16 C 139/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč ve výši 10 % p. a. od 12. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů částku 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 12. 6. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná byla dne 3. 6. 2020 převezena do záchytné stanice žalobkyně, kde jí bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt ve smyslu § 89a a násl. zákona č. 373/2011 Sb., zákona o specifických zdravotních službách. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalované náklady ve výši 2 500 Kč. Žalovaná uznala svůj dluh ve výši 2 500 Kč co do důvodu a výše a zavázala se jej zaplatit do 8 dnů, tj. do 11. 6. 2020. Žalovaná tak však neučinila ani na následnou výzvu žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště uvedené v záhlaví rozhodnutí. Z ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10).

3. Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaná si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedla. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. Současně byla žalované zaslána i výzva, aby se ve stanovené 10 denní lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž nařizoval jednání a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise, kterými byly výpis skutečných nákladů, potvrzení o poskytnutí záchytu, osobní účet pacienta, výzva k zaplacení dluhu, poštovní podací arch, dodejka.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Žalovaná byla dne 3. 6. 2020 hospitalizována na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní z důvodu poskytnutí nezbytného vyšetření, ošetření a následného pobytu ve smyslu § 89a – § 89e z.č. 373/2011 Sb. Žalovaná písemně dne 3. 6. 2020 uznala svůj dluh ve výši 2 500 Kč za poskytnutou službu – záchyt v záchytné stanici anonymizováno obec a zavázal se jej zaplatit do 8 dnů, tedy do 11. 6. 2020.

6. Podle ustanovení § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

7. Podle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

8. Zjištěný skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem.

9. Žalovaná byla hospitalizována na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní, neboť byla pod vlivem alkoholu. Ve smyslu § 89b odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. je tedy žalovaná povinna nahradit žalobkyni náklady na vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici, které byly vyčísleny na částku 2 500 Kč. Žalovaná svůj dluh co do důvodu a výše písemně uznala ve smyslu § 2053 o.z., a proto má soud za to, že dluh v době uznání trval. Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč.

10. Žalovaná uznala svůj dluh a zavázal se náklady na záchyt zaplatit do 8 dnů, tj. do 11. 6. 2020. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a proto se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu a žalobkyně má od tohoto data nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalovanou výzvu k plnění, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč.

12. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

13. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

14. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo provedeno dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (ustanovení § 202 o. s. ř.). Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.