16 C 121/2026

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 21 048 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 %, v této části se žaloba zamítá.

III. Domáhala-li se žalobkyně zaplacení částky částka, v této části se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka (z toho částka nevrácená jistina, částka smluvní úrok za dobu čerpání úvěru) se zákonným úrokem z prodlení z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi společností Anonymizováno právnická osoba. sídlem adresa, IČO IČO, jako úvěrující (dále jen „původní věřitelka“) a žalovaným jako úvěrovanou. Tvrdila, že původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr částka a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem 40 % měsíčně z jistiny. Dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, která je počítána z jistiny za každý kalendářní den v období datum (první den prodlení) do datum (odeslání předžalobní výzvy), tedy celkem částka. Původní věřitelka pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil, soud proto dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemá žádné námitky.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Původní věřitelka a žalovaný si dne datum prostředky komunikace na dálku potvrdili uzavření smlouvy o úvěru, kterou se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky (revolvingový úvěr) až do limitu částka s možností opakovaného čerpání a žalovaný se zavázal úvěr splácet a platit úrok ve výši 40 % měsíčně. RPSN činilo 5 524,45 %. Dále se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení (úvěrová smlouva ze dne datum na č. l. 12). Původní věřitelka poskytla žalovanému částku částka dne datum (potvrzení o provedené platbě č. hodnota na č. l. 18), a to převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě (smlouva o úvěru). Žalovaný ničeho neuhradil (netvrdil opak). Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany původní věřitelky postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 21-23, seznam postoupených pohledávek na č. l. 23 verte-24). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne datum (č. l. 25). Žalovanému byla před podáním žaloby zaslána předžalobní upomínka (výzva k plnění ze dne datum na č. l. 25 verte).

6. Žalovaný původní věřitelce před uzavřením smlouvy sdělil, že je zaměstnaný ve společnosti právnická osoba, žije sám v nájmu, má jednu vyživovací povinnost. Jeho měsíční příjem činí částka a měsíční výdaje činí částka, nejsou proti němu vedena exekuční ani insolvenční řízení (žádost o úvěr ze dne datum na č. l. 9).

7. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy nezkoumala dostatečně schopnost žalovaného úvěr splácet, neověřovala jeho příjmy a výdaje ani dluhovou minulost (úvěruschopnost). Ačkoliv si žalobkyně jako profesionální poskytovatelka spotřebitelských úvěrů byla vědomá svých povinností, žádné konkrétní skutečnosti netvrdila, nýbrž právě pro ten případ navrhla, aby jí soud žalovanou částku přisoudil jako bezdůvodné obohacení.

8. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:

15. Původní věřitelka jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Původní věřitelka porušila povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, protože před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, nezjistila a neověřila jeho příjmy a výdaje, způsob plnění dosavadních dluhů ani jiné údaje o její finanční a ekonomické situaci. Smlouva o úvěru je proto podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

17. Jelikož původní věřitelka poskytla žalovanému částka a žalovaný dosud nic nezaplatil, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinen poskytnutou jistinu částka vrátit žalobkyni, na kterou pohledávka v souladu s § 1879 a násl. o. z. přešla. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka (výrok I.).

18. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva, žalobkyni nevzniklo právo na smluvní úrok, smluvní pokutu ani jiné poplatky a sankce. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II. a III.). Soud žalobu zamítl i co do zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaný dosud není v prodlení s vrácením jistiny (§ 1970 o. z.). Soud se ztotožnil s názorem Nejvyššího soudu z rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého právo na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení s vrácením jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalovaný tedy bude v prodlení, až když nevrátí jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozsudkem, kterou soud považuje vzhledem k výši jistiny za přiměřenou.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Při zohlednění výše příslušenství byl úspěch obou účastníků až na nepatrnou část shodný.

20. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek činí částka, dosud bylo na poplatku uhrazeno částka, zbývá tedy doplatit částka (výrok V.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce. Nezaplatí-li žalobkyně doplatek soudního poplatku, bude pohledávka po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení předána k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.