16 C 52/2026

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 106 615 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení:- částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení- pohledávky ve výši , částka- úroku ve výši 9,2 % p.a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, ,- úroku ve výši 11,5 % p.a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, ,v této části se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému téhož dne poskytla úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 9,2 % ročně ve 48 měsíční splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje březnem 2025. Žalovaný zaplatil pouze prvních pět splátek, z toho pátou opožděně, tedy celkem , částka, . Následně úvěr přestal splácet, žalobkyni proto dle bodu 6.1. smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši , částka, (dvě pokuty po , částka, za prodlení delší než 30 dnů u splátek č. , hodnota, a 7) a právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy o úvěru v celkové výši , částka, (tři náhrady po , částka, za prodlení delší než 15 dnů u splátek č. , hodnota, , 6 a 7). Smluvní pokuta a právo na náhradu nákladů jsou dle smlouvy splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne svého vzniku. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, o délce 65 dnů, došlo v souladu s bodem 6.3. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Novou jistinu, která po zaokrouhlení na celé koruny dolů činí , částka, (původní jistina , částka, a přirostlé úroky , částka, ), byl žalovaný povinen uhradit v den zesplatnění. Jelikož včas nezaplatil, vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení z nové jistiny a dále v souladu s bodem 6.5. smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení od , datum, do zaplacení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Původní jistina , částka, se v souladu s bodem 2.2. smlouvy dále úročí sazbou 9,2 % ročně; za dobu od 91. dne prodlení, tedy od , datum, , žalobkyně požaduje úrok ve výši 11,5 % ročně. Výše smluvního úroku je limitována na , částka, (120 % původní celkové výše úvěru). Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalobkyně dále popsala způsob posuzování úvěruschopnosti klienta a uvedla, že splnila svou zákonnou povinnost a posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného, výpisů z databází NRKI, SOLUS a výpisů z bankovního účtu žalovaného. K vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně použila mimo jiné matematický model. Z výpisů z účtu bylo potvrzeno, že žalovaný byl majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen, a pravidelná mzda od zaměstnavatele. U půjčky tohoto typu spotřebitel neuvádí detailní strukturu výdajů, ale hodnotu souhrnně za všechny své výdaje a výdaje své rodiny, včetně úhrad závazků a povinných plateb. Na straně výdajů žalobkyně vycházela z životního minima jednotlivce, ke kterému připočetla povinnou rezervu. Na základě shromážděných údajů žalobkyně seznala, že je možno žalovanému úvěr poskytnout.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

5. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvou o úvěru č. , hodnota, včetně dodatku č. , hodnota, a oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úroky ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných nejpozději do 20. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Úroková sazba činila 9,2 % ročně, RPSN činilo 9,59 %. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky (viz smlouva na č.l. 12-15 a oznámení o schválení úvěru na č.l. 16).

6. Totožnost žalovaného byla ověřena dle kopie OP (viz č.l. 20a).

7. Z výsledku lustrace v NRKI (viz č.l. 22, 78) bylo zjištěno, že u žalovaného byly k , datum, evidovány 3 instituce s žádostí, expozice , částka, a limit , částka, . Žalovaný neměl dluhy po splatnosti.

8. Z výpisu záznam z registru SOLUS (viz č.l. 21 verte) bylo zjištěno, že u žalovaného nebyly evidovány jiné dluhy.

9. Z výplatního lístku (viz č.l. 21) bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnaný v , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, a za , Anonymizováno, , Anonymizováno, měl čistou mzdu , částka, .

10. Z výpisu z běžného účtu za , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, (viz č.l. 23-51) bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, . Zůstatek k , datum, činil , částka, , ke dni , datum, činil , částka, , k , datum, činil , částka, , k , datum, činil , částka, a k , datum, činil , částka, . Žalovanému byla na účet vyplácena mzda od , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , která průměrně činila cca , částka, . Na účet byla dále do prosince vyplácena mzda jeho manželky v průměrné výši cca , částka, . Každý měsíc byla z účtu odepsána platba , částka, (zřejmě nájemné). Žalovaný v tomto období čerpal několik úvěrů od jiných poskytovatelů a sázel velmi vysoké částky u , Anonymizováno, . V , Anonymizováno, čerpal „půjčku“ , částka, a , částka, , od listopadu postupně čerpal úvěr od , právnická osoba, , celkem , částka, , a v lednu čerpal úvěr od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . , částka, . V říjnu prosázel , částka, , Anonymizováno, v listopadu , částka, , v prosinci , částka, a v lednu , částka, .

11. Z dokladu o vyplacení úvěru a karty klienta bylo zjištěno, že peněžní prostředky ve výši , částka, byly žalovanému poskytnuty na jeho účet č. , č. účtu, dne , datum, (viz doklad o vyplacení úvěru na č.l. 18 a karta klienta na č.l. 20).

12. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uhradil prvních pět splátek v celkové výši , částka, (viz č.l. 20).

13. Z výzev ze dnů , datum, a , datum, (viz č.l. 52, 53) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátek č. , hodnota, -8, smluvní pokuty a náhrady nákladů spojených s prodlením a byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

14. Z oznámení ze dne , datum, (viz č.l. 54) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky , částka, a bylo mu oznámeno, že úvěr byl z důvodu prodlení zesplatněn.

15. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, vč. podacího archu z téhož dne (viz předžalobní upomínka na č.l. 55 a podací arch na č.l. 56) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 15 dnů s poučením o možném soudním řízení.

