16 C 40/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem titul Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro doručení ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 184 106 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 184 106 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 184 106 Kč od 30. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů částku 51 337,61 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 20. 10. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném uhrazení shora uvedených částek s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Ve své žalobě žalobce tvrdil, že dne 6. 9. 2018 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru č. [spisová značka], jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 325 598 Kč na koupi [značka automobilu] i [anonymizováno] [příjmení] a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet v pravidelných splátkách dle splátkového kalendáře, a to počínaje dnem 6. 10. 2018 v měsíční výši 5 727 Kč. Následně byl dne 18. 1. 2019 uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě o úvěru, kterým byl změněn splátkový kalendář a doba trvání, kdy den poslední splátky byl stanoven na 17. 9. 2025. Předmět koupě převzal žalovaný do užívání dne 6. 9. 2018. Ve smlouvě byl sjednán také zajišťovací převod práva k vozidlu s účinností od 6. 9. 2018.

2. Žalovaný neplnil řádně své povinnost vyplývající z úvěrové smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou splátek. Proto došlo ze strany žalobce k okamžitému sesplatnění úvěru, o čemuž byl žalovaný uvědoměn dopisem ze dne 26. 12. 2019. Dne 24. 1. 2020 došlo k odebrání předmětu koupě, o čemuž byl sepsán zápis a realizován zajišťovací převod vlastnického práva, kdy realizovaná prodejní cena vozidla činila 166 000 Kč. Žalovanému byla zaslána výzva – protokol o konečném vyrovnání ze dne 26. 3. 2020 k úhradě žalované částky. K tomuto ve stanovené lhůtě nedošlo. Výzva byla doručena dne 15. 4. 2020, lhůta k plnění uplynula dne 29. 4. 2020. Dlužná částka představuje částku 350 106,33 Kč mínus realizovaná prodejní cena vozidla. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dne 24. 9. 2020. Úroky z prodlení jsou žádány ode dne 30. 4. 2020 tedy ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené v protokolu o končeném vyrovnání. Žalovanému byla zaslána výzva dne 24. 9. 2020. Žalovaný nereagoval na předžalobní výzvu a proto se žalobce obrátil na soud.

3. Ve věci byl vydán dne 26. 10. 2020 elektronický platební rozkaz č.j. EPR 270623/2020-6, který byl usnesením ze dne 28. 1. 2021 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

4. V platebním rozkazu stejně jako ve výzvě ze dne 24. 2. 2021 č.j. 16 C C 40/2021-43 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a jednání nařízenému na den 21. 4. 2021 se bez omluvy nedostavil, byť mu termín byl sdělen i telefonicky. Právní zástupce žalobce přítomný u jednání navrhl žalobě vyhovět v plném rozsahu.

5. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

6. Žalovaný s žalobkyně dne 6. 9. 2018 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru (č.l. 26-27) ve znění všeobecných obchodních podmínek (č.l. 14-19), na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 325 598 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 727 Kč počínaje dnem 6. 10. 2018, a to dle stanoveného splátkového kalendáře (č.l.v 27v-28), který byl změně dodatkem [číslo] ke smlouvě (č. l. 33v-34). Finanční prostředky byly poskytnuty za účelem koupi [značka automobilu] i [anonymizováno] [příjmení] (žádost o úvěr na dopravní techniky pro fyzické osoby nepodnikatele č.l. 29 a předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru č.l. 30-32). Předmět koupě žalovaný převzal do užívání dne 6. 9. 2018 (protokol o převzetí předmětu koupě č.l. 28v a faktura č.l. 32v-33). V úvěrové smlouvě byl sjednán zajišťovací převod práva. Oznámením o uplatnění práva na okamžité splacení ze dne 26. 12. 2019 byla žalovanému oznámena realizace tohoto práva pro podstatné porušení smlouvy o úvěru (č.l. 35-36), došlo k odebrání a převzetí vozidla (viz protokol č.l. 20-23), dne 26. 3. 2020 byl sepsán protokol o konečném vyrovnání při realizaci zajišťovacího převodu práva (č.l. 36-37) a předmět koupi byl vydražen za částku 166 000 Kč (č.l. 23v-25). Předžalobní výzvou ze dne 24. 9. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných závazků (č.l. 38-39).

7. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

8. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 6. 9. 2018 úvěr, resp. peněžní prostředky ve výši 325 598 za účelem koupi [značka automobilu] i [anonymizováno] [příjmení] (blíže specifikované v žalobě) a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit formou měsíčních splátek ve výši 5 727 Kč, počínaje dnem 6. 10. 2018 a konče (na základě dodatku, kterým se měnil splátkový kalendář) dnem 17. 9. 2025. Předmět koupě, automobil, žalovaný řádně převzal do svého užívání dne 6. 9. 2018. Žalovaný neplnil své závazky vyplývající ze smlouvy, a proto došlo k okamžitého zesplatnění smlouvy a žalovaný byl vyzván dopisem ze dne 26. 12. 2019 i nápravě. Pro neplnění závazků ze strany žalovaného došlo k realizaci ve smlouvě sjednaného zajišťovacího práva a dne 24. 1. 2020 došlo k odebrání předmětu koupě, byl vystaven protokol o konečném vyrování ze dne 26. 3. 2020, který si žalovaný převzal dne 15. 4. 2020. Předmět koupě – automobil, byl prodán v dražbě za částku 166 000 Kč, kdy tato částka byla odečtena od částky 350 106,33 Kč. Žalovaný byl vyzván dopisem ze dne 24. 9. 2020 k úhradě zbylé částky, avšak neúspěšně a proto se žalobce dožaduje též úroku z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené v protokolu o konečném vyrovnání, tedy ode dne 30. 4. 2020.

9. Ohledně uhrazených a neuhrazených splátek soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný dosud ničeho neuhradil. <i>10. Podle ustanovení § 2 zákona odst. 1 č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>11. Podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, je vázaným spotřebitelským úvěrem spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a</i> <i>a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem,</i> <i>b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo</i> <i>c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.</i> <i>12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen OZ) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>13. Podle ustanovení § 2040 odst. 1 OZ smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Podle odstavce 2 se má za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.</i> 14. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

15. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 6. 9. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v intencích zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve spojení se zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, na základě které žalovaný obdržel finanční prostředky za účelem koupě automobilu. V rámci smlouvy bylo v souladu s ustanovením § 2040 OZ a platným obchodními podmínkami žalobce dohodnut zajišťovací převod práva. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet v měsíčních splátkách dle stanoveného splátkového kalendář ve znění dodatku. Žalovaný předmět koupě převzal k užívání, avšak své závazky nesplácel řádně a včas, proto žalobce v souladu s čl. 8 obchodních podmínek úvěr zesplatnil a žalovaného vyzval k nápravě. Jelikož k této nedošlo, byl realizován zajišťovací převod práva a předmět koupě byl odebrán a následně prodán v dražbě. Vydražená částka byla odečtena od dlužné částky a zbylá částka byla požadována po žalovaném. Jelikož žalovaný svůj závazek neuhradil, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně zákonného úroku z prodlení počítaného ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění uvedené v protokolu o konečném vyrovnání.

16. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soud stanovil výši odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění.

17. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta za 4 úkony právní služby á 8 500 Kč (z částky 157 106 Kč), tedy příprava převzetí zastoupení, výzva k úhradě, sepis a podání žaloby, účast u jednání, dále náhradě hotových výdajů dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. á 300 Kč, 21% DPH ve výši 7 392 Kč, náhrada za promeškaný čas dle § 14 výhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 484 Kč, cestovné ve výši 896,61 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 7 365 Kč Náklady řízení byly řádně vyúčtovány (č.l. 51) a byl přeložen technický průkaz vozidla užitého k cestě k jednání soudu.

18. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

19. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.