16 C 70/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizována dvě slova . sídlem adresa o rozvod manželství,

I. Manželství [celé jméno manžela], narozeného [datum] a [celé jméno manželky], dříve [příjmení], rozené [příjmení], narozené [datum], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 25. 4. 2022 domáhal se manžel rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. V žalobě uvedl, že ještě před uzavřením manželství se dne [datum] narodila, nyní již zletilá, dcera [jméno] a po uzavření manželství dne [datum] nezletilý syn [jméno]. Manžel konstatoval, že péče o děti byla upravena rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Rovněž bylo stanoveno výživné na děti, a to rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Doposud však mezi manžely nedošlo k dohodě stran vypořádání jejich společného jmění. Manželé bydlí společně na adrese [obec a číslo] v okrese [obec]. Manžel návrh odůvodnil tím, že v průběhu manželství se vztahy mezi manžely zásadně zhoršily, manžel čelí trestnímu stíhání iniciovanému manželkou a nelze tak pochybovat o tom, že manželství je trvale a definitivně rozvráceno.

2. Manželka se k žalobě vyjádřila tak, že sice soužití manželů je hluboce trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, nicméně že s rozvodem manželství nesouhlasí. Konstatovala, že rozvrat manželství byl zapříčiněn ze strany manžela. V rámci svého vyjádření popsala jeho agresivní chování a připomněla především trestní řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Závěrem manželka uvedla, že by jí rozvodem byla způsobena závažná újma v podobě existenční nouze, a proto navrhla zamítnutí manželova návrhu. Na odmítavém postoji k rozvodu manželství pak setrvala i v rámci nařízeného jednání.

3. Na její vyjádření reagoval manžel tak, že předmětem tohoto řízení není otázka toho, zda manžel spáchal ve vztahu k manželce trestný čin, nýbrž právě otázka rozvodu manželství. Připomněl, že i manželka ve svém vyjádření uznala, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. K tvrzené možnosti vzniku závažné újmy v podobě existenční nouze manžel konstatoval, že pokud by tento případ nastal, může manželka využít jiných právních prostředků než setrvání v manželství, zejména výživného. Konečně uvedl, že i v případě hrozící vážné újmy je třeba, aby byly splněny i další podmínky – ve prospěch zachování manželství musí svědčit mimořádné okolnosti a k ukončení soužití manželů by muselo dojít v době kratší tří let. Taktomu ovšem, dle přesvědčení manžela, v popsaném případě není, když mu žádná mimořádná okolnost známa není a manželé spolu nežijí již minimálně čtyři roky, jelikož od března/dubna [rok] nesdílejí rodinnou domácnost, byť se nacházejí v jednom domě.

4. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Z rodných listů dětí [jméno] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jejich rodiči jsou právě účastníci tohoto řízení.

5. Z obžaloby ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vzal soud za prokázané, že tato byla podána na manžela pro jednání, v němž byl spatřován jednak zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, jednak přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d) odst. 3 písm. b) trestního zákoníku.

6. Z připojeného trestního spisu [spisová značka] vzal soud za prokázané především to, že v rámci proběhlého trestního řízení byla k situaci v rodině vyslechnuta řada svědků. Soud vycházel především z protokolů o výpovědích manželky [celé jméno manželky], dcery [jméno] [celé jméno manželky], její sestry [jméno] [příjmení], sestry manželky [jméno] [příjmení], sestry manžela [jméno] [příjmení] a neteře manžela [jméno] [příjmení] [anonymizováno]. Vyslechnut byl i samotný manžel, který měl v rámci uvedeného trestního řízení postavení obžalovaného. Výslechy ostatních svědků pak pro rozhodnutí v této věci, tedy pro vykreslení situace v domácnosti manželů, nepřinesly významná zjištění, a proto je soud nehodnotil.

7. Z protokolu o výslechu manželky [celé jméno manželky] soud zjistil, že její soužití s manželem bylo již od roku [rok] problematické nicméně stále v normě. Poté, co se v roce [rok] přestěhovali do jejich vlastního domu, začala narůstat četnost konfliktů, manžel ji často někde natlačil až měla modřiny, případně na ní křičel, a to i před dětmi. Od února [rok] začala celá situace gradovat – fyzické útoky i slovní výpady byly častější a intenzivnější, po útocích manžel často vyhrožoval sebevraždou. Manželka připustila, že i ona manžela při hádce uhodila. Konstatovala, že je na manželovi existenčně závislá, nemá vlastní příjmy a léčí se s [anonymizována dvě slova].

8. Obdobná zjištění učinil soud i z protokolu o výpovědi dcery [jméno] [celé jméno manželky]. Ta uvedla, že již okolo 5. roku jejího života si vybavuje, že situace doma nebyla v pořádku, a že poprvé její otec vztáhl na matku ruku, když byla ve třetí třídě. Útoky se v průběhu doby stupňovaly, nejprve k nim docházelo 1x ročně, posléze 2x ročně. Útok většinou spočíval v pevném držení či škrcení, slovních vulgarismech, přičemž někdy směřoval i přímo proti této svědkyni. Svědkyně uvedla, že její matka byla při konfliktech pasivnější, pouštěla manžela ke slovu a nejsprostší nadávku, kterou od ní slyšela bylo, že je manžel„ blbeček“. Situace doma se podepsala na psychickém stavu svědkyně, okolo února [rok] vážně uvažovala o sebevraždě, sebepoškozovala se.

9. Z protokolu o výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je starší sestrou [jméno] [celé jméno manželky], s matkou již nebydlí a dojíždí na návštěvu jednou za 14 dní či měsíc. Svědkyně uvedla, že u matky viděla podlitiny na rukou či modřinu na nose, kdy se jí matka následně svěřila, že jí zranění způsobil její manžel. [jméno] svědkyně byla i s jejím synem přítomná incidentu, kdy manžel vykřikoval na svého syna, že je debil, sestra [jméno] se ho chtěla zastat, a tak napadl i ji. Svědkyně následně chtěla volat policii, což celou situaci uklidnilo. Svědkyně dále uvedla, že manželka bývala v konfliktech spíše umírněnější, netrvala za každou cenu na své pravdě.

10. Obdobná zjištění soud učinil i z protokolu o výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která je sestrou manželky. K této svědkyni pravidelně jezdily děti [jméno] a [jméno] na prázdniny a při té příležitosti byla přítomna toho, že se k nim jejich otec nechoval hezky. Dceru ignoroval, syna nazýval flákačem či zmetkem. Asi v roce [rok] se jí sestra začala svěřovat, že se k ní manžel při hádkách chová násilně, uchopí ji za ruce či krk, až z toho mívá modřiny a rovněž ji napadá slovně.

11. Z uvedených výpovědí vzal soud za prokázané, že situace v rodině rozhodně není a nebyla ideální, docházelo zde k potyčkám mezi manželi, které často zabíhaly až do fyzických útoků či byly spojeny s častováním vulgárními výrazy ze strany manžela vůči manželce. Těmto konfliktům přitom byly přítomné i děti. Situace se začala vyhrocovat minimálně od února [rok].

12. Tyto závěry jsou podpořeny i zjištěními učiněnými na podkladě znaleckých posudků opatřených v průběhu trestního řízení. Soud vyšel primárně z ústavních posudků zpracovaných [anonymizována dvě slova] nemocnicí v [obec] k posouzení duševního stavu manžela, manželky i dcery [jméno]. Ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum], zapsaného ve znaleckém deníku pod [číslo] soud zjistil, že u manžela jsou dány rysy narcistní, emočně nezralé, sebestředné osobnosti, nikoli pak duševní choroby, která by jakýmkoli způsobem ovlivňovala jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. Znalci uzavřeli, že jeho obecná věrohodnost není narušena, nicméně je přítomen významný sklon k disimulaci či výraznému nenáhledu problematických aspektů vlastního prožívání a chování, jakož i sklon a schopnost prezentovat se v sociálně žádoucím světle. Na těchto závěrech znalci setrvali i při svém výslechu u hlavního líčení. Na podkladě znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum], zapsaného ve znaleckém deníku pod [číslo] soud dospěl k závěru, že u manželky byly znalecky zjištěny rysy emoční nestability a závislosti, přičemž její obecná věrohodnost nebyla narušena. Konečně u dcery [jméno] byla zjištěna komplexní posttraumatická stresová porucha, která vzniká vlivem opakovaných traumatických událostí způsobených citově blízkou osobou. Ani její obecná věrohodnost nebyla narušena. I na těchto závěrech znalci setrvali při svém výslechu u hlavního líčení.

13. Naproti tomu soud v tomto směru nevycházel z protokolů o výslechu svědkyň [jméno] [příjmení] (sestra manžela) a [jméno] [příjmení] [anonymizováno] (neteř manžela). Ty uvedly, že si žádných konfliktů mezi manželi ani jinak zhoršené situace v rodině nevšimly. Obě svědkyně konstatovaly, že se běžně s rodinou vídaly a vše se jim zdálo v pořádku s výjimkou případu, kdy k nim domů přišla [jméno] s bratrem požádat o pomoc při hádce jejich rodičů. Vztahy se podle těchto svědkyň zhoršily až o prázdninách [rok]. Jako dominantnější ve vztahu vnímaly manželku, která měla o všem rozhodovat, v roce [rok] pak manželovi začala dělat naschvály. Přes tato vyjádření posledně uvedených svědkyň soud dospěl k závěru, že ke konfliktům v rodině docházelo. Je možné, že sestra manžela s její dcerou nebyly přítomné roztržkám a agresivním výpadům manžela vůči manželce. I tyto svědkyně nicméně minimálně jeden incident zaznamenaly. Dle soudu rozhodně není standardní situace, kdy děti přijdou při hádce rodičů žádat svoji tetu o pomoc. Již toto by mělo být pro svědkyni významným vodítkem k zamyšlení, zda je rodinná situace v pořádku, byť sama vyhroceným situacím přítomna nebyla.

14. Konečně skutečnost, že k potyčkám v rodině docházelo soud zjistil i z protokolu o výpovědi samotného manžela opatřeného v rámci uvedeného trestního řízení. Manžel popisoval konflikty od července [rok]. Uváděl nicméně, že napadání, včetně zranění, bylo vzájemné, přičemž stupňování situace v roce [rok] připisuje tomu, že mu manželka dělala naschvály s ohledem na jeho rozhodnutí rozvést se s ní. V ostatních aspektech popisuje manžel svůj pohled na rodinné roztržky. Skutečnost, že v jejich rámci docházelo z jeho strany k fyzickým a verbálním atakům na jeho manželku má však soud dostatečně prokázanou z protokolu o výpovědi [jméno] [celé jméno manželky], [celé jméno manželky], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které jsou podpořeny rovněž závěry učiněnými při znaleckém zkoumání. Z protokolu o výslechu manžela soud zjistil i to, že ačkoliv manželé obývají jeden dům, žijí prakticky odděleně. Manžel se se zbytkem jeho rodiny ignoruje, nicméně nese veškeré náklady na bydlení.

15. Na podstatnosti těchto zjištění pro vykreslení celkové situace v rodině a stavu manželství již v roce [rok] přitom ničeho nemění skutečnost, že manžel byl nakonec rozsudkem Okresního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] uznán vinným„ jen“ přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku, a nikoli také ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku. Z citovaného rozsudku soud zjistil, že skutková věta popisuje jednání, kterým manžel svou manželku slovně a občas i fyzicky napadl, urážel ji, vulgárně nadával, natlačoval na zeď či nábytek, pevně držel za ruce, takže mívala modřiny. Uvedený přečin spáchal právě tímto jednáním, kterého se dopouštěl před svými dětmi.

16. Z návrhu na potrestání ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud zjistil, že manžel a tehdejší přítel jeho dcery byli obviněni z přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku. Z připojeného spisu [spisová značka] vzal soud za prokázané, že k minimálně jednomu konfliktu došlo i mezi manželem a přítelem jeho dcery. Do tohoto incidentu se určitým způsobem zapojila i manželka, což soud zjistil z rozhodnutí přestupkové komise [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. V tomto řízení byla manželka projednávána pro přestupek proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen jako„ zákon o přestupcích“), kterého se měla dopustit napadením manžela. Řízení bylo nicméně zastaveno, jelikož skutek nebyl přestupkem s ohledem na nutnou obranu manželky. Konečně manžel byl uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona o přestupcích příkazem přestupkové komise [územní celek] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který spáchal napadením své manželky ve večerních hodinách dne [datum]. I tyto roztržky doplňují mozaiku vztahů v rodině, v níž docházelo k opakovaným konfliktům, jejichž řešení si vyžádalo asistenci státních orgánů.

17. Tento závěr soud učinil i s ohledem na skutečnosti vyplývající ze spisu [spisová značka]. Z usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o předběžném opatření, kterým bylo manželovi uloženo po dobu od [datum] do [datum] opustit společné obydlí na adrese [obec a číslo], zdržet se setkávání a navazování kontaktů s manželkou a vstupu do domu a jeho bezprostředního okolí ve vzdálenosti 30 metrů. Ze spisu [spisová značka], konkrétně z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které bylo potvrzeno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že prvotní předběžné opatření ve věci domácího násilí jimi bylo prodlouženo. Důvodem pro tento postup bylo stupňující se agresivní chování manžela vůči manželce. Konečně těmto rozhodnutím předcházelo dne [datum] vykázání manžela ze společného obydlí podle § 44 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, což soud zjistil z potvrzení o vykázání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

18. Situaci v rodině pak dokreslují i zjištění soudu učiněná ze zdejšího spisu [spisová značka]. Takto soud vyšel z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kterým byl nad nezletilými dětmi stanoven dohled, a to z důvodu nedobré situace v rodině. Obsah spisu tvoří taktéž správa [stát. instituce], odbor sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí, z níž soud zjistil, že prostředí, v němž děti žijí je ohrožující pro jejich zdravý vývoj, dochází zde ke stupňujícím se hádkám a fyzickému napadání. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o schválení dohody manželů o svěření nezletilých dětí do péče matky a o závazku manžela hradit dětem stanovené výživné. I na podkladě dokazování provedeného tímto spisem, dospěl soud k obdobným závěrům, které již byly uvedeny výše. Takto soud zjistil, že manželé nevedli společnou domácnost od roku [rok] (přitom minimálně od února [rok] docházelo ke konfliktům, které byly řešeny v rámci trestního řízení). Každý z manželů obýval vymezený prostor ve společném domě, náklady na bydlení hradil manžel.

19. Na podkladě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu:

20. Manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce], přičemž manželé spolu mají dvě děti – [jméno], narozenou dne [datum] a [jméno], narozeného dne [datum]. Manželské soužití nebylo nikdy zcela bezproblémové, nicméně situace se značně vyhrotila od února roku [rok]. V této době mezi manželi docházelo k řadě konfliktů. Do potyček se zapojovali oba manželé, nicméně ve větší míře a s daleko větší intenzitou to byl právě manžel. Ten svou manželku často fyzicky napadal, natlačoval ji na nábytek či zeď, čímž jí opakovaně způsobil podlitiny. Rovněž manželku častoval vulgarismy a křičel na ní. Ačkoliv manželé sdíleli jedno obydlí, minimálně od února roku [rok] netvořili společnou domácnost. Žili prakticky odděleně, každý měl svůj vymezený prostor a v rámci sdíleného obydlí se s výjimkou vzájemných roztržek ignorovali. Manžel nicméně hradí náklady spojené s bydlením, manželka nemá vlastní příjmy. Od léta roku [rok] pak začala být rodinná situace řešena i ve spolupráci se státními orgány. Nejprve byl manžel vykázán ze společného obydlí podle zákona o policii, poté došlo k uložení předběžného opatření ve věci domácího násilí, které bylo následně prodlouženo. Konečně bylo ohledně jednání manžela provedeno i trestní řízení, v jehož důsledku byl manžel uznán vinným ze spáchání přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku. Nad výchovou dětí byl stanoven dohled, tyto byly svěřeny do péče matce a otci bylo stanoveno výživné. Rodinná situace má tendenci se spíše zhoršovat, nikoli zlepšovat. Zlepšení ani jeden z manželů neočekává.

21. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

22. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

23. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

24. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

25. Podle § 758 o. z. Manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

26. Shora popsaný skutkový stav soud hodnotil podle citovaných ustanovení občanského zákoníku. Manžel podal návrh na rozvod manželství, k němuž se manželka nepřipojila. Soud proto zjišťoval, zda je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, příčiny tohoto stavu, a zda lze očekávat jeho obnovení. Konečně se soud zabýval také tím, zda rozvodu manželství nebrání tzv. tvrdostní klauzule chránící zájmy nezletilých dětí či manžela, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel.

27. Mezi manžely docházelo k slovním i fyzickým útokům, které v převážné míře směřoval manžel vůči manželce. Na roztržkách se nicméně účastnila i manželka. Situace v rodině byla natolik vážná, že k její kontrole a zklidnění již byla využita řada prostředků, které nabízí platná a účinná právní úprava. Konečně i oba manželé se shodují na tom, že jejich vztah je natolik zničený, že již nelze obnovit. Soud proto dospěl k nepochybnému závěru, že manželství je dlouhodobě rozvráceno. Tento rozvrat lze mezi manželi pozorovat již delší dobu, nicméně nepochybný závěr o jeho existenci lze datovat k červenci [rok]. V této době byl manžel vykázán ze společného obydlí policejním orgánem.

28. Mezi manžely bylo nesporné, že je jejich soužití rozvráceno. Manželka však s rozvodem nesouhlasila především z důvodu finanční závislosti jí a jejich dětí na manželovi. Obávala se uvrhnutí do existenční nouze v případě, kdy by manželství bylo rozvedeno. [příjmení] jiné z důvodu svého onemocnění není schopná zajistit si příjmy.

29. S ohledem na to, jak vysoce závadnou shledal soud rodinnou situaci, jen stěží si lze představit okolnost, která by hovořila ve prospěch zachování tohoto manželství. Zákon v tomto směru chrání nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, a to pod podmínkou, že zájem dítěte na zachování manželství musí být dán zvláštními důvody. Dále zákonodárce poskytuje ochranu druhému z manželů, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel, a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Ani taková okolnost nicméně rozvodu nebrání v případě, že spolu manželé nežijí alespoň po dobu tří let.

30. Pokud jde o zájem nezletilých dětí – nyní již jen [jméno], pak soud je přesvědčen o tom, že naopak v jeho zájmu je to, aby bylo manželství rozvedeno a soužití ukončeno jednou pro vždy. V tomto směru lze poukázat na to, že nyní již zletilá dcera [jméno] byla rodinnou situací poznamenána do té míry, že se u ní vyvinula komplexní posttraumatická stresová porucha. Při zachování manželství by byl vzniku možného traumatu vystaven mladší bratr i nadále. Manžel se se zbytkem rodiny ignoruje a takovéto zachování rodiny postrádá jakýkoli smysl.

31. Pokud by snad mělo být překážkou rozvodu manželství to, že manžel byl živitelem rodiny, na jehož příjmech byla manželka a děti závislé, ani toto soud nepovažuje za okolnost, která by měla svědčit pro zachování manželství. Manželovi bylo stanoveno výživné pro jeho děti a manželce nic nebrání požádat ve zvláštním řízení o to, aby i jí bylo přiznáno výživné rozvedené manželky a rovněž využít státní sociální systém. V tomto směru opět nelze odhlédnout od situace v rodině. Pokud manželka sama poukazuje na to, jak negativně se jí dotýkalo jednání manžela, uvádí, že skončila v péči odborníků stran svého duševního zdraví, lze jen stěží uzavřít, že by její tíživá finanční situace měla být důvodem pro setrvání v takto narušeném manželském svazku. Naopak nepochybně i na manželku by další vystavení stresovým situacím, k nimž v rodině dochází, mělo negativní dopad.

32. Konečně i pro případ, že by snad soud některou okolnost bránící rozvodu manželství shledal, ani její existence by tomuto rozhodnutí nemohla zabránit. Soud bez nejmenších pochyb dospěl k závěru, že manželé spolu nežijí minimálně od července [rok]. V tomto směru není rozhodující, zda manželé sdílejí či nesdílejí jedno obydlí, nýbrž právě to, zda tvoří či netvoří manželské či rodinné společenství. Tím se má na mysli, zda spolu sdílejí své každodenní radosti a strasti, zajímají se jeden o druhého. Zda lze mezi nimi vysledovat určité intimní souznění, zájem o osobu druhého z manželů apod. Absence takového soužití manželů přitom byla v tomto řízení bez nejmenších pochyb prokázána minimálně od července [rok], tedy téměř pět let přede dnem, kdy bylo rozhodnuto o rozvodu manželství.

33. Na tomto místě proto soud uzavírá, že soužití manželů bylo hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přičemž soud je přesvědčen, že nelze očekávat jeho obnovení. Soud neshledal ani natolik významné okolnosti, které by svědčily ve prospěch jeho zachování, a proto rozhodl o rozvodu manželství.

34. Soud se nicméně, s ohledem na dikci zákona, zabýval i příčinami rozvratu manželství. Je nutno konstatovat, že obecně platí, že zkoumání příčin rozvratu je otázkou složitou, kdy se nejzásadnější okamžiky odehrávají beze svědků tzv. za zavřenými dveřmi domácnosti. V tomto konkrétním případě byly nicméně významným vodítkem důkazy a podklady shromážděné v ostatních řízeních vedených u zdejšího soudu, především pak v řízení trestním. V tomto směru soud pro stručnost odkazuje na skutečnosti uvedené již výše. Připomíná pouze, že z provedeného dokazování vyplynulo, že rodinná situace dlouhodobě nebyla dobrá, docházelo zde k hádkám. Bez ohledu na to, kdo konkrétní rozepře inicioval, provokoval či dělal naschvály, soud dospěl k závěru, že ze strany manžela docházelo k verbálním i fyzickým atakům, kdy manželku různě natlačil na zeď či nábytek, držel za ruce případně za krk a způsobil jí tak podlitiny. Soud nepopírá, že v partnerském soužití může dojít k situacím, kdy se manželé vzájemně provokují, a pravděpodobně i v případě tohoto manželství manželka někdy konflikt eskalovala. Ani v takovém případě nicméně nemůže být ospravedlněna situace, kdy se manžel dopouští fyzického násilí vůči své ženě a častuje ji vulgárními výrazy. Ve společnosti, v níž žijeme, je takové jednání vnímáno jako nepřekročitelná mez. Tuto mez nicméně manžel překračoval. Zpočátku ojediněle, v průběhu času čím dál tím častěji, až se to nejpozději v roce [rok] stalo jeho běžnou reakcí při hádkách. Soud právě toto manželovo jednání vnímá jako prvotní příčinu rozvratu manželství, na jejímž podkladě se následně začaly mezi manželi množit další konflikty.

35. S ohledem na vše shora uvedené soud rozhodl tak, že se manželství rozvádí. Při svém rozhodnutí, ve smyslu ustanovení § 756 o. z., zjišťoval i příčiny rozvratu manželství a dospěl k závěru, že rozvrat byl způsoben převážně jednáním manžela, který manželku opakovaně fyzicky i verbálně napadal.

36. Výrok o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, vyplývá z § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.