17 C 145/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody stát. instituce ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 11 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 860 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 497,19 Kč, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 860 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 860 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 5 860 Kč od 1. 7. 2021 do 21. 12. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 860 Kč od 22. 12. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 990 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 824,12 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 990 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 9. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 11 850 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 16. 5. 2006 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku ve výši 15 990 Kč (půjčka 10 000 Kč, souhrnný poplatek 5 990 Kč), a to v 39 pravidelných týdenních splátkách po 410 Kč Poslední splátka byla splatná dne 13. 2. 2007. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, poslední splátku uhradil 25. 7. 2006. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými splátkami. Žalovaný uhradil částku 4 140 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 došlo s účinností od 5. 1. 2021 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny 7 410,88 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 4 439,12 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 11 850 Kč od 21. 2. 2007 do 18. 12. 2020 ve výši 13 321,31 Kč a dále zákonných úroků z prodlení z částky 11 850 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že v době žádosti o půjčku žil žalovaný jako podnájemník, sdělil své kontaktní údaje i adresu pro výběr splátek, předložil občanský průkaz. Pracoval jako automechanik na hlavní pracovní poměr, měl příjem z této činnosti 15 600 Kč a další příjmy domácnosti a jeho činily 16 800 Kč [ulice] výdaje poté celkem 21 081 Kč a použitelný příjem tak byl 11 319 Kč. Žalovaný k tomu předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu a SIPO.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne 15. 5. 2006 uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 990 Kč v pravidelných 39 týdenních splátkách po 410 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v hotovosti celou částku půjčky. Smlouva je žalovaným podepsána.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Na postupitele měly přejít pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy. V dané příloze je pohledávka za žalovaným specifikována jeho jménem, příjmením a číslem smlouvy o půjčce.

8. Z dopisu ze dne 6. 1. 2021 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni.

9. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka pro žalovaného byla dne 1. 2. 2021 podána k poštovní přepravě.

10. Z dopisu ze dne 29. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž ho upozornila na její možné soudní vymáhání.

11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka pro žalovaného byla dne 30. 7. 2021 podána k poštovní přepravě.

12. Z databáze časových řad [příjmení] [jméno] národní banky (zdroj [webová adresa]) bylo zjištěno, že úrokové sazby pro domácnosti v květnu 2006 činily od 6,38 % ročně (na spotřebu, bydlení a ostatní) do 19,48 % ročně (kreditní karty).

13. Závěr o skutkovém stavu:

14. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 15. 5. 2006 se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které se zavázala mu poskytnout finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky věřiteli vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 990 Kč, a to v pravidelných 39 týdenních splátkách po 410 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že půjčku ve výši 10 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Před uzavřením smlouvy o půjčce žalovaný sdělil své kontaktní údaje, adresu pro výběr splátek, dále své zaměstnání, měsíční příjem celé domácnosti 32 400 Kč a výdaje 21 081 Kč, kdy tedy použitelný příjem byl 11 319 Kč. Žalovaný k uvedenému předložil občanský průkaz, nájemní smlouvu, doklad SIPO, pracovní smlouvu a výplatní pásky. Žalovaný nehradil splátky půjčky řádně a včas, dle sdělení žalobkyně uhradil celkem 4 140 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, který byl dne 1. 2. 2021 podán k poštovní přepravě. Žalovaný zbývající dlužnou částku neuhradil ani k předžalobní upomínce ze dne 29. 7. 2021, která mu byla odeslána dne 30. 7. 2021, a ve které byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky. V měsíci květnu 2006 se běžné roční úrokové sazby pro domácnosti pohybovaly od 6,38 % do 19,48 %.

15. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Na základě citovaného ustanovení se právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným řídí režimem občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., a to ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků (dále jen občanský zákoník). Postoupení pohledávky se řídí režimem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť k němu došlo po 1. 1. 2014.

17. Podle § 657 a 658 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu.

18. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

19. Podle § 39 občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

20. Podle § 41 občanského zákoníku, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

21. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Právní posouzení věci:

23. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela v souladu s § 657 a násl. občanského zákoníku se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které mu v den podpisu smlouvy, tj. 15. 5. 2006, v hotovosti poskytla finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána schopnost žalovaného půjčku splácet. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 990 Kč v pravidelných 39 týdenních splátkách. Celkem žalovaný uhradil 4 140 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 18. 12. 2020 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 29. 7. 2021.

24. Soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly sjednány úroky. [příjmení] označená jako souhrnný poplatek je svou funkcí totožná s úroky, když se jedná o náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním půjčky jako celku (tedy nikoliv spjatých pouze s momentem poskytnutí, ale i v průběhu trvání smluvního vztahu). Soud má tedy za to, že v případě tohoto souhrnného poplatku se jedná o úrok za poskytnutí půjčky, když úrok jako takový obsahuje cenu za poskytnutí finančních prostředků včetně nákladů vzniklých v souvislosti s půjčkou věřiteli, tedy i těchto poplatků, přičemž i sama žalobkyně tyto souhrnně označila jako jeden celek. Soud proto částku ve výši 5 990 Kč posuzoval souhrnně jako úrok z poskytnutí půjčky.

25. Úrok z půjčky, tedy odměna (cena) za jeho poskytnutí, byl celkem sjednán ve výši 5 990 Kč, což při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje 59,9 % z poskytnuté částky. Jelikož byla půjčka poskytnuta na období 39 týdnů, jedná se o úrok za toto období. Při přepočtu na roční úrok se jedná o 79,9 % (52 týdnů). Dle ustálené judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005) se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že půjčky či úvěry na základě smluv uzavíraných s fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. K měsíci květnu roku 2006 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly od 6,38 % ročně po 19,48 %. Trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů v dané době činil 19,14 %, příp. 58,44 %. Jedná se o roční úrokové sazby. S ohledem na skutečnost, že poskytnutá úroková sazba představuje více než dvanáctinásobek nižší úrokové sazby, příp. více než čtyřnásobek nejvyšší úrokové sazby poskytované bankami pro dané období, shledal soud tuto výši úroku z půjčky v rozporu s dobrými mravy (§ 39 občanského zákoníku), a to i přes vyšší míru rizikovosti takto poskytovaných půjček. Toto ujednání je tedy neplatné, a to absolutně.

26. Soud s ohledem na výše uvedené výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 860 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 21. 2. 2007 do zaplacení v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 142/1994 Sb., když shledal nárok žalobkyně na zaplacení jistiny poskytnuté půjčky ponížené o zaplacené splátky důvodným. Příslušenství soud přiznal v zákonné výši z dlužné jistiny od týdně následujícího pro úhradu poslední splátky, v souladu s návrhem žalobkyně, do zaplacení. Ke dni postoupení pohledávky byl úrok zkapitalizován na částku 6 497,19 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 5 860 Kč od 21. 2. 2007 do 18. 12. 2020).

27. Výrokem II. soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 990 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od 21. 2. 2007 do zaplacení, zkapitalizované ke dni postoupení ve výši 6 824,12 Kč, když ujednání o úroku z půjčky shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně. V návrhu požadovala částku 11 850 Kč s příslušenstvím, přičemž úspěšná byla v části nároku ve výši 5 860 Kč s příslušenstvím, tedy v rozsahu 49,4 %. Žalovanému by tak příslušela náhrada nákladů řízení v rozsahu 1,2 % (od úspěchu 50,6 % se odečítá neúspěch 49,4 %). Jelikož však žalovanému v souvislosti s předmětným řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

29. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

30. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činí 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení 11 850 Kč), dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč.