16 C 61/2025

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 143 885 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % p. a., a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do , datum, a z částky , částka, ve výši 2 % ročně od , datum, do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

III. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši , částka, , v této části se žaloba zamítá.

IV. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení úroku ve výši 67,1 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , v této části se žaloba zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobkyně se žalobou podanou , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému téhož dne poskytla úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 67,1 % ročně ve 36 měsíční splátkách po , částka, splatných vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce počínaje listopadem , Anonymizováno, . Žalovaný uhradil pouze prvních 12 splátek. Následně úvěr řádně a včas nesplácel, žalobkyni proto dle bodu 6.1. smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši , částka, (dvě pokuty po , částka, za prodlení delší než 30 dnů u splátek č. , hodnota, a 14) a právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy o úvěru v celkové výši , částka, (dvě náhrady po , částka, za prodlení delší než 15 dnů u splátek č. , hodnota, a 14). Smluvní pokuta a právo na náhradu nákladů jsou dle smlouvy splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne svého vzniku. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, o délce 65 dnů, došlo v souladu s bodem 6.3. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Novou jistinu , částka, (původní jistina , částka, a přirostlé úroky , částka, ) byl žalovaný povinen uhradit v den zesplatnění. Jelikož včas nezaplatil, vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení a dále v souladu s bodem 6.5. smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši , částka, (0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení od , datum, do , datum, ). Původní jistina , částka, se v souladu s bodem 2.2. smlouvy dále úročí sazbou 67,1 % ročně. Výše smluvního úroku je limitována na , částka, (120 % původní celkové výše úvěru). Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalobkyně dále popsala způsob posuzování úvěruschopnosti klienta a uvedla, že splnila svou zákonnou povinnost a posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného, výpisů z databází NRKI, SOLUS a , právnická osoba, a výpisů z bankovního účtu žalovaného. K vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně použila matematický model. U úvěrů tohoto typu klient neuvádí detailní strukturu výdajů, ale hodnotu souhrnně za všechny své výdaje a výdaje své rodiny, včetně úhrad závazků a povinných plateb. Pokud jsou klientem uváděné výdaje nižší než žalobkyní stanovené minimální výdaje, vychází žalobkyně z těchto minimálních výdajů. Z výpisů z účtu byl potvrzen pravidelný měsíční příjem žalovaného a výdaje, které zahrnují životní minimum jednotlivce a povinnou rezervu. Dále byl ověřen zaměstnavatel, bankovní spojení a byla provedena kontrola identity žalovaného (z kopie občanského průkazu). Žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu vymáhání, doklad totožnosti nebyl neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající se žalovaným doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný dosahoval skóre v registru NRKI , Anonymizováno, (vyšší riziko), v dle registru SOLUS nebyl nikde v prodlení, v tzv. , jméno FO, risk engine dosahoval skóre 350 (pravděpodobnost neplnění dluhu 13,8 %, tj. druhé nejhorší hodnocení rizikovosti). Na základě shromážděných údajů žalobkyně seznala, že je možno žalovanému úvěr ve výši , částka, poskytnout.

3. Žalovaný potvrdil, že úvěr čerpal. Uvedl však, že není v jeho silách splácet v takové výši. Tvrdil, že se mu snížil příjem, před více než rokem přestal jezdit a byl 3 měsíce na nemocenské. Když si bral tento úvěr, měl více závazků vůči jiným společnostem.

4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

5. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvou o úvěru č. , hodnota, a oznámením o schválení úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úroky ve 36 měsíčních splátkách po , částka, splatných nejpozději do 10. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Úroková sazba činila 67,11 % ročně, RPSN činilo 92,12 %. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky (viz smlouva na č.l. 24-27 spisu a oznámení o schválení úvěru na č.l. 31).

6. Totožnost klienta byla ověřena dle kopie OP (viz č.l. 12, 70).

7. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že žalovanému byly poskytnuty informace o úvěru, kdy mj. výše úvěru měla činit , částka, , celková částka k zaplacení , částka, ve 36 splátkách po , částka, , úroková sazba činila 67,11 % ročně a předpokládané RPSN 92,12 % (viz č.l. 32-34 a č.l. 35-36).

8. Z výsledku lustrace v NRKI bylo zjištěno, že skóre žalovaného činilo 434, tzn. že žalovaný spadal do kategorie nejnižšího rizika (viz č.l. 35).

9. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že ke dni , datum, nebyl u žalovaného veden žádný záznam (viz č.l. 36).

10. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za červen , Anonymizováno, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil , částka, a konečný zůstatek , částka, . Žalovanému přišla platba , částka, od společnosti , právnická osoba, . (mzda).

11. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za červenec , Anonymizováno, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil , částka, a konečný zůstatek , částka, . Žalovanému přišla platba , částka, od společnosti , právnická osoba, . (mzda) a , částka, od ČSSZ s poznámkou „, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, -, Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, “. Z účtu žalovaného odešla platba , částka, ve prospěch , Anonymizováno, , Anonymizováno, (VS , var. symbol, ), která byla příjemcem obratem vrácena s poznámkou, že půjčka je již doplacená. Z účtu žalovaného dále odešla platba , částka, ve prospěch , právnická osoba, . (VS , var. symbol, ), , částka, rovněž ve prospěch , právnická osoba, . (VS , var. symbol, ), , částka, ve prospěch , Anonymizováno, ., Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , VS , var. symbol, ), , částka, ve prospěch , Anonymizováno, (VS , var. symbol, ) (viz č.l.17-19).

12. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za srpen , Anonymizováno, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil , částka, a konečný zůstatek , částka, . Žalovanému přišla platba , částka, od společnosti , právnická osoba, . (mzda), platby , částka, a , částka, od , právnická osoba, . (VS , var. symbol, ) a , částka, od , právnická osoba, . (VS , var. symbol, ). Z účtu žalovaného odešla platba , částka, ve prospěch , právnická osoba, . (VS , var. symbol, ), z níž bylo , částka, z protiúčtu vráceno jako přeplatek, dále platba , částka, ve prospěch , právnická osoba, . (VS , var. symbol, ), , částka, ve prospěch , právnická osoba, . (VS , var. symbol, ), , částka, ve prospěch , právnická osoba, . (VS , var. symbol, ), , částka, ve prospěch Cofidis (VS , var. symbol, ) (viz č.l. 21-23).

13. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za září 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil , částka, a konečný zůstatek , částka, . Žalovanému přišla platba , částka, od společnosti , právnická osoba, . (mzda) a platba , částka, od společnosti , právnická osoba, . Z účtu žalovaného odešla platba , částka, ve prospěch , Anonymizováno, , jméno FO, plc, , částka, ve prospěch , právnická osoba, . (VS , var. symbol, ), , částka, ve prospěch , Anonymizováno, a poznámkou „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, , částka, ve prospěch , právnická osoba, . (VS , var. symbol, ) a , částka, ve prospěch , Anonymizováno, (VS , var. symbol, ) (viz č.l. 13-16).

14. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně měla povolenou činnost poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení (viz č.l. 37).

15. Mezi účastníky bylo nesporné, že úvěr , částka, byl žalovanému poskytnut. Z dokladu o vyplacení úvěru a karty klienta bylo dále zjištěno, že úvěr byl poskytnut dne , datum, (viz č.l. 30 a č.l. 7).

16. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uhradil prvních 12 splátek, tj. celkem , částka, (viz č.l. 7).

17. Z výzev ze dnů , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátek č. , hodnota, a 14, smluvní pokuty a náhrady nákladů spojených s prodlením a byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru (viz oznámení na č.l. 9, 10).

18. Z oznámení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky , částka, a bylo mu oznámeno, že úvěr byl zesplatněn (viz oznámení na č.l. 8).

19. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl na adrese , adresa, , vyzván k úhradě dlužné částky do 15 dnů s poučením o možném soudním řízení (viz předžalobní upomínka na č.l. 6 a podací arch na č.l. 38).

20. Z ostatních provedených důkazů (detail půjčky, informace pro klienta) soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.

21. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

22. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný na tuto smlouvu uhradil celkem , částka, . K posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doložila výpisy z účtu žalovaného za červen až září , Anonymizováno, a výsledky lustrace v NRKI a SOLUS. Přestože měla žalobkyně k dispozici výpisy z účtů žalovaného, nehodnotila jednotlivě v nich uvedené výdaje. Dle svého tvrzení ověřila toliko pravidelný příjem žalovaného ze zaměstnání. Výdaje hodnotila pouze souhrnně, a to na základě sdělení žalovaného a rámcově z výpisu z účtů. Žalobkyně opomenula, že z výpisu z účtu je zřejmé, že žalovaný měl vyživovací povinnost nejméně k jednomu nezletilému dítěti (pobíral dávku otcovského), že v době před uzavřením smlouvy o úvěru čerpal několik úvěrů od jiných poskytovatelů a dokonce už splácel předchozí úvěry. Žalobkyně neprokázala, že před uzavřením předmětné smlouvy náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Kromě bankovního výpisu, ze kterého dle svého tvrzení ověřila toliko příjem mzdy a existenci bankovního účtu žalovaného, nepředložila důkazy, ze kterých by vyplývalo, že by žalobkyně komplexně ověřovala majetkovou situaci žalovaného, zejména výši výdajů.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

26. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.

29. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

30. Soud proto vycházel z ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též z ustanovení § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

31. Soud má v projednávané věci za to, že žalobkyně nepostupovala dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, a proto je předmětná smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. Soud především podotýká, že žalobkyně nezkoumala výdaje žalovaného, hodnotila pouze souhrnnou částku všech výdajů, jejíž výši ani netvrdila, aniž by si ověřila její správnost jinak než porovnáním se statistickým modelem. Žalobkyně nijak nehodnotila skutečnosti, které by jí při odborné péči musely být zřejmé z bankovních výpisů, tj. že žalovaný měl vyživovací povinnost k nezletilému dítěti a že v době před uzavřením smlouvy čerpal několik úvěrů a několik dalších již splácel. Takový postup nemohl stačit žalobkyni k závěru, že o schopnosti žalovaného úvěr splácet nelze pochybovat.

