17 C 165/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 oba zastoupeni advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 o zaplacení 104 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) k jejich společným rukám částku ve výši 77 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 77 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, na základě kterého by byl žalovaný povinen zaplatit žalobcům a) a b) k jejich společným rukám částku ve výši 27 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 000 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům a) a b) k jejich společným rukám náklady řízení ve výši 25 100,70 Kč, k rukám zástupkyně žalobců, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži náklady řízení v rozsahu 26 %, které budou vyčísleny v samostatném usnesení, a to do 3 dnů ode právní moci usnesení, ve kterém budou tyto náklady vyčísleny.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži náklady řízení v rozsahu 74 %, které budou vyčísleny v samostatném usnesení, a to do 3 dnů ode právní moci usnesení, ve kterém budou tyto náklady vyčísleny.

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, , ve znění jeho změny, domáhali se žalovaní, aby jim žalovaný k jejich společným rukám uhradil částku 104 000 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Uvedli, že se s žalovaným ústně dohodli, že tento pro ně provede stavební práce na jejich pozemku v , adresa, – provedení zámkové dlažby, parkovacího stání, terasy za domem a plot. Dohodli se na ceně 300 000 Kč s tím, že zámkovou dlažbu dodají žalobci. Následně došlo dohodou k navýšení ceny na 330 000 Kč. Jednalo se o pevně dohodnutou cenu. Žalovanému byla předána záloha, celkem ve výši 200 000 Kč. Práce postupovaly zvolna, některé nebyly vůbec provedeny, i přes to požadoval žalovaný další zálohu, což však žalobci odmítli. Na to žalovaný reagoval tak, že stavbu opustil, v provádění díla nepokračoval, aniž by práce a nákup materiálu vyúčtoval. Jelikož žalovaný nakupil materiál za 96 000 Kč, požadovali žalobci zpět 104 000 Kč, tedy nevyúčtovanou částku. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný nárok žalobců neuznal. Měl za to, že předmětem díla byly stavební práce – provedení terasy za domem, chodníku, plotu ze ztraceného bednění před domem, provedení zámkové dlažby na povrchu chodníku. Práce prováděl soustavně a rychlostí zcela adekvátní technologickým postupům a rozsahu díla. Jelikož žalobci odmítli uhradil další zálohu, na což reagoval přerušením díla, ale žalobci dílo dokončili se třetím subjektem, zanikla smlouva o dílo pro dodatečnou nemožnost plnění. Vyúčtování předložil dne , datum, , přičemž náklady na pořízení materiálu a jeho přepravu byly 137 169 Kč, práce byla 70 000 Kč, zůstatek tedy činí 7 169 Kč. Jelikož žalobci sporují jím vystavené vyúčtování, vyzval je k úhradě částky 207 169 Kč jako bezdůvodného obohacení. , adresa, 000 Kč uplatnil jako kompenzační námitku v řízení.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne , datum, uzavřeli v ústní formě smlouvu o dílo na stavební práce, které měl provést žalovaný pro žalobce s tím, že cena díla byla původně sjednána na 300 000 Kč, poté zvýšena na 330 000 Kč. Žalovaný přijal od každého z žalobců zálohu ve výši 100 000 Kč, celkem 200 000 Kč, což ostatně plyne i z listin na č. l. 7 a 8. Smlouva mezi smluvními stranami zanikla ke dni , datum, .

5. Mezi účastníky byl dále nesporný rozsah sjednaného díla a také stav jeho dokončení ke dni , datum, , a to v souladu i s provedeným dokazováním fotografiemi a videem. Terasa byla dokončena zcela v souladu s ujednáním (jak je zřejmé z fotografií). Chodníky měly být zhotoveny kolem celého domu až k terase s tím, že obsahovaly výkopové práce, zabudování obrubníků, podsyp kamenivem, geotextílii, položení zámkové dlažby – bez betonového podloží. Rozsah dokončení odpovídá doloženým fotografiím. U parkovacího stání byly sjednány výkopové práce, kamenivo, obrubníky, podbetonování a položení zámkové dlažby. Z toho bylo provedeno bagrování, navezen částečně makadam (kamenivo), který byl zhutněn – rozsah také odpovídá fotografiím. Plot měl mít 31-33 běžných metrů, po této délce měly být udělány výkopové práce, zalité betonem s umístněním roxorů a ztraceného bednění do výše 1,65-1,7 m. Z toho bylo provedeno vybagrování v celé délce, byl namíchán beton a tímto zality základy. Měl být zhotoven vstup do domu, ve stejném rozsahu jako chodníky s tím, že bylo uděláno bagrování, navezen makadam, byla vybudována podesta ze ztraceného bednění, které bylo zabetonováno, byly zhotoveny obrubníky, které byly zabetonovány a vysypány makadamem. Dále měla být učiněna příprava pro pojezdovou bránu – vykopání základů, zalití betonem. V této části bylo dílo dokončeno zcela. Mezi účastníky bylo dále nesporné to, že zámkovou dlažbu dodali na svůj náklad žalobci.

