16 C 131/2026

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 16 338,15 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12 %, v této části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení ve výroku uvedených částek s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení ve výši částka. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČ: IČO (dále jen „původní věřitelka“), uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, na základě které jí byl bezhotovostně poskytnut dne datum úvěr částka. Úvěr měl být splacen do datum. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.Anonymizováno, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala svými osobními údaji, vč. telefonního čísla a e-mailové adresy, a následně požádala o úvěr. Původní věřitelka následně zaslala žalované návrh úvěrové smlouvy a žalovaná ji odsouhlasila verifikačním kódem ve formě SMS. Kód byl žalované přidělen na základě žádosti o úvěr a nahrazuje podpis smlouvy.

2. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Předžalobní výzva byla žalované odeslána datum.

3. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalované a tuto lustrovala ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Nebyla zjištěny důvodné pochyby ohledně platební schopnosti žalované, a proto bylo její žádosti o úvěr vyhověno.

4. Žalobkyně byla k doplnění tvrzení stran posuzování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru a doložení příslušných důkazů vyzvána soudem, na výzvu však nereagovala.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Podle zákona již doručená zásilka byla žalovanému vhozena do domovní schránky dne datum. Dále byla žalované zásilka zaslána na adresu adresa.

6. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

7. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

8. Z listiny označené jako Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jako věřitel byla označena společnost právnická osoba., IČ IČO. Byl zde specifikován jednorázový a bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka, poskytován na základě klientovy žádosti o poskytnutí úvěru. Doba trvání činila 12 měsíců a klient se zavázal vrátit věřiteli úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a smluvním úrokem prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po částka, nejpozději do 12 kalendářních měsíců od poskytnutí bezhotovostního úvěru. Celková částka k úhradě činila částka, pevná roční zápůjční úroková sazba činila 12 % p.a., RPSN 192,3 %. Formulář byl datován datum a podepsán/ověřen pomocí SMS kodu Anonymizováno (viz formulář na č.l. 9-11 spisu).

9. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno – refinancování - soud zjistil, že jako úvěrující je označena původní věřitelka a jako úvěrovaný je označena žalovaná, a to jménem, rodným číslem, číslem občanského průkazu, bydlištěm, e-mailem, telefonním číslem a číslem účtu. Listina je podepsaná zástupcem původní věřitelky. adresa podpisu úvěrovaného je uvedena informace, že žalovaná podpis provedla datum elektronickým kódem Anonymizováno. V listině je uvedeno, že úvěrující se zavazuje poskytnout úvěrovanému spotřebitelský úvěr a úvěrovaný se zavazuje úvěr vrátit v jedné splátce spolu s poplatkem za sjednání úvěru a příslušenstvím. Výše úvěru činí částka, zápůjční úroková sazba 12 % p.a., datum poskytnutí úvěru datum na 12 měsíců. RSPN 192,26 %, poplatek za poskytnutí úvěru částka. Celková částka k úhradě činila částka a měla být uhrazena ve 12 měsíčních splátkách po Anonymizováno Anonymizováno, úhrada první splátky datum, splatnost datum Kč (viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č.l. 12-15).

10. Z potvrzení o platbě ze dne datum soud zjistil, že na účet žalované byla dne datum připsána částka částka pod variabilním symbolem var. symbol a zprávou pro příjemce zápůjčka Anonymizováno (viz č.l. 16).

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum vč. přílohy 1 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek s dodatkem č. hodnota a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou (viz č.l. 19-23).

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že původní věřitelka žalované oznámila, že pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni (viz č.l. 17). Spolu s oznámením byla žalované zaslána předžalobní upomínka (viz čl. 17 verte). Zásilka byla podána na poště datum a byla odeslána na adresu žalované uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku (viz dodejku na č.l. 18).

13. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované. Netvrdila žádné konkrétní skutkové okolnosti, ze kterých by vyplývalo, jakým způsobem a jaké původní věřitelka získala konkrétní informace o schopnosti žalované úvěr splácet (jaké byly její příjmy, výdaje, osobní a majetkové poměry). K posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně pouze v žalobě uvedla, že původní věřitelka ověřila žalovanou v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Žádné důkazy ke svým tvrzením nedoložila, a neunesla tak o těchto skutečnostech břemeno důkazní.

14. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

15. Původní věřitelka dne datum poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru č. Anonymizováno peněžní prostředky ve výši částka, a to bezhotovostně. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy nezjišťovala osobní a majetkové poměry žalované, její příjmy, výdaje ani dluhovou minulost. Původní věřitelka následně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná na tuto smlouvu dosud ničeho uhradila (žalovaná byla v řízení zcela nečinná, netvrdila, že by čehokoli uhradila, nerozporovala ani, že by obdržela částku částka).

16. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

20. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

24. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

25. Soud proto vycházel z ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též z ustanovení § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka).

26. Bylo zjištěno, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy nezjišťovala osobní a majetkové poměry žalované, její příjmy, výdaje ani dluhovou minulost. Soud proto dospěl k závěru, že původní věřitelka nepostupovala dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalované, a proto je předmětná smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z.

27. Jelikož původní věřitelka poskytla žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru peněžní prostředky ve výši částka, je žalovaná podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2991 odst. 1 o. z. povinna žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku, vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené svým možnostem. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka z titulu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. (výrok I. rozsudku).

28. Vzhledem k tomu, že smlouva je absolutně neplatná, nebyl platně sjednán ani poplatek za poskytnutí úvěru. Soud proto žalobu co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka s úrokem z prodlení z něj zamítl (výrok II. rozsudku).

29. Jak vyplývá z ustanovení § 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne datum sp. zn. spisová značka dospěl k následujícím závěrům: „… Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440). ….. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ 30. Promítnutím shora uvedených judikaturních závěrů Nejvyššího soudu do poměrů projednávané věci dospěl soud k přesvědčení, že nárok žalobkyně na úroky z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, kterou považuje soud za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

31. Soud proto žalobu co do úroků z prodlení z dlužné jistiny zamítl (výrok II.).

32. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Při zohlednění příslušenství byly obě strany přibližně stejně úspěšné.

33. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.

34. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve smyslu položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků částka, dosud bylo na poplatku uhrazeno částka. Povinností žalobkyně je tudíž doplatit soudní poplatek ve výši částka (výrok IV. tohoto rozsudku).

35. V případě, že tato částka nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, předá soud věc nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení příslušnému celnímu úřadu k vymáhání. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.