16 C 172/2020

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném uhrazení částky ve výši částka s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

III. Domáhal-li se žalobce po žalovaném uhrazen částky ve výši částka, v této části se žaloba zamítá.

IV. Domáhal-li se žalobce po žalovaném uhrazen částky ve výši částka, v této části se žaloba zamítá.

V. Domáhal-li se žalobce po žalovaném uhrazen částky ve výši částka, v této části se žaloba zamítá.

VI. Domáhal-li se žalobce po žalovaném uhrazen částky ve výši částka, v této části se žaloba zamítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne datum. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doplněným dne datum se žalobce domáhal po žalovaném úhradu shora uvedených částek s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení ve výši částka. K odůvodnění své žaloby žalobce uvedl, že žalobce je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru oprávněný na základě povolení obec národní banky ze dne datum. Dne datum žalovaný s žalobcem uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byl žalovanému ze strany žalobce poskytnut standardní neúčelový úvěr, kdy žalobce žalovanému poskytl peněžité prostředky ve výši částka tak, že částku částka převedl na účet žalovaného a částku částka si ponechal jako provizi. Žalobce s žalovaným se ve smlouvě dohodli, že poskytnuté peněžní prostředky s úroky v celkové částce částka uhradí žalovaný v pravidelných 40 měsíčních splátkách po částka splatných do každého 20. dne v měsíci. Splatnost první splátky byla stanovena na datum. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný nesplácel splátky řádně a včas a proto došlo k zesplatnění úvěru, a to ke dni datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobce žalovanému odeslal 3 upomínky, a to dne datum, datum a datum. Žalovaný v době podání žaloby byl v prodlení s částkou ve výši částka sestávající z dlužných splátek ve výši částka a neuhrazené jistiny ve výši částka. Dále žalobce ve své žalobě specifikoval nároky náklady na účelně vynaložené náklady ve výši částka (3 x částka), na smluvní pokuty za opožděné splátky ve výši částka (5 x částka), dluh na smluvní pokutě 0,1 % denně ode dne zesplatnění ve výši částka. Své nároky žalobce specifikoval v podání ze dne datum (č.l. 55 a násl. spisu).

3. Okresní soud v Kroměříži dne datum vydal ve věci elektronický platební rozkaz číslo jednací, který byl dne datum následně v souladu s § 174a odst. 3 z.č. 99/1963 Sb. zrušen a dne datum soud opětovně vyzval žalovaného k vyjádření k žalobě, a to usnesením č. j. 16 C 172/2020-51 zaslaným na aktuální trvalou adresu pobytu, kdy žalovaný nemá doručovací adresu, a proto soud považuje za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů, kdy žalobce s tímto postupem souhlasil. Žalovaný byl k vyjádření vyzván usnesením ze dne 26. 10. 2020, č. j. 16 C 172/2020-52 zaslaným na trvalou adresu. Jelikož se žalovaný se nevyjádřil, soud proto v souladu s tam uvedeným poučením dle § 101 odst. 4 o. s. ř. má za to, že s tímto postupem také souhlasí. Vyhlášení rozsudku bylo soudem nařízeno na den datum.

5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to výpisem z OR žalobce, výpis z ČNB ohledně povolení poskytovat spotřebitelský úvěr, smlouvou o spotřebitelském úvěru, úvěrovými podmínkami, prohlášením o příjmech a výdajích spotřebitele a posouzení úvěruschopnosti, potvrzením o provedení transakce, bonitou smlouvy, výpisem z b.ú., potvrzením o transakcí, upomínkou ze dne datum a ze dne datum, čestným prohlášením, seznamem odeslaných upomínek s podacím lístkem, výpisem z klientské složky, výší normativních nákladů na bydlení, výpisem životního a existenčního minima 2019, statistickou rodinných účtů.

6. Podle § 2395 NOZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1800 odst. 2 NOZ obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména, odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobních případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně dle § 577.

8. Podle § 577 NOZ je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném úročení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala by neplatnost včas.

9. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Po provedeném dokazování má soud za to, že se vztah účastníků řídí zákonem č. 89/2012 Sb. občanským zákoníkem, a zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši částka, přičemž žalovaný se smluvně zavázal vrátit částku celkem částka v pravidelných 40 měsíčních splátkách po částka počínaje dnem datum. Žalovaný však na dlužnou částku nehradil řádně a pohledávka se stala splatnou. Žalovaný nereagoval na výzvy k zaplacení a nedostál svým závazkům stanoveným ve smlouvě.

