17 C 234/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení výživného rozsudkem pro uznání

I. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, se počínaje dnem datum ruší.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 14. 9. 2023, ve znění jeho doplnění ze dne 11. 10. 2023, domáhala se žalobkyně zrušení vyživovací povinnosti žalovaného vůči své osobě dnem 31. 8. 2023. Uvedla, že od 1. 9. 2023 pracuje na plný úvazek.

2. Žalovaný v podání ze dne 27. 10. 2023 uvedl, že souhlasí se zrušením povinnosti přispívat na výživu své dcery.

3. Podle § 153a odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem pro uznání.

4. Jelikož žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný v celém rozsahu uznal, tedy souhlasil se zrušením vyživovací povinnosti vůči žalobkyni, a to podáním učiněným vůči soudu, a v předmětné věci je vydání rozsudku pro uznání přípustné, neboť nejde o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír, rozhodl soud o žalobě žalobkyně právě dle tohoto uznání rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 1 o. s. ř.

5. Žalovaný, otec žalobkyně, byl v souladu s § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, povinen přispívat na výživu své dcery, žalobkyně. Jelikož již žalobkyně ukončila přípravu na své budoucí povolání a od 1. 9. 2023 je zaměstnána, tedy má příjmy a je tak schopna se sama živit, soud zrušil vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni (§ 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Žalobkyně navrhla zrušení vyživovací povinnosti konče dnem 31. 8. 2023, proto je ve výroku uvedeno, že se vyživovací povinnost ruší od 1. 9. 2023 (za den 31. 8. 2023 ještě výživné žalobkyni náleželo).

6. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení, pak žalobkyně (v řízení nezastoupená) byla v řízení zcela úspěšná, žádné náklady jí však nevznikly, resp. žádné náklady řízení nepožadovala, když soud vzal do úvahy i povahu sporu (ukončení vyživovací povinnosti soudním rozhodnutím, když jiným rozhodnutím byla tato povinnost stanovena), a proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

7. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.