6. Z fotografií a videa je zřejmé, jaký byl původní stav v okolí domu žalobců, jaké práce byly provedeny, jaký byl průběh realizace, z jakých prvků se skládá terasa, jaký je její výsledný stav, v jaké fázi rozestavěnosti byly chodníky kolem domu, vstup do domu, parkovací stání, plot, základy pro pojezdovou bránu, částečně jaký byl použit materiál a v jakém rozsahu.

7. Z dopisů ze dne , datum, , následně ze dne , datum, , bylo zjištěno, že těmito byl žalovaný zástupkyní žalobců vyzván k předložení vyúčtování ve spojitosti se stavebními pracemi, které pro ně žalovaný prováděl na základě smlouvy o dílo z , datum, .

8. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že touto byl žalovaný zástupkyní žalobců dne , datum, vyzván k úhradě částky 104 000 Kč, a to v souvislosti se smlouvou o dílo uzavřenou mezi účastníky řízení. Z podací stvrzenky plyne poté to, že zásilka byla téhož dne podána k poštovní přepravě.

9. Z dopisu ze dne , datum, zástupce žalovaného adresovaného zástupkyni žalobců bylo zjištěno, že žalovaný souhlasí s uzavřenou smlouvou o dílo, také s úhradou záloh. Nesouhlasí s cenou nakoupeného materiálu 96 000 Kč, měl za to, že cena provedeného díla převyšuje částku záloh. Navrhl zpracování znaleckého posudku k ocenění díla.

10. Z dopisu ze dne , datum, zástupkyně žalobců adresovaného zástupci žalovaného bylo zjištěno, že žalobci ničeho nenamítají proti vypracování znaleckého posudku, nicméně před tím trvají na předložení celkového vyúčtování, jak žalovaného ostatně již v minulosti žádali.

11. Z listiny označené jako vyúčtování přijaté zálohy na stavební práce realizované žalovaným pro žalobce ze dne , datum, bylo zjištěno, že materiál byl oceněn na 137 169 Kč, z toho kamenivo 87 400 Kč, beton 22 540 Kč, půjčovné bagru 10 000 Kč, ztracené bednění 60 ks 3 753 Kč, roxory průměr 10 mm 20 ks 3 476 Kč, dovoz materiálu 10 000 Kč. Práce na 70 000 Kč s realizací od , datum, do , datum, za 280 hodin po 250 Kč/hod. Přijaté zálohy 200 000 Kč. Zbývá 7 169 Kč.

12. Z daňového dokladu č. , hodnota, bylo zjištěno, že dodavatel , právnická osoba, . vystavil doklad odběrateli – drobný prodej, , adresa, , stavba , adresa, , dne , datum, , za beton C20/25 XC2 s dopravou za 22 542,30 Kč.

13. Z dopisu ze dne , datum, zástupce žalovaného adresovaného žalobcům bylo zjištěno, že tímto byli žalobci vyzváni k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 207 169 Kč. Z podacích lístků poté to, že zásilky pro oba žalobce byly podány k poštovní přepravě téhož dne.

14. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru stavebnictví, stavby obytné a z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, včetně jeho písemného a ústního vysvětlení, bylo zjištěno, že znalec provedl ve věci místní šetření, kterého se strana žalovaná neúčastnila, ač byla o tomto vyrozuměna, a doplňkové místní šetření. Při znaleckém úkolu vycházel znalec z dat zjištěných při místním šetření, spisovaného materiálu a pakliže nebylo možno tato zjistit, vycházel z technologických postupů stanovených pro konkrétní část díla, obvyklých cen dle soustavy RTS (pozn. soudu: Cenová soustava RTS je ucelený soubor podkladů, pravidel a metodických pokynů poskytujících podrobný popis obsahu stavebních nebo montážních prací, dodávek materiálů a souvisejících služeb). Zohlednil také technologické a časové možnosti žalovaného. K tomu dodal, že pokud by byl např. hlubší výkop, než by měl být a bylo by tedy užito více materiálu (kameniva), toto musí jít k tíži dodavatele nikoliv zadavatele – proto se vychází z technologických postupů. Vycházel ze standardního ocenění hodinové práce na jednoho řemeslníka s tím, že pro některé práce, např. bagrování, je ocenění vyšší. Měl k dispozici vyúčtování žalovaného založené ve spise, nicméně toto neodráží všechny položky, které musely být na stavbě logicky a technologicky provedeny. Práce dle jeho závěru byly provedeny v dobré kvalitě, až na část terasy, která měla trhliny – vadu ocenil na 8 947 Kč. Celkovou hodnotu provedeného díla stanovil dle základny směrných cen ve stavebnictví RTS se zohledněním toho, že žalovaný není plátcem daně z přidané hodnoty (hodnota nakoupeného materiálu) a považoval ho za fyzickou osobu podnikatele – malou firmu (snížení o 20 % k jednotlivým položkám, nikoliv k ceně jako celku). Není možno vycházet z cen pro fyzickou osobu nepodnikající, neboť sjednaná cena díla přesahuje částku 30 000 Kč, která v době poskytnutého plnění v souladu s tehdy platnými a účinnými zákony, nepodléhala zdanění. Není tedy rozdílu v tom, pro případ tohoto díla, zda je zhotovila fyzická osoba podnikající či nepodnikající. Znalec stanovil obvyklou hodnotu provedených prací ke dni , datum, na 184 000 Kč, se zohledněním dohodnuté ceny pak na 123 000 Kč. V hodnotě není zahrnut materiál dovezený na stavbu a nepoužitý ve výši 11 800 Kč. Celková dohodnutá hodnota díla byla stanovena pod úrovní hodnoty obvyklé, a to o 30 %. K doplňující otázce žalovaného bylo doplněno, že v rámci stanovení rozestavěnosti nerozhoduje v rámci detailů položky přesně to, co bylo v položce definováno. Rozhodující je poměr dvou částí, a to celková cena dle RTS, rozestavěnost RTS, a jejich poměr. Pokud jde o namítanou terasu, tato byla dokončena zcela, výsledná částka je tedy zohledněna k poměru sjednané celkové ceny. Nebylo tedy hodnoceno, jaké kari sítě byly použity.

15. Dokazování nebylo provedeno policejním spisem zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ani účastnickými výpověďmi, neboť na těchto nebylo dále trváno.

16. Návrh na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem byl zamítnut. Soud vycházel z toho, že v daném případě nebylo sporu o tom, jaké dílo bylo sjednáno a do jaké fáze bylo zhotoveno. Znalec potom ve svém posudku, ve znění jeho vysvětlení, jasně uvedl, z jakých dat vycházel, jak při jeho zpracování postupoval, tento řádně, včetně přijatého závěru, odůvodnil. Úkolem znalce bylo stanovit cenu obvyklou provedených stavebních prací, a to i vzhledem ke sjednané ceně za dílo. Jeho úkolem naopak nebylo hodnotit předložené vyúčtování žalovaného, které jak sám znalec poznamenal, a soud s tímto zcela souhlasí, je pouze částečným vyúčtováním, bez bližšího uvedení položek. Vyúčtování postrádá přesný popis materiálu (jeho kvalitu), množství, práce k jednotlivým částem stavby. K tomuto byl doložen pouze jeden dílčí doklad. Pro nepodloženost jednotlivých položek a jejich neúplnost je nutno označit vyúčtování žalovaného za nepřesné, není jej možno přijmout jako podklad pro stanovení ceny obvyklé a vycházet z něj. Podkladem je naopak zpracovaný znalecký posudek. Ten stanovil i hodinovou sazbu pro vykonanou práci, tuto odůvodnil (nad to je vyšší, než jakou požadoval žalovaný ve svém vyúčtování). Jelikož má soud znalecký posudek, ve znění jeho vysvětlení, za jasný a úplný, zcela odpovídající zadanému znaleckému úkolu, vysvětlující všechny námitky účastníků řízení, bylo nadbytečné zpracovávat revizní znalecký posudek.

17. Závěr o skutkovém stavu:

18. Mezi žalobci a žalovaným byla dne , datum, uzavřena v ústní formě smlouva, na základě které se žalovaný zavázal pro žalobce vykonat sjednané práce v okolí jejich rodinného domu v , adresa, . Konkrétně zbudovat terasu za domem, chodníky kolem domu, parkovací stání, vstup do domu, plot a základ pro pojezdovou bránu. Žalobci se společně zavázali uhradit cenu za celé dílo ve sjednané výši 300 000 Kč, poté došlo dohodou k jejímu navýšení na 330 000 Kč. Žalovanému byla žalobci předána záloha celkem ve výši 200 000 Kč. V průběhu provádění prací požadoval žalovaný po žalobcích další zálohu, což však žalobci odmítli s ohledem na stav dokončenosti díla, žalovaný s ohledem na to v pracích dále nepokračoval, dílo zůstalo nedokončeno. Dle shodného tvrzení smlouva mezi účastníky zanikla k , datum, . Ve vztahu k provedeným pracím žalovaného u žalobců rovněž sporu nebylo. Terasa byla dokončena zcela v souladu s ujednáním, byť žalobci namítali vady, které zjistil i znalec a ocenil je na 8 947 Kč. Chodníky, vstup do domu, parkovací stání a plot byly zbudovány částečně, základy pro pojezdovou bránu byly dokončeny.

19. Poté, co došlo k ukončení smluvního vztahu, požadovali žalobci po žalovaném opakovaně vyúčtování, poprvé ke konci roku 2022, toto obdrželi až po odeslání předžalobní upomínky. Žalovaný vyúčtování provedl dne , datum, , přičemž v tomto ocenil použitý materiál na 137 169 Kč – kamenivo, beton, obojí bez bližší specifikace kvality či množství, ztracené bednění 60 ks, avšak bez uvedení rozměru, dále roxory 10 mm 20 ks, dovoz materiálu a půjčovné bagru. Za práci požadoval 70 000 Kč s uvedením doby realizace a hodinovou sazbou. Dle jeho vyjádření zbývá k úhradě 7 169 Kč. Ke svému vyúčtování doložil doklad od dodavatele betonu znějící na částku 22 542,30 Kč ze dne , datum, . V souvislosti s tím vyzval žalobce k úhradě částky 207 169 Kč.

20. Znalec stanovil obvyklou hodnotu provedených stavebních prací žalovaným dle směrných cen , Anonymizováno, na 184 000 Kč, a to k , datum, . Vycházel přitom z provedeného místního šetření, obsahu spisu a pakliže nebylo možno některá data zjistit, vycházel z technologických postupů stanovených pro konkrétní část díla, obvyklých cen dle soustavy RTS. Zohlednil také technologické a časové možnosti žalovaného. Práce, až na terasu, byly provedeny dle jeho závěru v dobré kvalitě. Při ocenění vycházel z toho, že žalovaný je malá firma/živnostník (snížení oproti velkým podnikům) a neplátce daně z přidané hodnoty, s ohledem na to přistupoval k ocenění materiálu (nemožnost odečtu DPH). Dle jeho vyjádření není možno při výpočtu vycházet z toho, že žalovaný byl fyzickou osobou nepodnikající, neboť cena sjednaného díla přesahovala částku 30 000 Kč, tedy částku, která v době realizace nepodléhala zdanění. Uzavřel tedy, že není v tomto případě rozhodné, zda žalovaný byl fyzická osoba podnikající či nepodnikající, výsledná cena by byla shodná. S ohledem na sjednanou cenu díla mezi účastníky stanovil poté obvyklou cenu na 123 000 Kč, tedy v rozsahu 30 % nižší, než cena obvyklá dle obvyklých cen soustavy RTS.

21. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

22. Podle § 2604 o. z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

23. Podle § 2620 odst. 1 o. z., je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.

24. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle § 2999 odst. 1 a 2 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

27. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. Právní posouzení věci:

29. Soud má po provedeném dokazování za to, že mezi žalobci a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo v souladu s § 2586 o. z., a to v ústní formě. Žalovaný jako zhotovitel se zavázal provést pro žalobce jako společně a nerozdílně oprávněné věřitele dílo. Rozsah díla byl sjednán, nebylo přitom o něm v řízení sporu, rovněž také pevná cena 330 000 Kč za dílo, kterou se žalobci zavázali žalovanému uhradit, v souladu s § 2620 odst. 1 o. z. Žalobci jako objednatelé předali za tímto účelem žalovanému jako zhotoviteli zálohu ve výši 200 000 Kč. Žalovaný pro žalobce dílo částečně provedl, nicméně v okamžiku, kdy požadoval další zálohu, což žalobci odmítli, v dokončení díla dále nepokračoval, a mezi účastníky je nesporné, že jejich smluvní vztah skončil ke dni , datum, . Jelikož nebylo dílo provedeno, tj. zcela dokončeno a předáno v souladu s § 2604 o. z., jsou strany zrušeného závazku povinny si vrátit vzájemně poskytnuté plnění v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. Rozsah do té doby nedokončeného díla, resp. stav jeho dokončenosti, nebyl následně mezi účastníky sporný.

30. Soud nevedl dokazování pro důvod zániku závazku, neboť toto dle jeho názoru nebylo v řízení rozhodné. Tedy zda k zániku závazku došlo následnou nemožností plnění či odmítnutím žalovaného v díle dále pokračovat, resp. dohodou smluvních stran. Vycházel z toho, že bylo nesporné, k jakému okamžiku byla smlouva zrušena a zejména pak, pro všechny důvody platí to, že každá ze stran mohla požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, když obě smluvní strany plnily. Jak se ostatně i v tomto řízení stalo. Žalobci poskytli finanční částku 200 000 Kč, žalovaný práci a materiál, který je zabudován. Žalobci v tomto případě nemohou jimi získané bezdůvodné obohacení vydat, vzniká právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

31. Cena obvyklá rozestavěného díla žalovaného pro žalobce byla v řízení ke dni , datum, určena znaleckým posudkem, tak i cena ve vztahu k ceně sjednané. Tento posudek považuje soud, ve znění jeho vysvětlení, za jasný, určitý, znalec své závěry řádně zdůvodnil, je tedy postaveno na jisto, jak při vypracování posudku postupoval, z jakých informací vycházel a jak tedy dospěl ke svým závěrům. Nebylo důvodu tomu nepřisvědčit či pochybovat o odbornosti znalce. Znalec vysvětlil, z jakého důvodu při výpočtu výsledné ceny nezohlednil to, že žalovaný jednal jako osoba fyzická nepodnikající, jaké užil redukce (malá firma/živnostník, neplátce DPH) a také z jakého důvodu, a dále i to, že užil různé ocenění práce dle jejího druhu (náročnosti, kvalifikace), jak postupoval při ocenění jednotlivých dílčích položek, jak postupoval při chybějících podkladech (normy a technologie pro konkrétní díla) a z jakého důvodu nemohl vycházet z vyúčtování předloženého žalovaným. S tím ostatně soud beze zbytku souhlasí, neboť vyúčtování žalovaného je pouze jeho interním vyjádřením bez toho, aby toto obsahovalo přesný popis užitého materiálu stran množství a kvality či uvedení, na kterou část díla byl ten který materiál použit, nad to není ani úplný, když neobsahuje veškerý materiál (např. kari sítě, geotextílie, obrubníky) a postupy. Vyúčtování žalovaného je podloženo pouze jedním dílčím dokladem, zbývající absentují. Z takového vyúčtování tedy beze zbytku nemohl vycházet soudní znalec ani soud.

32. Soud při ocenění díla, ve stavu jeho dokončenosti k , datum, , vycházel z ceny určené znalcem 123 000 Kč. Vycházel přitom z § 2999 odst. 2 o. z. tak, že jelikož byla smlouva mezi účastníky řízení zrušena, je nutno bezdůvodné obohacení vypořádat prostřednictvím peněžité náhrady tak, že tato je určena dle úplaty sjednané ve smlouvě, neboť důvodem zrušení závazku nebyla výše úplaty, tj. cena za dílo. Soud má tento právní výklad za zcela přiléhavý a odpovídající ujednání smluvních stran. Pakliže by dílo bylo dokončeno zcela, měl by žalovaný nárok pouze na sjednanou pevnou cenu. Jelikož však toto nedokončil, má nárok na cenu odpovídající stavu dokončení díla. Pokud by měl soud přisvědčit výkladu žalovaného (což neučinil), že by ocenění nemělo být učiněno ve vztahu ke sjednané ceně za dílo a pro malé firmy/živnostníky, pak by ad absurdum mohlo dojít k situaci, že by pro žalovaného bylo vždy výhodnější sjednat nižší cenu, avšak dílo nedokončit a poté vycházet z cen obvyklých pro větší podniky, a tak obdržet více, než na co by měl nárok. Toto však nemá oporu v právních předpisech, smluvním ujednání ani logických a spravedlivých postupech.

33. Ke sjednané ceně, která je nižší, než cena pro malé firmy/živnostníky, a to asi o 30 %, jak určil znalec, soud poznamenává, že soud v této spatřuje právě to, že žalovaný si byl dobře vědom toho, že není fyzickou osobou podnikající, tuto sám sjednal, nemůže se tedy nyní bránit tím, že není odpovídající. Pokud užil materiálu více či v jiné než obvyklé kvalitě pro ten který dílčí kus díla, měl toto v řízení tvrdit, což neučinil, navíc znalec se ve vysvětlení svého posudku vypořádal i s tím, že při nedostatku vstupních informací vycházel z běžných technologických postupů pro to které dílo a pokud je užito např. více materiálu než bylo potřeba, jde to k tíži zhotovitele, nikoliv objednatele.

34. Žalobci poskytli žalovanému celkem částku 200 000 Kč, žalovaný jim naopak poskytl plnění v hodnotě 123 000 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobcům, k jejich společným rukám, neboť se jedná o věřitele oprávněné společně a nerozdílně (dílo ve vztahu k oběma, cenu díla měli uhradit společně a nerozdílně), částku 77 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, , v souladu se splatností dle předžalobní upomínky, do zaplacení, dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., (výrok I.).

35. Ve zbylé výši, pro částku 27 000 Kč s příslušenstvím, byl návrh žalobcům zamítnut (výrok II.).

36. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobci požadovali částku 104 000 Kč s příslušenstvím, úspěšní byli pro částku 77 000 Kč s příslušenstvím, tedy v rozsahu 74 %. Mají tedy právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému v rozsahu 48 % (od úspěchu 74 % se odečítá neúspěch 26 %).

37. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 5 200 Kč a náklady zastoupení, při jejich výpočtu soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Zástupkyně žalobců má nárok na odměnu ve výši 36 820 Kč dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu za sedm úkonů právní služby po 5 260 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka, účast u jednání soudu , datum, a dále dne , datum, , účast u místního šetření se znalcem dne , datum, , vyjádření ke znaleckému posudku ze dne , datum, ). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 13 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 2 100 Kč (7 x 300 Kč). Poněvadž zástupkyně žalobců osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla jí v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 8 173,20 Kč. Jiné náklady řízení nebyly požadovány, resp. těchto se zástupkyně žalobců vzdala. Náklady řízení by tak celkem činily 52 293,20 Kč. Jelikož mají žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 48 %, byla jim náhrada nákladů řízení přiznána ve výši 25 100,70 Kč.

38. Náklady řízení je žalovaný v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen uhradit k rukám zástupkyně žalobců, kteří jsou věřiteli oprávněnými společně a nerozdílně.

39. Výroky IV. a V. o nákladech státu jsou odůvodněny § 148 odst. 1 o. s. ř. Státu vzniknou náklady spojené se znaleckým dokazováním, neboť tyto dle předloženého vyúčtování přesahují dosud přijaté zálohy. Žalobci byli v řízení úspěšní v rozsahu 74 %, jsou povinni tedy společně a nerozdílně státu nahradit náklady řízení v rozsahu 26 %, naopak žalovaný úspěšný v rozsahu 26 % je povinen tyto nahradit v rozsahu 74 %, obojí tedy v rozsahu svých neúspěchů. Současně soud ani u jednoho z účastníků nezjistil, že by byl důvod pro jejich osvobození od soudních poplatků. Výše nákladů státu bude určena v samostatném usnesení, které bude vyhotoveno poté, co bude pravomocně rozhodnuto o znalečném.

40. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.