16 C 29/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhal-li se žalobce po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO], uzavřela elektronicky prostřednictvím své webové stránky [anonymizováno] s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky, včetně poplatku ve výši [částka], vrátit dne [datum]. Žalovaná úvěr ani poplatek nesplatila, a to ani přes zaslanou upomínku ze dne [datum]. Žalobkyně, na níž byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], má tak nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka] a nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

2. Okresní soud v Kroměříži dne [datum] vydal ve věci elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který byl usnesením ze dne [datum] zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 8. 2. 2021, č.j. 16 C 29/2021-33 byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, byť jí výzva s žalobou byla vhozena do domovní schránky dne [datum]. Současně byla žalované zaslána i výzva, aby se ve stanovené 10 denní lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž nařizoval jednání a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise, kterými byly smlouva o zápůjčce, standardní informace o zápůjčce [anonymizováno], potvrzení o provedené platbě, rámcová smlouva o úplatném postoupení pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek [číslo] seznam pohledávek, potvrzení o úhradě, oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] s podacím lístkem.

4. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 5. [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka] (viz potvrzení o provedené platbě č.l. 19 spisu), a to na základě smlouvy o zápůjčce sjednané přes internet téhož dne (viz smlouva o úvěru č.l. 12 spisu). Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce částku [částka] a zaplatit poplatek ve výši [částka] do [datum] [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek č.l. 20 spisu). Předžalobní výzva byla na adresu žalovaného odeslána dne [datum] doporučeně.

6. Žalobkyní nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně náležitě zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitelka zjišťovala majetkové a osobní poměry žalované. Na výzvu soudu žalobkyně nereagovala.

7. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

8. Původní věřitelka [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka] na základě smlouvy o zápůjčce sjednané přes internet. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit poplatek ve výši [částka] do [datum]. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, že žalovaný dosud ničeho neuhradil.

9. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru. <i>10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>13. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>14. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 15. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

16. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

17. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru vůbec zabývala otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka nijak neověřovala příjmy žalované, ani se blíže nezabývala jeho osobními a majetkovými poměry. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovanou za neplatnou dle § 85, § 86 a § 57 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 OZ i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalované splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 OZ, a žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, že žalovaná dosud neuhradila na dluh ničeho. Je třeba připomenout, že žalovaná má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatil. Soud proto zavázal žalovanou uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku [částka], a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení poplatku ve výši [částka], neboť poplatek nemohl být v neplatné smlouvě platně sjednán.

19. Žalobkyně byla ve sporu částečně úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění.

20. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po [částka], podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v náhradě hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po [částka], to vše navýšeno podle § 137 odst. 1, 2 o.s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty. K těmto nákladům je potřeba připočíst náhradu na zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] Celkem náklady řízení činí [částka].

21. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

22. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

23. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo provedeno dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.