16 C 188/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená obecným zmocněncem Anonymizováno Anonymizováno bytem Adresa žalobce A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno oba zastoupeni Jméno žalované C , advokátem sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zdržení se zásahů do vlastnického práva I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby žalovaným byla uložena povinnost počínaje právní mocí rozsudku zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobců vnikáním imisí ideálních a imisí hluku, směsi prachu a zvířecích exkrementů a zápachu na pozemek žalobců označený jako pozemková parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaný v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalovaným k rukám společným a nerozdílným na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet právního zástupce žalovaných.

1. Žalobci se žalobou podanou dne , datum, domáhali, aby byla žalovaným uložena povinnost zdržet se zásahů do jejich vlastnického práva vnikáním imisí ideálních a imisí hluku, směsi prachu a zvířecích exkrementů a zápachu. Podstatou sporu tedy bylo, zda z pozemku žalovaných vnikají imise na pozemek žalobců v míře nepřiměřené místním poměrům a zda podstatně omezují žalobce v obvyklém užívání jejich pozemku.

2. Žalobci tvrdili, že žalovaní mají na svém pozemku v těsné blízkosti pozemku žalobců nelegální množírnu domácího zvířectva (hrabavých, vrubozobých a králíků). V poslední době došlo k navýšení chovu, počet zvířat se pohybuje kolem , Anonymizováno, -, Anonymizováno, kusů. Plot mezi pozemky se nachází 10 cm od hranice pozemků a tato část za plotem patří ještě k pozemku žalobců. Zvířata se proto pohybují i po pozemku žalobců. Na pozemek žalobců pronikají imise prachu a zvířecích exkrementů, hluku a zápachu. I krátká expozice imisím vyvolává u žalobkyně b) alergické potíže srovnatelné se slabším zásahem slzným plynem. Část podezdívky plotu se kvůli zvířatům začíná hroutit. Žalovaní odmítají nevyhovující stav řešit. Žalobci se pokusili alespoň částečně snížit pronikání imisí instalací bambusových rohoží na plot. Na imise jako hluk, prach, exkrementy a zápach to sice nemělo vliv, došlo ovšem k radikálnímu snížení ideálních imisí. Ideální imise žalobci spatřovali v tom, že se musí dívat, jak žalovaná 2. na zahradě při pěkném počasí pracuje jen ve spodním prádle.

3. Žalovaní navrhli, aby soud žalobu zamítl. Tvrdili, že neprovozují množírnu, ale drůbež a králíky opravdu chovají. Chovu se věnují asi , Anonymizováno, roky. Pro svoji potřebu chovají slepice (do , Anonymizováno, kusů), králíky (jeden chovný samec, tři chovné samice a jejich mláďata, většinou do celkem , hodnota, kusů) a kachny (jednoho chovného kačera, dvě chovné kachny a jejich kachňata, většinou do celkem , hodnota, kusů). Žalovaní kromě toho chovají dva psy a šest koček a někdy se starají o bezprizorní kočky (ty chovají pouze v domě). Pro drůbež postavili zděný kurník, který udržují v čistotě. Plot mezi pozemky má zděnou podezdívku, slepice ani kachny plot nepřeletí, a pokud nejsou zavřené v kurníku, v poklidu se pohybují po pozemku žalovaných. Chov drůbeže je v , jméno FO, běžným a tradičním způsobem života, tradičními chovateli drůbeže jsou i žalobci. Také chovají slepice a v minulosti chovali i husy. , adresa, je malá obec, jejíž významnou část zabírá farma, která chová početná stádo skotu – ve stájích, výbězích i na pastvinách. Pozemky účastníků se nacházejí mimo uliční zástavbu, a to ve vzdálenosti asi 180 m od zmíněné farmy. Žalovaní svůj chov provozují ohleduplně k sousedům. Po celou dobu asi , Anonymizováno, let si nikdo na žalované nestěžoval. K tomu došlo až nyní v souvislosti se sporem žalovaných se starostou obce.

4. Soud učinil následující skutková zjištění:5. , jméno FO, účastníky bylo nesporné, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , oba v katastrálním území , adresa, . Žalobci a žalovaní jsou přímými sousedy v zadní části svých pozemků. V přední části svého pozemku žalobci sousedí s , Anonymizováno, , kteří mají také malý chov slepic. Totéž vyplývá i z informace o pozemku (viz č.l. 5-6), náhledu katastrální mapy (viz č.l. 7, 35-36) a výpisů z katastru nemovitostí (viz č.l. 23-24). Z výpisů z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že oba pozemky jsou vedeny jako trvalý travní porost. Dále bylo nesporné, že obě strany chovají psa. Žalobci v minulosti také chovali kachny.

