17 C 237/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 506,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně, pro částku 6 006,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 506,55 Kč od 6. 6. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol.

1. Návrhem doručeným soudu dne 11. 9. 2023, ve znění jeho doplnění ze dne 10. 10. 2023, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 11 506,55 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO uzavřela se žalovaným prostřednicím komunikace na dálku dne 6. 5. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr ve výši 5 500 Kč, který měl být splacen do 5. 6. 2022. Žalovaný úvěr nesplatil, dluží jistinu 5 500 Kč a dále poplatek ve výši 6 006,55 Kč, který byl splatný 5. 6. 2022. Před uzavřením smlouvy byla posuzována schopnost žalovaného úvěr splácet lustrací v databázích ISIR, příjmení, CRKI, příjmení a BRKI. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně s navrženým postupem souhlasila, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že jeho prostřednictvím byl žalovaný společností právnická osoba dne 6. 5. 2022 informován o výši poskytnutého úvěru 5 500 Kč, poplatcích po slevě 2 294,05 Kč a před slevou 6 006,55 Kč, době splatnosti, smluvní pokutě.

6. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 6. 5. 2022 mezi společností právnická osoba, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem. Věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 500 Kč, a to online, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr zaplatit spolu s poplatkem 2 294,05 Kč po slevě/ 6 006,55 Kč před slevou ve lhůtě 30 dnů, tedy do 5. 6. 2022. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, datem narození, bydlištěm, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu bankovní účet. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta.

7. Z potvrzení o platbě ze dne 20. 6. 2023 bylo zjištěno, že dne 6. 5. 2022 bylo ve prospěch bankovního účtu č. bankovní účet společností právnická osoba zasláno 5 500 Kč, platba je označena jako zápůjčka anonymizováno.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2023 uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno, že na jejím základě měly na žalobkyni přejít pohledávky postupitele. Pohledávka za žalovaným je označena v seznamu postupovaných pohledávek.

9. Z dopisu ze dne 29. 6. 2023 bylo zjištěno, že tímto bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

10. Z dopisu ze dne 29. 6. 2023 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.

11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 29. 6. 2023 byla podána zásilka pro žalovaného k poštovní přepravě.

12. Závěr o skutkovém stavu:

13. Před uzavřením smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen s informacemi o tomto úvěru. Byl informován o výši úvěru 5 500 Kč, poplatku/poplatcích za jeho poskytnutí, době trvání úvěru, smluvní pokutě. Dle tvrzení žalobkyně byl žalovaný před uzavřením smlouvy lustrován v insolvenčním rejstříku, dále v registrem příjmení, CRKI a EUCB. Přes výzvu soudu však žalobkyně k těmto tvrzením neoznačila a nedoložila žádné důkazy. Dne 6. 5. 2022 byla mezi společností právnická osoba, IČO a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. anonymizováno, na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 500 Kč na jím sdělený bankovní účet č. bankovní účet, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem po slevě ve výši 2 294,05 Kč po slevě/ před slevou ve výši 6 006,55 Kč do 5. 6. 2022. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, datem narození, bydlištěm, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 6. 5. 2022, tento jej však nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2023 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, když pohledávka za žalovaným je evidována v seznamu postupovaných pohledávek. Dopisem ze dne 29. 6. 2023 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, téhož dne byl rovněž vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů, byl upozorněn i na její možné soudní vymáhání. Obě zásilky byly podány k poštovní přepravě téhož dne.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 24. Právní posouzení věci:

25. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 5 500 Kč. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splácet, a to v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl prověřen v jí označených registrech. K výzvě soudu ničeho dalšího netvrdila, listinné důkazy žádné nepředložila. Tvrzení provedené lustrace nejsou dostatečným prověřením schopnosti úvěr splácet. Dle názoru soudu se tak v daném případě nemohlo jednat o řádné prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Za situace, kdy žalobkyně nebyla schopna tvrdit a také prokázat, že skutečně došlo ke komplexnímu zjišťování majetkových poměrů žalovaného, je nutno uzavřít, že nedošlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo OPR, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy.

26. Jelikož soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná (§ 580 a násl. o. z.), za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky poskytla ve výši 5 500 Kč a následně v souladu s § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, je žalovaný povinen žalobkyni v souladu s § 2991 o. z. vydat to, oč se bezdůvodně obohatil, tedy z neplatné smlouvy o úvěru. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 500 Kč. Ve zbylé části byl návrh žalobkyně zamítnut (poplatky nebyly platně sjednány).

27. Jelikož podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru„ v době přiměřené jeho možnostem“, nelze uzavřít, že se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1970 o. z., žalobkyni tedy nelze přiznat ani úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala částku 11 506,55 Kč s příslušenstvím, úspěšná byla v částce 5 500 Kč, tedy v rozsahu 48 %. V řízení byl tedy více úspěšný žalovaný, nicméně jelikož tomu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

29. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činí 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.