12. Žalobce žalobou požaduje dlužnou jistiny ve výši částka a dále dluh na splátkách ve výši částka, dluh na účelně vynaložené náklady za tři upomínky á částka, tedy částka, dluh na smluvní pokutě za opožděné splátky ve výši částka (5 x částka), a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do datum ve výši částka.

13. Provedeným dokazováním bylo dále zjištěno, že žalobce reálně žalovanému poskytl částku částka, kdy částku částka si ponechal jako provizi za zprostředkování úvěru. Dále bylo z podání žalobce ze dne datum (č.l. 55v spisu) zjištěno, že žalovaný uhradil tři splátky po částka, tedy částku částka.

14. Provedeným dokazováním bylo jištěno, že žalobce nesplnil svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy dostatečně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Předložená smlouva o úvěru v této otázce obsahuje pouze formální prohlášení dlužníka, z nějž se podává, že poskytnutý spotřebitelský úvěr odpovídá jeho potřebám, možnostem a finanční situaci, že si je vědom veškerých svých povinností ze smlouvy, a že nezamlčel žádnou skutečnost, která by mohla mít dopad na jeho schopnost splácet dluh. Stejně tak obsahuje smlouva sdělení dlužníka, že před jejím uzavřením posledně jmenovaný poskytl věřiteli k jeho žádosti úplné, přesné a pravdivé údaje o své finanční situaci, příjmech, pravidelných měsíčních nákladech a výdajích a o dalších půjčkách, úvěrech, dluzích atd.

15. Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je povinností věřitele - žalobce při posuzování solventnosti dlužníka postupovat s odbornou péčí. Takovou odbornou péčí přitom nelze rozumět postup, kdy se věřitel spolehne čistě na tvrzení žadatele o úvěr. Pokud vyjde z objektivně nedoloženého prohlášení dlužníka o jeho majetkové situaci, nelze v jeho postupu spatřovat jakoukoli odbornou péči. Ta naopak předpokládá, že poskytovatel úvěru údaje, které obdržel od dlužníka, ověří (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), a to minimálně potvrzením zaměstnavatele o výdělku dlužníka, jakožto i využití veřejně dostupných informací z různých databází, jako například lustrace insolvenčních řízení, registru příjmení či nebankovním registru klientských informací (NRKI). Je také na místě užití elementárních pravidel logiky k určení, zda tvrzené výdaje dlužníka mohou odpovídat realitě, a to s přihlédnutím ke standardním nákladům na bydlení, dopravu, domácnost apod.

16. Prokázání toho, že ze strany věřitele došlo k prověření solventnosti dlužníka před poskytnutím spotřebitelského úvěru za užití odborné péče, je přitom jednou ze základních podmínek platnosti smlouvy o úvěru. Dle názoru soudu však žalobce nepostupoval při postupu ověření solventnosti s odbornou péčí, kdy nebyly doloženy dostatečně doklady osvědčující příjmy a výdaje dlužníka krom formálních formulářů, bez kterých by nemohl být úvěr poskytnut, pročež dlužník v případě zájmu o úvěr nemohl učinit jinak. Žalobce dále nezjišťoval, zda žadatel o úvěr neprochází některou z několika elektronických evidencí dlužníků. Žalobce tak nesplnil svou povinnost uloženou v zákoně o spotřebitelském úvěru, a to zjištěním solventnosti vydlužitele. Byť žalobce vysvětlil svůj postup při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného, z předložených listin vyplývá, že k tomu nebyly doloženy řádně důkazy nebo návrhy na prokázání tvrzení a dle názoru soudu žalobce nepřistoupil k řádnému posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Především soud postrádá dostatečné doložení (ověření) příjmové stránky žalovaného a pak také absentuje lustrace žalovaného v celorepublikových databázích dlužníků. S ohledem na to, a s ohledem na znění zákona o spotřebitelském úvěru, má soud za to, že je tak smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná od samého počátku a žalovaný tak byl zavázán k zaplacení částky částka spočívající v dlužné jistině coby bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku, kdy soud vycházel z reálně poskytnutých finančních prostředcích ve výši částka po odečtení zaplacených splátek ve výši částka. Z této částky bylo také žalobci přiznáno právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 Občanského zákoníku v platném znění. V ostatním pak byla žaloba zamítnuta.

17. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle míry úspěchu ve věci.

18. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.