s tím souhlasili. K této smlouvě byla přiložena dohoda o nájmu družstevního bytu (viz č. l. 43), ze které vyplývá, že družstvo byt předalo rodičům žalobkyně do nájmu s tím, že spolu s nájemci budou v bytě bydlet příslušníci jejich rodiny, a to prarodiče žalobkyně a žalovaná.

6. Ze smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví ze dne datum (viz č. l. 42) vyplývá, že družstvo převedlo byt do vlastnictví rodičů žalobkyně.

7. Z notářského zápisu Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno – smlouva o zřízení věcného břemene (viz č. l. 40-41) vyplývá, že rodiče žalobkyně jako povinní z věcného břemene touto smlouvou zřizují ve prospěch prarodičů žalobkyně jako oprávněných z věcného břemene právo spočívající ve služebnosti bytu opravňující prarodiče žalobkyně doživotně spoluužívat byt a oni toto právo přijímají.

8. Z předžalobní výzvy ze dne datum (viz č. l. 18) s dodejkou (viz č. l. 19) vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení bytu do datum. Výzva byla zaslána na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku, a protože žalované nebyla zastižena, byla zásilka uložena dne datum.

9. Z SMS komunikace (viz č. l. 7-15) a z dopisu ze dne datum (viz č. l. 16) s dodejkou (viz č. l. 17) soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.

10. Soud zamítl návrh žalované na provedení dokazování listinami o věcném břemenu, neboť z ostatních provedených důkazů bylo bez pochybností prokázáno, že takové věcné břemeno neexistuje. Sama smlouva, i kdyby existovala, není způsobilá existenci věcného břemene prokázat, neboť věcné břemeno vzniká až zápisem do katastru nemovitostí.

11. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

12. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník bytu. K bytu je zapsáno pouze věcné břemeno bytu ve prospěch její babičky. Žalované věcné břemeno k bytu nesvědčí. Žalovaná byt nadále užívá, přestože ji žalobkyně vyzvala k jeho vyklizení.

13. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

14. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k bytu na základě darovací smlouvy od svých rodičů a byla jako vlastník zapsána do katastru nemovitostí. Žalované nesvědčí věcné břemeno k bytu a žalovaná jiný právní titul k užívání ani netvrdila.

15. Žalované neplyne žádné právo k bytu ani z dohody o nájmu z roku Anonymizováno. Žalovaná není stranou této dohody, je uvedena toliko jako spolužijící osoba nájemce. Závazek z dohody nadto zanikl převodem družstevního bytu do (osobního) vlastnictví rodičů žalobkyně.

16. Žalobkyně tedy prokázala, že je vlastníkem bytu a že žalovaná byt užívá. Současně bylo prokázáno, že žalovaná nemá k užívání bytu právní titul. Soud proto žalobě v souladu s § 1040 odst. 1 o. z. zcela vyhověl (výrok I.).

17. Skutečnosti tvrzené žalovanou, které se týkaly vztahů v rodině, a otázka náhradního bydlení nebyly pro rozhodnutí podstatné.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 139 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka (výrok II). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci.