17 C 178/2021

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 645 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro částku 2 110 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 578,21 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2 110 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2 110 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 110 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, částečně zastavuje.

II. Návrh žalobkyně na zaplacení částky 2 535 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 097,37 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2 535 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2 535 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 535 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 11. 2021, ve znění jejího doplnění a částečného zpětvzetí ze dne 11. 4. 2022, domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 4 656 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 22. 1. 2005 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku ve výši 16 640 Kč (půjčka 10 000 Kč, souhrnný poplatek 6 640 Kč), a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč Poslední splátka byla splatná dne 21. 1. 2006. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, poslední splátku uhradil 18. 3. 2006. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými splátkami. Žalovaný uhradil částku 14 105 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 došlo s účinností od 5. 1. 2021 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny 2 535 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 2 535 Kč od 29. 1. 2006 do 18. 12. 2020 ve výši 3 097,37 Kč a dále zákonných úroků z prodlení z částky 2 535 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. V návrhu žalobkyně původně vycházela z žalovaným uhrazené částky 11 995 Kč a požadovala tak částku 4 645 Kč (jistina 2 791,47 Kč, souhrnný poplatek 1 853,53 Kč), kapitalizované zákonné úroky z prodlení z částky 4 645 Kč od 29. 1. 2006 do 18. 12. 2020 ve výši 5 675,58 Kč a dále zákonné úroky z prodlení z částky 4 645 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Závěr o skutkovém stavu:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 20. 1. 2005 se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které se zavázala mu poskytnout finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky věřiteli vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, a to v pravidelných 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že půjčku ve výši 10 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný hradil splátky půjčky tak, že dne 29. 1. 2005 uhradil 500 Kč, 19. 2. 2005 1 280 Kč, 19. 3. 2005 650 Kč, 23. 4. 2005 1 650 Kč, 14. 5. 2005 510 Kč, 21. 5. 2005 340 Kč, 25. 6. 2005 1 680 Kč, 23. 7. 2005 450 Kč, 6. 8. 2005 980 Kč, 13. 8. 2005 700 Kč, 20. 8. 2005 325 Kč, 17. 9. 2005 1 300 Kč, 24. 9. 2005 320 Kč, 8. 10. 2005 320 Kč, 15. 10. 2005 320 Kč, 12. 11. 2005 1 280 Kč a 18. 3. 2006 1 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, který byl dne 1. 2. 2021 podán k poštovní přepravě. Žalovanému byla dne 12. 11. 2021 odeslána předžalobní upomínka ze dne 11. 11. 2021, ve které byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky. V měsíci lednu 2005 se běžné roční úrokové sazby pro domácnosti dle systému [příjmení] [jméno] národní banky pohybovaly od 7,11 % do 21,09 % s tím, že dle ukazatele domácnosti na spotřebu s fixací do 1 roku včetně činila roční úroková sazba 14,07 %.

6. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Na základě citovaného ustanovení se právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným řídí režimem občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., a to ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků (dále jen občanský zákoník). Postoupení pohledávky se řídí režimem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť k němu došlo po 1. 1. 2014.

8. Podle § 657 a 658 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu.

9. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

10. Podle § 39 občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 41 občanského zákoníku, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

12. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

13. Právní posouzení věci:

14. Jelikož vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět, a to pro částku s příslušenstvím uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku, když v návrhu nesprávně vycházela z žalovaným uhrazené částky 11 995 Kč, ačkoliv celkem uhradil 14 105 Kč, zastavil soud řízení v tomto rozsahu dle § 96 o. s. ř. (výrok I.).

15. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela v souladu s § 657 a násl. občanského zákoníku se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které mu v den podpisu smlouvy, tj. 20. 1. 2005, v hotovosti poskytla finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách. Celkem žalovaný uhradil 14 105 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 18. 12. 2020 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

16. Soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly sjednány úroky. [příjmení] označená jako souhrnný poplatek je svou funkcí totožná s úroky, když se jedná o náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním půjčky jako celku (tedy nikoliv spjatých pouze s momentem poskytnutí, ale i v průběhu trvání smluvního vztahu). Soud má tedy za to, že v případě tohoto souhrnného poplatku se jedná o úrok za poskytnutí půjčky, když úrok jako takový obsahuje cenu za poskytnutí finančních prostředků včetně nákladů vzniklých v souvislosti s půjčkou věřiteli, tedy i těchto poplatků, přičemž i sama žalobkyně tyto souhrnně označila jako jeden celek. Soud proto částku ve výši 6 640 Kč posuzoval souhrnně jako úrok z poskytnuté půjčky.

17. Úrok z půjčky, tedy odměna (cena) za jeho poskytnutí, byl celkem sjednán ve výši 6 640 Kč, což při přepočtu představuje 66,4 % z poskytnuté částky. Jelikož byla půjčka poskytnuta na období 52 týdnů, jedná se o úrok roční. Dle ustálené judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005) se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že půjčky či úvěry na základě smluv uzavíraných s fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. K měsíci lednu roku 2005 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly od 7,11 % ročně po 21,09 %. Trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů v dané době činil 21,33 %, příp. 63,27 %, pro domácnosti s fixací do 1 roku včetně, tedy shodně jako v daném případě, činil trojnásobek roční úrokové sazby 42,21 % ročně. S ohledem na skutečnost, že poskytnutá úroková sazba podstatně převyšuje všechny úrokové sazby, a to několikanásobně (více než trojnásobně), shledal soud tuto výši úroku z půjčky v rozporu s dobrými mravy (§ 39 občanského zákoníku), a to i přes vyšší míru rizikovosti takto poskytovaných půjček. Toto ujednání je tedy neplatné, a to absolutně.

18. Jelikož byla smlouva o půjčce mezi účastníky řízení uzavřena jako smlouva úplatná – byly sjednány úroky, ač neplatně, má věřitel, tj. nyní žalobkyně, nárok na úroky z půjčky. Žalobkyně má dle názoru soudu nárok na obvyklý úrok poskytovaný bankami v místě bydliště žalovaného v době uzavření smlouvy (tj. 20. 1. 2005), který při fixaci do 1 roku včetně činil 14,07 % ročně. Úrok z půjčené částky tak činil 1 407 Kč (splatnost 52 týdnů). Pokud žalovaný již uhradil 14 105 Kč, uhradil celý úrok 1 407 Kč a rovněž i celou jistinu ve výši 10 000 Kč, a to platbou učiněnou dne 12. 11. 2005. Pokud tedy žalobkyně požaduje příslušenství ode dne 29. 1. 2006, byl k tomuto dni dluh žalovaného zcela splněn a není tak možno požadovat příslušenství.

19. Jelikož žalovaný uhradil jistinu včetně úroku přede dnem žalobkyní uvedeného dne splatnosti, byl návrh v celém rozsahu, po částečném zastavení, zamítnut (výrok II.).

20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., když žalobkyně vzala svůj návrh částečně zpět, aniž by se části nároku, o který vzala návrh zpět, domohla, a to pro její pochybení při sepisování návrhu. V této části tedy zavinila zastavení řízení. Pro zbývající část řízení byl plně úspěšný žalovaný, neboť návrh byl zamítnut. Jelikož však žalovanému v souvislosti s předmětným řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činí 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení 4 645 Kč), dosud bylo na poplatku uhrazeno 400 Kč, zbývá tedy doplatit 600 Kč.