17 C 222/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 22 708,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 600 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 108,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 708,92 Kč od 14. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 19 475,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 777,16 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 14 708,92 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, dále zaplacení částky 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 227 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol].

1. Návrhem doručeným soudu 25. 8. 2023, ve znění jeho doplnění ze dne 13. 9. 2023 a oprav ze dne 14. 9. 2023 a 10. 10. 2023, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 14 708,92 Kč s příslušenstvím, částky 8 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela dne 24. 1. 2020 se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované prostředky ve výši 16 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 19 071 Kč ve 24 měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalované zápůjčku splácet, a to prostřednictvím jí poskytnutých informací zaznamenaných v zákaznické kartě. Žalovaná uhradila pouze 5 400 Kč. K zesplatnění nedošlo, ode dne 14. 1. 2022 je žalovaná v prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Dlužná částka sestává z jistiny 14 708,92 Kč, nesplaceného poplatku 14 575,08 Kč, nesplaceného poplatku za upomínání 4 900 Kč, nesplacené smluvní pokuty 8 000 Kč, nákladů na upomínání 217 Kč, úroků a úroků z prodlení. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřily, resp. žalobkyně s tímto souhlasila v návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalované byly poskytnuty informace stan výše zápůjčky, podmínkách splácení, následcích prodlení.

6. Ze zákaznické karty ze dne 24. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná požádala o částku 10 000 Kč, přičemž uvedla své jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, telefonní číslo, bydliště. Dále uvedla, že je vdaná, žije ve vlastním, má učňovské vzdělání, má tři vyživované osoby. Pracovala jako operátorka ve výrobě s měsíčním příjmem 19 268 Kč, další příjmy domácnosti byly 18 000 Kč. Měsíční výdaje jsou uvedeny 4 000 Kč jako odhadované výdaje žadatele a 1 500 Kč jako externí splátky. Bylo zaznamenáno, že žalovaná nemá kreditní kartu, má zápůjčku u jiné společnosti. Měla doložit dvě výplatní pásky za listopad a prosinec 2019.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne 24. 1. 2020 uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovanou. Na základě smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 16 000 Kč, žalovaná se přitom zavázala tuto částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 9 401 Kč, odměnou za zpracování ve výši 6 574 Kč a pojistným ve výši 3 096 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1 462 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že přijala částku zápůjčky.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Pohledávka za žalovanou je uvedena v seznamu postupovaných pohledávek.

9. Z oznámení ze dne 20. 12. 2022 a 15. 2. 2023 bylo zjištěno, že těmito byla žalovaná informována o postoupení pohledávky na žalobkyni.

10. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka žalobkyně pro žalovanou byla podána k poštovní přepravě dne 16. 2. 2023.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 5. 2023 bylo zjištěno, že touto byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání.

12. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovanou byla podána k poštovní přepravě dne 5. 6. 2023.

13. Z výpisu z úkonů mimosoudního vymáhání bylo zjištěno, že cesta pověřeného terénního pracovníka na adresu dlužníka byla uskutečněna 29. 3. 2023.

14. Závěr o skutkovém stavu:

15. Dne 24. 1. 2020 byla mezi žalovanou a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva [číslo] na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 9 401 Kč, částkou za zpracování ve výši 6 574 Kč a pojištěním ve výši 3 096 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1 462 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že přijala částku 16 000 Kč. Před uzavřením smlouvy posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě informací a listin získaných od žalované, tj. dvou výplatních pásek. Zjistila, že žalovaná je vdaná, má tři vyživované osoby, pracuje jako operátorka ve výrobě s měsíčním příjmem 19 268 Kč a dalšími příjmy domácnosti 18 000 Kč, výdaje žalované byly zaznamenány v odhadované výši 4 000 Kč a dále externí splátky ve výši 1 500 Kč měsíčně. Uvedla, že nemá kreditní kartu, měla zápůjčku u jiné společnosti. Na dluh uhradila celkem 5 400 Kč, byla upomínána k úhradě. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně informována. Žalované byla dne 5. 6. 2023 zaslána předžalobní upomínka z 29. 5. 2023, byla vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na její možné soudní vymáhání.

16. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

23. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 25. Právní posouzení věci:

26. Jelikož smlouva uzavřená mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přistoupil soud nejdříve k posouzení toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila před uzavřením předmětné smlouvy povinnost uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s řádnou péčí posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku. Bylo zjištěno, že žalovaná doložila výplatní pásky, nicméně ani k výzvě soudu tyto listinné důkazy doloženy nebyly. K dalšímu příjmu domácnosti nebylo tvrzeno ani doloženo ničeho. Pokud jde pak o výdaje žalované, resp. její domácnosti, pakliže byl počítán i příjem celé domácnosti, pak žalobkyně ani k výzvě soudu nedoložila, jaké byly celkové výdaje žalované a její domácnosti, jak tyto zjišťovala a ověřovala. Pouhé zaznamenání odhadovaného měsíčního výdaje žadatele je zcela nedostačující, už jen z toho hlediska, že byly počítány příjmy pro celou domácnost. Není možno odhlédnout ani od toho, že pakliže měla žalovaná tři vyživované osoby, její měsíční výdaje pravděpodobně nemohly skutečně být v tak nízké výši. Právní předchůdkyně žalobkyně si však uvedené řádně neověřila. Žalobkyně rovněž nedoložila, že by její právní předchůdkyně blíže zjišťovala, jaké měla žalovaná v době uzavření smlouvy dluhy a v jaké přesné výši – nepředložila důkaz o tom, že by byla provedena lustrace žalované v registrech dlužníků, v insolvenčním rejstříku či v registru zahájených exekucí. O schopnosti žalované hradit splátky zápůjčky tedy zcela jistě bylo možno pochybovat.

27. Soud dospěl k závěru, že postup právní předchůdkyně žalobkyně neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti žalované pouze ověřením příjmu, aniž by byla komplexně posouzena rovněž výdajová stránka a skutečnost, jaké má žalovaná dluhy, v jaké výši, nemůže být považováno za dostatečné.

28. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované posoudila řádně, považuje soud smlouvu o zápůjčce za neplatnou podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Tento závěr odpovídá rovněž obecné úpravě obsažené v § 580 a § 588 občanského zákoníku, dle které je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu (v tomto případě § 86 zákona o spotřebitelském úvěru) a soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] OPR-Finance proti GK, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy.

29. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2991 občanského zákoníku tak vzniká žalované povinnost vrátit věřiteli poskytnutou jistinu. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované částku 16 000 Kč, pohledávka byla následně v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná uhradila celkem 5 400 Kč. Žalobkyni byl tedy přiznán rozdíl mezi částkou, která byla žalované poskytnuta a částkou, kterou žalovaná uhradila, tj. 10 600 Kč a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, neboť úrok i poplatky včetně pojistného byly sjednány rovněž neplatně (smlouva je neplatná v celém rozsahu).

30. Jelikož podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru„ v době přiměřené jeho možnostem“, nelze uzavřít, že se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, žalobkyni nelze tedy přiznat ani zákonný úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

31. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně, a to v rozsahu méně než 50 % požadovaného plnění (je nutno počítat i příslušenství). Z hlediska úspěšnosti ve věci by tedy měla mít právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, této však vzhledem k její nečinnosti žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

32. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

33. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků činí 1 136 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 909 Kč, zbývá tedy doplatit 227 Kč.