16 C 14/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 604 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení: a) částky 3 954 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 264,66 Kč, kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 247,63 Kč, s úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 3 208,42 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úroky ve výši 20,98 % p.a. z částky 3 208,42 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, b) částky 1 650 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 480,28 Kč; kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 500,38 Kč; úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky 1 270,72 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků ve výši 73,72 % p.a. z částky 1 270,72 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, <b>se zamítá.</b>

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 12. 2020 domáhala na žalované zaplacení shora uvedených částek a náklady řízení ve výši 7 534 Kč.

2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou: a) dne 29. 4. 2014, smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem za zapůjčené peněžní prostředky ve výši 546 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně a odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 43 týdenních splátkách po 222 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 24. 2. 2015. Za celou dobu bylo žalovanou do postoupení pohledávky uhrazeno 5 592 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 19. 3. 2018. Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. b) dne 16. 12. 2013, smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem za zapůjčené peněžní prostředky ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně a odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 2. 2. 2015. Za celou dobu bylo žalovanou do postoupení pohledávky uhrazeno 8 790 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 7. 5. 2018. Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019.

3. Ve své žalobě žalobkyně dále uvedla, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalované především na základě zhodnoceními informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány v zákaznických kartách. Původní věřitelka dospěla po ověření předložených dokladů a tvrzení žalované k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostačující.

4. Dne 27. 9. 2021 byl k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, u kterého byla věc vedena pod sp.zn. 60 C 4496/2020, a kterým byla věc postoupena Okresnímu soudu v Kroměříži dne 20. 1. 2022, doručen přípis žalované, ve kterém tato uvedla, že obě nezaplacené částky jsou z roku 2013 a 2014 pročež vznesla námitku promlčení. Dále uvedla, že v době uzavření smluv pobírala pouze dávky v hmotné nouzi, státní sociální podporu a byla na mateřské dovolené. Závěrem navrhla žalobu zamítnout.

5. Na výzvu soudu žalobkyně dne 25. 1. 2022 (č.l. 42-43) k podání žalované uvedla, že žalovaná hradila i po splatnosti poslední splátky a promlčecí doba tak uběhne nejdřív 19. 3. 2028, resp. 7. 5. 2028, a proto k promlčení pohledávek nedošlo a dojít nemohlo. Závěrem žalobkyně uvedla, že by souhlasila se stanovením splátkového kalendáře.

6. Jelikož žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná proti tomuto nic nenamítala, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.

7. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 8. [právnická osoba], [IČO], poskytla žalované a) dne 29. 4. 2014 na základě smlouvy o půjčce [číslo] peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem za zapůjčené peněžní prostředky ve výši 546 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně a odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 43 týdenních splátkách po 222 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 24. 2. 2015 (viz smlouva na č.l. 29-30). Za celou dobu bylo žalovanou do postoupení pohledávky uhrazeno 5 592 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 19. 3. 2018 (č.l. 34, č.l. 44). Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019 (viz smlouva o postoupení pohledávek na č.l. 32). Toto bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019 (č.l. 32-33). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k úhradě (viz výzva k plnění na č.l. 35-36). b) dne 16. 12. 2013, poskytla žalované na základě smlouvy o půjčce [číslo] v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem za zapůjčené peněžní prostředky ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně a odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 2. 2. 2015 (viz smlouva na č.l. 26-27). Za celou dobu bylo žalovanou do postoupení pohledávky uhrazeno 8 790 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 7. 5. 2018 (viz bilance smlouvy na č.l. 34, č.l. 45). Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019 (viz výzva k plnění na č.l. 35-36).

