17 C 212/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného anonymizováno stát. instituce , ulice a číslo , PSČ obec o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalovaný [osobní údaje žalovaného], je vlastníkem osobního vozidla [značka automobilu], typ [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 600 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne 7. 5. 2023, ve znění změny žaloby připuštěné usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 6. 11. 2023, domáhal se žalobce určení, že vlastníkem osobního vozidla [značka automobilu], typ [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód], je žalovaný. Uvedl, že mezi ním a žalovaným byla dne 13. 3. 2023 uzavřena kupní smlouva, kdy současně byly žalovanému, kupujícímu, předány spolu s plnou mocí pro provedení změny v registru vozidel malý i velký technický průkaz. Žalovaný však přepis neprovedl, nespolupracuje a na výzvu správního orgánu také nereagoval.

2. Žalovaný uvedl, že je pravda, že předmětné vozidlo od žalobce koupil. Druhý den po koupi vozidlo již nenastartoval, proto kontaktoval žalobce, nicméně k žádné dohodě mezi nimi nedošlo. Proto vozidlo prodal na náhradní díly s podmínkou, pokud se vozidlo opraví, přepíše se na novou osobu. Nicméně nový kupující se mu už nikdy neozval, k vozidlu má technické průkazy. Doplnil, že on kupní smlouvu nemá, kupujícím byl [jméno] [příjmení], bydliště [obec]. Závěrem se omluvil za problémy způsobené s vozidlem.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z kupní smlouvy bylo zjištěno, že tuto uzavřeli dne 13. 3. 2023 žalobce, jako prodávající, a žalovaný, jako kupující. Předmětem koupě byl [značka automobilu], typ [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód]. Kupní cena byla sjednána na 8 500 Kč. Kupující prohlásil, že je srozuměn se skutečností, že kupuje věc již užívanou a že se podrobně a pečlivě seznámil s technickým stavem vozidla. V závadách je konkrétně uvedeno, že vozidlo je dlouhodobě odstaveno, na [anonymizováno]. Byl požadován přepis do 14 dní, dodána plná moc pro přepis, velký a malý technický průkaz, klíče od vozidla.

5. Z dopisu ze dne 12. 4. 2023 bylo zjištěno, že tímto žalobce vyzýval žalovaného k nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel na vůz [anonymizována dvě slova], a to nejpozději do 26. 4. 2023 s tím, že veškeré doklady k přepisu byly žalovanému předány.

6. Z vrácené zásilky bylo zjištěno, že zásilka žalobce pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě 12. 4. 2023, vrátila se jako nedoručená.

7. Z výzvy [stát. instituce], odboru občanských záležitostí – přestupkového oddělení ze dne 31. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobce, jako provozovatel vozidla s [registrační značka] byl vyzván k úhradě částky 700 Kč, neboť bylo zjištěno, že dne 26. 3. 2023 v obci [obec] byla u daného vozidla naměřena rychlost 68 km/h, byla tak překročena nejvyšší povolená rychlost v obci.

8. Z příkazu [stát. instituce], odboru občanských záležitostí – přestupkového oddělení ze dne 26. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobce byl uznán vinným z přestupku, kdy jako provozovatel vozidla s [registrační značka] nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, když dne 26. 3. 2023 v obci [obec] byla u daného vozidla naměřena rychlost 68 km/h, byla tak překročena nejvyšší povolená rychlost v obci. Byla mu uložena pokuta 1 700 Kč. Z odůvodnění se podává, že žalobce na původní výzvu reagoval tak, že částku stanovenou neuhradil s tím, že vozidlo řídil žalovaný. Ten se nicméně k podání vysvětlení ke správnímu orgánu nedostavil, a to opakovaně.

9. Z rozhodnutí [stát. instituce], odboru občanských záležitostí – přestupkového oddělení ze dne 15. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobce byl uznán vinným z přestupku, kdy jako provozovatel vozidla s [registrační značka] nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, když dne 26. 3. 2023 v obci [obec] byla u daného vozidla naměřena rychlost 68 km/h, byla tak překročena nejvyšší povolená rychlost v obci. Byla mu uložena pokuta 1 700 Kč.

10. Závěr o skutkovém stavu:

11. Žalobce, jako prodávající, a žalovaný, jako kupující, uzavřeli dne 13. 3. 2023 kupní smlouvu. Předmětem převodu byl [značka automobilu], typ [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód]. Uvedené plyne jak z kupní smlouvy, tak i shodných tvrzení účastníků řízení. Kupní cena byla sjednána na 8 500 Kč. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že je srozuměn se skutečností, že kupuje věc již užívanou a že se podrobně a pečlivě seznámil s technickým stavem vozidla. V závadách je konkrétně uvedeno, že vozidlo je dlouhodobě odstaveno, na [anonymizováno]. Žalobce žalovanému mimo vozidla předal i klíče, velký a malý technický průkaz a plnou moc k přepisu vozidla. K tomu však v rámci registru vozidel dosud nedošlo, jak potvrdil i žalovaný. Žalobce žalovaného písemně vyzýval k provedení přepisu, nicméně zásilka se mu vrátila zpět jako nedoručená. Dne 26. 3. 2023 byl v obci [obec] spáchán přestupek spočívající v tom, že při užití vozidla, o které v daném řízení jde, na pozemní komunikaci nebyly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, neboť byla u daného vozidla naměřena rychlost 68 km/h, byla tak překročena nejvyšší povolená rychlost v obci. Za uvedený přestupek byla žalobci ve správním řízení uložena pokuta ve výši 1 700 Kč, a to naposledy rozhodnutím ze dne 15. 8. 2023, když jeho obrana v rámci řízení, že vozidlo neřídil, nebyla shledána jako dostačující, neboť žalovaný se ani na opakovanou výzvu ke správnímu orgánu nedostavil.