6. Z listiny označené jako znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (viz č.l. 37-48) bylo zjištěno, že obec , adresa, patří mezi vesnice ulicového typu. Délka obce je , Anonymizováno, m. V horní části dochází k rozšíření, které naznačuje náves, na níž je zvonice. Výměra katastru je , Anonymizováno, ha, z toho , Anonymizováno, ha zemědělské půdy, , Anonymizováno, ha lesní půdy, , Anonymizováno, ha vodní plochy, , Anonymizováno, ha zastavěné plochy a , Anonymizováno, ha ostatní plochy. V obci je , Anonymizováno, domů, z toho , Anonymizováno, rodinných. Trvale je obydleno , Anonymizováno, , ve , právnická osoba, jsou chalupáři. Se , Anonymizováno, obyvateli patří mezi nejmenší obce v , adresa, . Pětinu obyvatel tvoří lidé důchodového věku, čtvrtinu děti do 15 let, zbytek lidé v produktivním věku. Listina není opatřena doložkou znalce podle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Nejedná se proto o znalecký posudek. Pro tuto věc to však není podstatné, neboť soud z listiny zjistil pouze obecné údaje o obci , adresa, ; nejedná se přitom o odbornou otázku. Údaje zjištěné z této listiny navíc korespondují i s ostatními provedenými důkazy, zejména místním šetřením (viz níže).

7. Z výpisu z wikipedie k obci , adresa, (viz č.l. 49-50) bylo zjištěno, že obec , adresa, má , Anonymizováno, obyvatel a nachází se zde , Anonymizováno, domů.

8. Ze snímků GoogleMaps (viz č.l. 19-22) bylo zjištěno, že obec , adresa, je malá vesnice uprostřed polí, jejíž zástavbu tvoří převážně rodinné domy se zahradou. , jméno FO, a sousední obcí , adresa, se nachází velká zemědělská farma, která bezprostředně sousedí se zastavěným územím obce , adresa, .

9. Z leteckého snímku z mapy.cz bylo zjištěno, že , adresa, je obec tzv. uličního typu a nemovitosti účastníků leží mimo hlavní ulici.

10. Z lékařské zprávy (viz č.l. 87) bylo zjištěno, že žalobkyně b) má alergii na roztoče, kočku, trávy, ambrosii a mírnou alergii na psa.

11. Z fotografií na č.l. 52-55 bylo zjištěno, že žalovaní mají na svém travnatém pozemku výběh slepic (odhadem jich je několik desítek), zděný kurník a králíkárnu.12. , adresa, šetřením provedeným na pozemcích účastníků dne , datum, (viz protokol č. j. , spisová značka, ) bylo zjištěno následující: V době šetření bylo pěkné počasí, dle aplikace Aladin bylo 3.4°C a vlál mírný severoseverovýchodní vítr o rychlosti 8,2 m/s. Vchod do domu a na pozemek žalobců je z ulice. Za domem je zahrada se záhony. V přední části pozemku vpravo sousedí s , Anonymizováno, , kteří mají na svém pozemku mimo jiné záhony. V zadní části zahrady vpravo pozemek sousedí s pozemkem žalovaných. Na druhé straně pozemek žalobců sousedí s nezastavěným územím (travnatá plocha, za ní pole). V zadní části pozemku je branka, za ní polní cesta a dál pole. Okolo pozemku žalobců se nachází drátěný plot s rákosovými rohožemi a zděnou podezdívkou. Podezdívka je ve špatném stavu a drolí se, a to po celém obvodu pozemku, včetně hranice s , Anonymizováno, . Na straně nesousedící s pozemkem žalovaných je ještě v horším stavu než při hranici předmětných pozemků. Žalobci mají na zahradě několik větších záhonů. Při hranici s pozemkem žalovaných mají kurník a výběh pro menší počet (, Anonymizováno, ) slepic. Na pozemku žalovaných je malá hospodářská stavba. Na ní je umístěna kamera, která snímá i pozemek žalobců. Pozemek žalovaných není v zadní části oplocen a je ohraničen pouze polní cestou. V zadní části pozemku žalovaných se nachází hromada hlíny, za kterou je směrem ke kravínu hnojiště. Na pozemku je nízkým plotem vymezený výběh pro několik desítek slepic, několik kachen a jednoho páva. Při hranici s pozemkem žalobců je králíkárna (z druhé strany je na pozemku žalobců výběh pro slepice), malý dřevěný kurník a malý oplocený výběh pro králíky. Od hranice s pozemkem žalobců se terén mírně svažuje do přirozené „strouhy“, kterou zjevně za deště teče voda od pole nad pozemky směrem ke králíkárně. Nad pozemky účastníků, za polem, ve vzdálenosti asi několika set metrů se nachází poměrně velká zemědělská farma s kravínem. Žádný zvláštní nebo silný zápach cítit nebyl.