16. Z ostatních provedených důkazů (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č.l. 8, předsmluvní formulář na č.l. 9-11, informace pro klienta na č.l. 19) soud vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy (viz níže) nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.

17. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

18. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila příjem žalovaného z výpisů z účtu a výplatního lístku a lustrovala žalovaného v NRKI a SOLUS bez negativních záznamů. Výdaje nezkoumala jednotlivě a neověřovala je, nýbrž je hodnotila pouze souhrnně a vyšla z výše životního minima jednotlivce, ke kterému připočetla (nezjištěnou) povinnou rezervu. K vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného použila mimo jiné matematický model. Žalovaný dosud zaplatil , částka, . Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

26. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

27. Soud proto vycházel z ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též z ustanovení § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

28. Soud nezpochybňuje užitečnost statistických a strojově učených modelů, případně analýzu za použití tzv. umělé inteligence, avšak tyto metody mohou poskytovali spotřebitelských úvěrů sloužit pouze jako doplněk standardního posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel je dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinen zjistit konkrétní údaje o příjmech a výdajích žalovaného, jeho finanční a ekonomické situaci, způsobu plnění dosavadních dluhů, případně jeho majetku. Tyto údaje si musí v mezích citovaného ustanovení ověřit a musí být schopen je doložit i v soudním řízení [srov. nynější úpravu v čl. 18 bod 4 alinea 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2023/2225 ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice 2008/48/ES (dále jen „směrnice 2023“)]. Postup posouzení úvěruschopnosti musí být transparentní a replikovatelný tak, aby si i soud mohl v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ověřit postup poskytovatele, učinit si o něm vlastní závěr a své rozhodnutí konkrétně a srozumitelně odůvodnit (srov. bod 56 preambule směrnice 2023). Pouhý výstup automatizovaných modelů nebo souhrnná data, o nichž není známo, jak k nim poskytovatel dospěl, z tohoto hlediska nejsou dostatečné.

29. Soud má v projednávané věci za to, že žalobkyně nepostupovala dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, a proto je předmětná smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. Soud především podotýká, že žalobkyně nezkoumala výdaje žalovaného, hodnotila pouze souhrnnou částku všech výdajů, aniž by si ověřila její správnost jinak než porovnáním s výší životního minima. Takový postup nemohl stačit žalobkyni k závěru, že o schopnosti žalovaného úvěr splácet nelze pochybovat.

30. Žalobkyně sice měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného za dobu od října , Anonymizováno, do ledna , Anonymizováno, , avšak tvrdila, že je použila pouze k ověření toho, že žalovaný je majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen, a ověření jeho příjmu. Jinými údaji, které byly z výpisů zřejmé, se nezabývala. Kdyby žalobkyně postupovala řádně, musela by zjistit, že žalovaný v době před uzavřením smlouvy s žalobkyní čerpal několik úvěrů od jiných poskytovatelů v celkové výši , částka, a především že měl problém s hazardem. Žalovaný každý měsíc prosázel vysoké částky, v prosinci a v lednu prosázel dokonce více než , částka, , tedy více, než činil jeho příjem. Vzhledem k zůstatkům na účtu je zřejmé, že žalovaný k sázení používal prostředky z úvěrů (zůstatek k , datum, byl , částka, , žalovaný si půjčil , částka, a prosázel , částka, ). Kdyby žalobkyně postupovala řádně, musela by dospět k závěru, že bez podrobnějšího zkoumání nelze žalovanému úvěr poskytnout, neboť přetrvávaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

31. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně ve výši , částka, . Žalovaný dosud žalobkyni vrátil , částka, . Soud proto uložil žalovanému, aby uhradil žalobkyni zbývající částku , částka, (100 000-, částka, ) z titulu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně také dle § 2991 odst. 1 o. z. (výrok I.).

32. Vzhledem k tomu, že smlouva je absolutně neplatná, nebyl platně sjednán ani úrok, smluvní pokuta, náhrada nákladů spojených s prodlením či vymáháním, úhrada za pojištění ani další platby.

33. Žalobkyně nemá právo ani na zákonný úrok z prodlení. Jak vyplývá z ustanovení § 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dospěl k následujícím závěrům: „… Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze , právnická osoba, vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2017, s. 436-440). ….. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“34. Promítnutím shora uvedených judikaturních závěrů Nejvyššího soudu do poměrů projednávané věci dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na úroky z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, kterou považuje soud za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

35. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítl (výrok II.).

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (výrok III.), přičemž tato částka představuje 47,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,84 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26,16 %). Při výpočtu poměru úspěchu ve věci soud zohlednil i výši příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku (, částka, ). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 73 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Oproti vyúčtování soud nepřiznal odměnu za úkon doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů (úvěruschopnost) pro neúčelnost (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), neboť pokud by žalobkyně postupovala správně, byly by potřebné tvrzení a důkazní návrhy obsaženy již v žalobě. Žalobkyně je profesionální poskytovatel spotřebitelských úvěrů, podává velké množství prakticky shodných žalob a v každé věci je soudem vyzývána k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ohledně zkoumání úvěruschopnosti. Svých procesních povinností si je nepochybně vědoma, přesto nadále podává neúplné žaloby. Nehospodárný postup žalobkyně nelze přičítat k tíži žalovanému.

37. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s § 160 o. s. ř. Povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř.