16 C 124/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč ve výši 10 % p.a. od 27. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 6. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 27. 4. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl dne 18. 4. 2020 převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde jí bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt ve smyslu § 89a a násl. zákona č. 373/2011 Sb., zákona o specifických zdravotních službách. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši 2 500 Kč co do důvodu a výše a zavázala se jej zaplatit do 8 dnů, tj. do 26. 4. 2020. Žalovaný tak však neučinil ani na následnou výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště uvedené v záhlaví rozhodnutí. Z ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10).

3. Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. Současně byla žalovanému zaslána i výzva, aby se ve stanovené 10 denní lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž nařizoval jednání a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise, kterými byly výpis skutečných nákladů, potvrzení o poskytnutí záchytu, osobní účet pacienta, výzva k zaplacení dluhu, poštovní podací arch, dodejka.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Žalovaný byl dne 1. 4. 2020 hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní z důvodu poskytnutí nezbytného vyšetření, ošetření a následného pobytu ve smyslu § 89a – § 89e z.č. 373/2011 Sb. Žalovaný písemně dne 29. 9. 2020 uznal svůj dluh ve výši 2 500 Kč za poskytnutou službu – záchyt v záchytné stanici anonymizováno obec a zavázal se jej zaplatit do 8 dnů, tedy do 26. 4. 2020.

6. Podle ustanovení § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

7. Podle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

8. Zjištěný skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem.

9. Žalovaný byl hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní, neboť byl pod vlivem alkoholu. Ve smyslu § 89b odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. je tedy žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady na vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici, které byly vyčísleny na částku 2 500 Kč. Žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše písemně uznal ve smyslu § 2053 o.z., a proto má soud za to, že dluh v době uznání trval. Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč.

10. Žalovaný uznal svůj dluh a zavázal se náklady na záchyt zaplatit do 8 dnů, tj. do 26. 4. 2020. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a proto se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu a žalobkyně má od tohoto data nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalovaného výzvu k plnění, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč.

12. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

13. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

14. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo provedeno dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (ustanovení § 202 o. s. ř.). Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.