12. Podle § 2079 odst. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

13. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem.

14. Podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu.

15. Podle § 8 odst. 4 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží v případě převodu vlastnického práva technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla a zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu.

16. Podle § 8 odst. 8 věta první zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při podání žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle odstavce 1 písm. a) písemnou plnou mocí, musí být plná moc opatřena úředně ověřeným podpisem zmocnitele nebo podepsána zmocnitelem způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu.

17. Podle názoru pléna Ústavního soudu České republiky vysloveného v nálezu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20:„ Požadavek na doložení dokumentů v řízení o žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla, neposkytl-li nový nebo dosavadní vlastník vozidla dostatečnou součinnost, není skutečnou překážkou k tomu, aby se žadatel mohl domoci změny či odstranění údaje o své osobě v registru silničních vozidel tak, aby odpovídal skutečnému stavu za podmínky, jde-li tak učinit na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení vlastnictví k danému vozidlu, nebo má-li skutečný vlastník možnost domoci se u civilního soudu vydání potřebných dokladů a vozidla k tomu, aby uvedený požadavek na doložení dokumentů, byť později, splnil. Takový požadavek proto nemá žádné negativní důsledky ve sféře práv chráněných ústavním pořádkem České republiky, zejména práva každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť odkázání dané osoby na postupy v občanskoprávním soudním řízení nejsou nepřiměřené jeho situaci, do které se dostal porušením své zákonné povinnosti podat společnou žádost o zápis změny vlastníka v registru vozidel ve stanovené lhůtě.“ 18. Právní posouzení věci:

19. Žalobce uzavřel se žalovaným v souladu s § 2079 o. z. kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod osobního automobilu specifikovaného ve výrokové části rozhodnutí. Povinností obou smluvních stran pak bylo, aby podaly společnou žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel (§ 8 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích). Tyto se však dohodly, že žádost podá pouze žalovaný, jakožto kupující, jak ostatně umožňuje i zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích v § 8 odst.

8. Za tím účelem předal žalobce žalovanému všechny potřebné doklady. Nicméně žalovaný svou povinnost nesplnil, a to ani po výzvě ze strany žalobce. Jelikož oba účastníci shodně potvrdili, že k uzavření kupní smlouvy došlo, žalovaný vozidlo převzal, kdy současně žalobce nedisponuje vozidlem ani doklady k němu, nemá možnost sám požádat o zápis změny vlastníka, vyhověl soud návrhu žalobce na určení, že vlastníkem vozidla je žalovaný.

20. Soud má za to, že žalobce má na tomto určení naléhavý právní zájem, neboť k uzavření kupní smlouvy došlo, žalovaný vozidlo převzal, ale jelikož nedošlo k zápisu změny v registru silničních vozidel, je to nadále on, kdo je dle správních orgánů za vozidlo odpovědný, je to on, kdo nese odpovědnost za přestupky, jak ostatně vyplynulo i z provedeného dokazování. Je tak zasahováno do jeho práv.

21. Žalovaný se z jednání ve věci omluvil, soud mu tedy nemohl poskytnout poučení v souladu s § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a to ve vztahu k prokázání tvrzení, že předmětné vozidlo dále prodal jiné osobě. Žalovaný tak v tomto ohledu neunesl břemeno důkazní, nemohl být úspěšný. Nicméně si soud dovoluje poznamenat, že má za to, že obrana žalovaného mohla být pouze účelová, neboť to, že vozidlo nebylo pojízdné a bylo určeno na náhradní dílo, plyne již z uzavřené kupní smlouvy, kterou žalovaný podepsal a sám její uzavření potvrdil. Tedy nemohlo být pro něj druhý den po uzavření smlouvy novou skutečností, že je vozidlo fakticky nepojízdné. Rovněž i řešení, že na dalšího nového vlastníka vozidlo mělo či nemělo přejít s podmínkou je minimálně nestandardní, jakož i to, že k tomu nemá žalovaný žádné doklady a nejsou mu známy ani jiné kontaktní údaje na nového vlastníka než to, jaké má jméno a příjmení, a že žije v [obec], tedy městě, které má více než 350 000 obyvatel.

22. S ohledem na vše výše uvedené tedy soud návrhu žalobce zcela vyhověl.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, náleží mu tedy náhrada nákladů v plném rozsahu. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a dále náklady, které žalobci jakožto nezastoupenému účastníkovi v řízení vznikly – tedy v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. má nárok na náhradu nákladů ve výši 600 Kč (výzva k plnění, návrh ve věci samé). Soud nepřiznal náhradu nákladů za změnu návrhu, neboť skutečnosti zde uvedené měl žalobce tvrdit již v návrhu ve věci samé, nejedná se tedy o účelně vynaložený náklad řízení.