17 C 214/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem anonymizováno 6 slov příjmení jméno , anonymizována dvě slova zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený role v řízení jméno příjmení , narozeným datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 960,69 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 4 960,69 Kč od 1. 7. 2022 do 25. 10. 2022, -) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 960,69 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 039,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 039,31 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 3 136,69 Kč od 29. 3. 2008 do 4. 4. 2009, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 357,40 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 29. 3. 2008 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku ve výši 10 176 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 4 176 Kč), a to v 53 pravidelných týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. 4. 4. 2009. Žalovaný uhradil částku 1 039,31 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo s účinností od 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno]. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 17. 9. 2018. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný, zastoupený [role v řízení], se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Závěr o skutkovém stavu:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 29. 3. 2008 se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které se zavázala mu poskytnout finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky věřiteli vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 146 Kč, a to v pravidelných 53 týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že půjčku ve výši 6 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný nehradil splátky půjčky řádně a včas, uhradil celkem 1 039,31 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 přešla pohledávka za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo žalovanému písemně oznámeno. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný zbývající dlužnou částku neuhradil ani k předžalobní upomínce ze dne 15. 2. 2022, která mu byla odeslána dne 17. 2. 2022, a ve které byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky.

6. K měsíci březnu roku 2008 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly od 7,63 % ročně (pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní) po 21,93 % (kreditní karty) – údaje čerpány na [webová adresa].

7. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl dne [datum] právní moci, byla doba omezení svéprávnosti žalovaného, v rozsahu omezení svéprávnosti dle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], prodloužena na [anonymizováno] let od právní moci tohoto rozsudku. Opatrovníkem žalovaného je [jméno] [příjmení], [datum narození].

8. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

9. Na základě citovaného ustanovení se právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným řídí režimem občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., a to ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků (dále jen občanský zákoník). Postoupení pohledávky se řídí režimem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť k nim došlo po 1. 1. 2014.

10. Podle § 657 a 658 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu.

11. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

12. Podle § 39 občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle § 41 občanského zákoníku, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

14. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

15. Právní posouzení věci:

16. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela v souladu s § 657 a násl. občanského zákoníku se žalovaným smlouvu o půjčce, v době, kdy nebyl omezen ve svéprávnosti, na základě které mu v den podpisu smlouvy, tj. 29. 3. 2008, v hotovosti poskytla finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 176 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách. Celkem žalovaný uhradil 1 039,31 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 19. 6. 2015 přešla pohledávka za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno], smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ze dne 24. 8. 2018 poté přešla na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému v obou případech oznámeno.

17. Soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly sjednány úroky. [příjmení] označená jako souhrnný poplatek je svou funkcí totožná s úroky, když se jedná o náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním půjčky jako celku (tedy nikoliv spjatých pouze s momentem poskytnutí, ale i v průběhu trvání smluvního vztahu). Soud má tedy za to, že v případě tohoto souhrnného poplatku se jedná o úrok za poskytnutí půjčky, když úrok jako takový obsahuje cenu za poskytnutí finančních prostředků včetně nákladů vzniklých v souvislosti s půjčkou věřiteli, tedy i těchto poplatků, přičemž i sama žalobkyně tyto souhrnně označila jako jeden celek. Soud proto částku ve výši 4 176 Kč posuzoval souhrnně jako úrok z poskytnutí půjčky.

18. Úrok z půjčky, tedy odměna (cena) za jeho poskytnutí, byl celkem sjednán ve výši 4 176 Kč, což při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje 69,6 % z poskytnuté částky. Jelikož byla půjčka poskytnuta na období 53 týdnů, jedná se o úrok za toto období. Při přepočtu na roční úrok se jedná o 68,3 % (52 týdnů). Dle ustálené judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005) se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že půjčky či úvěry na základě smluv uzavíraných s fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. K měsíci březnu roku 2008 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly od 7,63 % ročně (pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní) po 21,93 % (kreditní karty). Trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů v dané době činil 22,89 %, příp. 65,79 %. Jedná se o roční úrokové sazby. S ohledem na skutečnost, že poskytnutá úroková sazba představuje téměř devítinásobek nižší úrokové sazby, příp. je vyšší, než-li trojnásobek nejvyšší úrokové sazby poskytované bankami pro dané období, shledal soud tuto výši úroku z půjčky v rozporu s dobrými mravy (§ 39 občanského zákoníku), a to i přes vyšší míru rizikovosti takto poskytovaných půjček. Toto ujednání je tedy neplatné, a to absolutně.

19. Soud s ohledem na výše uvedené výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 960,69 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 142/1994 Sb., když shledal nárok žalobkyně na zaplacení jistiny poskytnuté půjčky ponížené o zaplacené splátky důvodným. Příslušenství soud přiznal v zákonné výši z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno], tj. od 2. 7. 2015 do zaplacení, a to v souladu s návrhem žalobkyně.

20. Výrokem II. soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 039,31 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, a částky 3 136,69 Kč, když ujednání o úroku z půjčky shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně tak nebyla oprávněna přijaté plnění započítat na úroky (bylo započítáno na jistinu).

21. Přestože je žalovaný omezen ve svéprávnosti, k poskytnutí půjčky došlo v době, kdy omezen ve svéprávnosti nebyl. Soud doplňuje, že žalovanému bylo navíc uloženo uhradit pouze jistinu dlužné částky se zákonnými úroky z prodlení, není tedy zavázán k úhradě jiných položek.

22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně. V návrhu požadovala částku 6 000 Kč s příslušenstvím (které bylo ke dni vyhlášení rozhodnutí zkapitalizováno na částku 3 537,14 Kč) a částku 3 136,69 Kč, tj. celkem 12 673,83 Kč, přičemž úspěšná byla v části nároku ve výši 7 885,13 Kč, tedy v rozsahu 62 %. Žalobkyni tak přísluší náhrada nákladů řízení v rozsahu 24 % (od úspěchu 62 % se odečítá neúspěch 38 %).

23. Žalobkyni vzniklé náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně by měl nárok na odměnu ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby by byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla by mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 189 Kč Celkem by plná náhrada nákladů řízení činila 1 489 Kč. Jelikož má však žalobkyně nárok pouze na 24 % těchto nákladů, byla jí na nákladech řízení přiznána částka ve výši 357,40 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

24. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

25. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.