16 C 182/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 108 519,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných měsíčně vždy do každého 25. dne v měsíci, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí do zaplacení, s tím, že pro nesplnění některé splátky může žalobce žádat o zaplacení celého zbytku přiznané pohledávky, kdy toto právo může použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

II. Domáhala-li se žalobkyně po žalované zaplacení částky 20 947,56a) s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,b) s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky , částka, , datum, do , datum, ,c) s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,d) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,e) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,v této části se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných měsíčně vždy do každého 25. dne v měsíci, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí do zaplacení, s tím, že pro nesplnění některé splátky může žalobkyně žádat o zaplacení celého zbytku přiznané pohledávky, kdy toto právo může použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky, k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži částku , částka, představující soudní poplatek za zahájení řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s úrokem s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky , částka, , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobkyně tvrdila, že je právním nástupcem společnosti , právnická osoba, ., zavedenou jako poskytovatel finančních produktů , Anonymizováno, ., Anonymizováno, a dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované téhož dne finanční prostředky ve výši , částka, . Povinností žalované bylo částku vrátit a zaplatit sjednané úroky, a to ve 120 splátkách po , částka, (vyjma poslední splátky). Byl sjednán úrok ve výši 19,99 % ročně, poplatek za zprostředkování úvěru ve výši , částka, a měsíční pojistné ve výši , částka, . Žalovaná nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila, což bylo žalované oznámeno dne , datum, a zároveň byla tato vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Po zesplatnění žalovaná dne , datum, uhradila , částka, . Po této úhradě činila dlužná částka , částka, , z toho dlužná jistina ve výši , částka, , dlužný smluvní úrok ve výši , částka, , smluvní pokuta ve výši , částka, a dlužné pojistné ve výši , částka, . Žalované byla zaslána předžalobní výzva. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované na základě zejména jí poskytnutých údajů, které ověřila na základě podkladů, které žalovaná předložila, dále čerpala informace z dostupných bankovních i nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku, příp. registru SOLUS, a dospěla k závěru, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním doručeným , datum, , sdělila, že vše chce splácet dál, ale najednou není schopna dlužnou částku zaplatit, proto žádá o povolení splátek.

4. Jednání ve věci bylo nařízeno na , datum, , k jednání se dostavila žalobkyně, žalovaná se nedostavila, neomluvila se, soud tedy jednal v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně na podané žalobě setrvala, Anonymizováno5. Soud má za prokázané následující skutečnosti, Anonymizováno6. Žalobkyně dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru (č.l. 21-23), na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, , a to na účet č. , č. účtu, (viz potvrzení o vyplacení úvěru na č.l. 29). Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem, jehož sazba byla sjednána ve výši 19,99 % ročně, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a poplatkem za pojištění ve výši , částka, splácet v pravidelných 120 splátkách po , částka, (s výjimkou poslední splátky). Takto však nečinila řádně a včas (viz splátkový kalendář č. l. 24), když uhradila toliko , částka, , a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího mj. z úvěrových podmínek (č.l. 25-26) úvěr prohlásit za splatný, a to ke dni , datum, (viz oznámení o zesplatnění úvěru na č.l. 46, doklad o odeslání č. l. 47) a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Poté žalovaná uhradila toliko , částka, , a to dne , datum, (potvrzení banky č. l. 27). Předžalobní výzva byla na adresu žalované zaslána dne , datum, (č. l. 48).

