17 C 237/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 506,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně, pro částku 6 006,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 506,55 Kč od 6. 6. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol].

1. Návrhem doručeným soudu dne 11. 9. 2023, ve znění jeho doplnění ze dne 10. 10. 2023, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 11 506,55 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovaným prostřednicím komunikace na dálku dne 6. 5. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr ve výši 5 500 Kč, který měl být splacen do 5. 6. 2022. Žalovaný úvěr nesplatil, dluží jistinu 5 500 Kč a dále poplatek ve výši 6 006,55 Kč, který byl splatný 5. 6. 2022. Před uzavřením smlouvy byla posuzována schopnost žalovaného úvěr splácet lustrací v databázích ISIR, [příjmení], CRKI, [příjmení] a BRKI. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně s navrženým postupem souhlasila, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že jeho prostřednictvím byl žalovaný společností [právnická osoba] dne 6. 5. 2022 informován o výši poskytnutého úvěru 5 500 Kč, poplatcích po slevě 2 294,05 Kč a před slevou 6 006,55 Kč, době splatnosti, smluvní pokutě.

6. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 6. 5. 2022 mezi společností [právnická osoba], jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem. Věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 500 Kč, a to online, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr zaplatit spolu s poplatkem 2 294,05 Kč po slevě/ 6 006,55 Kč před slevou ve lhůtě 30 dnů, tedy do 5. 6. 2022. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, datem narození, bydlištěm, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu [bankovní účet]. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta.

7. Z potvrzení o platbě ze dne 20. 6. 2023 bylo zjištěno, že dne 6. 5. 2022 bylo ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] společností [právnická osoba] zasláno 5 500 Kč, platba je označena jako zápůjčka [anonymizováno].

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2023 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno, že na jejím základě měly na žalobkyni přejít pohledávky postupitele. Pohledávka za žalovaným je označena v seznamu postupovaných pohledávek.

9. Z dopisu ze dne 29. 6. 2023 bylo zjištěno, že tímto bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

10. Z dopisu ze dne 29. 6. 2023 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.

11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 29. 6. 2023 byla podána zásilka pro žalovaného k poštovní přepravě.

12. Závěr o skutkovém stavu:

13. Před uzavřením smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen s informacemi o tomto úvěru. Byl informován o výši úvěru 5 500 Kč, poplatku/poplatcích za jeho poskytnutí, době trvání úvěru, smluvní pokutě. Dle tvrzení žalobkyně byl žalovaný před uzavřením smlouvy lustrován v insolvenčním rejstříku, dále v registrem [příjmení], CRKI a EUCB. Přes výzvu soudu však žalobkyně k těmto tvrzením neoznačila a nedoložila žádné důkazy. Dne 6. 5. 2022 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 500 Kč na jím sdělený bankovní účet č. [bankovní účet], žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem po slevě ve výši 2 294,05 Kč po slevě/ před slevou ve výši 6 006,55 Kč do 5. 6. 2022. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, datem narození, bydlištěm, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 6. 5. 2022, tento jej však nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2023 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, když pohledávka za žalovaným je evidována v seznamu postupovaných pohledávek. Dopisem ze dne 29. 6. 2023 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, téhož dne byl rovněž vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů, byl upozorněn i na její možné soudní vymáhání. Obě zásilky byly podány k poštovní přepravě téhož dne.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 24. Právní posouzení věci:

25. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 5 500 Kč. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splácet, a to v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl prověřen v jí označených registrech. K výzvě soudu ničeho dalšího netvrdila, listinné důkazy žádné nepředložila. Tvrzení provedené lustrace nejsou dostatečným prověřením schopnosti úvěr splácet. Dle názoru soudu se tak v daném případě nemohlo jednat o řádné prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Za situace, kdy žalobkyně nebyla schopna tvrdit a také prokázat, že skutečně došlo ke komplexnímu zjišťování majetkových poměrů žalovaného, je nutno uzavřít, že nedošlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] OPR, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy.

26. Jelikož soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná (§ 580 a násl. o. z.), za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky poskytla ve výši 5 500 Kč a následně v souladu s § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, je žalovaný povinen žalobkyni v souladu s § 2991 o. z. vydat to, oč se bezdůvodně obohatil, tedy z neplatné smlouvy o úvěru. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 500 Kč. Ve zbylé části byl návrh žalobkyně zamítnut (poplatky nebyly platně sjednány).

27. Jelikož podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru„ v době přiměřené jeho možnostem“, nelze uzavřít, že se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1970 o. z., žalobkyni tedy nelze přiznat ani úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala částku 11 506,55 Kč s příslušenstvím, úspěšná byla v částce 5 500 Kč, tedy v rozsahu 48 %. V řízení byl tedy více úspěšný žalovaný, nicméně jelikož tomu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

29. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činí 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč.