16 C 174/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 100 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 100 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 900 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

III. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 300 Kč od 28. 2. 2007 do 5. 12. 2007, v této části se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou soudu dne 26. 9. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 300 Kč od 28. 2. 2007 do 5. 12. 2007 a úhrady nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO, dne 28. 2. 2007 uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s poplatkem ve výši 3 200 Kč uhradit v 40 týdenních splátkách po 205 Kč, a to nejpozději do 5. 12. 2007.

2. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. k 5. 12. 2007. Celková výše úhrad ze strany žalovaného činila částku 900 Kč.

3. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na právnická osoba anonymizováno s účinností od 1. 7. 2016, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015. Na žalobkyni pak byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne 24. 8. 2018 s účinností ke dni 24. 8. 2018 O tomto byl žalovaný informován přípisem ze dne 11. 9. 2018. Od postoupení pohledávek žalovaný nehradil ničeho.

4. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku dne 11. 9. 2023.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ust. § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i výzva k vyjádření byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř.

6. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.

7. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 8. právnická osoba, IČO, poskytla žalovanému dne 28. 2. 2007 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to na základě smlouvy o půjčce (viz smlouva o půjčce a smluvní podmínky smlouvy č.l. 11-12). Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 5 000 Kč spolu s částkou 3 200 Kč představující souhrnný poplatek ve 40 týdenních splátkách po 205 Kč, nejpozději do 5. 12. 2007 RPSN vztahující se k zápůjčce činilo 294,1 %. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně na dlužnou částku uhradil celkem 900 Kč. 9. právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na právnická osoba S.á.r.l. a tato společnost pak smlouvou ze dne 24. 8. 2018 na žalobkyni. O tomto byl žalovaný dopisy ze dne 25. 6. 2015 a 11. 9. 2018 informován (viz č.l. 19-30).

10. Předžalobní výzva ze dne 11. 9. 2023 byla na adresu žalovaného odeslána dne 12. 9. 2023 doporučeně (č.l. 31-32).

11. Statistikou obec národní banky bylo prokázáno, že úrokové sazby v daném období u krátkodobých úvěrů činily od 5 % do 17 % ročně.

12. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to konkrétně s ust. § 3028 odst. 1, posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), neboť smlouva byla uzavřena před účinností nového občanského zákoníku, a dále dle zákona č. 321/2001 Sb.

13. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

17. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 obč. zák., na základě které poskytl původní věřitel žalovanému půjčku ve výši 5 000 Kč. Půjčka byla poskytnuta na 40 týdnů. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli půjčku ve výši 5 000 Kč a úroky ve výši 3 200 Kč (nazvané souhrnný poplatek) ve 40 pravidelných týdenních splátkách po 205 Kč. Úroková sazba dle smlouvy o půjčce tedy několikanásobně překročila obvyklou úrokovou sazbu v daném období, toto ujednání je v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatné.

18. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Ze statistiky ČNB (viz příjmení jméno) vyplývá, že úroková sazba poskytovaná bankami v daném období u bank činila 5 % až 17 % ročně. Ve světle toho se jeví úrok ve sjednané výši jako nemravný.

19. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úroku je dle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nestanoví žádnou obvyklou výši úroků, nemohl soud přiznat žalobkyni žádné úroky ze smlouvy o půjčce. Je přitom nerozhodné, že původní věřitel nazval sjednaný úrok souhrnným poplatkem, neboť je zřejmé, že jde o úplatu za půjčení peněz, tedy úrok ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. Obdobně viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 17Co 592/2008, popř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 33/2003.

20. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ze smlouvy, zamítl a přiznal žalobkyni pouze nárok na nesplacenou část jistiny ve výši 4 100 Kč s příslušenstvím, neboť původní věřitel poskytl žalovanému částku 5 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil dle tvrzení žalobkyně 900 Kč.

21. Úspěšnost účastníků ve věci byla v podstatě shodná (vycházeje z celého předmětu řízení včetně příslušenství), a proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

22. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.

23. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení bez příslušenství), dosud bylo na poplatku uhrazeno 400 Kč.

24. Je, tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to v kolcích nebo na účet soudu číslo – číslo, variabilní symbol. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (ustanovení § 202 o. s. ř.). Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.