7. Žalobkyně však neprokázala, že by náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že věřitelka řádně zjišťovala a posuzovala majetkové a osobní poměry žalované. Sdělila pouze zcela obecně, že ověřovala příjmy a výdaje žalované na základě tvrzení žalované a jí předložených dokladů. K doložení splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované žalobkyně předložila výpis z bankovního účtu žalované za období od , datum, do , datum, (č. l. 38-45), ze kterého byl ověřen příjem žalované ze zaměstnání u zaměstnavatele , právnická osoba, , který za tyto měsíce činil průměrně , částka, . Pokud jde o další informace o sociální a majetkové situaci žalované, tyto žalobkyně získala od žalované, šlo o informace, které žalovaná poskytla v žádosti o úvěr. Takto bylo zjištěno, že žalovaná je vdaná, nemá žádné děti, bydlí ve vlastním domě bez hypotéky, celkové výdaje činí , částka, , příjmy ostatních členů domácnosti činí , částka, . Žalobkyně však nijak nezkoumala, kolik osob v domácnosti s žalovanou žije, jak se tyto osoby podílejí na platbách za bydlení, čím jsou tvořeny uváděné výdaje žalované, jaká je jejich skladba, nijak neověřovala jejich výši např. pokud jde o výdaje na bydlení, na energie, apod. Dále žalobkyně neprovedla řádné lustrace žalované v přístupných rejstřících dlužníků, v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku apod. Žalobkyně sice tvrdila, že žalovanou lustrovala v registru SOLUS a NRKI a v insolvenčním rejstříku, tuto skutečnost však neprokázala, když nepředložila výpisy z těchto lustrací.

8. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

9. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet v pravidelných splátkách. Takto však nečinila řádně a včas, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího mj. z úvěrových podmínek, úvěr prohlásila za splatný a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně však neprokázala, že by zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet.

10. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.

11. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

17. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů vyplývá, že věřitelka výpisy z bankovního účtu ověřovala příjem žalované ze zaměstnání, který byl zjištěn ve výši , částka, , avšak pokud jde o další příjmy domácnosti, tyto nijak neověřovala, stejně tak neověřovala tvrzené výdaje žalované, nezjišťovala osobní a majetkové poměry žalované, např. s kolika osobami žalovaná sdílí domácnost, jak se tyto osoby podílejí na platbách za bydlení, za energie apod. Nebyly doloženy lustrace v elektronických evidencích stran bezdlužnosti žalované, příp. stran její platební morálky. Hodnocení příjmové, ale zejména výdajové stránky bylo nedostatečné a v souvislosti s neprovedením lustrace v registrech dlužníků vedlo k nesprávnému závěru o schopnosti splácet. Samotná tabulka předložená žalobcem neprokazuje, že by žalobce (resp. jeho právní předchůdce) svým povinnostem dostál. Žalobce nenavrhl k důkazu žádné listiny ani po předchozím poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., z předložených listin vyplynulo, že schopnost žalované splácet úvěr nevyhodnotil řádně. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi věřitelkou a žalovanou za neplatnou dle § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Žalobkyně tedy poskytla žalované plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně ve výši , částka, . Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, že dosud nebyla uhrazena část jistiny ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nebyly platně sjednány ani úroky, poplatky či smluvní pokuta. Soud proto uložil žalované, aby uhradila žalobkyni doplatek jistiny úvěru ve výši , částka, v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Ve zbývajícím rozsahu musela být žaloba zamítnuta.

19. Jak vyplývá z ustanovení § 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, dospěl k následujícím závěrům: Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze , právnická osoba, vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2017, s. 436-440).

20. Obecně lze tedy ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

21. S ohledem na shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na úroky z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, kterou považuje soud za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

22. Žalobkyně byla ve sporu částečně úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalované předžalobní výzvu, a proto má žalobkyně právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř.

23. Přiznaná náhrada nákladů řízení v částce , částka, představuje 61,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 80,67 % a úspěchu žalované v rozsahu 19,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 130 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

24. O způsobu splácení výše uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení bylo k žádosti žalované rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř., kde se uvádí, že soud může stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

25. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

26. Výrokem IV. bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek, jehož výše byla stanovena dle položky 1 bod 1., písm. b) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991Sb., o soudních poplatcích. Poplatková povinnost vznikla žalobkyni podáním návrhu dle § 2 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1 písm. a) tohoto zákona.

27. Povinností žalobkyně je doplatit soudní poplatek ve výši , částka, , a to na účet soudu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , VS: , var. symbol, .

28. Nebude-li doplatek soudního poplatku ve stanovené lhůtě uhrazen, bude pohledávka předána nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.