9. Žalobkyně neprokázala, že by společnost [právnická osoba] (dále jen původní věřitelka) důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně předložila pouze karty zákazníka ze dne 29. 4. 2014 (č.l. 31) a ze dne 16. 12. 2013 (č.l. 28). Tato karta je součástí žádosti o půjčku a byla vyplněna ve stejný den, kdy byla podepsána smlouva o půjčce. Z karty zákazníka vyplývá, že žalovaná v roce 2014 bydlela v nájmu, má již aktivní půjčku u stejné společnosti, není majitelem vozu, měla dvě děti narozené v roce 2019 a 2009, příjmy domácnosti činily 20 474 Kč a výdaje 14 839 Kč, použitelný příjem činil 5 635 Kč pro ni i obě děti a z této částky měla žalovaná hradit 43 týdenních splátek po 222 Kč, tedy 888 Kč měsíčně. K tomu byly předloženy doklady o státní podpoře, které však žalobkyně nedoložila. V roce 2013 pak v kartě zákazníka žalovaná uvedla totožné informace, kdy použitelný příjem činil 3 728 Kč měsíčně a absentovala aktivní půjčka u původní věřitelky. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu nedoložila žádné listinné důkazy, které by získané údaje ověřovaly. Z karty zákazníka nevyplývá, že by původní věřitelka ověřovala, jaké jsou skutečné výdaje žalované, ani že by provedla lustraci v příslušných registrech dlužníka, aby zjistila, zda a jaké má žalovaná závazky, zda tyto řádně splácí apod.

10. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

11. V prvním případě původní věřitelka poskytla dne 29. 4. 2014 žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit spolu s úrokem za zapůjčené peněžní prostředky ve výši 546 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně a odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 43 týdenních splátkách po 222 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 24. 2. 2015. Žalobkyně však neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek.

12. Ve druhém případě původní věřitelka dne 16. 12. 2013, poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem za zapůjčené peněžní prostředky ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně a odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku měla žalovaná uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 2. 2. 2015. Žalobkyně však neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek.

13. V případě smlouvy ze dne 29. 4. 2014 (a) soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a rovněž dle zákona č. 145/2020 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.

14. V případě smlouvy uzavřené dne 16. 12. 2013 (b) soud v souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to konkrétně s ust. § 3028 odst. 1, posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), neboť smlouva byla uzavřena před účinností nového občanského zákoníku, a rovněž dle zákona č. 145/2020 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru. <i>15. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>17. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>18. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>19. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>20. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> <i>21. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.</i> 22. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

23. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smluv o úvěru. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V daných případech z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru vůbec zabývala otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka řádně neověřovala příjmy žalované, ani se blíže nezabývala jejími osobními a majetkovými poměry, resp. pokud tak činila, nemůže to nijak doložit.

24. Soud má tedy za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala důsledně dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru a neposoudila dostatečně úvěruschopnost žalované, resp. poskytla žalované úvěr, ačkoliv objektivně měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Soud proto pokládá smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovanou za neplatné dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 OZ ve spojení s § 588 OZ i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalované splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

25. Soud tedy považuje obě smlouvy za absolutně neplatné. Ve svém podání ze dne 27. 9. 2021 žalovaná vznesla námitku promlčení. <i>26. Podle ustanovení § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se dlužník není povinen plnit.</i> <i>27. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o.z. trvá promlčecí lhůta 3 roky.</i> <i>28. Podle ustanovení § 639 o.z. uznál-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za 10 let od doby, kdy k uznání dluhu došlo.</i> 29. Pokud žalobkyně argumentuje tím, že žalovaná plnila na své pohledávky po jejich splatnosti a tím své dluhy uznala, ze shora uvedeného vyplývá, že byl uznán neexistující dluh, resp. dluh z absolutně neplatných úvěrových smluv. Zákonná promlčecí lhůta dle ustanovení § 629 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je tříletá a v tomto případě uplynula dne 15. 2. 2021. Žaloba byla podána u Obvodního soudu pro Prahu 1 a žalovaná namítla námitku promlčení dle ustanovení § 610 odst. 1 věta prvá o. z. V tomto případě tedy nebylo možné promlčecí dobu prodloužit, neboť jak bylo uvedeno shora, byly smlouvy absolutně neplatné a pohledávku z takto vzniklých smluv nelze uznat. Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 610 a násl. o.z. a žalobu v celém rozsahu zamítl.

30. Žalovaná byla ve sporu převážně úspěšná, žádné náklady jí však nevznikly, a proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

31. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.