13. Z fotografií na č.l. 58-61, č.l. 78-86 a č.l. 88-98 vyplývají tytéž skutečnosti, jaké soud zjistil při místním šetření. Z fotografií na č.l. 85 verte a č.l. 86 vyplývá, že soused , Anonymizováno, má v rohu při hranici s pozemky účastníků kopu sena. Na fotografii na č.l. 88 verte je mrtvý potkan (zjevně foceno při hranici pozemků účastníků). Na fotografiích na č.l. 90 verte a č.l. 91 je patrná díra podhrabaná pod podezdívkou plotu mezi pozemky účastníků. Na fotografiích na č.l. 58, 92 a 93 verte je patrná mezera cca 30 cm mezi králíkárnou žalovaných a plotem, kde se nachází zbytky slámy a malého množství králičího trusu a při dešti se zde vytváří malá louže.

14. Na fotografiích na č.l. 88 a 89 je patrná povodeň z let 2020, respektive 2024. Voda tekla přes pozemek žalobců a , Anonymizováno, směrem od polí k ulici.

15. Z videozáznamu doloženého žalobci vyplývá, že na malém zděném hospodářském stavení je umístěna kamera, která svítí slabým červeným světlem.

16. Z technické zprávy (viz č.l. 76-77) soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti, protože zpráva je datována , datum, a současný stav pozemku žalobců z ní tedy nelze zjistit. Podstatné skutečnosti soud zjistil z jiných provedených důkazů, zejména místním šetřením.

17. Z podnětu ke kontrole narušování občanského soužití (č.l. 9), žádosti o okamžitou nápravu narušování občanského soužití (č.l. 10-11), dopisu starostovi (č.l. 12), žádosti o okamžitou nápravu narušování občanského soužití (viz č.l. 51) a výpisu ze stránky , Anonymizováno, .cz (viz č.l. 75) soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí.

18. Soud zamítl návrh na provedení dokazování listinami týkajícími se venkovní kamery (č.l. 126-128), neboť odstranění kamery nebylo předmětem tohoto řízení. Žalobci si sice při místním šetření na kameru stěžovali, avšak na dotaz soudu změnu žaloby nenavrhli. Kromě toho skutečnost, že kamera umístěná na pozemku žalovaných dovede snímat i část pozemku žalobců, byla zjištěna již místním šetřením.

19. Soud dále zamítl návrh na provedení dokazování výpisem z Wikipedie (č.l. 99) a novinovým článkem (č.l. 101), neboť skutečnosti (vydání nálezu Ústavního soudu) neměly vztah k projednávané věci. Nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 16/25, je soudu znám ze Sbírky zákonů (453/2025 Sb.).

20. Soud dále zamítl návrh na provedení dokazován fotografiemi předloženými na jednání , datum, , neboť návrh byl učiněn po koncentraci řízení, aniž by byla dána některá z výjimek dle § 118b odst. 1 věty třetí o. s. ř. O nové důkazy, jak tvrdili žalobci, se nejedná. Jedná se o důkazy, které si žalobci mohli opatřit a navrhnout je již před koncentrací. Účastníci byli v předvolání a při prvním jednání poučeni o podstatě a následcích koncentrace.

21. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

22. Žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , oba v katastrálním území , adresa, , přičemž tyto pozemky spolu bezprostředně sousedí v zadní části zahrad; v přední části pozemku žalobci sousedí s manžely , Anonymizováno, . Oba pozemky jsou podle katastru nemovitostí vedeny jako trvalý travní porost. Nacházejí se v malé obci , adresa, , která má přibližně , Anonymizováno, –, Anonymizováno, obyvatel a necelých , Anonymizováno, rodinných domů, je uličního typu a je obklopena zemědělskou krajinou; v její blízkosti se nachází větší zemědělská farma s kravínem, situovaná ve vzdálenosti několika set metrů od pozemků účastníků. V obci i v bezprostředním okolí je běžný drobný chov hospodářských zvířat, což platí i pro obě strany sporu. Obě strany chovají psy. Žalobci dále na svém pozemku chovají , Anonymizováno, slepic, přičemž v minulosti chovali i kachny; kurník a výběh pro slepice mají umístěn při hranici s pozemkem žalovaných. Žalovaní na svém pozemku chovají několik desítek slepic, dále kachny, králíky a jednoho páva; k tomu mají zděný kurník, menší dřevěný kurník, králíkárnu a výběhy. Pozemek žalobců je po obvodu oplocen drátěným plotem s rákosovými rohožemi při hranici s pozemkem žalovaných a podezdívkou, která je ve špatném technickém stavu a drolí se po celém obvodu. V prostoru mezi králíkárnou a plotem žalobců se nachází mezera přibližně 30 cm, v níž byly zjištěny zbytky slámy a menší množství králičího trusu a při dešti se zde tvoří louže. V zadní části pozemku žalovaných se nachází hromada hlíny a za ní hnojiště orientované směrem k nedalekému kravínu. Dále bylo zjištěno, že na zděném kurníku žalovaných je umístěna kamera, která snímá i část pozemku žalobců. Žalobkyně b) trpí alergiemi na roztoče, kočku, trávy, ambrosii a má též mírnou alergii na psa.

23. Podle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

24. Podle § 1013 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

25. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

26. Žalobci se domáhali, aby bylo žalovaným uloženo zdržet se zásahů do jejich vlastnického práva podle § 1013 odst. 1 o. z., spočívajících ve vnikání imisí ideálních a imisí hluku, směsi prachu a zvířecích exkrementů a zápachu souvisejících s chovem drůbeže a králíků.

27. Zákon rozlišuje imise přímé a nepřímé. Přímé imise jsou nepřípustné bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se opírají o zvláštní právní důvod, např. o věcné břemeno. Imise přímé jsou přímým důsledkem činnosti vlastníka-rušitele (např. svádění vody ze svého pozemku trativodem na sousední pozemek nebo zasypání příkopu, které má za přímý následek zaplavování sousedního pozemku). Nepřímé imise jsou zakázané tehdy, jsou-li nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku v daném místě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

28. K rozlišení imisí přímých (§ 1013 odst. 1 druhá o. z.) a nepřímých (§ 1013 odst. 1 věta první o. z.) se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (publikovaném v časopise Právní rozhledy, č. 19/2020, s. 683 a násl.). Nejvyšší soud uvedl: „Pojem ‚přímo přivádět imise‘ je neurčitý, vztahuje se na imise různého druhu; při jeho vymezení tak je třeba přihlédnout k charakteru dané imise. Ztotožnil se přitom se závěry judikatury k zákonu č. 946/1811 ř. z., obecný zákoník občanský, podle kterých ‚nepřímou imisí jsou pouze takové vlastnické úkony, jichž bezprostřední účinky jeví se na vlastním pozemku a jež jedině z jiných příčin mimo vůli vlastníka a bez jeho přispění působí i na pozemek sousedův. O přímou imisi jde tehdy, mají-li vlastnické úkony vzápětí bezprostřední účinky nejen na vlastní pozemek, nýbrž i na pozemek sousedův, anebo vůbec jen na tento pozemek‘ (viz rozsudek Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne , datum, , sp. zn. R II 118/25, , adresa, ).“29. Zákaz imisí neznamená, že by snad vlastník na svém pozemku nemohl vykonávat neobvyklou činnost nebo činnost s neobvyklým účinkem na okolí. Podmínkou je, že tím nebude nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, hlavním účelem takové činnosti nebude obtěžovat nebo poškodit jiné osoby (§ 1012 o. z.), a účinek takové činnosti (imise) nebude podstatně omezovat vlastníky sousedních pozemků v obvyklém užívání (§ 1013 odst. 1 o. z.). Opačný závěr by byl v rozporu s ústavně zaručeným principem autonomie (čl. 2 odst. 4 Ústavy, čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), který je vyjádřen také v § 3 odst. 1 o. z., podle kterého má člověk přirozené , rodné přijmení, brát se o vlastní štěstí takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.

