16 C 188/2024

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A trvale Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Jméno žalovaného B, Jméno žalovaného C, Anonymizováno o určení výživného, I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném stanovení výživného manželky ve výši částka měsíčně od datum, se zamítá. jméno FO. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum doručenou Okresnímu soudu v adresa, domáhala se žalobkyně po žalovaném stanovení výživného manželky. Ve své žalobě uvedla, že žalovaný je její manžel, který již asi od roku Anonymizováno žije v Anonymizováno. Ona tam žila také, ale v roce Anonymizováno se poprvé vrátila do České republiky, kde od srpna Anonymizováno žije trvale. Manžel v roce Anonymizováno vydělával částku Anonymizováno Anonymizováno – částka měsíčně, aktuální výši příjmů manžela nezná, domnívá se, že bude vyšší. Za bydlení má manžel výdaje asi částka měsíčně, vlastní osobní automobil zn. Anonymizováno, minimálně dvě Anonymizováno a spoustu Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno.

2. Příjem žalobkyně byl v době podání žaloby asi částka měsíčně, pokud není v pracovní neschopnosti. Bydlí v nájmu, kde platí částka měsíčně, dále měsíčně hradí elektřinu částka, plyn částka, splátku úvěru na automobil částka, telefon částka, televizi a rozhlas částka, benzín asi částka měsíčně, penzijní pojištění částka měsíčně, životní pojištění částka měsíčně, roční pojištění odpovědnosti škody u zaměstnavatele částka, jídlo a denní potřeby znamenají částka měsíčně. Pobírá příspěvek na bydlení asi částka měsíčně. Občas jí pomáhají rodiče. Kromě ojetého vozu nevlastní žádný majetek, na vozidle vázne doplatek asi částka.

3. Od začátku manželství v roce Anonymizováno jí manžel neposlal žádné finance pro její osobu, od doby, co je v České republice jí nijak nevypomohl. Dále uvedla, že od datum jí bude strháváno částka za výdaje právního zastoupení manžela (náklady řízení jiného soudního sporu mezi oběma účastníky). S ohledem na její životní úrovneň a výši příjmů žalovaného s odkazem na § 697 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku navrhla, aby bylo žalovanému stanoveno výživné na její osobu, kdy výši ponechala na úvaze soudu.

4. Ve svém doplnění ze dne datum pak žalobkyně uvedla, že navrhuje, aby soud uložil žalovanému hradit výživné manželky ve výši částka, a to od datum. Dále dne datum sdělila, že od datum má nové bydliště, hradí zde nájem částka měsíčně, od datum je v dlouhodobé pracovní neschopnosti.

5. Usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka vyslovil Okresní soud v adresa ve věci svou nepříslušnost a věc byla postoupena Okresnímu soudu v Kroměříži.

6. Žalovaný ve svém vyjádření doručeném soudu dne datum uvedl, že je občan Anonymizováno a není si jist, zda se na něj vztahují zákony České republiky, a zda je zde dána pravomoc českých soudů rozhodovat o Anonymizováno rodině, když v době minulé požádal české soudy o svěření dětí do péče a stanovení výživného, tyto rozhodly, že k tomuto nemají pravomoci. Dále uvedl, že žalobkyně se o děti nestará, ignorovala soudní příkaz vrátit se do Anonymizováno společně s dětmi, které předtím unesla, nereagovala ani na podněty UMPOD, který ji několikrát vyzval, aby rodinné soužití napravila. Žalobkyně se z vlastní vůle neúčastní každodenního života dětí a neposílá žádné finanční výživné. Uvedl, že s žalobou nesouhlasí.

7. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

8. Z oddacího listu bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli manželství dne datum v Anonymizováno, v České republice. Žalobkyně byla svobodná, žalovaný rozvedený.

9. Z pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti při výkonu povolání bylo zjištěno, že žalobkyně si sjednala tuto pojistku a roční pojistné činí částka, kdy výše splátky činí částka.

10. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory Úřadu práce ČR bylo zjištěno, že ke dni datum žalobkyni byl snížen příspěvek na bydlení z částka na částka měsíčně.

11. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně byly zjištěny obraty na tomto účtu.

12. Z výplatní pásky žalobkyně a platového výměru bylo zjištěno, že tato byla zaměstnána u Sociálních služeb města Kroměříže s příjmem okolo částka.

13. Z dodatku č. hodnota k pracovní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně byla zařazena jako pracovnice sociálních služeb.

14. Z pracovní náplně pracovnice sociálních služeb soud nezjistil pro rozhodnutí významné okolnosti.

15. Ze smlouvy o penzijním připojištění bylo zjištěno, že žalobkyně má smlouvu sjednánu a v roce 2023 spořila částka měsíčně.

16. Z technického průkazu vozidla bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastnicí motorového vozidla.

17. Z nájemní smlouvy, dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě a dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě soud zjistil, že aktuální výše nájemného žalobkyně je částka měsíčně.

18. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru za účelem financování osobního automobilu, splátka činí částka.

19. Z dokladu PČR ze dne datum a z prohlášení žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně do května Anonymizováno neplatila žádné výživné na nezletilé děti. Následně uhradila částka na dlužném výživném.

20. Ostatní důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.

21. Soud nařídil jednání na dne datum, ke kterému byli oba účastníci řádně předvoláni. K jednání se dostavila toliko žalobkyně se svým právním zástupcem, která uvedla, že na žalobě trvá v plném rozsahu. Dále uvedla, že v současné době je v pracovní neschopnosti, čeká dítě, její poměry se změnily a došlo ke snížení jejího příjmu. Od roku Anonymizováno žila s manželem v Anonymizováno, následně se vzali v České republice. V roce Anonymizováno se poprvé vrátila do České republiky, od roku Anonymizováno zde žije nastálo. S manželem již nechtěla žít, nešlo jim to. Manžel zůstal v Anonymizováno. Rozvod proběhnout nemůže, neboť není vyřešena péče o děti. Děti jsou s manželem v USA. Posílá výživné. V květnu na základě policejního podnětu zaslala dlužné výživné, od června posílá částky dle jejích možností. Poslední příjem měla částka. S dětmi bez souhlasu manžela odjela z Anonymizováno, ale po dvou letech je musela vrátit manželovi, soudně bylo určeno bydliště dětí v Anonymizováno.

22. Žalovaný se bez omluvy nedostavil a soud tak jednal v jeho nepřítomnosti. Soud má za to, že neporušil práva žalovaného na spravedlivý proces, jehož součástí je i vytvoření prostoru pro to, aby účastník řízení mohl tvrdit všechny rozhodné skutečnosti a k jejich prokázání navrhovat důkazy. Protože se žalovaný k jednání nedostavil, nemohl být ani podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzván k doplnění uvedených skutkových tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, když podle znění zákona a judikatury poučovací povinnost ve smyslu § 118a o. s. ř. má soud jen ve vztahu k účastníkům na jednání přítomným (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 10/2005 pod č. hodnota).

23. Závěrem právní zástupce žalobkyně uvedl, že netrvá na účastnických výsleších.

24. Soud zamítl návrh na provedení dokazování dotazem na výši příjmů žalovaného, neboť tyto by pro rozhodnutí ve věci neměly žádný význam.

25. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

26. Účastníci jsou manželé od roku Anonymizováno, jejich manželství doposud trvá. Žalobkyně dobrovolně odešla ze společné domácnosti manželů, a to nejprve v roce Anonymizováno a následně již natrvalo v roce Anonymizováno, kdy se z Anonymizováno odstěhovala do České republiky. Z manželství se narodily nezletilé děti, které žijí s otcem v Anonymizováno. Žalobkyně po intervenci policie České republiky uhradila výživné na nezletilé děti. Ke dni rozhodování soudu (za trvání manželství) navázala manželka vztah s jiným mužem, se kterým čeká dítě. Skutková tvrzení žalobkyně ohledně rozluky manželství, uhrazení výživného a poměru žalované s jiným mužem a její těhotenství jsou v souladu se zjištěnými skutečnostmi ze spisu, nebyly nijak zpochybněny a soud z nich při rozhodování vycházel.

27. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

28. Nejprve se soud zabýval mezinárodní příslušností České republiky, resp. Okresního soudu v Kroměříži v daném řízení. S ohledem na předmět řízení, státní příslušnost účastníků řízení a jejich bydliště soud postupoval podle Haagské úmluvy z roku 2007 o mezinárodním vymáhání výživného (tzv. „Haagská úmluva o výživném“), kterou je Česká republika vázána prostřednictvím Evropské unie, která ji schválila jménem všech členských států. Úmluva se vztahuje nejen na výživné právnická osoba, ale také na vyživovací povinnost mezi manžely a bývalými manžely, pokud stát učinil příslušné prohlášení. Evropská unie takové prohlášení učinila, takže se úmluva vztahuje i na výživné mezi manžely. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno rovněž smluvní stranou této úmluvy, díky čemuž je snadnější vzájemná spolupráce mezi úředními orgány obou států při vymáhání výživného.

29. Česká republika je obvyklým místem pobytu oprávněné osoby (žalobkyně).

30. Podle § 687 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Podle odstavce 2 manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žit spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

31. Podle § 697 odst. 1 o.z. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle odstavce 2 pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

32. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odstavce 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

33. Podle § 921 odst. 1 o.z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

34. Podle § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného právnická osoba i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

35. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

36. Podle § 6 odst. 2 o.z. nesmí nikdo těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

37. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

38. Soudní praxe již za právní úpravy účinné do datum vymezila typové situace, kdy přiznání výživného mezi manžely brání rozpor s dobrými mravy (§ 96 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině). Výživné nelze ani za současné úpravy přiznat, pokud by takový výklad a použití ustanovení o vzájemné vyživovací povinnosti manželů byl v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o. z.), nebo by se oprávněný manžel výživného domáhal na základě nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.), popřípadě by z jeho strany šlo o zjevné zneužití práva (§ 8 o. z.).

39. Možnost (a za splnění zákonných předpokladů povinnost) soudu zamítnout žalobu nerozvedeného manžela o zaplacení výživného pro rozpor s dobrými mravy potvrzuje komentářová literatura. Podle ní nepochybně mohou nastat situace, kdy ten, kdo by měl plnit svou zákonnou vyživovací povinnost, tak nečiní z důvodu, že oprávněný se vůči němu zachoval hrubě nevděčně, amorálně, ba přímo protiprávně (nevěra, nactiutrhání, pomluvy, svévolné opuštění rodinné domácnosti, verbální útoky a jiné hrubé chování, domácí násilí atp.).

40. Ač to zákon v této souvislosti výslovně nezmiňuje, je nutno přihlížet k tomu, aby soudem určovaná vyživovací povinnost jednoho manžela byla v souladu s dobrými mravy, resp. aby se přiznání výživného v daném případě neocitlo v rozporu s dobrými mravy. Posouzení tohoto je výlučně v kompetenci soudu (ZUKLÍNOVÁ, Michaela § 697 [Výživné mezi manžely]. In: ŠVESTKA, právnická osoba, právnická osoba, adresa, Michaela a kol. Občanský zákoník. Komentář. jméno FO (§ 655-975, rodinné právo). adresa: Wolters Kluwer, 2014).

41. Stejně soudí autorky Westphalová a Kyselovská: „Vyživovací povinnost mezi manžely trvá po celou dobu trvání manželství. Jedinou situací nepřiznání výživného mezi manžely je případ, kdy by plnění vyživovací povinnosti bylo v rozporu s dobrými mravy, jak to vyplývá z ustanovení § 2 odst. 3, resp. by šlo o zjevné zneužití práva dle § 8.“ (WESTPHALOVÁ, Lenka, KYSELOVSKÁ, Tereza. § 697 [Výživné mezi manžely]. In: HRUŠÁKOVÁ, Milana, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Občanský zákoník jméno FO. Rodinné právo (§ 655−975). 2. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2020, s. 92, marg. č. hodnota.)

42. Použitelnost dosavadní judikatury přímo potvrzuje další renomovaný komentář (SLOVÁČEK, Martin § 697 [Výživné mezi manžely]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2019, s. 759, marg. č. hodnota).

43. V projednávané věci žalobkyně uvedla, že se žalovanému natolik odcizila, že společnou domácnost dobrovolně opustila nejprve v roce Anonymizováno, následně v roce Anonymizováno, kdy se z Anonymizováno nastálo vrátila do České republiky. V současné době žijí děti pocházející z tohoto manželství s otcem. Žalobkyně dále tvrdila, že manžel jí na její osobu finančně nepřispívá, ona na děti hradí výživné.

44. Žalobkyně v současné době navázala intimní vztah se svým stávajícím partnerem, s nímž dosud žije a čekají dítě. Přítel matky bude mít (resp. již má) vyživovací povinnost jak k dítěti, tak k matce dítěte (k žalobkyni). Přenášení této povinnosti na žalovaného je v rozporu s dobrými mravy.

45. Pokud byly ze strany žalobkyně v jejím procesním stanovisku líčeny bližší okolnosti manželského soužití a jeho rozpadu, k tomu je třeba uvést, že soud s ohledem na předmět řízení nehodnotí primární důvody rozchodu a odcizení účastníků, avšak objektivním faktem je, že žalobkyně (dle svého vlastního tvrzení) dobrovolně opustila společnou domácnost s žalovaným, nežije s žalovaným a jejich dětmi, nýbrž se svým novým partnerem, s nímž čeká dítě.

46. Je třeba doplnit, že jde o stav dlouhodobý (trvalý) a je evidentní, že manželství je již dlouhou dobu fakticky rozvráceno a neplní své zákonné funkce (manželé rezignovali na své povinnosti podle § 697 o. z., tedy být si navzájem povinni úctou, žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti).

47. Za situace, kdy manželství prochází zásadním rozvratem nelze přiznat soudní ochranu tomu, aby žalobkyně z konglomerátů všech práv a povinností, které s sebou manželství nese, izolovaně oddělila jediné a domáhala se plnění vyživovací povinnosti ze strany žalovaného manžela, když fakticky odešla z rodinného soužití (včetně péče o děti) a již v té době manželské povinnosti neplnila a plnit ani nechtěla. Žalobkyně navázala nový partnerský vztah, který je fakticky naplňován početím společného dítěte a žalobkyně si tím dobrovolně zvolila nový způsob svého života 48. Za takové situace je její požadavek na přiznání výživného ze strany žalované dle shora citované judikatury i komentářové literatury rozporný s dobrými mravy.

49. Na základě všeho doposud uvedeného soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

50. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

51. Soud má proto za to, že ve věci jsou dány podmínky pro nepřiznání náhrady nákladů řízení procesně úspěšnému žalovanému, neboť zavázat žalobkyni náhradou nákladů řízení by se s ohledem na okolnosti případu, majetkové poměry účastníků jevilo nepřiměřeně přísným. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího.