Okresní soud v Kroměříži · Rozsudek

16 C 72/2026

č. j. 16 C 72/2026-83

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-05-04 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKM:2026:16.C.72.2026.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Kroměříži rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, protože poskytovatel neřádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Soud uznal, že žalobkyně nezjistila skutečné výdaje žalovaného a stanovila je výchozí výší bez důkazů, což porušilo povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobně vyhověl pouze částce jistiny, kterou žalovaný musí vrátit, a veškeré další nároky, včetně úroků a pokut, zamítl. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení, včetně soudního poplatku a odměny advokáta, a stanovil lhůtu k plnění.

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 25 075 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 %, kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a částky částka, v této části se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. hodnota č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dne datum. Tvrdila, že poskytla žalovanému celkem částka a žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách a zaplatit úrok 57,99 % ročně. Před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, avšak žádné konkrétní skutečnosti stran jejího zkoumání neuvedla. Žalovaný dosud nic neuhradil. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny částka a smluvní pokuty za prodlení částka. Žalobkyně se dále domáhala úroku 57,99 % z částky částka kapitalizovaného za dobu od datum do datum částkou částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky částka za upomínku č. hodnota a 2 a zákonného úroku z prodlení. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil, soud proto dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemá žádné námitky.

4. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobkyně a žalovaný si dne datum prostředky komunikace na dálku potvrdili uzavření smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky s možností opakovaného čerpání (revolvingový úvěr) do limitu částka a žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách minimálně po částka spolu s úrokem 57,99 % ročně; RPSN činila 76,18 % (smlouva o úvěru vč. potvrzení DigiSign.org). Při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vyšla z toho, že žalovaný byl svobodný, neměl vyživovací povinnost k dětem a měl příjem částka měsíčně. Jelikož žalovaný uváděl nepřiměřeně nízké výdaje na bydlení (částka) a na domácnosti (částka) a z bankovního účtu vyplývaly pouze náklady domácnosti částka, vyšla žalobkyně namísto toho z minimální fixní hodnoty výdajů na bydlení částka a výdajů domácnosti částka. Dále zohlednila, že žalovaný uvedl, že splácel dluhy po částka měsíčně a na sázení a hazardní hry vydával částka. Po zohlednění rezervy částka dospěla žalobkyně k tomu, že žalovanému pro splácení předmětného úvěru Anonymizováno každý měsíc zůstává částka (příloha č. hodnota ke smlouvě o úvěru – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele). Žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši cca částka za Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno částka za Anonymizováno Anonymizováno a cca částka za Anonymizováno Anonymizováno (převážně náhrada mzdy v pracovní neschopnosti) (výplatní pásky). Žalovaný je majitelem účtu uvedeného ve smlouvě. Konečný zůstatek se v červnu až Anonymizováno Anonymizováno pohyboval kolem nuly (výpis z účtu). Proti žalovanému nebylo vedeno exekuční ani insolvenční řízení a v registru SOLUS neměl negativní záznam (datový výstup z Credit Info CEE). Žalobkyně poskytla žalovanému částka dne datum, a to převodem na účet uvedený ve smlouvě o úvěru (detail pohybu – bezhotovostní platba, smlouva o úvěru). Žalovaný dosud nic nezaplatil, přestože mu byla dne datum zaslána předžalobní výzva (předžalobní výzva vč. podacího lístku).

6. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:

13. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Žalobkyně porušila povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, protože před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně ověřila pouze výši jeho příjmů. Výši výdajů řádně nezjistila, protože žalovaný uváděl nerealistické údaje a ani z údajů z jeho bankovního účtu potřebné údaje nevyplývaly. Žalobkyně proto stanovila výši výdajů žalovaného svou vlastní úvahou na částka za bydlení a částka za ostatní běžné výdaje domácnosti. Postup žalobkyně v žádném případě nemohl dostačovat k tomu, aby byly vyloučeny důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Ležérní postup žalobkyně navozuje pochybnosti o tom, že jejím skutečným cílem bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného. Soud má tak za to, že ze strany žalobkyně šlo spíše o formalistické zachycení příjmů a výdajů žalovaného a žalobkyně měla poměrům žalovaného věnovat mnohem více pozornosti. Smlouva o úvěru je proto podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

15. Jelikož žalobkyně poskytla žalovanému částka a žalovaný dosud nic nevrátil, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinen poskytnutou jistinu částka žalobkyni vrátit. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl (výrok I.).

16. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva, žalobkyni nevzniklo právo na smluvní úrok, smluvní pokutu ani jiné poplatky a sankce. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II.), a to i co do zákonného úroku z prodlení. Soud se ztotožnil s názorem Nejvyššího soudu z rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého právo na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení s vrácením jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalovaný se tedy ocitne v prodlení, až když nevrátí jistinu úvěru v přiměřené lhůtě stanovené tímto rozsudkem.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení až na nepatrnou část zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka (vč. doplatku podle výroku IV.) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.

19. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek činí částka, dosud bylo na poplatku uhrazeno částka, zbývá tedy doplatit částka (výrok IV.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce. Nezaplatí-li žalobkyně doplatek soudního poplatku, bude pohledávka po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení předána k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.