32. Vzhledem k tomu, že smlouva je absolutně neplatná, nebyl platně sjednán ani úrok, smluvní pokuta, náhrada nákladů spojených s prodlením či vymáháním ani další platby.

33. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně ve výši , částka, . Žalovaný na úvěr dosud uhradil , částka, . Soud proto uložil žalovanému, aby uhradil žalobkyni částku , částka, z titulu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně také dle § 2991 odst. 1 o. z.

34. Žalovaný jistinu neuhradil ani poté, co byl žalobkyní vyzvána k plnění ve lhůtě 15 dnů od doručení předžalobní výzvou odeslanou , datum, . Lhůta k plnění uplynula , datum, a od následujícího dne se žalovaný nachází v prodlení (§ 1958 odst. 2 o. z.). Splatnost pohledávky nemohla nastat již k dřívějším výzvám, neboť výzvy ze dnů , datum, a , datum, se vztahovaly pouze ke dvěma splátkám a oznámení ze dne , datum, se týkalo dluhu vyplývajícího ze zesplatnění úvěru a nešlo tedy o výzvu k vrácení poskytnuté jistiny úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni proto dle § 1970 o. z. náleží i úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně. Výše úroku z prodlení se řídí § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

35. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s § 160 části za středníkem o. s. ř. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný má příjem max. , částka, (přičemž uvedl, že se jeho příjem v mezidobí snížil) a má více dluhů ze spotřebitelských úvěrů. Soud dále zohlednil, že žalovaný nebyl schopen splácet ani dohodnutých , částka, měsíčně. Na druhou stranu vzal v úvahu, že pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení byla splatná již v září loňského roku a žalovaný vzhledem ke svému postoji v řízení musel očekávat, že bude povinen nesplacenou část jistiny vrátit. Ze všech těchto důvodů soud určit lhůtu k plnění v délce 60 dnů.

36. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítl.

37. Návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání soud nevyhověl. Žalovaný sice potvrdil, že si vzal výše uvedený spotřebitelský úvěr, avšak současně tvrdil skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že se dovolává ochrany, kterou mu poskytuje zákon o spotřebitelském úvěru.

38. Podle § 153a odst. 2 odst. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle § 99 odst. 2 věty první o. s. ř. soud smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy.

39. Možnost schválit smír nebo vydat rozsudek pro uznání je ve sporu o vrácení spotřebitelského úvěru zásadním způsobem omezena v důsledku kogentní úpravy zákona o spotřebitelském úvěru. Výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jsou výsledkem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen „směrnice“), a musí tak být vykládána v souladu s jejím obsahem a účelem. Podle čl. 22 odst. 2 směrnice musí členské státy zajistit, aby se spotřebitelé nemohli vzdát práv, která jsou jim přiznána ustanoveními vnitrostátních právních předpisů provádějícími tuto směrnici (§ 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru). Spotřebitel se může vzdát ochrany (dovolat se ujednání úvěrové smlouvy i přes její absolutní neplatnost) pouze výjimečně a za podmínky, že si je vědom všech důsledků takového jednání, včetně toho, že je smlouva neplatná a že není povinen plnit nad rámec vrácení dosud nesplacené jistiny v době přiměřené svým možnostem [viz JÄGER, M. Porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v procesních souvislostech. Soudní rozhledy, 2025, č. , hodnota, , s. 3 a násl. Dále viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie z , datum, , OPR-Finance, C -679/18, bod 35, který se týká porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, a rozsudky téhož soudu z 4. 6 2009, Pannon GSM, C -243/08, bod 33, z 21. 2 2013, Banif , jméno FO, , C -472/11, bod 35, z , datum, , Lintner, C -511/17, bod 43, či v rozsudku z , datum, Banco, C -452/18, bod 27, který se týká dohody o novaci spotřebitelského úvěru (rozhodnutí dostupná na www.curia.europa.eu/juris). Viz také rozsudek Krajského soudu v Praze ze , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudek téhož soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (rozhodnutí jsou dostupná na beck-online.cz)].

40. Jelikož žalovaný uvedl, že není schopen úvěr splácet a jeho majetková situace není dobrá, soud jeho projev nehodnotil jako vzdání se ochrany podle zákona o spotřebitelském úvěru ani jako účinné uznání nároku podle § 153a o. s. ř.

41. Žalovaný byl ve sporu převážně úspěšný, avšak náhradu nákladů řízení nepožadoval. Proto soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V. tohoto rozsudku).

42. Soud se při vyhlášení rozsudku dopustil zjevné nesprávnosti, když uvedl, že zákonný úrok z prodlení náleží od , datum, . Správně měl vyhlásit, že úrok z prodlení náleží od , datum, , tj. od prvního dne prodlení žalovaného (viz výše). Proto postupoval v souladu s § 164 o. s. ř. a tuto zjevnou nesprávnost opravil tak, že v písemném vyhotovení tohoto rozsudku uvedl namísto nesprávně vyhlášeného data datum správné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).