30. Žalobci se domáhali ochrany proti imisím hluku, prachu, zápachu, zvířecími exkrementy a imisím ideálním. Vnikání hluku, prachu, zápachu a zvířecích exkrementů mělo mít původ v chovu slepic, kachen a králíků na pozemku žalovaných. Ideální imise žalobci spatřovali v tom, že žalovaná 2. na zahradě při pěkném počasí pracuje jen ve spodním prádle a žalobci se na ni „musejí“ dívat.

31. Žádná z tvrzených imisí nemá charakter imise přímé. Tvrzené imise jsou pouze důsledkem chovu zvířat na pozemku žalovaných. Žalobci netvrdili a v řízení nebylo ani zjištěno, že by žalovaní imise na pozemek žalobců přiváděli záměrně. Mohlo by se tedy jednat toliko o imise nepřímé podle § 1013 odst. 1 věty první o. z. Nepřímé imise jsou zakázané pouze tehdy, pokud jsou nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (žalobců).

32. V projednávané věci z výsledků dokazování, zejména z místního šetření a z pořízené fotodokumentace, vyplynulo, že chov slepic, kachen a králíků na pozemku žalovaných nedosahuje intenzity vybočující z běžných poměrů daného místa. Pozemky účastníků se nacházejí na okraji malé vesnice a sousedí s poli. Nad pozemky nedaleko se nachází velký kravín. Žalobci také chovají slepice, byť v menším počtu, a v minulosti chovali i kachny. Chov drůbeže a králíků je obecně na vesnicích tohoto typu běžné. Je pravda, že žalovaní mají slepic několik desítek, avšak stále se podle názoru soudu nejedná o nepřiměřený způsob užívání pozemku. Nepřiměřené by bylo, pokud by slepic bylo několik stovek, byly chovány způsobem připomínajícím průmyslový chov (v halách, klecích…), vyžadujícím zvláštní veřejnoprávní povolení nebo za pomoci zaměstnanců apod. Tak tomu však v projednávané věci není. Chov žalovaných tedy podle názoru soudu odpovídá místním poměrům.

33. Dále bylo prokázáno, že účinky chovu na pozemek žalobců nepředstavují zatížení natolik významné, aby podstatně omezovalo obvyklé užívání pozemku žalobců. Pozemky účastníků spolu sousedí v zadní části, kde mají žalobci užitnou zahradu, chovají tam také slepice, byť v menším počtu, a pěstují zeleninu. Z pozemku žalovaných zvířecí exkrementy na pozemek žalobců v nějakém podstatném rozsahu nepronikají. Králíkárna je umístěna cca 30 cm od plotu a v mezeře mezi nimi bylo slámy a exkrementů jen malé množství. Z druhé strany plotu mají žalobci v tomto místě navíc výběh slepic, takže malé množství králičích exkrementů je podstatně neomezuje. Nelze vyloučit, že za většího deště stéká přes pozemek žalovaných na pozemek žalobců voda z polí nad zahradami. Stékání vody však nebylo předmětem řízení. Pokud žalobci tvrdili, že voda s sebou bere i exkrementy ležící za králíkárnou na pozemku žalovaných, vzhledem k tomu, že se tam větší množství exkrementů nenachází, žalobce to v obvyklém užívání pozemku (užitné zahrady) podstatně neomezuje. Potkani se v daném místě nepochybně vyskytují, už jen proto, že je nedaleko kravín. Žalobci přeložili fotografii jednoho mrtvého potkana, to však neznamená, že by potkani z pozemku žalovaných vnikali na pozemek žalobců v podstatném množství. Pokud jde o zděnou podezdívku, bylo prokázáno, že ta je ve špatném stavu po celém obvodu pozemku, nikoli pouze podél hranice s pozemkem žalovaných. Na opačné straně je dokonce v ještě horším stavu. Je tedy vyloučeno, že by příčinou jejího drolení bylo působení drůbeže žalovaných. Žádný zvláštní zápach nebo hluk soud při místním šetření nezjistil. Určitá míra zápachu je v místě i vzhledem k chovu zvířat jinými osobami očekávatelná a běžná. Soud má po místním šetření za to, že největším zdrojem zápachu v daném místě bude kravín, protože je obecně známou skutečností, že krávy páchnou více než slepice.

34. Žalobci tvrdili, že chov zvířat v takovém rozsahu, jaký provozují žalovaní, zhoršuje alergii žalobkyně b). Zvláštní subjektivní vlastnosti žalobkyně (alergie) však v této věci nejsou rozhodné. Kritérium „podstatně omezují užívání pozemku“ je třeba posuzovat objektivně. Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, konstatoval, že obtěžování „představuje takový výkon vlastnického práva k věci, jehož důsledky fyzicky přesahují věc samu, a působí buď na jiné osoby, anebo na věci ve vlastnictví jiného, a to prokazatelně negativně. Obtěžování je třeba chápat objektivně, tj. z hlediska obvyklých společenských názorů, přičemž každý je povinen snášet imise z obyčejného, normálního užívání pozemku“. Podstatné tedy je, zda by imise podstatně omezovala obvyklé užívání obdobného pozemku vlastníkem obvyklých vlastností. Úprava sousedských práv je totiž omezením vlastnického práva a v důsledku jí je určen i jeho obsah. Podle čl. 11 odst. 1 věty druhé Listiny základních práv a svobod přitom platí, že vlastnické právo všech má stejný obsah. Obsah vlastnického práva tedy nemůže být závislý na nahodilých subjektivních vlastnostech vlastníka sousedního pozemku. Důvodem pro takový zásah do vlastnického práva není ani ochrana zdraví souseda. Nikdo totiž nemá povinnost bez náhrady obětovat svůj majetek pro jiného, a to ani za účelem odvrácení škody (srov. § 2908, § 3012 a § 3014 o. z.). Soud se tedy neztotožňuje se zprávou Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne , datum, , sp. zn. Cpj 203/86, podle které nelze vyloučit, aby se (výjimečně) přihlédlo i k okolnostem tkvícím v osobě nebo v poměrech vlastníka, který se ochrany proti neoprávněnému zásahu domáhá (popřípadě k okolnostem tkvícím v osobě nebo v poměrech příslušníka jeho rodiny a domácnosti). Závěry této zprávy v této části nelze vzhledem ke změně právní úpravy a společenských poměrů použít. Zprávy vychází z odlišné definice vlastnického práva a jeho obsahu v § 130 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, , která byla poplatná socialismu a omezenému osobnímu vlastnictví.

35. Soud navíc zjistil, že žalobkyně b) není alergická na slepice, kachny ani králíky. Je alergická pouze na roztoče, kočky, trávy, ambrosii a mírně na psa. Je obecně známo, že roztoči se v tomto kontextu rozumí drobní živočichové žijící v domácím prachu, nikoli snad paraziti drůbeže nebo králíků. Ani alergie na roztoče tedy s projednávanou věcí nijak nesouvisí.

36. V běžném užívání zahrady je přítomnost chovu zvířat na pozemku žalovaných nijak omezuje.

37. Ideální imise žalobci spatřovali v tom, že žalovaná 2. na zahradě při pěkném počasí pracuje jen ve spodním prádle a žalobci se na ni „musejí“ dívat. Žalobci však současně tvrdili, že rákosové rohože, které umístili na plot, tyto tvrzené ideální imise radiálně omezily. K nepřiměřenému rušení žalobců tedy již dle jejich tvrzení docházet nemůže. Navíc se vůbec nejedná o imisi. Lidé se běžně na svých zahradách pohybují v plavkách nebo ve spodním prádle a je součástí běžného života cizí lidi takto vidět (na koupališti apod.).

38. Zákonné předpoklady pro poskytnutí ochrany žalobcům podle § 1013 odst. 1 o. z. tedy splněny nebyly, a soud proto žalobu zcela zamítl (výrok I.).

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (výrok II.). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1, § , právnická osoba, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, (2 300 + 0,8×, částka, ) za každý ze šesti společných úkonů (odměna za druhou osobu se dle § 12 odst. 4 a. t. snižuje o 20 %) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 12 paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

40. Soud žalobcům uložil solidární povinnost nahradit náklady žalovaným k jejich rukám společným a nerozdílným, neboť se jedná o spor vlastníků sousedních pozemků a na obou stranách vystupují manželé, kteří mají pozemky ve společném jmění manželů.

41. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.